Buffy, premožiteľka upírov

Buffy: "Budu pokračovat ve své práci s pomocí mých přátel." Lydia: "Vždyť jsou to civilisté. Vlastně tady mluvíme o dětech." Buffy: "Já mluvím o dvou mocných čarodějkách a jednom tisíc let starém démonovi." Anya: "Willow je démon?" Naprosto esenciální epizoda, v této sérii možná úplně nejlepší. Scénáristé Jane Espenson a Douglas Petrie odvedli skvělou práci. Celý díl je nadprůměrný (např. vpád hlavního záporáka do Buffyina domu už nemohl být vzhledem k přítomnosti Dawn napínavější), závěrečný proslov Přemožitelky je pak vyložená bomba. A buďte si jisti, že úplně poslední slovo, které tu zazní, vám vyrazí dech. Prozradím jen, že to slovo je Bůh. (22.09.2017)

Spike a všechny jeho ženy. (22.09.2017)

Z velké části poměrně jasná parafráze na legendární western Johna Forda Stagecoach (Dostavník), který je u nás známý jako Přepadení. Kdyby si toho na TV Nova - nebo kde to vlastně opatřili těmi názvy - všimli, mohli využít příležitosti a pojmenovat tuhle epizodu třeba... Přepadení. Což by se mi líbilo víc než otrocké přeložení původního názvu, nad jehož významem momentálně tápu. Zajímavé je, že třeba díl Phases se nemohl jmenovat prostě Fáze (rozuměj: měsíční fáze), ale musel to být Vlkodlak ze Sunnydale. Což je o poznání méně sofistikované. Ale zpátky ke Stagecoach. Tedy vlastně k Spiral čili Přepadení. Ano, máme tady westernovou epizodu Buffy! Jen místo dostavníku je tu karavan a Indiány nahradili rytíři. Trochu bizarní, ale velice zábavné. No, alespoň já si pošmákl. (05.09.2017)

Tradičně silný halloweenský díl, tentokrát zaměřený na Dawn. Giles zase po dlouhé době ukáže, zač je Rippera loket a vyřídí tu nejvíce upírů ze všech. Perličky: Buffy zabije jednoho upíra dveřmi od auta, což mnohem později okopírovali tvůrci The Walking Dead, a Alexe tu poprvé spatříme s pirátskou páskou přes oko. Ta se, jak fanoušci dobře vědí, stane v závěru seriálu nezbytnou součástí jeho image. (25.05.2018)

Je chyba pouštět si tuto speciální epizodu jako první jen na základě hodnocení na IMDb. Divák neznalý kontextu ji absolutně nemůže pochopit. Natožpak docenit. (Srdce starého fanouška ovšem plesá.) (05.09.2017)

Kdo by řekl, že díl s tak dobrým názvem a tak slibným tématem, se nakonec bude ze všeho nejvíc podobat svatební epizodě z Arabely? Té, jak se tam novomanželé změnili na pračku a ovci, nebo tak něco. Fuj, to jsou ale paralely, Arabely. A do toho ještě Mekota, Jekota, Fekota... Do you remember igi B? (24.05.2018)

Nejvíce WTF díl? Nejodvážnější epizoda? Nebo snad nejchytřejší? Nejvíce znepokojující díl, jenž obrací vše naruby? Nebo jde naopak o návrat k normálu, jak tvrdí název? Ať tak nebo jinak, nejdůležitější je to, jak se na závěr rozhodne Buffy. Jenom ona si může vybrat. A vy doufejte, že si vybere správně... Diego Gutierrez přispěl mimořádně zajímavým scénářem, který Joss Whedon označil jako "ultimate postmodern look at the concept of a writer writing a show". Děj ponechává divákovi možnost volné interpretace a Whedon dodává: "Chcete-li, celý seriál se odehrává v mysli šílence, drženého pod zámkem kdesi v Los Angeles... A ten blázen jsem já." (25.09.2017)

Zlomová epizoda šesté řady. V první třetině velice zábavné a vtipné, zvláště díky konečnému zúčtování s Triem (Warren: "Say good night, bitch." Buffy: "Good night, bitch."), ve druhé třetině pak hodně zneklidňující (pokus o znásilnění). Ale jsou to především poslední minuty, proč na Seeing Red nezapomenete. Ta scéna, kdy Alex a Buffy hovoří na lavičce před domem jako staří přátelé, nahoře za oknem se objímají Tara s Willow, a k domu se blíží vrah s pistolí v ruce a odhodláním v očích. Jakmile začne pálit, tři z výše jmenovaných postav půjdou k zemi. A minimálně jedna to nepřežije. Potom se konečně podíváte do rudých očí skutečného hlavního záporáka této série. (27.09.2017)

Time when Dark Willow rulez, part 1. (27.09.2017)

Time when Dark Willow rulez, part 2. (W: "Teď už to chápu. Celá ta přemožitelská věc opravdu není o násilí. Je to o moci. A na světě není nikdo, kdo by měl moc mě zastavit." G: "Rád bych si tuto teorii ověřil." (27.09.2017)

Same Time, Same Place je po Hush asi nejstrašidelnější epizoda Buffy vůbec. Možná by při této příležitosti neškodilo projít si historii horrorových dílů v seriálu. Není jich nakonec zas až tak moc, protože Buffy the Vampire Slyer je primárně fantasy seriál, jenž horrorové propriety využívá zejména k budování funkčnosti vlastního fantasy universa a jen málokdy je staví do hlavního centra pozornosti. Když pomineme průměrné (Nightmares) a občas i dost špatné (např. Bad Eggs) výplňkové epizody z prvních dvou sérií, zjistíme, že nám těch opravdu kvalitních horrorových dílů moc nezůstane. Třetí řada nemá (snad krom zombie ve své druhé - a jediné špatné - epizodě) na hrůzu čas. Ta má svou hlavní dobrodružnou linku, kterou prokládá mimořádně nápaditými speciálními díly. Čtvrtá série nabídne zdařilý halloweenský Fear, Itself a samozřejmě absolutního krále, Hush. V páté jsou to hlavně hrůzostrašní vesmírní paraziti v Listening to Fear. Šestá má jen sem tam nějaké náznaky, ale krom úvodu halloweenského All the Way nic regulérního. Teprve sedmá řada nabízí v tomto směru po dlouhé době jisté zadostiučinění. Vyzdvihovaná Conversations with Dead People napadne mnohého fanouška asi jako první. Ale Same Time, Same Place má hned po Gentlemanech na skladě nejoriginálnější a nejvíce creepy strašidlo seriálu: Gnarla. Kvalita této epizody však nespočívá jen ve vemlouvavé, slizce zákeřné strašidelnosti Gnarla, ale v celkové originalitě příběhu. V jeho záhadnosti, v perfektně mysteriózním timingu, kdy se lidé, toužící po setkání ve stejném čase na stejném místě, zcela nepochopitelně míjejí. Úžas diváka nad tou promyšlenou podivností, soucit s utrpením a osamělostí Willow, napětí a strach - všechny ty silné emoce jsou (jak už je v Buffy dobrým zvykem) s nenucenou elegancí vyvažovány kvalitním vtipem a trefnými hláškami. Same Time, Same Place je nejen jedním z nejlepších dílů vyrovnané a mimořádně kvalitní sedmé série, ale jeden z vůbec nejlepších dílů celého seriálu. Poděkování za něj patří scénáristce Jane Espensonové a režiséru Jamesi A. Contnerovi, dvěma zkušeným veteránům tvůrčího týmu Buffy. (12.09.2017)

Nejdrsnější epizoda Buffy? Dost možná právě Dirty Girls. V jednom z dřívějších komentářů jsem zmínil, že třetí série má nejlepšího a nejzábavnějšího záporáka seriálu. Sedmá pak disponuje záporákem nejtvrdším a nejúchylnějším, i když ne hlavním. Caleb (hraje ho sympaťák Nathan Fillion, známý jako kapitán Firefly nebo taky Castle na zabití) je fanatický kněz, který do té doby, než si ho vybralo První zlo jako svou pravou ruku, okouzloval dobré křesťanky zapálenými teologickými disputacemi, aby je pak v zákristii se sadistickou rozkoší porcoval na kousky. Nyní přijíždí temnou nocí do Sunnydale, aby poskytl "rozhřešení" dívkám z Přemožitelčina týmu. A nutno uznat, že věru nezahálí. Zatímco s pobaveným úšklebkem káže o děvkách babylonských, jeho dýka nemilosrdně rozsévá zkázu. Buffy a spol okamžitě podnikají odvetnou výpravu na místní faru, kde se Caleb usídlil. Ve sklepení, plném sudů s mešním vínem, se pak s šíleným knězem utkají v otevřeném boji. Výsledkem je totální katastrofa, plná mrtvých a těžce zraněných na straně dobra. "Haleluja!" volá radostně Caleb a noří chladnou čepel do těla mladé dívky. "Cesty Páně jsou nevyzpytatelné," ušklíbne se a tu láme někomu končetinu, tam zas jinému s potěšením vydloubne oko. Největší masakr a fiasko v dějinách Buffy hledejte právě zde. "Komu sloužíš? Satanovi?" ptá se Caleba na začátku jedna z jeho obětí. Ten se jen usměje: Satan? To je malý pán." A Dirty Girls je epizoda, na níž díky tomuhle ujetému zabijákovi rozhodně nezapomenete. (12.09.2017)