Norouk Pramboun Chaon
Réžia:
Milan MuchnaScenár:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrajú:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Zprvu romantický, poté dramatický příběh z Kambodži v době před a po nástupu Rudých Khmérů k moci. Znovu mě překvapilo, že nejkrutější a nejbrutálnější vrazi byli z řad (hodně) mladých lidí. Stejně jako ve filmu Vražedná pole. Někteří mladí se asi dají zmanipulovat k čemukoliv. Film je nad očekávaní dobrý, nemá hluchá místa a kromě velmi nepříjemné kambodžské češtiny (spisovné a nepřirozené) se mu nedá nic vytknout. ()
Jako film je to strašné. Statické, nudné, amatérské. Jako výpověď o o hrůze, kterou způsobí vláda jedné strany, je to místy působivé. A ve své době asi i odvážné, protož ty paralely s domácí zkušeností, nebo s budováním socialismu v SSSR, byly zřejmé. ()
Viděl jsem verzi pro Cannes a i přes výrazný zásah střihačskými nůžkami, nejviditelnější asi v trochu rozpačitém úvodu, si film drží pevnou strukturu a stává se každou minutou působivějším. Obrazy polpotovské tyranie, "evakuace" Phnompenhu či pracovních táborů s velmi sugestivní hudbou dua Kocáb-Pavlíček a funkční kamerou citlivou na výmluvné detaily film neskutečně pozvedávají a dávají zapomenout na jakoukoli provinčnost normalizační kinematografie. Díkybohu jde především o velký a emotivní biják na pomezí romance a akčního filmu, a jakákoli propaganda jde stranou, navíc zde ani náhodou není obhajován polpotovský režim, ale na druhou stranu moc se ctí nevychází ani proamerický režim předchozí, jež katastrofu rozpoutal. Naštěstí různé politické úvahy jsou silně upozaděny před individuálním osudem několika jedinců. Co naopak zážitek trochu kazí jsou dosti odbyté postsynchrony. Jelikož jsem hodnotil učesanější verzi pro festivalové publikum, v níž chybí bezmála půlhodiny stopáže, neodvažuji se hodnotit strukturu a rytmus díla, které hlavně zpočátku hodně skřípou, ve výsledku může vše vyznít úplně jinak. Opravdu rád bych shlédl kompletní verzi a porovnal! ()
Chvílemi zajímavá unylost. 1) Producenti nešetřili na komparsu, ani na autentickém prostředí, ale z nějakého nepochopitelného důvodu se rozhodli ušetřit na kvalitním scénáristovi a režisérovi a najali 47letého Milana Muchnu. 2) Český dabing Milana Kňažka by byl hloupý i dnes. 3) Výstižný komentář: noriaki. 4) Viděna krátká verze v televizi. ()
6/10 Na to, jak je stary a KDY vznikl je to prekvapive dobre - to soudruzi zase jednou asi usnuli na vavrinech... ()
Film po kterém jsem dlouho přemýšlela, o tom co se všechno děje. Velmi milé překvapení a silný zážitek. A taky údiv, že tento film vidím až nyní. ()
ocenenia : MFF Cannes 1989 - Uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
moja zaujímavosť:Film bol natáčaný v meste Bin Hongphat v Kambodži. (dyfur) ()
Výbornej film o temné historii Kambodže (která pokračuje, ale ne tak strašlivě jako v sedmdesátých letech). Depresivní atmosféru vylidněných domů, zdemolovaného majetku a rozkládajících se mrtvol lidí a domácích zvířat dokresluje skvostná hudba od Kocába. Škoda, že dvouhodinovou verzi už asi nikdy neuvidíme. Opět platí případ, že režisér Muchna spáchal takhle kvalitní dílo za nesvobodného komunismu, zatímco po revoluci zvládnul přijít jen s něčím tak zoufale strašným jako je Divoké pivo. ()
Neprávem zapadlý a snad i zapomenutý film, co si to rozhodně nezaslouží. Jako jo, má to zajímavé scény, ale to provedení ne vždy funguje. A na tomhle film ztrácí. Některé záběry jsou sice dobře vymyšlené, ale pak tu máme ještě ty záběry, které by mohli být zajímavé, ale prostě jsou blbě udělané. Pak tu máme dobrou exotickou atmosféru, zajímavě zvolenou hudbu, Kambodžu po nástupu Rudých Khmerů vypadající jako výjev z postapokalyptického světa (a to je nejlepší scéna filmu). Kňažko nehraje špatně, ale chvílemi mi připadal takový nemastný neslaný. Asi by to bylo celé jenom na 3*, ale já mám, spolu s Grónskem a celou Oceánií, pro Kambodžu prostě slabost, tak přidávám slabou čtvrtou hvězdičku. ()
Je temer vice nez jiste, ze takovy film se u nas uz nikdy nepodari natocit. Velmi dobre natoceny po technicke strance. Zajimavy je i scenar, protoze o radeni Rudych Khmeru v Kambodzi toho zase tolik natoceno nebylo. Myslim, ze je skoda, ze tento film nedostal vetsi prostor u verejnosti. Prekvapenim jsou pro me herecke vykony kambodzanu a zvlast ocenuji i autenticke prostory k nataceni. ()
Koprodukčný film, ktorý sa snaží, hoc pokrytecky, kriticky ukazovať na praktiky autoritárneho totalitného režimu, ktorému sú ideály dôležitejšie ako samotní ľudia. Videl som predtým aj dokument o Pol Potovi a teda viem, že sa diali ešte o triedu horšie zverstvá, ako sa objavujú v tomto filme. Pozitívom je exotika a námet. Bohužiaľ, spracovanie je, aké je. Kňažko je ešte v pohode, ale ostatní herci, akcia, výprava a aj réžia je poplatná vtedajšej (80-te roky) československej filmovej tvorbe. Jednoducho, tvorcovia si zobrali na bedrá príliš veľké sústo. ()
1.peklo -předabování Kňažka- Čepkem ! Film je unilý a statický až hanba.Milan Kňažko v roli dr. Davida, který zde strávil natáčením tři měsíce, na natáčení zazvzpomínal: Do země jsem se dostal sedm let po porážce Rudých Khmerů, v které zavraždili dva miliony lidí. Země byla pořád v jakémsi režimu utlumené občanské války, všude vojáci, kulometná hnízda a střelba. Bydlel úplně sám v hotelu pro nejvyšší stranické funkcionáře s názvem Kromprcá, k tomu názvu dodává že se nedivil, když se zde soudruh řekne mamrd a soudružka samrd. ()
Kambodžanky prozpěvující slovenské lidové ukolébavky, k nezaplacení. Kňažko tančící orientální tance a la Zubejda, k nezaplacení. Vidět hrůzy z třetiny vyvražděného národa, k neuvěření. (Název Devět kruhů pekla se vztahuje k dílu Božská komedie od Danta Alighieriho. Dílo má tři základní části - Peklo, Očistec, Ráj. Právě děj Pekla je rozdělen na devět kruhů utrpení a Alighieri jej umístil na Zemi.)// Komentář k verzi 100 minut. Na původní verzi se také rád podívám, tedy až nebudu třeba v Kambodži. ()
Nezávisle od recenze mě napadla Vražedná pole s hudbou Oldfielda, což i soundtrack je zážitek. Pavlíček s Kocábem nejsou béčkoví skladatelé, podobnost veliká! Film má samé klady, ale....Točeno za komančů. Normální by bylo, že by se Kňažko při politických hádkách se švagrem revolucionářem zmínil o tom, jak je nepříjemné mít tanky na Václaváku, psal se r. 1969. Z filmu vyplývá, že komunisti byli, jsou a budou děsná hovada. Stačí v TV vidět stalinistku Konečnou. V Asii to ale vyženou až za strop, prostě vraždí a vraždí, to samo chtěl Kléma a jezdil se to do Moskvy učit. Ve filmu vidíme i analogii s čistkami v řadách strany z 50.let. Švára Kňažka je taky mučen, jako Šling a Reicin a pro svou sestru může udělat leda hovno. ()
Tomáš (Milan Kňažko), český lékař, pracuje v kambodžské nemocnici od sklonku 60. let. Také se zde ožení s domorodou herečkou Khemou, která brzy otěhotní. Do jejich životů však zasáhnou politické události sedmdesátých let. Na pozadí jejich příběhu film zachycuje jednu z největších genocid minulého století. Rudí Khmerové, kteří léta vedli partyzánskou válku v džungli, svrhli po pádu jihovietnamského režimu zkorumpovanou vládu v Kambodži. Za jejich vlády v čele s Pol Potem dochází k násilným evakuacím obyvatel z měst do džungle a k represím, při nichž zahynulo přes půl miliónu lidí, statisíce jich byly povražděny... (celkem Pol Potův režim zaplatily životem 3 milióny Kambodžanů).Působivost snímku je umocněna vynikající kamerou, dodávající filmu velkou míru autenticity. ()
Síla dějinných událostí je sice až hypnotická, ale sama o sobě ke skvělému filmu nestačí. Devět kruhů pekla doplácí na zprzněný dabing a někdy až křečovitou snahu po realističnosti, díky které působí staticky a odtažitě. Snímku jednoznačně chybí emoce. Jako lidský příběh selhává a funguje z něj jen ona dokumentární složka. Reakce Tomáše na osud Khemy ostatně mluví sama za sebe. Muchna to s těmi dlouhými záběry přehání a místo toho aby nechal vyprávět postavy, tak se snaží vést děj scenériemi, což mu ne vždy vychází. Atraktivita tématu zachránila co se dalo, atmosféru táhne především otřesenost z brutality režimu Rudých Khmérů, byť i ona je jen naznačená. Chápu, že v osmdesátých letech nešlo jít až na dřeň, ale trochu více přitlačit na pilu by jenom prospělo. Škoda, kdyby tenhle film vznikl o pár let později, tak mohl vypadat úplně jinak, a o dost lépe. ()
Je rok 1987 a jdete do letního kina. Pobavit se. Jak jinak. Fakt jsem neměla ani páru, na co to vlastně jdu. A dodnes nepochopím, jak tento film mohl v tomhle období vzniknout. Je to krutá obžaloba totalitního režimu. Buďto nám chtěli ukázat, jak jsme na tom vlastně ještě dobře, že se máme, jak se máme, a hlavně, že může být hůř, anebo už věděli víc... Pozdější události ukázaly, že z krvavých masakrů a genocidy není vyloučená ani Evropa. ()
Neuvěřitelné! Nebýt hudby dua Kocáb-Pavlíček a několika československých herců dal bych ruku do ohně za to, že jde o americký film... Skvěle navozená atmosféra šedesátých a sedmdesátých let a téměř dokumentárně zpracované záběry z ulic, vězení, polí... Dějová linie je zajímavě členěná a až na pár hluchých míst a místy kostrbaté herectví Milana Kňažka jsem byl spokojený. K textu distributora bych doplnil, že všichni Kambodžané česky nemluví (a mezi sebou už vůbec ne) a ještě bych se trochu pozastavil nad tím, že v titulcích je rok vzniku 1987, do kin přišel v roce 1988, tak nevím, proč je zde uvedeno 1989? ()
Zdá se, že Rudí Khmerové pochopili jednu základní politickou pravdu, totiž že zemi s občany se špatně vládne, protože občané se pořád něčeho dožadují: zdravotní péče, důchodů, bydlení, slušných pracovních podmínek a platů, kvalitního a cenově dostupného zboží v obchodech, ne-li dokonce svobody slova a kulturního vyžití. Přitom řada občanů je nespokojená v každém režimu, ať už pravicovém nebo levicovém. Této nesnázi lze odpomoci redukcí obyvatelstva na nezbytné minimum, ať už jejich vyvražděním, jak to dělali Khmerové, nebo třeba tak, že se občané nechají vychcípat hlady, jak se o to u nás zřejmě snaží vláda pětikoalice. Vposledku na udržení životního standardu několika tisíc osob vládnoucí vrstvy (včetně jejich rodinných příslušníků) stačí práce pár set tisíc nevolníků či otroků (počítaje v to i ozbrojenou ostrahu vládnoucích kruhů plus popoháněče otroků). Zbytek lidí je klidně možné škrtnout, odepsat, eliminovat. Obávám se, že právě to je cílem NWO. V kapitalismu navíc příliš početná masa chudých lidí představuje pro režim nepotřebnou zátěž a vlastně i potenciální hrozbu, neboť lidé, kteří nemají peníze, nic nekupují, a jelikož nemají co ztratit, mohou se snadno radikalizovat. Vnímám tento film jako tak trochu vizionářský, jakkoli tehdejší kambodžské poměry, říznuté orientálním despotismem, měly svá specifika. Říká se, že dějiny se opakují, ale nikdy se neopakují úplně stejně. ()