River

Tohle je britská odpověď na Broen. Obrovská herecká příležitost pro Stellana S., který ji beze zbytku využil. První tři díly jsou naprosto brilantní ukázkou toho, co na filmu miluju. Silné herce v silných emocích. Rozsekalo mne to. Možná i proto už jsem tolik druhou půli neprožíval, jelikož líp to už asi nešlo a dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Asi tu není podstatné odhalení pachatele. Cesta je v tomto případě cíl. Jde tu spíš o "boj o duši" našeho detektiva. A je to fakt nádhera ten boj sledovat. 100% (08.01.2018)

Obsahuje mírné SPOILERY. Člověk je už tak nějak z poslední doby zvyklý na vynikající britské (nejen krimi) minisérie. Pro ty další přibývající je tak stále náročnější udržet vysoko nastavenou laťku a pokud ji snad chtějí dokonce překonat, tak je to pak ještě těžší. Troufám si tvrdit, že Riverovi se minimálně to udržení laťky bezpochyby podařilo. Nechci moc prozrazovat, ale minimálně od okamžiku, kdy se poprvé jakoby mimochodem objevila zakrvácená hlava jedné z hlavních postav, jsem tušila, že tenhle počin bude mít něco do sebe, že to bude něco neotřelého, poutavého. Hned se mi vybavila stará známá hláška "vídám mrtvé lidi", začala mě pohlcovat zvláštní hořkosladká atmosféra navozená už od počátku a byla jsem v příjemné zvědavosti a napětí, jak se to celé bude dále vyvíjet. Ozvláštnit či spíše vystavět seriál na postavě zranitelného detektiva se zvláštním psychickým problémem, se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Ne že bychom tu v jiných krimiseriálech už neměli řadu vyšetřovatelů s různými zvláštními poruchami, Stellanu Skarsgårdovi se ale (zřejmě i díky výbornému scénáři) podařilo Rivera ztvárnit tak, že vás mimořádně zajímal, soucítili jste s ním, nutilo vás to vžít se do jeho pocitů (či si obecně zkusit představit život člověka s nepříjemnou duševní poruchou). Byly vám sympatické i ty na první pohled nebo spíše poslech možná zvláštně zvolené ABBA vsuvky, které dokonale pomohly navodit tu správnou atmosféru, přiblížit osobnost hlavního detektiva i chemii jeho vztahu s parťačkou. Přitom by se mohlo při přílišném tlačení na pilu, přehrávání celkem snadno stát, že by to člověku začalo připadat celé směšné. Toho jsem se trochu obávala na samém počátku minisérie, brzy jsem ale pochopila, že s hereckým umem SS, který předvedl už mnohokrát v hodně různorodých rolích, se ani tady není vůbec čeho bát. Minisérii zdobí obecně skvělé herecké výkony a také silné dialogy (nejen ty mezi Riverem a jeho skrytě a nakonec odhaleně milovanou kolegyní), které se vám vryjí do paměti. A ten závěrečný tanec, ze kterého jde smutek i radost zároveň, je jednou z nejpůsobivějších věcí, které jsem v poslední době ve filmu/seriálu viděla. River mi chybí, v nejlepším se ale má asi přestat, možná by při více dílech opadlo to zvláštní kouzlo, které seriál má. 90 %. (22.01.2022)

Stellan v seriali akoby sitom na mieru. Tu jeho rozpoltenost a chaos v mysli som mu uveril. Myslim, ze vacsina inych, i rovnako kvalitnych hercov, by mi prisla v tejto polohe dokonca smiesna. Nie je tomu tak v tomto kusku. Naviac, i detektivna linia ma nieco do seba. Moze byt. Slusna zalezitost. Odporucam. (27.04.2016)

Hodně, hodně slušný psýchou rozložený vyšetřovatel a jeho okolí. Těšil jsem se na každý další díl, ve kterém Stellan zase trochu poodkryje roušku případu i svých "manifestů". Nicméně nejvíc se mi asi líbily díly z počátku, kdy se vše netočilo JEN kolem Stevie, ale mísilo se toho do děje víc. Postupem času se z Krimi stávalo Krimi/Drama, pak Drama/Krimi a skončilo to jen u toho Drama, protože výsledek vyšetřování mi přišel už trochu přitažený za vlasy, což byla docela škoda. Zůstat to v intencích prvních tří čtyř dílů, asi bych byl o něco spokojenější. (07.02.2016)

It's a kind of madness. Intimní melancholická psycho depka o vyrovnávání se se ztrátou a zapojením (či předstíráním, že patříte) do společnosti, když trpíte duševní poruchou, skrze ponoření se do hlubin šílenství skýtajícího útěchu a práce (ano, řešením případů, jak také v tomto žánru jinak), která více než obratně kombinuje to nejlepší ze severského noiru a britského sociálního dramatu. Ódy na mistrně minimalistického, ale o to více strhujícího, empatického Skarsgårdova Rivera jsou zcela oprávněné, jakkoli (nejen) Nicola Walker je mu více než zdatnou partnerkou. Což u ní ovšem jen stěží překvapí. Ono to vůbec celé na postavách stojí, jelikož detektivní linie je tak trochu na druhé koleji. A charaktery jsou to do jednoho skvěle napsané i zahrané, což se plně zúročí ve finální epizodě, jejíž síla staví na dopadech v osobních rovinách spíše než na zvratech v krimi linii. BBC prostě opětovně (pokolikáté již?) dokazuje, že ohrané až klišovité žánrové téma "vnitřními démony zužovaný geniální detektiv s osobním životem v troskách" se stále dá pojmout s vlastním nezaměnitelným ksichtem. A zatraceně kvalitně; to především. | S1: 5/5 | (28.10.2015)