Dekalóg
Dekalog, jeden
Obsahy(1)
Na první přikázání V jednoho Boha věřiti budeš hledá návaznost příběh o vysokoškolském pedagogovi - matematikovi (Henryk Baranowski), jehož víru v exaktní vědy otřesou události, k nimž dojde poté, co synka (Wojciech Klata) předčasně obdaruje vánočním dárkem, bruslemi. Důležitou roli hraje ve vyprávění otcova nábožensky založená sestra (Maja Komorowska), která se společně s nimi zapojuje do bohatého přediva vztahů, jež jsou pro Dekalog příznačné. Jednotlivé postavy se v tomto cyklu setkávají nebo v druhém plánu filmového obrazu míjejí, přičemž každý díl natáčí Kieślowski s jiným kameramanem. I to přispívá k jejich emocionální proměnlivosti, potřebné u tak rozsáhlého projektu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (52)
Podle které jiné poučky, než právě té první, mohl vzniknout nejrozporuplnější díl celého Dekalogu? Zatímco povahy a motivace zdejších postav jsou naprosto reálné, je to právě lidská omezenost, na kterou naráží pointa. Ta totiž hned v úvodu dává najevo, že jediný možný přístup k Dekalogu pro nevěřícího člověka je skrz vcítění se do spiritualizmu, který pak těm dalším, i bez složitých interpretací v realitě zakotveným přikázáním přidává odér povýšeného mravního kázání. Nicméně stejně dobře předznamenávají studené tóny ducha zbytku cyklu a samotným provedením je to právě tento první díl, který je z něj asi nejdojemnější. ()
Polskou tvorbu moc nesleduji, ale začínám mít pocit, že je to také chyba. Tak ono se v každé filmografii dá najít něco skvělého. A tenhle rámcově celkem obyčejný příběh, je podán neskutečně emotivně, a to i přesto, že se z vás ty emoce nesnaží ždímat, ale jednoduše je ve vás vytváří tak, jak by je vytvářel život sám. ()
Bude Kieślowski popisovat nebo přepisovat desatero? Nejspíš se ale bude pohybovat někde mezi tím. Možná ani jiná poloha není možná. Život je křehký, praská láhev s mlékem, lahvička s atramentem (zde asi barva do tiskárny), praská led, a nakonec i voskové svíce. "V jednoho Boha věřiti budeš" se ve filmu nezpochybňuje. Počítač není jeho alternativou (DOS není Starým zákonem, a ani Gatesovy Windows nejsou Novým), nejde (a nikdy nepůjde) všechno spočítat, ani vyslovit. Skutečnou alternativou, tj. nevěřením v Boha, je pýcha. Tu ale popisuje kodex "Ctností a Neřestí", nejlépe na Kuksu. Pozn. 1: Doporučuji promyslet si scénu, kdy otec přednáší o mezích jazyka a syn se na něj dívá prizmatem přístroje. (Já se o to pokusím co nejdřív). Pozn. 2: V původním scénáři se osvětluje příčina prolomení ledu (elektrárna vypustila do jezírka teplou vodu). Kieślowski však toto racionální odůvodnění správně opomíjí, protože by do příběhu nevneslo nic nového a nic by tím neosvětlilo. Pozn. 3: Kieślowski neudělal dobře, že si vybral tak hezkého a sympatického chlapce. Bohu je to určitě líto - a když ne Bohu tak určitě jeho matce plačící voskové slzy. Pozn. 4: Jednou v zimě jsem po delší době přišel domů a všude samé sklo. Myslel jsem si, že praskla váza s květinami, ale ta stála na stole. Nebyla to však váza, byly to květiny v ledu. Pozn. 5: Viz též komentář Radko **** (včetně poznámky), který podobně hovoří o nedostatku pokory. Pozn. 6: I zde musím uvést trefnou poznámku Slavoje Žižka: Máme-li dešifrovat význam Kieslowkého filmů, je občas užitečné srovnat film se scénářem. Ve scénáři Dekalogu 1 je uvedena příčina, proč výpočet tloušťky ledu selhal (nedaléká elektrárna vypustila v noci do jezera horkou vodu). Ve filmu toto vysvětlení chybí, čímž se otevírá prostor pro spekulace metafyzického charakteru... (Dekalog I) nám neříká, že když závislost na falešném idolu vědy selže, jsme konfrontováni s "hlubší" náboženskou dimenzí; je tomu naopak, když věda selhává, jsou otřeseny i naše náboženské fundamenty. ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ()
SPOILERY Konečně jsem rozkoukal Dekalog a jsem hodně rád, že zpracováním prvního přikázání mě zase nadchnul, jako ostatně ve většině věcí z jeho tvorby. Na plný počet mi tam cosi chybělo (možná to bylo příliš doslovné?), ale jinak je to velice chytře vedené, má to geniální scénář, psychologii postav, silný příběh s ještě silnějšími stěžejními scénami a hodně silným závěrem a dobře propracovaný rozpor mezi vědou a vírou, včetně faktu, k čemu se upne člověk v nejhorších chvílích. A není to jen tom, jestli je člověk věřící - skoro nikdo po smrti někoho blízkého nebude tvrdit, že z něj už nic není a že není na žádném lepším místě. A ani mi nepřišlo, že by ten táta byl tak zarputilý ateista jak tu někteří tvrdí - vyrůstal přece v katolické rodině, takže od dětství v sobě něco málo z toho musel mít. Proto taky jde v závěru do kostela. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi přijde, že to vlastně nemá větší vady, ale pořád mi k tomu víc sedí hodně silné čtyři hvězdy než slabých pět. Silné 4* ()
Jo, nabozenstvo ma vyssi princip a abrahamicke religie su prisne monoteisticke. Zijem bez nabozenstva, svetskym zivotom, ale v jadre som pravoslavny a monoteizmus dodrzujem, bohov nemenim, ne, ne : 58 % ()
Kieslowski tentokrát utahuje smyčku pomaleji a nenápadněji, než v jiných částech (pomocí až metafyzicky zadumané atmosféry), ale o to silněji poté vyznívá závěrečná rána!! ()
V jednoho Boha věřiti budeš. Krzysztof Kieślowski má nejspíš pocit, že dnešní lidé věří namísto Boha v techniku.A já mám pocit, že tentokrát se mýlí. Ateismus si žádného zástupného "technoboha" nehledá. Ateismus věří tomu, co vidí na vlastní oči. Třeba tomu, že ten led je trošku rozměklý.... ()
Kieslowski svým Dekalogem od počátku mířil a emocionálně nejsilnějším prvním dílem si laťku nastavil velice vysoko. Skvělý kousek! ()
Kritika moderní techniky a katolická propaganda. Zatím nechápu, proč to má tak vysoká hodnocení. Jedině že by uživatelé byli věřící... Líbil se mi herecký výkon toho chlapce. Ponaučení mi z toho vyplývá, že člověk nemá věřit v matematiku a fyziku a raději se spoléhat, jestli se haluzově B/bůh rozhodně, že zemřete nebo ne. ()
[3,5*] "Życie jest prezent." Trochu pozvoľnejší rozjazd jednej pozoruhodnej filmovej série. Hĺbavá psychologická dráma s prísadou mysteriózna odohrávajúca sa v atmosférickom prostredí varšavského sídliska, ktorá sa pohráva s motívom rozporu medzi vedou a vierou. Proti sebe stavia racionálny, striktne vedecký pohľad na svet, v ktorom sa dá všetko zmerať, predstavený vysokoškolským pedagógom Krzysztofom (Henryk Baranowski) a spirituálny pohľad na svet, v ktorom je život človeka darom, predstavený jeho sestrou Irenou (Maja Komorowska). Niekde na pomedzí sa potom pohybuje Krzysztofov syn Pawel (slušný detský výkon Wojciecha Klatu), vnímavý chlapec, ktorý je rovnako ako jeho otec zapálený pre počítače (doma sa všetko krúti okolo ich domáceho počítača-"milášika"), ale zároveň je otvorený aj pre duchovný pohľad svojej tety. Ako slabinu vidím to, že film je v nastolení takéhoto konfliktu miestami až príliš doslovný - počítač, ktorý nevie, o čom sníva Pawelova mama (Bože, ten je ale sprostý!), kdežto Pawelova teta to neomylne "vie". Celkovo inak tie očakávania, čo by mal dokázať počítač, pôsobia dosť úsmevne (Krzysztof predpokladá, že onedlho nadobudnú počítače vlastný vkus i vlastnú vôľu, čiže v podstate akési vedomie) a ešte aj dnes, po 34-och rokoch, skôr ako z oblasti sci-fi. "I am ready." ()
Všechno se ve mně bouří. Matematik, který nevěří v Boha, je přece úžasný otec! Synovi se věnuje, o všem s ním diskutuje, mají krásný vztah. Nestačí mu, že si vypočítá, zda je led na bruslení dostatečně silný. V noci si sám jde led vyzkoušet. Tak za co je tak strašně potrestán? Mohla bych snad věřit v Boha, který je tak nemilosrdný? ()
Kieslowski vynikajúco interpetoval prvé Božie prikázanie: "nebudeš mať iných bohov..." Otec lipne na svojom synovi a vede, no Boh mu, akoby "berie" oba dôvody, pre ktoré žil. Možno kruté, no katarzia je zrejmá a stáva sa lepším človekom. Ďalej režisér nastoľuje otázky: Môže sa človek spoliehať iba na seba, na svoj rozum, svoje výpočty, plány...? Existuje niečo nad tým všetkým, nepochopiteľné, metafyzické? Tento prvý diel Dekalógu sa ma dotkol asi najviac, hladil dušu a zároveň spôsoboval zimomriavky. minimalistická hudba, krásne metafory, perfektné výkony hercov hlavných postáv, najmä veľmi uveriteľný a prirodzený maličký Vojciech Klata. ()
Odzbrojující snímek o otcovství. Celý film prosycen láskou, ale tato křehká záležitost může zdevalvovat jednou otázkou - proč? Otázka která hledá viníka či důvod a uzavírá nás porozumění. ()
příliš jednostraná zaměřenost které chybí obecný přesah první dekaolg dost sráží jinak je to kieslowski jak sme na něj zvyklí a především kouzelný Wojciech Klata filmu zcela dominuje ()
V jednoho Boha věřit budeš... ()
Film so symbolmi, na ktorý sa každý môže pozrieť ináč a aj ináč pochopiť. Príbeh, ktorý stavia naruby ľudskú sebaistotu a krásne nepriamo naznačuje ako zle je odlúčiť sa od Boha a nepripustiť ho do svojho života. Po filmárskej stránke bez jediného kazu. Veľká spokojnosť. ()
Bůh Věda vs. Bůh Bůh. Nevěř zcela ani jednomu. S prvním přikázáním to souvisí, ale Kieślowskiho styl vypráví nepřímo. Někdy upovídané, někdy je to o detailu, někdy střídmě symbolické. Kluk hraje výborně. A k tomu všemu slavná Preisnerova hudba. ()
"Je to strašně jednoduché, pokud věříš..." Tak idylické to bylo, ale všechno se spočítat nedá... ()
Nadherna konfrontacia vedeckosti a duchovna. Kde a co je pravda? Fakty alebo city? Kde hladat spravnu odpoved na najtazsie otazky zivota? Kazdy ma svojho Boha, kazdy ho vidi niekde inde. Film nadherny a jednoduchy, surovy a citlivy zaroven. Kieslowski predvadza majstrovstvo. Nic ine len najvyssie hodnotenie! ()