Skřivánci na niti

Intelektuálové, živnostníci a všichni ostatní političtí provinilci jsou nasazeni na práce v kovošrotu za „lepší zítřky naší milované socialistické vlasti“. Hrušínský jako zapálený straník je skvělý. Ale ta jeho úchylka: snažit se umýt romské dívky. No já nevím. Filozofující Brodský působí krásně kontrastně s tunami zrezivělého železa. Místy je na tomto místě tak neuvěřitelný, až mi připomíná anděly z Nebe nad Berlínem (film Wima Wenderse). Na co určitě ještě jen tak nezapomenu je paní učitelka vedoucí pionýry a rozdávající rudé šátky. Ta je jak vystřižená z Rudého práva. Tady ale pozitiva končí. Celý film působí mírně nudně a jako celek mě vlastně ani nezaujal. Kam se poděla Menzelova virtuozita z Ostře sledovaných vlaků? A kde je ta živelnost typická pro Postřižiny a Slavnosti sněženek? (26.02.2008)

Rudolf Hrušínský coby hebefilní budovatel šťastných zítřků. Jinak mnoho motivů, typických pro Hrabalovu poetiku, pro spoustu nezasvěcených nepochopitelných. Pavel Hvězdář jako silně věřící adventista (setkání s adventity na Hrabala udělalo veliký dojem - ve filmu pak ještě zmiňme postavu hranou Valerií Kaplanovou v Něžném barbarovi), jemuž jeho pokornou a přesto hlubokou víru nikdo nevezme, cikánská kráska, která žije úplně v jiném světě, paranáboženské motivy (Jaroslav Satoránský si svou ženu představuje jako Pannu Marii a ona se tak i svým způsobem chová), k tomu dělnická přízemnost, v níž je však plno poezie. V žádném případě Hrabalovu tvorbu (a tuto Menzelovu adaptaci) vůbec neberu jako nějakou intelektuální kritiku stalinismu typu Ucha, Smuteční slavnosti či Žertu. (04.02.2011)

U nás je i nemožné možným....ale kam sakra zmizl ten mlýkář? Možno ten úplne najodvážnejší antikomunistický film, natočený v dobe komunizmu, aký tu máme. Je to skôr vďaka jeho doslovnosti, pretože tých alegórií na systém so skrytými významami bolo v českej novej vlne viacero. Ale som rád, že mi konečne sadol nejaký Menzelov film a nie je to Vesnička. Výborne tu napríklad funguje romantická linka, ktorá je jednou z najsilnejších, aké som mal kedy možnosť vo filme vidieť. Prostredie, kde sa Skřivánci odohrávajú, pripomína akési bezčasé dystopické sci-fi, čím sa zvyšuje jeho nadčasovosť, pretože hocikedy a hocikde môže niekomu začať chýbať nejaký ten mlíkář... (30.10.2013)

Narozdíl třeba od Ucha jsou Skřivánci na niti pojati jako komedie, tzn. s nadhledem a s nádechem tragikomiky. Možná jsem se nebavil tolik jako u jiných snímků z Menzelovy tvorby, ale každopádně se tu několik opravdu dobrých scén k zasmání našlo(svatba v zastoupení, mytí mladé dívčiny z "povinnosti", atd.). Pro zamyšlení zde bylo i pro trochu filozofie (produkované obvzláště Vlastimilem Brodským v roli profesora). Jako většinu Menzelových filmů, tak asi i Skřivánky plně docením až po více zhlédnutích (anebo věkem), ale prozatím je hodnotím 4*. "Tak jsem se oženil maminko.-To je dobře. Kde máš nevěstu?-V kriminále." (27.07.2009)

Jiří Menzel dokonale porozuměl textům Bohumila Hrabala a z tohoto šťastného spojení vznikla celá řada dokonalých filmů. Skřivánci jsou lehce humorným pohledem na absurditu budování socialismu v padesátých letech. Zároveň je to film dojemný a hluboce lidský, ozdobený vynikajícím obsazením. Dvacet let nuceného odpočinku v trezoru dokazuje, že vynikající filmová díla vůbec nestárnou. (09.03.2005)