Réžia:
Greta GerwigScenár:
Greta GerwigKamera:
Yorick Le SauxHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Saoirse Ronan, Emma Watson, Florence Pugh, Eliza Scanlen, Laura Dern, Timothée Chalamet, Tracy Letts, Bob Odenkirk, James Norton, Louis Garrel (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Jo, Meg, Amy a Beth sú štyri dospievajúce sestry, ktoré snáď ani nemôžu byť viac odlišné. Ich otec bojuje vo vojne, preto žijú len s matkou a napriek tomu, že ich život je ťažký, tieto „malé ženy“ nestrácajú nádej ani chuť žiť najlepšie, ako vedia, no hlavne – po svojom. (Itafilm)
Recenzie (364)
Grety Gervig Male żeny môžeš vidiett raz, dva..tri razy....doknca štyri ......a možno aj pātkrát ()
Mám rada ženské romány z 19. storočia napísané ženami spisovateľkami. Žena spisovateľka pozná ženskú dušu. A román Malé ženy a jeho filmové spracovanie si vždy rada pozriem. Toto spracovanie pani režisérkou Gretou Gerwig je vydarené. A to tak, že by som ho nenazvala Malé ženy, ale chcela by som ho nazvať Veľké ženy. Od začiatku sa pred nami rozvíjajú osudy 4 dcér Marchových a ich rodiny a priateľov. Keďže je film rozprávaný retrospektívne, na začiatku sa ocitáme skoro na konci príbehu. A tak sa jednotlivé dejové línie pred nami odvíjajú najprv opatrne a len postupne lepšie spoznávame hlavné predstaviteľky, ich životné príbehy a postoje. To čím toto spracovanie vyhráva je okrem skvelého scenára a výborne zvládnutej réžie je jednoznačne výber herečiek v hlavných úlohách a výber hercov a herečiek vo vedľajších roliach. Tu Greta Gerwig mala skutočne šťastnú ruku. Mňa bavila hlavne Saoirse Ronan v úlohe Jo, ale aj herecký výkon ostatných herečiek a hercov vykúzlil pred nami krásu ale aj náročnosť a útrapy života v 19. storočí, keď nebolo samozrejmosťou, aby žena žila, konala a myslela samostatne. Toto filmové spracovanie Malých žien samozrejme nádherne dopĺňali dobové kostýmy a reálie a nádherná hudba Alexandra Desplata, ktorá dotvárala tú pravú atmosféru. Mňa osobne tento film pohladil na duši a znova som si uvedomila aká je výhra žiť v 21. storočí. ()
Staré malé ženy sú lepšie ako nové malé ženy... Toto je nešikovne postrihané, takže sa v tomto blbo orientuje... V každom prípade, tak či tak, Florence Pugh !!! ()
Takhle krásně jemnej a citlivej film jsem teda dlouho neviděl. Jen houšť! ()
Hezké dílo, s hezkým námětem, pro ženy inspirativním. Vystupují zde 4 velice ambiciózní krásné ženy, každá v něčem talentovaná (skoro jako múzy), které jsou zároveň temperamentní a mají velice vřelý vztah s okolím. Dle mého vkusu, to bylo moc natahované. Film měl super tempo, ale sem tam ho kazily dlouhé a na můj vkus zbytečné scény. Myslím že kdyby se to trochu pokrátilo, vůbec by tomu neuškodilo a kouzlo by to ani tak neztratilo. Zároveň se mi pár záběrů zdálo moc tmavých. Prostředí bylo moc potměšilé, což byl nejspíš ze začátku záměr, ale více se mi to líbilo ke konci, kde tím světlem vynikly více barvy. Musím ale podotknout skvělé herecké obsazení a kostýmy byly opravdu krásné. ()
Sorry, ale tohle bylo fakt špatné. Ty čtyři kravky byly strašlivě otravné (a ošklivé), Laurie ve srovnání s Balem vycmrdlý, nudný (a ošklivý). A kdybych neviděla verzi z 94, kterou mám hodně ráda, vůbec bych nepobrala, proč si vlastně nakonec Amy Laurieho vezme. Tady to vypadá, že jí prostě jeblo. Jsem znechucená. ()
Prvni hodina a pul se tahla, posledni pulhodina uz byla dobra. ()
Musím konštatovať, že mne sa film z roku 1994 páčil omnoho viac. Toto spracovanie bolo veľmi chaotické, preskakovanie z jednotlivých období bolo neprehľadné a celkovo film nevyznel bohvieako dobre. Za zmienku stoje len herecké výkony nastupujúcej generácie - Saoirse Ronan a Timothee Chalameta. Takže ak túto tému, tak určite film z roku 1994. ()
Šílená nuda, film je zřejmé pro ženské publikum. Vydržel jsem hodinu. ()
škoda těšila jsem se, ale ...často jsem se v tom chronologicky ztrácela, navíc jsem měla tendence srovnávat s předešlými verzemi, které se mi líbily mnohem více ()
Naprosté zklamání, na jednu stranu áčkový film s hvězdným obsazením, na druhou ploché zpracování snad i původně dobré předlohy a naprosto divadelní výkony. Až herci nebudou přehrávat a natahovat každičký moment tohoto kolosu, bude z něj dobrý film odpovídající jeho rozpočtu. ()
1.hodina úmorná ze jsem premyslela jestli to vubec chci dokoukat, ale pak se to trosku rozjelo a na konci uz jsem se i usmivala. Ale i tak bohuzel za me prumer ()
Nedávno jsem znovu viděl Pýchu a předsudek (verze 2005) a nutí mě to ke srovnání s Malými ženami. Proč se tyto Malé ženy nestanou mým oblíbeným filmem? Problém je v příběhu samotném. Hlavní hrdinka je místy prostě na pěst. Kdežto Lizie Bennetová v podání Keire Knightley pod citlivým vedeném Joe Wrighta je tak zbavená afektu, jak to jen příběh umožňuje. Pýcha a předsudek je také mnohem sevřenější, a tedy mnohem více vhodná pro filmové vyprávění. V tomto kontextu jsou formální hrátky s časem režisérky G. Gerwik spíše kontraproduktivní. ()
Příběh pojednává o čtyřech sestrách a jejich životě. Film je opřen hlavně o herecké výkony jednotlivých sester a to se povedlo. Film je plný romantiky, odhodlání, sebeobětování. Na film se dívá tak jako kdyby člověk četl knížku, je to takové rozvážné a upovídané a vlastně se celkem celý film moc neděje. Film je krásně natočen a ty záběry na krajinu jsou opravdu nádherné. Nic ale nezmění, že jsem se většinu času nudil. Až ke konci filmu mě zaujal vlastně jen příběh nejstarší sestry. Pro fanoušky spíše romantických filmů doporučuji. Pro ostatní to asi nebude úplně ono. ()
Malé ženy mě na dvě hodiny vrátily do tepla dětství. Paradoxně ne proto, že bych je četla (nečetla), ale pro všechny ty vzpomínky na dětské knížky plné objevování, nadějí a krásných momentů. Herecké obsazení bylo jedním slovem d o k o n a l é, od mladého Timothéeho až po harcovnici Meryl. Greta Gerwig dokázala natočit nesmírně krásný snímek a kdyby všechny české obaly Malých žen nebyly tak ošklivé, už je mám dávno rozečtené. Takto mi nezbývá než hledat vkusnou obálku a v mezičase si znovu pustit tenhle film. ()
Nekonečná palba žvanění obyčejnejch holek o jejich nicotnejch problémech, speciálně v době občanský války, mi ukradlo hodinu mého života. Kdyby to bylo na hodinu a půl, možná bych se hecl a dokoukal, ale takle ani omylem. Jo, Jo je výjimečná a její máma je taky super, ale to by ten film musel být víc o tom, než o hovně. Fandil jsem jim, holky hrály dobře, ale co z toho? Knížka je prej mnohem lepší, to věřim, ale stejně jde v podstatě o fádní problémy z prostředí, který je mi vrcholně ukradený. Rozhodně filmu nepomohla ani totální nepřehlednost dějové linky spojená v megamínus s faktem, že režisér, maskéři ani herci (teda spíš herečky) nebyli absolutně schopní přiřadit dané časové lince příslušnou vizáž. Vše vypadá úplně stejně. S rozpočtem 40k bych to třeba pochopil, za 40M je to žalostné. Specielně dnes, kdy v některých životopisných a dalších dekády popisujících dílech jsou tvůrci schopní ze stejných herců vytvořit tak důvěrné časové verze jednoho člověka, že by člověk až řek, že to musel natáčet 80 let. A tady nula nula nic. Trapas... Ještě si musím rozmyslet, že za co vlastně tu jednu hvězdu dávám. ()
Příjemný a sympatický snímek. I když mě některé herečky otravovaly, tak vlastně s obsazením problém nemám. Přesto: Saoirse Ronan byla asi dobrá volba, mně ale byla nesympatická, mohla za to, jak ona sama, ale podezírám spíše postavu Joe. Nejhorší ze sester je ale určitě Emma Watson, která, promiňte mi to, prostě neumí hrát. Je příšerná, ale ne tak, jako její americký přízvuk. Nemusím ani Timmyho Chalameta, ale zrovna zde mi nevadil a s Florence Pugh (která byla skvělá), měli velmi dobrou chemii. Chaotické přeskakování v čase mi asi nevadilo, sice opravdu přidávalo na zmatečnosti, ale kdyby tu nebylo, tak by film byl takové dost obyčejné kostýmní drama. Romantické finále, které by jinak vyznělo trochu jako porážka, zde bylo podáno velmi lišácky, a proto se mi vlastně i docela líbilo, i když nemůžu říct, že by mě úplně chytlo za srdce. Jako celek je to ale určitě pěkný snímek na volné odpoledne. ()
Ač dílko pro ženy, dívky a holčičky dobré, kvalitu verze z roku 1994 to nepředčilo. A to ze dvou důvodů. První důvod je, že časová linka byla rozstřihaná, přeházená a střídaly se období před a po. Člověk vše pochopil jen když znal verzi z roku 1994 nebo knihu anebo dával ukrutný pozor, jak májí vlasy, kdo tam zrovna je či není, a tudíž je v New Yorku nebo v Paříži. Začátek je v tom směru nejhorší. Kdo nezná dřívější verzi nebo knihu, tak musí být ze začátku ztracený. A druhá věc, která to dílko mírně strhává v porovnání s verzí z roku 1994, je, že Ema Watson vypadá se svou drobnou tvářičkou zdaleka nejmladší ze všech, a přitom si máme myslet pravý opak. Trini Alvarado (Meg) z verze 1994 byla daleko uvěřitelnější. Také Gabriel Byrne (profesor) z verze roku 1994 je chodící charisma a role pevného charakteru mu sedla více než Louisovi Garrelovi. Musím ale uznat, že Gabriel Byrne měl daleko větší prostor než zmíněný francouzský herec v nynější verzi. Ostatní výběr představitelů tolik nevyrušoval, zvlášť Saoirse Ronan v roli Jo byla velmi zajímavá a uvěřitelná. Za zmínku stojí i Meryl Strrep v roli nabručené tetičky. ()
Po zhlédnutí varianty z r. 1994, tento působí jako živá voda. Postavy už zde nejsou uměle morální. Už projevují i přirozené lidské pohnutky. Je povoleno, zachovat se bídně a ukázáno, že poctivá touha po dobru, život k dobru obrátí :-) ()
Ačkoli se to sem tam odklání od originálu, je to velmi příjemný a sympatický snímek. Obsazení, kostýmy... Klidně bych si ho někdy pustila znovu. ()
Reklama