Mandalorián

S01: Mandaloriana můžeme považovat za zachránce Star Wars, jelikož je to první opravdu dobrý zářez do tohohle univerza pod taktovkou Disneyho. Je to skvělá kombinace stylů původní a prequelové trilogie. Zároveň se však jedná o mnohem přízemnější podívanou. Nehraje se tu o osud galaxie a příběh se mnohem více zaměřuje na životy obyčejných lidí (víte jak to myslím), kteří nejsou obdařeni citlivostí na Sílu a snaží se v galaxii najít své místo nebo prostě jen přežít. Ale jsou to Star Wars, takže i na tu Sílu a Jedie samozřejmě dojde, jen nehrají první housle. Tvůrci se zcela zjevně inspirovali westerny, jejichž prvky, atmosféra a někdy i styl vyprávění jsou z Mandaloriana velmi patrné. Na efektech se navíc nešetřilo a tudíž Mando i jako seriál bez problému snese srovnání s vysokorozpočtovými filmy, byť je stále spíše komornější podívanou. Mandalorian je zkrátka poctivé Star Wars, se vším dobrým (zajímavé postavy, fantastické světy, úžasné masky, triky a efekty, dechberoucí hudba) i špatným (občasná infantilnost, jasný kalkul spojený se snahou prodat co nejvíc hraček), co k tomu patří. 8/10 - - - S02: Druhá řada Mandaloriana s přehledem překonává tu první. Jakoby se tvůrci již takříkajíc otrkali a nyní servírují divákům mnohem jistější a na pevných základech postavený příběh. Zápletka je stále sympaticky komorní, nicméně s mnohem větším měřítkem co do kulis i vyprávění. Din Djarin jako titulní protagonista je i přes svou zachmuřelost stále velký sympaťák, nyní již pojmenovaný Baby Yoda se ukazuje jako mnohem důležitější postava, než by se z počátku zdálo, Moff Gideon Giancarla Esposita je správná svině, které přejete jen to nejhorší, ale stejně vás baví ho sledovat, a fandy velmi potěší i návraty postav známých z dřívějška, ať už z animovaných seriálů umně převedených do hrané podoby, záporáka z původní trilogie dočkajícího se konečně pořádné příběhové linky, či jedno skoro infarktové cameo ze samotného závěru. Kam se hrabe sequelová trilogie. 9/10 - - - S03: Nehledě na to, že se v samotném závěru ukázal smysl všeho, co se ve třetí řadě Manda dělo a působilo tak roztříštěně, převládá po shlédnutí finále spíše zklamání. Třetí série zkrátka až moc přešlapovala na místě, zápletka s obnovou ztraceného domova Mandalorianů zdaleka natáhla tolik jako pátrání po původu malého Grogu, příběhové odbočky, ač úsměvné, byly nakonec spíše rušivé a samotné finále, byť velkolepé co do měřítka, bylo naprosto vyprázdněné po stránce emocí. A to ani nemluvím o tom, jak nezdravě často se tu scénaristé při budování příběhu spoléhají na náhody. Úplně na úroveň The Book of Boba Fett (pozn.: pro pochopení příběhu nelze vynechat) jsme sice neklesli, ale na Mandův standard je to pořád přeci jen málo. Kvituji poslední záběr, kterým by to celé klidně mohlo skončit a divák tak není mučen nějakým laciným cliffhangerem vycucaným z prstu na poslední chvíli. I tak bych byl ale rád, kdyby si Din Djarin ještě stihl napravit pověst a skončit v tom nejlepším. 6/10 (19.04.2023)

Mandaloriana můžeme považovat za zachránce Star Wars, jelikož je to první opravdu dobrý zářez do tohohle univerza pod taktovkou Disneyho. Je to skvělá kombinace stylů původní a prequelové trilogie. Zároveň se však jedná o mnohem přízemnější podívanou. Nehraje se tu o osud galaxie a příběh se mnohem více zaměřuje na životy obyčejných lidí (víte jak to myslím), kteří nejsou obdařeni citlivostí na Sílu a snaží se v galaxii najít své místo nebo prostě jen přežít. Ale jsou to Star Wars, takže i na tu Sílu a Jedie samozřejmě dojde, jen nehrají první housle. Tvůrci se zcela zjevně inspirovali westerny, jejichž prvky, atmosféra a někdy i styl vyprávění jsou z Mandaloriana velmi patrné. Na efektech se navíc nešetřilo a tudíž Mando i jako seriál bez problému snese srovnání s vysokorozpočtovými filmy, byť je stále spíše komornější podívanou. Mandalorian je zkrátka poctivé Star Wars, se vším dobrým (zajímavé postavy, fantastické světy, úžasné masky, triky a efekty, dechberoucí hudba) i špatným (občasná infantilnost, jasný kalkul spojený se snahou prodat co nejvíc hraček), co k tomu patří. 8/10 (06.04.2023)

Druhá řada Mandaloriana s přehledem překonává tu první. Jakoby se tvůrci již takříkajíc otrkali a nyní servírují divákům mnohem jistější a na pevných základech postavený příběh. Zápletka je stále sympaticky komorní, nicméně s mnohem větším měřítkem co do kulis i vyprávění. Din Djarin jako titulní protagonista je i přes svou zachmuřelost stále velký sympaťák, nyní již pojmenovaný Baby Yoda se ukazuje jako mnohem důležitější postava, než by se z počátku zdálo, Moff Gideon Giancarla Esposita je správná svině, které přejete jen to nejhorší, ale stejně vás baví ho sledovat, a fandy velmi potěší i návraty postav známých z dřívějška, ať už z animovaných seriálů umně převedených do hrané podoby, záporáka z původní trilogie dočkajícího se konečně pořádné příběhové linky, či jedno skoro infarktové cameo v samotném závěru. Kam se hrabe sequelová trilogie. 9/10 (06.04.2023)

Nehledě na to, že se v samotném závěru ukázal smysl všeho, co se ve třetí řadě Manda dělo a působilo tak roztříštěně, převládá po shlédnutí finále spíše zklamání. Třetí série zkrátka až moc přešlapovala na místě, zápletka s obnovou ztraceného domova Mandalorianů zdaleka natáhla tolik jako pátrání po původu malého Grogu, příběhové odbočky, ač úsměvné, byly nakonec spíše rušivé a samotné finále, byť velkolepé co do měřítka, bylo naprosto vyprázdněné po stránce emocí. A to ani nemluvím o tom, jak nezdravě často se tu scénaristé při budování příběhu spoléhají na náhody. Úplně na úroveň The Book of Boba Fett (pozn.: pro pochopení příběhu nelze vynechat) jsme sice neklesli, ale na Mandův standard je to pořád přeci jen málo. Kvituji poslední záběr, kterým by to celé klidně mohlo skončit a divák tak není mučen nějakým laciným cliffhangerem vycucaným z prstu na poslední chvíli. I tak bych byl ale rád, kdyby si Din Djarin ještě stihl napravit pověst a skončit v tom nejlepším. 6/10 (19.04.2023)