Upír Nosferatu

Skutečná lahůdka z dřevních dob žánru. Co více dodat, když vše již bylo řečeno ;-) - - - Jen tak pro zajímavost, tohle dílo dnes existuje v mnoha verzích (jen na IMDb je jich vyčísleno osm) střihu a tím i délky filmu. Já sám jsem tenhle film viděl v průběhu nějakých dvaceti let 4x a mám pocit, že pokaždé jinak. Krom televizního uvedení a projekce v brněnském FK daleko zajímavější byly projekce na 20. LFŠ (1995) s nezapomenutelným klavírním doprovodem >improvizujícího< Filipa Topola a letos pak v brněnské Flédě projekce s hudebním doprovodem DG307 a hostujícím violoncelistou Pepou Klíčem (toto hudební nastudování vyšlo též na cd "NOSFERATU" - viz. diskuze k filmu). Topola už asi v souvislosti s tímto filmem neuvidíme (i když by to bezesporu stálo za to! - pokud by o to stál :-) ale Dégéčka si živě s tímhle filmem - budete-li mít tu možnost - určitě nenechte ujít! Možná by to bylo i téma pro některého z vydavatelů - tenhle počin vydat na dvd! (17.04.2006)

Člověk, který hodnotí Nosferatu, a přitom nevezme v potaz všechny historické a technicko-filmařské souvislosti, asi nepochopí, proč je to taková bomba. Z pohledu roku 1922 to ale musela být přímo atomovka. A co zůstává atomovkou dodnes, jsou všechny záběry s Maxem Schreckem. Rozhodně je to nejstrašidelnější filmový upír všech dob. (01.02.2006)

6 / 10 Písať komentár k takémuto filmu je ako balansovať na tenkom ľade... ale skutočne nemôžem inak! Na Upíra Nosferatu som sa tešil ako malé decko a stálo ma aj peknú námahu ho zohnať (výlet do Brna, 1000KČ, prepitá pečienka atď.) - o to väčšie bolo to skamenie, alebo skôr rozčarovanie, ktoré som pocítil po predlhých 94 minútach. Nepopieram, s vedomím, že ide o film z roku 1922, sa mi mnohé scény zdali neuveriteľne vynaliezavé, rafinované a hlavne originálne, ale to všetko sme videli už tisíc krát a v oveľa lepšom spracovaní. Moja rada, preto znie: Prestaňme si mazať med okolo huby, vzdajme Murnaovi hold, ktorý si ako Pán režisér určite zaslúži, a vykročme vstriec svetlejším zajtrajškom. (31.10.2005)

Prvky grotesky v hororu? Ano. A je to úchvatné? Rozhodně. Vedle Kabinetu dr. Caligariho druhý starý filmový skvost, který slouží jako šablona pro všechny ty novodobé (a v tomto případě vampíří) horory. Všeříkající komentáře: Eodeon, Matty, Marigold. (21.11.2008)

I dnes velmi atmosférický a napínavý film. Ovšem když vám ho někdo promítá s elektronickou hudbou řehrávanou z přeskakujícího CD... :( (09.03.2009)

(1001) Mno, po několika opakovaných shlédnutích a bezesných produmaných nocích musím říci, že tento film bych zařadila do škatulky "dostalo mě to, ať jsem nechtěla sebevíc". Při prvním sledování jsem si u strašidelné hyeny říkala, co to má být. Postupem času se něco změnilo. Teď když si vzpomenu na pitoreskní postavičku ohánějící se kolem sebe rakví, naskočí mi samé příjemné asociace. (22.05.2009)

Filmové zpracování románu Dracula Brama Stokera. Film nepostrádá žádné prvky hororu, považuji ho za jeden ze základních pilířů německého expresionismu. Především gradace napětí a jedinečný herecký výkon Maxe Schrecka jako hraběte Orloka vás přinutí nevynechat jediný filmový obraz. (13.03.2007)

Nosferatu nevzbuzuje hrůzu, po bezmála devadesáti letech vzbuzuje ale velkou dávku úcty. Je to totéž, jako když dnešní automobilový nadšenec navštíví muzeum a kochá se pohledem na stařičkého automobilového veterána z počátku 20. let minulého století. Je celý hranatý, má mizerný výkon a není ani pohodlný, ale dýchá z něj romantika počátků automobilismu. Stejně tak v Murnauově snímku můžeme spatřit tu objevitelskou a průkopnickou dobu výroby filmů, kdy se věci dělaly na koleně, ale s obrovským nadšením a invencí. Při sledování projekce v kině jsem byl překvapený, jak moc Murnau kopíruje slavný Stokerův román a vdově po slavném spisovateli se ani nedivím, že filmaře zažalovala a film díky ní skončil v zaprášeném archívu. Překvapila mě zároveň doprovodná hudba, silně disharmonická, opravdu zneklidňující. Čekal jsem spíš nějakou klasiku. Celkový dojem: 80 %. (03.02.2009)

Velmi ponurý a zajímavý film, který už však svojí délkou dnešního diváka neosloví v takové míře jako kdysi. (26.12.2009)

„Chce to jen trochu námahy, kapku potu a možná…malinko krve.“ Nikdy jsem nebyl zrovna fanouškem hororů (jako spíš jejich parodií), ale přesto bych od „klasiky“ žánru čekal podstatně víc. Triky a masky byly sice výborné (stejně jako ty stylové odbíjející hodiny s kostrou), ale atmosféra filmu mě nijak zvlášť nestrhla. Nepomohly tomu ani/hlavně postavy (snad s výjimkou záškodníka Knocka); úchylné výrazy hlavního namyšleného hrdiny (a soudě dle „uklidňujícího“ dopisu i řádně dementního), stejně tak ta jeho věčně nervózní nána („Proč jsi zabil ty krásné květiny?“), která bez něho nebyla schopná chvíli vydržet, ani k jednomu jsem necítil sympatie (spíš přesný naopak). Což je potom zvláště směrem k závěru filmu problém, když se o ně ani trochu nebojíte a je vám vlastně tak nějak jedno, jak moc Nosferatu řádí, snad mu i ze stále více převažující apatie k ději a jisté zlomyslné škodolibosti přejete úspěch (samotný konec mě tím pádem nechal ledově chladným). Takže na rozdíl od výborného Východu slunce půjdu u dřívějšího Murnauova díla s hodnocením podstatně níž, a to na až na chabý průměr. (01.06.2015)

Kdo by mohl tušit, že kinematografii v plenkách vyraší jako první zuby dva špičáky.. I když je Max Schreck na plátně jen necelých 9 minut, uzmul si film zcela pro sebe a jeho výkon (jestli se to dá tak říct) se stal po zásluze legendou. Atmosféru vydatně podporuje podmanivá hudba Hanse Erdmanna, v které evidentně našel inspiraci i Wojciech Kilar pro některé pasáže Coppolova Draculy. Ovšem… I přes to, že Murnau předběhnul dobu o spoustu let, poskytl obsáhlou lekci němčiny zdarma a jeho film se stal nezpochybnitelným mezníkem v dějinách kinematografie, zůstávám pevně přesvědčen, že kdyby si většina těch, co hodnotí Nosferatu lépe než třeba právě Draculu, měli vybrat, který film sledovat 5x za sebou, zvolí raději Oldmana než Orloka. Zkrátka, na parním stroji Jamese Watta můžete dojet jednou do práce, ale nebude tak jezdit celý rok.. (01.02.2010)

V dnešní době už sice nevystraší k smrti, ale atmosféru by si od něj mohli mnozí mladší souputníci půjčovat po hrstech. Jeden z nejrychleji ubíhajících filmů vůbec. Výborně gradovaný, skvěle zahraný a hlavně uctivý k předloze, kterou řadím v knihovničce zatraceně vysoko. (30.01.2007)

I think I was expecting a little bit more of... Nosferatu. Upír Nosferatu bezpochyby patří k výstavním klenotům světové kinematografie a je také jedním ze zakladatelů klasického (upírského) žánru. Atmosféra a především také hudba je luxusní. Králem všeho je samotný hrabě Orlok v podání Maxe Schrecka. S jeho přítomností na plátně snímek stojí i padá. A to je právě trošku problém. Výskyt jeho postavy ve filmu čítá dohromady snad ani ne deset minut. Což je zrovna v případě této legendární postavy nehorázná škoda. Zásluhy Maxe Schrecka na vytvoření hraběte Nosferatu jsou nesporné a už jen za to by si zasloužil, aby jeho postavě byla na plátně věnována většina času. Pokud zrovna není na scéně, měla jsem místy pocit, jako by děj držela jen hudba do doby, než se zase na kratinkou chvíli objeví. Legenda je ale legenda. Myslím, že kdyby hrabě Orlok před sebou viděl všechny ty "moderní" metrosexuální upíry, mezi jejichž hlavní vlastnosti nepatří děsit, ale způsobit, aby davy mladistvých fanynek slintaly nad vyrýsovanými svaly a dokonalým účesem, smíchy by se za svůj černý kabát popadal:) (03.11.2013)

Neviem, ktorú verziu som videl ja, každopádne úvodný prológ Davida Carradina ma navnadil, čo sa už nedá úplne povedať o tej metalo-rockovo-gothickej hudbe. K pár scénam sa rozhodne hodí, pokiaľ nezačne totálne vybľakovať a rušiť atmosféru tohto príjemne ponurého a atmosferického horroríku, ktorý ma ale ako taký, navyše ja nasýtaný dnešnými vymoženostiami, až tak nevtiahol. To neznamená, že sa nečudujem, prečo má také vysoké hodnotenia. Na dobu, ktorej bol natočený sa v ňom skrýva čosi dovtedy nevídané. Odo mňa teraz za tri, no určite chcem ešte vidieť originál. 60%. (11.10.2007)

Mal som jedinečnú príležitosť, zhliadnúť túto klasiku za doprovodu živej kapely. Nemý film a do toho life kapela DG 307. Som toto názoru, že dobrá filmová hudba nemá byť veľmi výrazná a má doplňovať obrazovú kompozíciu a zbytočne nestrhávať pozornosť. Pri Upírovi to žiaľ nefungovalo na 100%. On ten doprovod bol taký silný, že úplne preválcoval filmového starčeka, ktorý cez tie letokruhy ledva stojí na nohách. Pár krát mi srdce búchalo ako o preteky, ale na druhú stranu som sa hudbou nechával unášat mimo dianie na plátne a než som sa zasnený spametal pár vecí mi uniklo. Preto nehodnotím, lebo nedokážem ohodnotiť samotný film, ktorý ma moc nezaujal, ale aj tak to bolo celé silný filmový zážitok, na ktorý tak skoro nezabudnem. Upír Nosferatu je film s prakticky nulovými ambíciami osloviť širšie publikum, určený pre skutočných fajšmekrov, ktorí sa cez jeho pokročilý vek dokážu preniesť. Viem, že ich je veľa. (08.10.2005)

Nejukecanější němý film co znám. Jestli na tomhle filmu nemám něco rád, je to právě poměr obraz vs. psaný text. Jakkoli je obrazové zpracování poutavé, mám pocit, že je mnohdy jen koloraturou. Text často funguje jako hlavní hybatel (někdy i rušitel) děje a režisér na něj klade velký důraz. Je to sice logické, v mantinelech němého filmu pochopitelné, ale z filmového hlediska to u mě moc nefunguje. (06.07.2006)

Láska? Láska. (03.02.2009)

Film, který napsal dějiny hororového filmu. Němá mrazivá krása, která je nadčasová a použitelná i dnes. Skutečné filmové umění a nádherný děsivý sen, na jehož konci čeká probuzení v podobě dokonalého a nezapomenutelného zážitku. (12.02.2007)

ICH LIEBE DICH ! vyšíva zasnívaná Ellen na obrus a ja neviem, či myslela jej poplašeného a hrôznymi udalosťami v Karpatoch dezorientovaného milého Huttera alebo telepaticky napojeného zmyselníka desu z rádu najvyšších - šedého nemŕtveho, pohľadom a celkovým výjavom uhrančivo desivého grófa Orloka. Alebo oboch. Dielo fascinujúce a zároveň zachovávajúce tajomstvo nemŕtvych vyskytujúcich sa v každom z nás. Všeobecne známu predlohu Murnau šťastne upravil a posunul tak zase trochu inam - ale vždy len tam, kde víťazstvo dobra nad zlom neznamená automaticky prevahu jednej strany ale maximálne remízu. Prekvapujúce neobvyklými spôsobmi nasnímania, tieňohrou, skvelými hereckými výkonmi a potešujúce v celkovej kráse jednotlivých scén. Záberov, ktoré ma uchvátili v ranom detstve pri prezeraní slovenského vydania románu Drakula z r. 1968, kde bol text sprevádzaný detailnými zábermi práve tohto filmu. P.S. Skalnatý štít, ktorý sa vo filme v jednom zábere objaví je Ostrý Roháč v Západných Tatrách. (07.10.2005)

Nespochybnujem kvality tohto hororu, hlavne v case premiery a niekolko dalsich desatroci musel mat obrovsky ohlas. Vlastne az po dnes. Moje hodnotenie je videne z dnesneho pohladu a preto tie 3 hviezdicky. Vynikajuci napad bol zfilmovat horor V TIENI UPIRA (2000) o hercovi, ktory hral upira, ale neskor zistili, ze to bol skutocny upir. A inspirovali sa prave tymto filmom, ktory natocil Murnau a tvrdil, ze Max Schreck (uz len to priezvisko) skutocne hrozne vyzeral a stacilo ho len trosku zamaskovat. Aj Klaus Kinski bol pre ulohu upira ako stvoreny a tak reziser Werner Herzog natocil v roku 1979 remake UPIRA NOSFERATU opät na s niektorymi scenami na Oravskom hrade, ako aj v tejto verzii. ________ Max Schreck - (Gróf Orlok / Nosferatu) +++ Gustav von Wangenheim - (Hutter) +++ Greta Schröder - (Ellen Hutter, jeho žena) +++ Alexander Granach - (Knock, predajca domu) +++ Georg H. Schnell - (Harding - Hutterov priateľ) +++ Ruth Landshoff - (Annie - Hardingova zena) +++ John Gottowt - (Professor Bulwer) +++ Gustav Botz - (Professor Sievers - mestský lekár) (28.11.2011)