surprise

Dobrý námět, dobrý herci, dobrá muzika a stejně to nějak nefungovalo. Děj se dal předvídat stylem tipaře sázek ve vrcholové formě. Na avizovaný thriller se toho napětí a vzrušení moc nedělo, spíše takové trochu dráma na nedělní dopoledne. A Al Pacino? 100x zředěný "Any Given Sundays".

Pro fanoušky nezbytné jako cokoli na čem je napsáno KISS. Pro ostatní trochu nuda. Zbytečně dlouhé záběry a rozhovory s revival bandy, jeden zhrzený fanoušek Ace Frehleyho a pár amatérských záběru z Kiss Convention - setkání fanoušků. Hudby ani samotných KISS si rozhodně neužijete. A už vůbec ne nějaký objev investigativní žurnalistiky.

Nehledal jsem dalšího akčního hrdinu. Stačil mi James Bond pro Evropu a Rambo pro USA. Náhle je tu princ Jasoň a to v trilogii a já jsem čtyřy večery hltal jeho příběh. Proč čtyři? Prvdí díl jsem si dal ještě jednou. Revoluční kamera, skvělé lokace, výborný casting, uvěřitelné postavy, napínavý scénář, akce bez kompromisů. Chcete víc? Moby - ústřední píseň. A to vše se týká všech sequelů. Bez chybičky. Snad jen ty vynechané scény neměly být vynechané. Ale to si myslím u každého dvd.

Úsporné jak jídlo za války, ale jak výživné. Nebylo slabého místa, námět dle skutečných událostí jen zesiloval naléhavost a převaha čistého svědomí hlavní hrdinky nad konformitou většiny dojímá a povzbuzuje. Prostě gut.

Film co vypadá jako divadlo a vůbec to nevadí. Děj se odehrává převážně mezi čtyřmi stěnami padělatelské dílny a a přesto udrží vaši pozornost až do konce. Navíc se dozvíte něco o utajované historii druhé světové války s československou účastí. Bravo.

Až na ty amerikanismy jako Chruščov - velezlý manažér, Zajcev - hvězda médií, láska mezi kapkami střel a samozřejmě happy end to je slušný film. Nikoli však super. Bohužel.

Chcete nějaké poučení nebo snad poselství? Pchá. Jděte někam. Tohle je surrealismus. Sen ve kterém se vám pomotají reálné zážitky s absurdními. A že to sklouzává k bazálním pudům? Co jiného se dá čekat. Koukat na to mě však krutě nudí.

Bohužel, tohle nebylo zrovna ono. Dialogy až moc šustí papírem, scénář občas sklouzává do učebnicových pouček a hlavní postavy jsou vytesané podle své jedné šablony. Jakoby stalingradské inferno na ně mělo jen vnější vliv. Přesto film pro svou až dokumentární kameru z bojiště a sem tam vydařený akční záběr se dá dobře dokoukat až do mrazivého konce. A to doslova.