Castle Keep
Réžia:
Sydney PollackKamera:
Henri DecaëHudba:
Michel LegrandHrajú:
Burt Lancaster, Patrick O'Neal, Jean-Pierre Aumont, Peter Falk, Astrid Heeren, Scott Wilson, Tony Bill, Al Freeman Jr., James Patterson, Bruce Dern (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Skupina amerických vojáků na sklonku druhé světové války obsadí malý zámeček na hranici Francie s Belgií. Čekání na tvrdou srážku s německou armádou, jež tudy nejspíše brzy projde, je pro všechny nekonečně dlouhé. Velitel Abraham Falconer se zatím zamiluje do hraběnky, které zámek patří, jeho podřízený Beckman se snaží zachránit zdejší umělecká díla, poručík Amberjack se oddává milostným hrám v nevěstinci, seržant Rossi „zaskakuje“ v dílně i v manželském loži místního pekaře a také ostatní vojáci se baví, jak můžou… Komorní příběh, odhalující reakce jednotlivých osob na válku a její brutalitu, vznikl podle stejnojmenného románu Williama Eastlakea. Snímek natočil ikonický režisér americké kinematografie Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Tootsie, Jeremiah Johnson, Koně se také střílejí), který kladl důraz na pronikavé herecké obsazení. Tvrdého majora Abrahama Falconera zde ztělesnil Burt Lancaster (Gepard, Půlnoční muž, Mojžíš), postavy esteticky založeného kapitána Beckmana se ujal Patrick O’Neal (Otázky a odpovědi, Přepadení v Pacifiku) a seržanta Rossiho hraje Peter Falk (známý ze seriálu Columbo). V dalších úlohách vystupují Astrid Heerenová (Případ Thomase Crowna), Bruce Dern (Velký Gatsby, Návrat domů) a Scott Wilson (Mladé pušky II, G. I. Jane). Mimo osobitého hereckého ztvárnění nelze opominout snový filmařský styl, který je kafkovsky porovnáván s neutěšenou realitou. Ať už se to týká absurdní zápletky, asociativního střihu symbolické síly či zdobného řešení výpravy. Výsledkem není klasický „válečný“ film, ale originální tragikomická studie psychologické povahy, jež vykresluje nepříčetnost válečného běsnění. (Česká televize)
(viac)Recenzie (86)
Podle meho nazoru se jedna o jeden z nejlepsich valecnych filmu popisujicich situaci boju 2. sv. valky. Musim pochvalit vynikajici herecke vykony a skvelou rezii. Navic na mne velmi silne zapusobila hudba M. Legranda (v urcitych chvilich blizici se tvorbe E. Morriconeho). 85% hvezdicek ()
Tento snímek nevyniká ničím, co by stálo za řeč tak, jako je jeho předloha, avšak není jejím przněním, spíše originálním pohledem na ni. Velmi dobře obsazeno, místy Vás zaujme i pobaví. Dávám právoplatných 65% = 3/5 ()
Slušně obsazený, zručně natočený, ale často velice nezajímavý válečný snímek. Kdyby tak Pollack ubral muchlování a přidal na akci nebo napětí. ()
Tak tedy chvíli nahoře a chvíli dole.Prozaický až vojensky syrový začátek....,pokažený jeep tlačený brblajícími vojáky cosi uvozuje, ale vzápětí jsme z toho "cosi" vytrženi kamsi úplně jinam.Až surreálně krásný obraz hraběte s paní na koních a posléze konfrontace a rekvírování hradu.Směs lidí s různou mírou intelektu,diametrálně odlišnými hodnotovými systémy je na čas sražena dohromady armádou, ale na malou chvíli mohou žít jaksi nacivilno. Projeví se skutečně lidsky a jsme svědky rozkvétání růží.......kunsthistorik, pekař, velitel,páter...i dámy v bordelu.Každý svým způsobem.A hraběti dokonce přinese vytouženého potomka, jemuž ale není otcem.Nicméně všeobjímající matka válka je posléze nutí k tomu, proč uniformu oblékli. Ale jak už to bývá, inter arma silent musae....a vše je poničeno, lidé pozabíjeni a válka triumfuje. Vzpomněl jsem si na Hlavu 22, v tomhle filmu také absurdita války přechází v surreálně obrazy.Ale za tu chvíli vytržení to stojí.....Zajímavý pohled na válku.Ale kdoví, jak tyhle situace probíhaly ve skutečnosti, není-liž pravda?Co? ()
Celkem průměrný válečný snímek, snažící se hrát spíše na filosofickou notu, ale kterému tím pádem chybí výraznější vykreslení charakterů postav. Paradoxně mě proto (nepočítaje krásnou hraběnku Astrid Heeren :-) ) nejvíce zaujala závěrečná bitva o hrad a hrdinství osmi statečných amerických vojáků bojujících proti německé přesile. ()
Sydney Pollack si natočil tak trochu artový válečný film. Je zima 1944 a skupina vojáků dostává za úkol bránit středověký hrad, který je jedinou cestou pro plánovaný německý protiútok. Je tu něco absurdních, až mimoňských dialogů, absurdních scén (nepotopitelné auto a voják skákající z věže), místy až poetická a mrazivá atmosféra. Vojáky zajímá všechno jen ne válka - velitel pomáhá hradnímu pánovi s hraběnkou :) jeho zástupce je nadšený z umění, jeden z vojáků povoláním pekař si v městečku "adoptuje" pekárnu i s rodinou. Zkrátka spíše nezávislý film na 3*, ovšem Pollack se ve finále utrhl ze řetězu a natočil napřed parádní bitvu (s nezničitelnými tanky) ve městě a poté brutální, krvavou a zoufalou obranu hradu, plnou krve, destrukce a umírání a donutil mě jít o hvězdičku výše. Kdo umí ten umí. ()
: Film pojednává o hrstce americkych vojaků kteří poblíž Arden hájili stary zapomenuty hrad proti poslednimu z ataku německe armady na konci 2.sv.války.Američti vojaci sou sem poslani na zotavenou nebot po predeslych bojich se snimi uz prilis nepocita. Kdyz vsak nemci podniknou na zcela neocekavanem miste ofenzivu, narazi na odpor a z hradu se stava symbol za ktery se vojaci hodlaji biít do roztrhani tela.Za zminku stoji pekne vylicene zaliby vojaku nez dojde k bojum at uz lovecke vypravy nebo navstevy v nevestinci. ()
Válečný film, který je sem tam docela úsměvný. Kdyby byl úsměvný až do konce, asi by se mi to líbilo víc. Obligátní závěrečná akce byla tuctová a neemotivní, takže mi bylo celkem jedno kdo přežil a kdo ne. ()
Další z adaptovaných válečných (protiválečných) románů, ukazujících absurditu války (Jak jsem vyhrál válku, Hlava XX, M.A.S.H.). V době vrcholící války ve Vietnamu to muselo na diváka působit opravdu silně. Ze všech vyjmenovaných mám raději knižní předlohy, Ale, dobrá práce. ()
Nezáživné. ()
Komornější podání, obstojná kamera a zajímavý střih a skvělé exteriéry plus zajímavý výběr Herců. Knižní předlohu jsem zatím nečetl, nicméně prý se film verně drží předlohy. Mě osobně to příšlo spíš jako tragikomedie, viz. nepotopitelný brouk či columbo jako pekař... Lepší průměr. ()
Skvele natoceny film, hlavne dialogy su dobre a niektore aj hyria skvelou davkou humoru a to je aj dosledkom dobreho dojmu, ze vas film nebude nudit. Vacsinou sa film nesie v kecani, ale ked dojde na nejaku akciu, tak to stoji za skvely zazitok. Prvy vacsi boj sa odohral v malom mestecku v Belgicku, kde sa do boja aj zapojili tanky, ale bolo vidiet, ze to neboli tanky nemeckej vyroby, ale ruskej:) Nechce sa mi verit, ze Nemci pouzivali tieto ukoristene tanky v tejto oblasti. A k tomu este ani jeden tank nebol typicky, nemecky. Dokonca jeden american tento tank oznacil Pantherom:) Najlepsi boj sa odohral na tom peknom zamku, kde sa Americania branili zubami, nechtami. Aj tu boli tie ruske tanky:) A dokonca aj jedno delo, ale tentokrat uz nemeckej vyroby. Vybuchy bomb boli presvedcive a nevyzerali, ze by boli amaterske. Gulomety rachotili ako o zivot a Nemci im nedali ani na sekundu vydychnut. a dokonca, ked sa uz dostavili do blizkosti zamku, tak pouzili ukoristene poziarnicke auta s rebrikmi, aby sa dostavili na hradby. Normalne ho dobijali, ako kedysi v stredoveku:) Najsmiesnejsia cast filmu bola s tym volkswagenom, ked ho chceli utopit v jazierku, ale on plaval na vode a jeden americky vojak, ktory si ho oblubil, normalne skocil z hradieb do toho jazera a nastartoval ho a vysiel s nim na suchu zem:) Takychto komedialnych prvkov je tam viacej, ktore stoja za to a to len film spravne okorenilo:) ()
Jak je důležité nemít načteno. Dost možná bych byl při znalosti knižní předlohy rezervovanější, ale takhle jsem skoro nadšený. Svým nekonvenčním pojetím válečného žánru a důsledným potíráním jeho obehraných atributů má film blízko třeba k Hlavě XXII nebo k MASHi. Skvělé dialogy srší sarkasmem, černým humorem, relativistickými dilematy, děj přináší často až surreálné situace. Při tom všem se ale Sydney Pollack dokázal vyhnout umělecké sebevzhlíživosti a natočit film, který je dostatečně atraktivní i pro neintelektuála (výborná střihová práce). Jedním z motivů je tu střet americké dravosti a vitality s Evropou jako nositelkou tradice i určité vyžilosti. Ani jedno se tu ale nestaví na podstavec, ta skutečnost se prostě konstatuje a zas a znovu relativizuje. A to je dobře, protože černobílých válečných plakátů je jinak dost. 90% ()
Poněkud neznámý válečný snímek s hvězdným obsazením vytvářející podívanou s dokonce na tento druh žánru nezvyklou poetickou linkou. K tomu nějaké to filozofování a zábavnost a máme tu snímek, který se vymyká všem zvyklostem a zásadám. Je to zkrátka zcela literárně a s nadhledem zfilmovaný román. Válečné scény se objeví až na konci příběhu a jak je obvyklé, jsou po technické stránce natočeny velmi zdařile. Co postava, to charakter a s tím spojené podivnosti. Každý to prožívá jinak, každý si o tom myslí své. Ironický smysl pro humor se snaží vyvážit hrůzy války a pohled na věc. Snímek v režii Sydneyho Pollacka rozhodně nesedne všem. Prostě se tu fušuje do umění a je těžké posoudit zda to byl dobrý tah či ne. Určitou hodnotu však jistojistě má. ()
Viděl jsem snad všechny válečné filmy, ale tento patřil k nejhorším.Hudba otřesná, bordel vypadal jak panoptikum hrůzy na Matějské pouti a patos stříkal úplně ze všeho.Jednu hvězdu dávám za scénu s Volkswagenem, ta byla jediná , ze které byla cítit lidskost.Druhou za výpravu, ten hrad byl krásný.Ale abych se tři čtvrtě filmu nudil a v ruce měl ovladač připravený k vypnutí, to asi není dobré... ()
Film opravdu silně pokulháva za knížní předlohou, i když pár dobrých momentů tu je. Mezi ně ovšem napatří útok T-34 s německými výsostnými znaky na hrad (nebo co to bylo, už je to déle a nepamatuji se, ale Tigery to rozhodně nebyly). Tohle ve válečných filmech kazí dojem. ()
Lecos jsem o tomhle v uvozovkách válečném filmu slyšel, a tak jsem s radostí uvítal, když se jedna z našich televizních stanic uráčila tento film vysílat. Bylo to však celkem zklamání. Což o to, film to není špatný, herecké obsazení a herecké výkony bez připomínek, ale je to celé takové utahané. Na víc než 50% to není. ()
Neobvyklý válečný film o partě amerických vojáků, kteří se zabydlí v hradu a rozhodnou se ho bránit proti Němcům. Je to trochu komedie, trochu romantika, ale hlavně akční film. Útok letadla, bitva ve městě a závěrečné bránění hradu, to jsou opravdu super akční scény, na které se jen tak nezapomíná. Určitě stojí za to tenhle film vidět. ()
PRO MUŽE:Smrtelně vážný román, u kterého se místy můžete chechtat těžko utišitelným smíchem, Sydney Pollack zrežíroval celkem vzato věrně, jen při tom vyvanulo vše, co tu knihu stavělo na piedestal válečné literatury. Napětí, hrůza, vtažení do děje, pohled na válku očima každé postavy a brutální humor. Do filmu se tak nedostala většina z nejlepších a nejšílenějších scének zachycených v románu. Ale i ten zbytek je sakra povedenou koláží osudů osmi ztracenců, kteří ve jménu budoucnosti za pár hodin zničili to, co jiné generace po staletí budovaly. Doporučuji. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Hájili jsme hrad od Williama Eastlakea patří jednoznačně mezi mých top 10 knížek, co jsem kdy četl. A i když film je celkem povedený, atmosféru z knížky ani břitkost dialogů se na plátno nepodařilo zcela převést, madame,. a to i přes dobré herecké výkony – asi nejlepší Peter Falk, Při jeho sledování se tím pádem nebudete ani moc smát, ani moc truchlit, protože zůstal pouhou profesionální řemeslnou vizualizací děje, ale přes mé výhrady stojí za to jej shlédnout. (a 100x víc si to přečíst) UKÁZKY:Jak dlouho trvala stoletá válka? Pokud to mám říct přesně, tak dvěstěpatnáct let.//Kam jedete? Na cvičák. Na cvičák? Jedeme cvičit holky k Červený královně.// Hele, kde je Los (vojín Tři Losí Uši) ? Stojíš na něm.// Rozhovor Amíků: Evropa umírá. Ne, už je mrtvá, proto jsme tady. ()
Téma filmu od tichých interiéru zámku přes veselost bordelu působí velmi přitažlivě. Celkový absurdně-existenciální podtext mi ale na druhou stranu přijde silně nedotažený. Pak trochu zklamala výprava a ahistorismy. Přiznám se, že nevím, z jakého úhlu se mám dívat na závěrečné hájení hradu, když Němci povolají hasičské žebříky... ()