The Train
Le Train
Il treno
VOD (3)
Obsahy(1)
Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (109)
Veľmi pôsobivé vojnové drama s tak trochu netypickou zápletkou, ktorá dodáva na posolstvu snímku a úžasnom prevedení, o to viac geniálnou scenériou parných lokomotív v reálnom svete, a skvelo hrajúcim postavám že film pôsobí reálne a kompaktne. Pár slabších miest mal ale aj keď má dve hodiny ubehne veľmi rýchlo. (3,5*) ()
Přestože mě silně zajímalo, jak se sabotážní plán na nedovezení "pýchy Francie" (drahých obrazů) do Německa bude vyvíjet, samotný průběh mne už tolik nebral a míra "sebeobětovacího" patosu i klišé byla nakonec větší, než by se slušelo. Rozhodně jsem však ocenil krásnou černobílou kameru a její odvážné záběry na (havarující) mnohatunové kolosy. ()
Slušně natočené válečné drama s vynikajícím Lancasterem. Jen mě zarazilo, jak moc úsilí vynaložili partyzáni kvůli vlaku s obrazy, které by se po válce daly dohledat. ()
Táto záchrana umeleckých diel pred fašistami je pohľadom na druhú svetovú vojnu trochu z inej strany. Hrdinovia tu nie sú vojaci ani letci, ale železničiari a na svoje si určite prídu fanúšikovia strojov na koľajniciach. Únos vlaku a jeho logistická náročnosť udivuje a zdá sa tak viac rozprávkou ako skutočnosťou, ale to k dobrodružným filmom patrí. –––– Šampus a parfémy se dají nahradit. Ty obrazy ne. Jsou moc cenné. Pýcha Francie! –––– Chlapi jsou blázni. Chtějí dělat hrdiny a jejich vdovy truchlí. ()
Výborná práce s postavama. Ono zpočátku to vypadá na příjemnou cestu vláčkem, plnou kamarádů jak v mašince tak kolem trati přesně v duchu válečných filmů šedesátých let. Ale jak body count roste -jak v mašince tak kolem trati- už nikomu do smíchu není. Hrdinský, adrenalinový napínák a parádní Frankenheimerova režie. ()
Dramatické, kouřem a párou přiboudlé. Vynikající kamera, dnes by si mohli kameramani vzít příklad, obrazově silné a originální. Dobře podbarvující hudba a herecké výkony také nadstandardní. Zástupy členů francouzského odboje jdoucí na smrt jsou sice trochu patetické, ale funkční. ()
John Frankenheimer v plné formě! Akční thriller/drama z konce okupace ve Francii nabízí jeho oblíbený námět drsných mužských hrdinů, jež obětavě bojují proti mocne přesile. Příběh nepostrádá napětí, emoce a hlavně charismatického hrdinu skvěle ztvárněného Burtem Lancasterem. Frankenheimer skvěle zvládá černobílou kameru a pomocí páry, noci a o život uhánějícímu vlaku tvoří dramatické obrazy, jenž za pomoci orchestrálních linek a stereotypnímu zvuku parního kotle dává filmu neopakovatelnou atmosféru. Ve filmu snad není "čistá" scéna, pokaždé je prostředí, osoby, stroj, zem, okolní příroda -prostě něco špinavé. Ten pocit je tak intenzivní, že si po dvaceti minutách začnete mnout čelo a po skončení filmu se prostě půjdete umýt. Němci nejsou přehnaně figurkovití, parťáci své hrdinské a obětavé dialogy zvládnou se ctí a Jeanne je prostě tím svým originálním způsobem krásná, křehká a do srdce se zarývající. Scénář už přece jenom jeví znaky své doby, takže se nevyhne klišé, okoukaným scénám, troše nelogiky a velké dávce štěstí. Na druhou stranu, akce a triky nemají chybu, navíc Frankenheimer vždycky uměl dávkovat napětí, tempo a pointy tak, že divákovi ty drobné chyby prošly za zády, aniž by si jich všimnul (chtěl všimnout). Němci prchají z Paříže a chtějí sebou vzít veškeré umělecké poklady Paříže, to jim francouzská "modrá" armáda ale nedovolí!... 80% ()
03. 06. 2009 (161.); Paul Labiche zachraňuje obrazy nevyčíslitelné hodnoty i když pravděpodobně nezná jejich obrovskou cenu ()
Válka ve Francii vrcholí a fanatický německý plukovník (Scofield) chce odvézt do Německa vlakem náklad těch nejslavnějších obrazů. Proti němu se staví odbojáři v čele s obyčejným drážním inspektorem (Lancaster). A vznikl výborný válečný film. Frankenheimer ho bohužel natočil černobíle, v barvě by to vypadalo líp. Jinak bez výhrad. Na straně těch dobrých nejsou vojáci, ale bez výjimky úplně obyčejní lidi, umazaní od sazí a uhlí, kteří ani ono umění neumí docenit či ho nikdy neviděli a přes spoustu zbytečných úmrtí se snaží vlak zastavit. V centru dění jsou pak vlaky - špinavé, hučící a hlučné bestie, kolem nichž se točí překvapivě slušné akce (nálet letadla, bombardování nádraží). Tohle soustředění na "dělníky" a stroje jako odbojáře mě připomělo některé české válečné filmy, ale tady z toho neřvala žádná ideologie a navíc to bylo opravdu skvěle natočené. Válečný film roku 1964. ()
Spoilery pozor!!! Výborný válečný film, kterému po filmařské stránce není co vytknout. Jedině po stránce ideové a to tak, že dost. Nicméně je to spíš na profackování tvůrců, než na ubrání hodnocení celého filmu. Protože na začátku tvůrci divákům předkládají, že film je věnován hrdinům francie, ale konec vyznívá tak, že vlastně udělali pitomost, nechat se zabít pro pár čuráčích obrazů. A takhle postavená otázka vyznívá o to hůř pro autory dotyčných obrazů, což mě jako malíře nemálo irituje - jakoby ti malíři, jejichž cena stoupla kardinálně obvykle až po jejich smrti, mohli za to, že se spoustu let po jejich smrti lidi handrkujou o jejich obrazy na život a na smrt. To je stejně absurdní, jako obviňovat Jezukrista za pozdější křížové výpravy, hamižnost církve a inkviziční čarodějnické procesy. Takže o co vlastně tvůrcům přesně šlo tímhle podivným koncem, kdy se nám střídají prostřihy jmen malířů na bednách se záběry na padlé, mi hlava moc nebere. Síle filmu to sice neubírá, ale vyznění závěru mě prostě nasralo. Ale tak diváci snad nejsou hloupí a vědí kdo tuhle válku rozpoutal a že malíři to rozhodně nebyli... ()
[3,5*] "The paintings are mine. They always will be. Beauty belongs to the man who can appreciate it." Vojnový thriller s výborne budovanou atmosférou napätia, ktorý sa postupne rozvíja do nervydrásajúceho súboja medzi nemeckým plukovníkom Von Waldheimom, zvráteným milovníkom umenia (skvelo desivý Paul Scofield) a hrdinským francúzskym železničiarom Labichem (výborný Burt Lancaster). Film je vizuálne krásny (pôsobivé jazdy vlakom, úchvatný nálet spitfiru a mnohé ďalšie scény) a pôsobí veľmi realisticky (na danú dobu impozantné efekty, ako napr. explózie). Film funguje perfektne, pokiaľ je vlak rozbehnutý a veľa sa nerozpráva. Akonáhle ale vlak zastane, akoby sa zastavil aj samotný film. Na rad prídu dlhé a často veľmi naivné dialógy a celá tá skvelá atmosféra sa rozplýva. Týka sa to aj toho náznaku romance, ktorá tu je len akoby nasilu našroubovaná (Jeanne Moreau nemá čo hrať, jej potenciál je trestuhodne nevyužitý). Celý čas som s hodnotením balansoval medzi dobrými troma a výbornými štyrmi hviezdičkami, k trom hviezdičkám som sa napokon, aj keď veľmi nerád, priklonil až po tom strašne patetickom závere (viď citát navrchu). ()
Výsadkáři, odboj, vojáci na frontě...o těch všech bylo napsáno i zfilmováno mnoho. Netradiční pohled na válku očima nádražáků, navíc velmi kvalitně provedený, pak velmi potěší. Dokumentuje bez patosu, zároveň vznáší otázky k zamyšlení. Simply perfect! ()
nerad to říkám - líbí se mi i řada současných filmů - ale takové filmy se už dnes bohužel netočí, dnes to jsou často spíš počítačové hry.... ()
V titulcích filmu uvedeno: režie (pouze) John Frankenheimer. ()
Na můj vkus je Vlak scénáristicky poněkud jednoduchý a to jak ve svých tématech, tak i v nějakých dírách a zkratkách ve scénáři, kvůli nimž musí divák rezignovat na logiku. Tvůrci předpokládají, že divák nad tím děním nebude moc přemýšlet (ostatně ve filmu všichni mluví anglicky) a snad jim to i může vyjít díky dobře zvládnuté dramatické stránce. Film dokáže být docela napínavý a řekl bych, že přes své stáří i svou délku utáhne i mladší diváctvo. Člověka ale napadá, jestli by nebylo lepší, kdyby si to francouzi natočili sami a celé to bylo více ukotveno v realitě - však tato událost za druhé světové také odehrála. Rozhodně je to ale dobře natočené a má to řádku velkých akčních scén, v nichž vykolejí lokomotivy anebo se zbombarduje celé nádraží. Vyobrazovaná destrukce prostředí a objektů ovšem převyšuje destrukci lidských těl, protože v té době hollywood ještě odmítal explicitní násilí. ()
Na pět hvězdiček se film nedostane jen díky ne příliš uvěřitelnému scénáři. Přeci jen není úplně jasné, jak by poměrně rychle mohla být taková akce zrealizována. Jinak ovšem pot, kolomaz, Lancasterovo fyzické herectví a snaha o realističnost vedou. K tomu si přidejte precizní černobílou kameru a jeden z nejlepších válečných filmů je hotov. ()
Poměrně zajímavý film. Rozhodně mě bavil. Napínavý. Bavily mě partiznáské úníky zadními dvorky a podobně. Válečný film se všim všudy. ()
Já mám teda raději mašinky, který mají jenom dvě kola, ale je pravda, že po tom, co jsem v létě navštívila Železniční muzeum v Jaroměři, se mi líbí i tyhlety velké staré mašiny. Je pravda, že nejlepší byl ten obrněnej vlak, ale ten jsem ještě na vlastní bulvy neviděla, tak snad příště. Já teda v dějepise vždycky byla spíš slabší, tak nevím, jestli se tento příběh doopravdy stal, ale jestli jo, tak potěš koště, protože tolik lidí, kolik zařvalo kvůli pitomým obrazům…to je teda síla. Ano, jde sice o umění a jeho zachování pro generace příští, ale já bych kvůli obrazům teda život nepoložila a už vůbec bych neobětovala životy druhých. A už vůbec ne kvůli takovým mazaninám, který tvořil Picasso. Jeho třípatrové muzeum v Paříži jsem proběhla asi za deset minut, protože kdo se má na ty obludnosti dívat – oko na koleni, pata na hlavě. A taky mě pěkně sral ten nácek Schmidt! A kdo neví proč, může pátrat a třeba na to přijde ;-) Ale jinak musím vážně uznat, že ten film byl dobrej! ()
Mám ráda vlaky a železnice i válečnou tematiku, ale tuhle limonádu s nereálným obsahem a plnou nesmyslů jsem dokoukala jen s velkým sebezapřením. Pohádka o americkém supermanovi vtěleného do francouzského odbojáře pro malé kluky a velmi nenáročné dospělé. Irealit a nesmyslů má film tolik, že nelze je tady všechny komentovat - některé dobře popsal ve svém komentu uživatel chamonix. ()
Skvělá, i dnes moderně působící kamera je hlavním trumfem filmu. Díky ní jen minimálně zestárnul a působí na svojí dobu velmi realisticky. Stejně tak efekty, přestože jde o starou dobrou ruční práci, jsou na vynikající úrovni (srážka vlaků). Milerád postrádám tradiční atributy amerických válečných filmů té doby: patetické žvásty a trapné chlapácké vtipkování. Francouzští železničáři, kterým je to celé věnováno, jsou plnokrevnými postavami a ne sympatickými ale komickými figurkami jak by to bylo v případě přítomnosti nějakého toho správňáckého spasitele zpoza velké louže. I když je pravda, že Burt Lancaster tuhle roli tak trochu supluje. Příjemné překvapení. 90% ()