Réžia:
Vít OlmerScenár:
Jaroslav DietlKamera:
Ota KopřivaHudba:
Ondřej SoukupHrajú:
Karel Heřmánek, Ondřej Pavelka, Jana Paulová, Tomáš Töpfer, Stanislava Bartošová, Karel Brožek, Vladimír Huber, Karel Smyczek, Věra Vlčková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Důstojník československé kontrarozvědky Jan Prokop, který ve volných chvílích hraje šachy s elektronickým protivníkem, je odvolán z případu sledování amerického agenta. Dostane za úkol prověřit anonymní dopis od údajného kapsáře, který poslal policii ukradenou peněženku s podezřelým obsahem. Peněženka obsahuje mimo několika šifrovaných kódů i útržek dopisní obálky s kanadskou známkou. Pečlivé a hlavně trpělivé pátrání na filatelistické burze a po několika sběratelích nakonec dovede Prokopa ke starému knihkupci italského původu a zejména k jeho sousedu Hofmanovi, vedoucímu krejčovského salónu. Stejně jako Prokop, i Hofman je ve svých kruzích jen posledním pěšcem, který má především vykonávat příkazy. Jeho úkolem je získat pro jisté zahraniční armádní kruhy úspěšného českého výzkumníka. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (108)
Nebýt krátké scény z vinařského sklépka a vtipného dialogu na úplný závěr, nebylo by v této kriminálce o ničem nic zajímavého. Nesmírně ulondaný, dlouhý, zbytečný a nudný film. Heřmánek snesitelný, stále ale jen pátrá od ničeho k ničemu, zbytek osazenstva jen do počtu. Pointa též o ničem. Slabota alá Vít Olmer. ()
Další nezvratný důkaz, že Jaroslav Dietl byl naprosto příšerný scénárista. Zase tu chybí jakýkoliv konflikt a životné postavy a navíc se ještě tentokrát dají věci do pohybu až v posledních deseti minutách. Za dvě hodiny si z tohohle filmu nebudete pamatovat vůbec nic, ovšem tentokrát je v tom Olmer namočený maximálně z jedné třetiny. ()
Ano, socialistické Československo mělo mnoho vynikajících vědců, kteří mohli provádět v kapitalistické cizině průmyslovou špionáž a podcházet tam za lepším. A Karel Heřmánek a spol. se pomalu dostávají k nevzrušivému konci. Nuda k uzívání. ()
Tak tohle bylo záživný asi jako tankovaní benzinu. ()
Neskutečně ubohý pokus nasadit socialistické kontrarozvědce lidskou a přátelskou tvář. Ano, Karel Heřmánek se snaží a v jeho podání před divákem vyvstává obraz téměř sympatického uvědomělého pracovníka tajných služeb (i když charakterově pokulhává - eticky sporná už je třeba jen nevěra s kolegyní na pracovišti, navíc s družkou svého kamaráda), dokonce hraje šachy... Příměr šachů je ale návodový - v téhleté simultánce s občany režim jedním mocným máchnutím před začátkem hry smetl všechny figury z občanských šachovnic... S tím ani Vít Olmer nic nenadělá... ()
"Američani si mozky kupujou a on je strká do sklepa." To byly krásné časy, když kontrarozvědka chránila můj klidný socialistický spánek před všemi kapitalistickými agenty a rezidenty. Ti mi totiž taky chtěli ukrást mozek, ale nepodařilo se jim to jen proto, že ho nikdy nepoužívám. Ale zpět ke snímku, který je trošku jalový, míchá detektivní činnost s podrazy na pracovišti a rodinnými vztahy, ale atmosféru své doby to rozhodně má. ()
Já mam tyhle český oldskool detektivky docela rád, takže jsem se nenechal odradit nízkym hodnocenim ani některejma komentářema. Karel Heřmánek v roli fízla sympaťáka doslova hledá jehlu v kupce sena a nakonec i přes nejrůznější překážky a potíže tu jehlu najde. Už jsem to tady psal víckrát, ale ještě to zopakuju. Podle mě Olmer v 80. letech točil poměrně slušný filmy. Jinak překvapivě v tomto filmu Veronika Evička tričko Jeníková neukázala kozy. Dokonce ani Bára Štěpánová je neukázala. Ta zaujala hlavně tim, že nemluvila svym originálnim hlasem, ale byla naprosto příšerně předabovaná. ()
Kterak Olmer táhl pěšcem na e9 a Dietl mu před tím vytáhl baterky z šachových hodin.. Soukupův soundtrack osciluje mezi Tangerine Dream a Kroky Františka Janečka, což je kombinace vskutku bizarní. Přes ten dým pronikající mi obrazovkou až do obývacího pokoje jsem dospěl k závěru, že kdyby pracovníci kontrarozvědky věnovali hledání cizích agentů alespoň polovinu úsilí jako hulení cigaret, hlásí se jim posluhovači vrahů z Wall Streetu raději sami.. ()
Akční špionážní drama socialistické produkce.... Jo jo jo kontrarozvědka byla honorace... Renaulty místo škodovek... koňak na hotelovém pokoji.... :-) A vrchopl všeho... závěrečná scéna, kterak se Heřmánek s Paulovou řítí do zákazu vjezdu z opačné strany jednosměrné ulice, to asi kvůli éhle vrcholné scéně zavřeli v noci půlku Prahy 1.... hahaha ()
I velcí scénáristé mají své slabé dny. Za zmínku stojí, kdo všechno v tom filmu hrál. Řada motivů byla vysloveně zbytná a vlastně zbytečná. Vůbec hluchých míst víc než zdrávo. ()
Atmosféra 80. rokov ako vyšitá. V každej úradnej miestnosti na stene portrét Gustáva Husáka (ázijskými rysmi tváre pripomínal skôr červenú verziu dalajlámu). Zasadačkám dominujú obrie popolníky s hrubými sklami..Diskotéky nočných lokálov ovláda český pop, večerná show v pražskej Alhambre je primerane polo-striptízovo slizká, nechýba účinkujúci trpaslík. Podpultovým tovarom sú kriminálky Ed Mc Baina - dialóg v kníhkupectve "Heřmánek: Máte Mc Baina?", predavačka na neho vytreští oči, nesúhlasne zavrtí hlavou a odpovie: "Vy ste vodkaď přijel?".. Najväčšou akčnou scénou scénou je tá, ktorej spoza otváraných dverí sa na Heřmánka vyvalia dve nahé figuríny. Rozkošná je aj scéna v hotelovej izbe, kedy sa Stanislava Bartošová nadchne nepočúvateľnou popovou sračkou, presvedčí Karla Heřmánka, že je to úžasná muzika, začnú teda na ňu tancovať a erotická atmosféra hustne. K vyvrcholeniu však nepríde. Agent Heřmánek si odskočí zatelefovať ústrediu, aby Bartošovú minimálne na dva dni eliminovali. Príbeh príliš zaujímavý, ani zábavný, nie je. Naopak, súvisiace dobové záležitosti si pozornosť zaslúžia. 50%. P. S. Z kultúrnych prepojení: vo filme sa spomenú alebo vyskytnú animované seriály Maxipes Fík, Mach a Šebestová a O lúpežníkovi Rumcajsovi.. ()
Nechápandó....zkrátka i utnuli se naši tvůrci s tímto krimi, které je tak neuvěřitelně nečitelné a snad záměrně zparchantělé. ()
Tak to bylo cool. Film o ničem aneb kterak naši kontráši během hraní elektronických šachů brání Husákovo půlnoční království před americkými agenty. Škoda Heřmánka. * ()
Mohlo to být horší a film si klidně mohl dát mat, ale ze svízelné situace se dostal. Na téhle šachovnici se Heřmánek a spol. pohybují poměrně krkolomně a provádějí s divákem riskantní tahy, až to vyvrcholí jakousi rošádou. Filmů o kontrarozvědce v českých končinách mnoho natáčeno nebylo. Zkušený Vít Olmer postupuje ve svých tazích svědomitě za cenu ošemetných tahů, kdy si dovolí s filmem kalkulovat, i za cenu naivního vyznění. Lepší je to s jeho filmovým přístupem, kdy film má parametry filmu pro kina, dobrou kameru, hudbu a velmi pestré herecké obsazení. K výjimečnosti filmu chybí přece jen poněkud zajímavější propracování charakterů, ale napínavé to celkem bylo, takže 60% to získává v pohodě. ()
Československé špionážní filmy pravidelně vyvolávaly úsměv na rtech svých diváků především svou prostoduchostí. Tenhle snímek velmi vybočuje z tradiční unylosti a hlouposti. Vznikla svižná a velmi dobře koukatelná detektivka. ()
Hledání detektiva, který by se divákům zdál přesvědčivý. Kolik jen takových pokusů tehdy český film zažil. Ani zde se to nevyvedlo. ()
Akční film? To je snad omyl ze strany téhle databázy, myslím, že jen rychlá projížďka aut během úvodních titulek může akční žánr zdánlivě připomínat. Co vysloveně v zdejším žánrovém zařazení naopak sedí, že vedle "krimi" není klasicky uvedeno "drama", na tomhle filmu opravdu snad nic není dramatického, spíš pouze napínavého. Téměř celý film buduje Vít Olmer s kameramanem Kopřivou ponurou krimi atmosféru 80. let pomalu se stupňující a vygradovanou až do dlouhé temné scény, kdy Karel Heřmánek bloudí po nočních chodbách salonu, aby spatřil svého agenta... Několik kriminalistických scén (jako třeba detailní porovnávaní typu písma psacího stroje na velkém plátnu) je opravdu netuctových. Muzika Ondřeje Soukupa všechno jenom podtrhuje. Divák v nápětí očekává nějakou tu akční honičku, rvačku nebo střílečku, v té nejnudnější verzi alespoň psychické zhroucení, ale on se nám jen špion po odhalení v klidu zeptá, zda si může nejdřív obléknout sako :o). To snad nee... To následní zatýkání dalšího agenta uprostřed lesa již není zapotřebí ani komentovat... Jaroslav Dietl se jako scenárista píšící současně v té době mj. scénáře pro "Malý pitaval velkého města" výrazně nepřemohl a sepsal pouze jakoby jednu z dalších těch slabších pitavalovských krimi s uspěchaným koncem. U filmu jsem se nenudil a přínos zhledávám, jen kvůli slabším a nedotaženým momentům musím jít s hodnocením niž. 60% ()
Ten Dietl byl zřejmě fakt génius. Jinak si neumím vysvětlit, že z téhle totální nalejvárny, která by byla normálně k zblití, udělal celkem snesitelnou záležitost. A potěšila minirolička pro Oldřicha Ortinského. ()
Ve filmu bylo zapáleno/kouřeno 52 cigaret. ()
Velice slušný scénář (na kterém s Dietlem spolupracoval Hajný), prsa tentokrát neukáže Paulová, ale Bartošová, spousta známých herců v čurda rolích (dnes se tuším říká cameo), Praha a bistra 80. let včetně slavné rybí restaurace v pasáži na Václaváku, kam jsem moc rád chodil na jídlo (takové už dnes žel nejsou), nebo automat Koruna, a příběh je docela promakaný a pátrání vede každou chvíli jinam. Je fakt, že i tady pomůže krapet náhoda, ale jinak pátrání jede, jak má. Jo, a navíc ty Heřmánkovy cesty - jednou do Blavy, podruhé do Mikulova, přičemž vidět Mikulov 80. let + návštěvu ve sklípku i s lidovými písničkami, to se mi rovněž moc líbilo. Navíc je to svým způsobem hodě pohodový film, a potěšilo mě, že nakonec o ty drogy fakt nešlo. ()