Song for a Raggy Boy
Song for a Raggy Boy
Drengene fra Skt. Judes
Los niños de San Judas
Réžia:
Aisling WalshKamera:
Peter RobertsonHudba:
Richard BlackfordHrajú:
Aidan Quinn, Iain Glen, Marc Warren, Dudley Sutton, Alan Devlin, Stuart Graham, John Travers, Chris Newman, Andrew Simpson, Robert Sheehan, Claus Bue (viac)Obsahy(1)
Koprodukční drama režiséra Aislinga Walshe se odehrává v Irsku roku 1939. Otec Damian, který stojí v čele St. Jude's Reformatory School, pozve proti biskupově vůli někdejšího účastníka občanské války ve Španělsku, interbrigadistu Franklina, aby učil na jeho škole.
Franklinovy metody se diametrálně liší od toho, jak s žáky zacházel bratr John, zastánce tvrdých trestů. Franklin staví vztahy na vzájemné důvěře, podporuje talentované chlapce, učí je číst a chápat poezii. K nejnadanějším žákům patří Mercier, s jehož pomocí se učiteli podaří zabránit násilí, jež bratr John chystal na Štědrý den. Mercier však za to o pár dní později zaplatí životem. Franklin chce rezignovat a odejít bojovat do války, ale při loučení se svými žáky pochopí, že jeho místo je tady.
(kikulin)
Recenzie (90)
Film pojednává hlavně o tom, jací jsou katolíci hovada ()
Po shlédnutí několika irských filmů či filmů o Irech si říkám, co je to proboha za národ. Katolická církev je ve filmu vykreslena jednostraně, ale je dobře že tento film vznikl právě v zemi, kde má tato instituce v určitých oblastech monopolní postavení. Film mi připoměl komerčnější Evelyn (i díky Quinnovi). Aidan Quinn mě snad ještě nikdy nezklamal a dokazuje, že patří mezi nejlepší americké herce svojí generace, jeho naprosto přesný a ani o chlup nepřehrávající herecký výkon dokonale zapadl do atmosféry celého filmu. Takový výkon je pro mě osobně cenější než efektivní a poptávce poplatné oscarové výkony. ()
Nádherný zpracování, scénář i herecké obsazení...že film není originální? No a co??? Na rychle a zběsile 15 se taky budete dívat s předsudkem neoriginality? Leda ho*no. Při prvním zaburácení motoru a pohledu na sexy blondýnu někde v povzdálí, vám budou maminky utírat vaše sliny a vyměňovat pleny. Musím uznat, že z prohnilosti církve se mi chce zvracet pokaždé a jinak to nikdy nebude! ()
Nadcasova kvalita rovnako dobra pre mna ako aj napr. pre moju mamu...Pribeh postaveny na pravde avsak s mierne ciernobielym prifarbenim reality ma napriek tomu uputal a pohltil. ()
Podobných filmů je více, ale zdůraznit lidskost má vždycky cenu. Dojalo mě to a nad krutostí a nenávistí tam, kde by být neměla, člověku zůstává rozum stát. Výběr herců na jedničku. ()
Skutečnost, že církevní představitelé zneužívali (či stále zneužívají) své moci, mi jen utvrzuje celý můj ne příliš kladný názor na církev samotnou. Vzdělávání a výchova dětí od svého počátku ušla pořádný kus cesty a ne každý si zcela uvědomuje jak moc je důležitá. Tlouct dětem do hlavy v jakou imaginární bytost mají věřit a trestat je za lidskost a vlastní rozum je trestuhodné. Při sledování filmu Song for a raggy boy jsem cítila všechno, co by každý psychicky zdravý a empaticky smýšlející jedinec měl cítit. Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdami. ()
Silný, drsný, emotivní... každá scéna je tak věrohodná, že se vám zařízne hluboko do srdce. Musíte s těmi chlapci soucítit a bratra Johna nenávidět. Prostředí školy, které se pro chlapce stalo vězením bez možnosti volby a vlastního názoru změní až nový učitel. Ten je sirkou, která může vzplanout a možná i vše změnit... Nic to nemění na tom, že dětské duše dostaly pekelně zabrat a že z mladých chlapců se stali předčasně dospělí. Chvílemi se mi chtělo do děje vtrhnout a ukázat jim zač je toho loket, zkrátka pomoci těm chlapcům. Je až trestuhodné, že existovali a zřejmě i existují instituce, které se nazývají výchovnými a přitom jen zneužívají děti pro své vyšší cíle a potěšení. Popravdě je mi z toho zle a bratr John skončil na můj vkus až příliš dobře. Holt zlo vždy nebývá potrestáno spravedlivě... Obdivuji všechny ty chlapce, kterým nikdo neřekl jinak než číslem, že to více méně všichni tak nějak přežili a můžu jen doufat, že je to příliš nepoznamenalo...5* ()
Další film o tom, jak si kněží dělají, co chtějí a lehce jim to prochází. Syrové drama z prostředí školy, kdy šikana se projevuje na těch nejzranitelnějších... ()
Existujú filmy, ktoré na človeka zapôsobia. Filmy, ktoré mu niečo dajú. Filmy, ktoré človek pozerá znovu a znovu. Filmy, ktoré sa pre človeka stanú jeho obľúbenými. Sú filmy, pri ktorých sa človek smeje, pri ktorých plače a pri ktorých je naštvaný režisérskym spracovaním, či hereckými výkonmi. Filmy, ktoré si človek pozrie, len tak pre oddych. Filmy, ktoré ho zavedú do sveta fantázie, či snov a človek zabudne na každodenný zhon a svoje problémy. Existuje mnoho žánrov. Niekto má rád komédie, romantiku, rozprávky. Iní preferujú thrillery či horory. No existujú aj filmy, ako je tento. Film, na ktorý osobne nikdy nezabudnem. A ak dnes nebudem môcť v noci zaspať a budem premýšľať, aspoň budem mať nad čím. Nehodnotím tento film podľa spracovania, či bol formálne zvládnutý dobre, alebo nie. To tu nie je podstatné. Podstatný je príbeh. Videla som filmy, ktoré ma dojali a pri ktorých som plakala. Videla som aj filmy, pri ktorých som mala chuť zabiť. No dovolím si povedať, že som nikdy nevidela film, ako tento. Film, pri ktorom by som plakala a zároveň prežívala neskutočnú zlosť. Pri ktorom som chcela kričať. Vstúpiť do dejovej línie a zabiť. Zabiť človeka, ktorý dokázal, tak neľudským a krutým, sadistickým spôsobom ubližovať nevinným chlapcom a nakoniec jedného z nich zabiť. Mala som chuť zabiť ja jeho. Chlapci boli neľudským spôsobom týraní kňazom, ktorý sa ešte modlil k Bohu. O to viac to vo mne vyvolalo hnev a rozhorčenie. Neskutočné, ako sa niečo také mohlo kedysi udiať. Ako sa niečo také mohlo stať a nemal tomu kto zabrániť. Každý mlčal. Zároveň som si pri tom uvedomovala jednú vec. My sa dnes stále na niečo sťažujeme. Nebaví nás život. A čo oni? Deti, ktoré boli týrané. Žili v neľudských podmienkach, aké si nezaslúžili. Možno neboli neviniatka, ale žiadne dieťa si nezaslúži, aby sa s ním takto zaobchádzalo. Nezaslúži si takto trpieť a ľudia, ktorí im takto ubližujú si zaslúžia tresť smrti. A je mi jedno, či so mnou niekto súhlasí, alebo nie. Žiadne dieťa si takto trpieť nezaslúži. Lenže oni takto trpeli. Pre nás je to nepredstaviteľné. Kto z nás si vie predstaviť, že by ho niekto zmlátil len preto, lebo prekročil čiaru, za ktorú mal zakázané prejsť. Pretože malí chlapci boli oddelení od väčších. Jeden chlapec to porušil a to len preto, lebo chcel dať svojmu bratovi darček k vianociam a zato bol kruto zbitý opaskom po chrbte. V noci boli vyhnaní do tmy a zimy a museli cvičiť, lebo niekomu preplo v hlave a zrejme mu robilo dobre, im takto ubližovať. Kto z nás si vie niečo také predstaviť. Nikto. No tí chlapci boli aj napriek tomu šťastní a nikto z nich sa nevyjadril, že ho nebaví život. Práve naopak svoj život si cenili. Aj keď jeden z nich o neho musel prísť. To bola tá najsilnejšia scéna, keď som plakala a zároveň, tam chcela vstúpiť a zabiť toho odporného kňaza. Fajn, asi za mňa hovoria emócie. Pravdepodobne sa nikomu nebude chcieť čítať tento dlhý komentár. Mne by sa tiež nechcelo. No tento film, tento príbeh si to zaslúži. Film, na ktorý nikdy nezabudnem a ktorý mi opäť niečo dal a ukázal, aký vie byť život. No ktorý mi zároveň dal odpoveď na jednu z otázok, ktorú si kladiem už dlho. Podľa môjho skromného a pravdepodobne aj nepodstatného názoru, film ,ktorý si zaslúži, aby si ho ľudia pozreli a aby sa zamysleli a aspoň na chvíľu sa zastavili. Ďakujem, že sú nám ponúknuté aj takéto filmy. () (menej) (viac)