Tridsať prípadov majora Zemana

Nemotorné vyšetřování starého četníka a odfláknutà práce okresní pátračky přivedou Jana Zemana k SNB. Kalina jim za to poděkuje svým svérázným zpúsobem. Zvláštní je, že odejit od sboru je pouze starý četník, břídilové, kteří nic nevyšetřili, nadále zůstavají. Těžko říci, zda to byl záměr, ukázat přehmaty a nespravedlnost páchané novými policejními šéfy, nebo to Sequensovi vyšlo náhodou, ale jedná se o zajímavý aspekt, který z úst plných jedových slin namířených proti tomuto seriálu nezaznívá. (17.11.2019)

Neskutečně tísnivá atmosféra a Luděk Munzar, ze kterého se chce člověku až zvracet. Jako obvykle skvěle zahrál. (17.11.2019)

Velice solidni kriminálka z doby, kdy se obchodu s nemocí říkalo šmelina, nikoliv podnikání v oboru farmacie. K hlavní dějové lince se přidává díky Růžkovi skvěle propracovaný životní příběh doktora Knapa. (17.11.2019)

Prelátovi s hlasem Jiřího Adamíry bych snad odpustila i tu kolaboraci s válečnými zločinci prchajícímí přes naši zemi za svobodou. Petr Haničinec ve své snad životní roli sehrál krásného fanatika a jeho vyčinění kasaři za prohřešek bylo skutečně parádní. Dokonce jsem málem i věřila Willigovi, že z parapetu v prvním patře nespadl a dokonce se mu podařilo zastřelit zloducha. Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem tomuto z rozhodnutí strany herci něco věřila. Za to náleží má hluboká úcta Sequensovi, protože jen skutečně špičkoví fežiséři dokážou vykřesat špetku hraní i z totálních polen úrovně Williga. (18.11.2019)

Celá kriminálka se smrsknula na lov tajemné vysílačky, k tomu se řeší politika a obyvatelé Kateřinské Hory jsou nuceni si vybrat stranu. Zajímavá je scéna, během níž Lojza Bartík sděluje při poslechu rozhlasu: "Vyhráli jsme, soudruzi." Automaticky očekává, že každý, kdo je mu sympatický, má stejné politické smýšlení. Zde jsou patrné stopy skvělého psychologa Procházky, jehož postavy vždy vycházely z reálných základů. Samotný díl má několik velice zdařilých scén s obrovským se sexuálním napětím mezi Bláhou a Čadkovou. Příchodem Bláhy na scénu se v seriálu objevuje i alfa samec, což do té doby pro československou tvorbu nebylo obvyklé. Navíc scéna plná vášně mezi Bláhou a Čadkovou v lovecké chatě by bez potíží uspěla v erotickém snímku. Absence takových scén v naší domácí tvorbě měla samozřejmě kromě důvodu, aby nebyla poskvrněna morálka socialistického člověka, také jeden zcela pragmatický. Nedostávalo se alfa samců a Brzobohatý zkrátka nemohl hrát úplně ve všech filmech. Takže milé dámy, užijme si toto unikum plnými doušky, pro několik následujících desetiletí to bude poslední český filmový alfa samec. (18.11.2019)

Atmosférou hýřící krimi se může pochkubit několika velice barvitými figurkami v podání skvělých herců. Nemohu se rozhodnout, zda mě více zaujala chladná kráska Ireny Kačírkové, nebo noblesní šejdíř Miloše Kopeckého. Zeman se projevuje jako poměrně necitlivý člověk, když oznamuje blízkým skon jejich příbuzného. Místy působí jako stroj bez emocí určený pouze k vyšetřování, ale pak najednou projeví ohromný zápal při hledání pachatele, aby se jeho zvěrstva již neopakovala. Sequens skvěle Zemana napsal tak, aby nebyl dokonalý, tudíž se s ním divák mohl lépe ztotožnit. (18.11.2019)

Téměř starosvětská kriminálka poprvé představí vyjukanou budoucí paní Zemanovou jako jednunz hlavních podezřelých z falšování potravinových lístků. Scény mezi Doleželovou a Brabcem jsou nadmíru roztomilé. (19.11.2019)

Příliš růžovými brýlemi viděný případ bratrů Mašínů. Místo vrahů jsou zde dva zbabělí kluci, kteří podléhají vlivu psychicky narušeného vůdce jejich trojice. Tohle bych Sequensovi i odpustila, ale pozitivně vyznívající závěr nikoliv. Vrazi dosud nebyli potrestáni, takže tento konec, kdy pachatelé jsou dopadeni, nebo mrtví, mi přijde jako naplivání do tváří obětí Mašínů i jejich blízkých. Velice se divím, že takto překroucený příběh cenzura umožnila odvysílat. Uvážíme-li fakt, že ceký seriál vznikal na přímou objednávku MV, mohu dospět jen k jedinému závěru. Soudruhům daleko více vadilo připustit selhání SNB, než překroucení skutečnosti ve prospěch vrahů. Na druhou stranu musím ocenit Sequensův nápad s hračkou, která se stala průvodkyní mrtvých. (19.11.2019)

Major Zeman bez Zemana není kompletní. A nemůže mi to vynahradit ani Jelínkův překrásný hlas a Brzobohatého překrásné všechno. Díl sice nepostrádá kriminální zápletku, ale je natolik upozaděna, že nám Sequens nabídne vyřešení případu přiznáním vraha Bláhovi. O výsledku tohoto doznání není eso pražské kriminálky ani informováno. Takže dochází ke dvojímu selhání bezpečnostních složek. Rozvědčíkovi Hradcovi uniká agent - chodec, kriminalistovi Zemanovi vrah. Sečteno a podtrženo se jedná o naprosto nezvyklou kriminálku, kdy MV představuje členy ozbrojených složek jako lidi z masa a kostí, tudíž schopné i selhání. Je to celkem neotřelý tah i na naše poměry. Českoslovenští filmoví příslušníci sice neoplývali nadpřirozenými schopnostmi jako jejich američtí kolegové, ale nad padouchy pravidelně vítězili. Díky seriálové formě bylo možno toto vítězství oddálit a ponechat diváka v napětí, zda zlo bude potrestáno. Problém spatřuji v tom, že se jedná o nejslabší díl série, místy dokonce nudný. Přes krátkou stopáž má mnoho hluchých míst. Mistr napětí Sequens selhává na celé čáře. Výsledek na mě působí dojmem, že Sequensovi bylo úplně jedno, jak tento díl natočí. Dokonce i Šmída nepůsobí tak charismaticky jako obvykle, v některých momentech je citelné jeho neherctví a Šmída je toporný. Mohla bych konstatovat, že Sequens si začal. Rezignoval na vysoce nastavenou laťku kvality a nelze se tedy divit, že osudy všech zúčastněných jsou mi naprosto ukradené. Za zmínku stojí opakovaná účast Františka Filipovského v jiné roli, než předchozí dentista z dílu Bestie. Zároveň se zde objevuje i Lackovič, který pro potřeby opétovného setkání Honzy Zemana s Blankou Mutlovou vstane z mrtvých, aby k románku na dělnické ubytovně mohl dělat stafáž. (19.11.2019)

Odhlédnu-li od filmových kvalit, bylo by vhodné se pozastavit nad postavou faráře. Ten má své svědomí zatíženo již zhruba jednu dekádu a světská moc si jej nevšímá. Pak se mu na faru násilím vloudí zločinec, farář se ocitá v pasti kvůli možnému vyzrazení jeho dřívějšího hříchu. V roli oběti trpně snáší přítomnost muže, který se potřebuje zbavit svých komplexů. SNB faráře neoprávněně vyhodnotí jako jednoho z organizátorů teroristické akce. A můžeme si položit otázku, zda to nebyl zásah božích mlýnů za jeho předchozí fatální selhání coby slušného člověka. Procházka vždy rád vykresloval postavy, u nichž nedominovala ani čest, ani zločinnost. I zde nabízí divákovi k zamyšlení, zda měl být farář obviněn. Do doby, v níž hořelo i se střílelo je zasazen čistý romantizující prvek rozpadajícího se vztahu manželů Motlových. Jelikož i ÚSTRK konstatoval, že se v Babicích nejednalo o provokaci StB, lze tento díl považovat za jeden z politicky nejkorektnějších, pouze reflektující dobové reálie. Moderní pojetí Zločinu a trestu s farářem v hlavní roli mi přijde skvělé a určitě hodné zamyšlení. (19.11.2019)

Druhá série více akcentuje špionážní linii, takže ve dvou dílech majora Zemana prakticky Zemana neuvidíme. Mezi méně podařené díly lze zařadit i pokus o crazy komedii Třetí housle. Ale objektivně musím konstatovat, že právě v této sérii se vyskytuje jeden z nejlepších případů, Kvadratura ženy. (27.11.2019)

Luděk Munzar vstal z mrtvých a z jeho fanatického nacisty se po reinkarnaci stal spravedlivý kněz. Ze seriálu tedy vyšel neutrálně, jednou v roli ryze záporné, podruhé v roli ryze kladné. Ve většině vedlejších rolí to fungovalo tak, že do těch záporných byli obsazováni herci, kteří minulý režim příliš nemilovali. Do rolí kladných hrdinů pak byli povětšinou obsazeni členové KSČ. Z tohoto pohledu je překvapivé obsazení komunisty Valy do role náboženského fanatika, který těm zlým minimálně napomáhal v šíření zla. (21.11.2019)

Hodně naivní diíl, Bláha pomocí peroxidu mění vzhled a říká se tomu plastická operace. Každý doznávající se pachatel v československé detektivce před doznáním musel vyžebrat cigaretu. Naprosto nerozhodovalo to, jestli cigarety sám měl, či nikoliv. Dokonce i nekuřák tu cigaretu jako nezbytný módní doplněk nutný k doznání potřeboval. Jedna malá vraždička se tak nějak vyšetří v podstatě sama na pozadí příběhu o velké proměně pomocí odbarvení vlasů. (21.11.2019)

Nejen na československé poměry nezvyklý počin, kriminalistické eso řeší přiípad hodný průměrného okresního vyšetřovatele, navíc vlastně primárně nepátrá po viníkovi defraudace 18 tisíc, ale snaží se z této zpronevěry očistit jednu nenápadnou paní. Gabriela Vránová na tuto roli zřejmě poměrně dlouho nacvičovala strnulÿ a unylý pohled koukáním do toaletní mísy. Jelikož se výraz osvědčil, využila jej i v další své seriálové roli, když představovala učitelku, kterou zmohli její žáci. Nepovedené etudy Vránové jsou však skvěle kompenzovány neskutečným výtryskem afektu Evy Hudečkové. Obávám se, že nemusela svoji scénu v garsoniéře příliš hrát, ale pak musím minimálně ocenit její obsazení. Nikdo jiný by afektovanou čůzu tak svěle neztvárnil. K roztomilým prvkům lze přičíst i fakt, že Zeman po skoku pod vlak skončil s náplastí na líci. Faktem však zůstává, že i přes tyto dílčí nedostatky se jedná o solidní psychologické drama s kriminální zápletkou. Všem vedlejším postavičkám dominuje svérázný pan architekt a jeho popis pokladníků. (23.11.2019)

Kromě neexistujícího případu majora Zemana, nebo přesněji jen dokončení neustálého objevování se a mizení Bláhy, zde máme perfektní studii osamělosti stárnoucí ženy. Vztah Zeman x Bláha se konečně propracoval do finále. A skončil dle očekávání ztrátami na obou stranách. Zlí jazykové tvrdí, že po prvním výstřelu se Brzobohatý chytí za hýždě, to by musel mít zadnici sahající téměř ke kolenům, což určitě tenhle velice sexy chlap neměl. (23.11.2019)

Naprosto apolitická čistá kriminálka, která nepostrádá napětí, dává hodně prostoru hereckému výkonu Brabce. Liška opětovně dokazuje svoji univerzálnost a mimořádnou nápaditost. Krása téhle detektivky mimo jiné spočívá i v tom, že o drastických metodách vraždy jsme pouze slovně informováni. Zkušení kriminalisté divákovi sdělí, že něco takového ještě neviděli. Atmosféra je navozena i bez použití krve, vnitřností a pohledů na naporcované lidské tělo. (24.11.2019)

Přiměřená směsice kriminálního případu, šarmu, vtipu a nádherně hlubokých očí Květy Fialové. Těm očím musel podlehnout každý chlap. (24.11.2019)

Jen si tak říkám, že je škoda, že u nás nevzniknul nějaký katastrofický film, aby k němu velký hudební mág Liška mohl udělat muziku. Temná zákoutí na i pod povrchem dolu na Kladně zní industriální hudbou tak enervující, že by při nich mohli před divákem defilovat po rozkvetlé louce koloušci a stejně by to bylo napínavé. Opět se jedná o poctivou kriminálku bez příchuti ideologie, ale náhražkou s nádechem akčnosti. K tomu se objevuje i romatická linie příběhu, takže na své si přijdou i něžnější povahy. (24.11.2019)

Na československé poměry nebývale dobře zvládnuté špionážní drama. Ostatní snímky tohoto žánru v naší produkci vyznívaly nechtěně vtipně, akce byly nedůvěryhodné a příběh mírně řečeno plaval na vodě, ale zde je veškerá špionážní činnost uvěřitelná, rvačky mají solidní choreografii a automobilová honička má i správné napětí. Nezvykle odvážné jsou i scény ze stripbaru, není proto divu, že se odvázal i Zdeněk Liška a pro tento díl složil hudbu takřka Skoumalovsky hravou. (24.11.2019)

Vekslování s valutami na pozadí crazy komedie ze svatby Zemana s Blankou si bohužel vybrala jako ústřední vtip ztrátu automobilu Pavláska. Poprvé, podruhé, ještě i podesáté by to možná bylo snesitelné. Tisící opakování již začíná nudit, milonté je trapné a ten trilion, nebo kolikrát to Sequens opakoval, už byl k nesnesení. Druhým problémem toho dílu je fakt, že jsou zde pouze tři herci, kteří zvladají i komické role, tedy především nedocenění Řehoř s Kopřivou, Obermaierová a s přimhouřeným okem vlastně i Brabec. Williga jsem mezi herce nikdy nepočítala, Víznerovi jdou komedie stejně špatně jako Willigovi veškeré hraní. Jako vždy skvělí Řehoř s Kopřivou mají bohužel jako obvykle pouze epizodní role. Bohužel se tento díl dosti často ocitá na hraně trapnosti, občas ji i překročí. Za naprosto skvělého Řehoře (všechny svény s ním jsou minimálně o třídu výš), přihodím hvězdičku, samotné Třetí housle bez Řehoře by byly na hodně odřené tři, ale za scénu, při níž se Zdeněk Řehoř odchází s houslemi přiznat, dorovnávám tři a přihazuji jednu navíc. Škoda, že Kalina, Pavlásek, Mirek i místní policisté, houslisté a němečtí chovatelé psů nezůstali doma. Volný čas se mohl vyplnit příběhy pana vrchního. (26.11.2019)