Unavená smrt

Vynikající scénář rámující tři epizody z různých míst a časů do příběhu dívky, která po vzoru Julie chce následovat svého milého do smrti. Faustovská smlouva jeden život za jiný vytváří paradoxní situace, když ženy naříkají, že si je smrt nechce vzít, ale když je smrt vyzve, odmítají. Mimo scénáře vyniká svižný střih, ačkoli Lang kamerou takřka vůbec nepohybuje, díky střihu měl film svižný spád, za který se nemusí stydět ani dnes. Každá epizoda je jinak tónovaná, odlišují se fonty mezititulků, které přesně zapadají do jednotlivých príběhů. Nejoblíbenější epizody mám dvě: Bagdád a Německo. (07.12.2009)

V době 3D, barev, 7.1 zvuku a hlasů je tahle věcička z roku 1921 mimořádná událost. A na němce je to prostě smrtící. (22.03.2012)

V některých momentech působí Unavená smrt opravdu trochu unaveně, ale jinak se jedná o velice silný němý film. Největší šťávu mají ty tři vložené příběhy z Arábie, renesanční Itálie a Číny. No a celkově mi tenhle snímek přišel myšlenkově daleko zajímavější než ta zde tolik zmiňovaná a tolik oslavovaná a přitom tak nudná a nezajímavá Sedmá pečeť. (30.11.2009)

Príbeh je naozaj fascinujúci a grády mu dodáva aj technicky skvelá réžia Fritza Langa. Tajuplnosť snímku je fakt skvelá a určite mu ju môžu závidieť aj dnešné rádoby efektné mysteriózne kusy. (24.10.2010)

Neuvěřitelně atmosferický, podmanivý, film který byl, je a dlouho ještě bude velmi aktuální, poučný a naučný. Nadčasová, fascinující záležitost od mistra Langa. Drobná vada na kráse je snad jen místy trošku vlažnější temto. 85%. (19.03.2010)

Němé filmy fakt nemusím, ten styl mi nesedí, herectví je většinou příšerné, zápletky o ničem a vůbec se to prostě nepotkává s mou vizí kinematografie. A proto jsem si dal hned dva za sebou, že... (viz další hodnocení a komentář). 15% (25.10.2022)

Dle mého názoru nejnáročnější Langův film, myšlenku je v některých chvílích obtížným úkolem pochopit. Zde bude asi platit jedno známé filmové moudro: "Na film je nejlepší se podívat dvakrát. Poprvé, abych jej viděl, a podruhé, abych jej pochopil." Ale i tak jsem se celkem chytal, slabší mi akorát přišla část muslimská a benátská, zbytek je skvělý a příběh ze života normálních křesťansky založených venkovanů nemá chyb. Největší podobnost bych zde nezávisle na komentářích viděl v Bergmanově Sedmé pečeti, dokonce se domnívám, že v případě Smrti se zde sám jeho režisér inspiroval, a dokonce se v tomto případě dá říci, že učedník přerostl svého mistra. Líbilo se mi, jak oba zobrazovali Smrt umělecky, a ne jako dnes, kdy ho známe v kostěné podobě Grim Reapera... Pokud píši, že Lang v něčem zaostával, musí se rázem uznat, že ale natočil film tak, aby byl koukatelnější - těch 99 minut uběhlo stejně jako jamajští sprinteři v olympijském závodě v běhu (je pravda, že jsem si udělal přestávku, ale ta byla neplánovaná - k tomu se vrátím později). Bergman spíše šířil ponurou náladu, která svůj účel splnila. V myšlence si jsou oba pánové podobní, ale zaměření je trochu jiné - Bergman popisoval nálady středověké populace, Lang zase rozdíly stejného mezi kulturami, což je zase subjektivní plus pro Langa, protože prostředí Bergmana bylo podstatně méně atraktivní. Zaujal mě ve zdejších zajímavostech fakt, že film měl v oblibě Alfred Hitchcock. Nedivím se mu. I on, stejně jako Bergman, zde našel inspiraci. A to při oné mystifikaci diváka (slet duchů), čehož později ve své tvorbě využil a bohužel pro Langa, opět vylepšil. Po dramatické stránce taktéž něco okoukal - požár vztahující se k prvnímu příběhu je dle mě nejsilnější scénou filmu. Po stránce řemesla celkem zdařilé, sice zase přehrávající herci, ale rozhodně jsem spokojenější než u Metropolis. Hudební doprovod anglické verze občas někam neseděl (muslimská část), ale někdy byl přesný (čínská část). Když jsem mluvil o té koukatelnosti - celý film jsem viděl na malé obrazovce svého iPodu během cesty autobusem do Vídně (proto ta přestávka). I tak dokázal zanechat silný zážitek (hlavně díky již zmíněné sekvenci, ale i to zjevení duší bylo skvělé), bylo by zajímavé, co bych říkal po shlédnutí na velké obrazovce počítače či v kinosále... Když se koukalo lépe a téma bylo pojato z přijatelnějšího úhlu než při Sedmé pečeti, hodnotím stejně, jako jsem hodnotil Bergmanovo dílo. Zde dojem vylepšuje fakt, že tomu nemusí pomáhat metaforická vyjádření, ve kterých švédský mág exceloval. (10.06.2009)

Mystické, depresivní svědectví toho, že osud je opravdu neporazitelný a kletba nezlomná. Neúprosný boj lásky a smrti, která, žel Bohu, silnější není. (01.03.2015)

Kdyby se film držel své atmosféry, která byla předvedena a vystavena na začátku, rozhodně bych z něj měl lepší pocit. Ty rozmáchlé historické příběhy působí až příliš "blockbusterově" a vypadají jako by byly přidány jen pro diváckou atraktivnost.Pro Bebaceka: Tento námět už jako zvukový zpracován byl - Fontána. (25.05.2007)

[zhlédnuto s živým hudebním doprovodem (Povodí Ohře, LFŠ 2021)] (28.09.2022)

Němý film noir o tom, jak do malého italského městečka "ztaceného v minulosti", přijde smrt s úkolem odvést mladíka, jeho dívka se snaží Smrťáka přesvědčit, aby jí ho vrátil, Smrťák ji vezme do svého přízračného sídla a protože už je unaven, dohodne se s ní, rozběhnou se tři příběhy, ve kterých má dívka zachránit život třem lidem. A jak to dopadne jsem se pořádně nedozvěděl, protože mi z nějakého důvodu posledních deset minut chybělo. ||| Prý oblíbený film Alfreda Hitchcocka. ||| Trošku jiné, než většina Langovy filmografie a expresionistického filmu vůbec, spíš bizarní a tak nějak snové (prý to bylo inspirováno snem a já tomu dost věřím) než temné a depresivní (třeba ta úvodní přehlídka papalášů), velká část děje se odehrává v titulcích, což může být trošku problém na pochopení, protože ty jsou psány dost zkratkovitě a navíc někdy není poznat, která postava říká co. ||| Je fakt, že Goetzkeho Smrťák je jeden z nejlepších vůbec, ostatní herci hrají i na poměry němého filmu příliš teatrálně, hudba tak dobrá není a některé scény a detaily kazí celkovou atmosféru, stejně jako nezvládnutost některých scén (třeba souboj v Benátkách). Na druhou stranu, třeba čínský příběh je perfektní němá fantasy, jaké je málo. ||| Celkově si nejsem úplně jistý, co si o tom mám myslet, zatím tři hvězdy, protože z německého expresionistického filmu se mi to líbilo zatím nejmíň. FILM, NA KTERÝ SE UŽ V USA NEVZTAHUJÍ AUTORSKÁ PRÁVA, SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE: http://www.archive.org/details/destiny_917 (29.04.2009)

Smrt je citlivá, velkorysá a občas se umí proměnit v Maura. Fritz Lang mne při prvním setkání vtáhl do magického světa a dal mi zapomenout na to, že jsem zrovna mrzák bez domova na počátku pandemie. (25.03.2020)

Metafora je působivější než potoky slzí nebo krve. Udivuje mě, jak se Lang dokázal nachomýtnout u všeho zajímavého, co se ve filmu v první polovině minulého století dělo (expresionismus, sociální film 30. let, film-noir...). (06.02.2010)

Smrť a mystika na začiatku je pôsobivá, no rozkúskovanosť pozornosti diváka do poviedok nerobí dobre intenzite filmu. (05.08.2019)

Už tímto netradičním filmovým dílem Fritz Lang jasně dokazuje, že bude velkým tvůrcem. Fantastická je jeho tvorba scén, které nepůsobí divadelně, jak bylo v této době běžné. Zde mají díky častým exteriérovým záběrům a velmi dobrému využití komparsistů skutečnou hloubku a žijí. Navíc často jsou na tom podobně i interiéry, taktéž dech beroucí, například taková místnost se svícemi a první nahlédnutí do ní. Atmosférou vlastně až hororová scéna, čímž bych mohl pokračovat k zajímavým efektům a pochodu duší, zase velmi mrazivé. Netradiční jsou i do filmu vložené tři povídky, každá z jiné kultury a zase i pojetím každá úplně jiná. Obzvlášť ta závěrečná se svou komediálností liší, říkal jsem si, že to bude očekávaným závěrem, který naštěstí nepřišel. Lang tím mohl v závěru filmu (nikoliv zmíněné povídky) ještě více přitlačit na pilu a znovu jít cestou neprobádanou, přímo smrtící! Závěr je velmi mrazivý, něco takového by snad neprošlo ani dnes, v jeden moment jsem dokonce doufal, že takto to nemůže dopadnout. Až "tak" to nedopadlo, přesto se vyloženě očekávaný konec nekoná a to je zase velký klad. 80% (27.02.2016)

Smrt to má těžké. Dělá práci, která ji nebaví a navíc ani možnost záchrany nedokáže její protivnice Láska využít. Tím bych odbyl poselství snímku, protože významné ani tak není "o čem", ale "jak" . Tři povídky, každá s jinou zápletkou, v jiném čase a v jiné zemi, jsou nejlepší částí snímku. Hlavně Čína je skvělou, byť do karikatury dovedenou zábavou. Lang své tři příběhy rámuje expresionisticky laděným typicky německým městečkem, depresivně ponurým. Ovšem ve svých cizokrajných kapitolách popustil uzdu fantazii a rozjel se na plné obrátky. (11.10.2017)

Super! (12.12.2013)

Co se němých filmů týče, mám tak malé, ušmudlané skóre, že můj názor nemůže být kdovíjak relevantní. Ale stejně se tu vykecám. Unavená smrt je totiž boží. Nemám takový přehled, abych to mohl zasvěceně posoudit, ale vzhledem k době vzniku vypráví svůj příběh zatraceně ambiciózním způsobem a navíc úspěšným. (přesto bych asi trochu krátil) Příběh o Smrťákovi, který už toho má plný zuby a tak dá jedné holce šanci přetáhnout svého milého do zpátky mezi živé. Ale samozřejmě to nebude zadarmo a tak se může rozehrát partie tří příběhů, z nichž ten poslední je překvapivě vtipný, což by člověk vzhledem k tématu neočekával. Závěrečná scéna s novorozenětem je neuvěřitelně silná. Ale komu tady vedle Langa musím vyseknout poklonu největší je Bernhard Goetzke. Jeho smrťák je ten nejlepší, jakého jsem kdy ve filmu viděl a skoro se divím, že není známější. Zachmuřená postava, propadlé tváře a fakt, že si musíme třeba barvu jeho hlasu domýšlet z něj dělají dokonalou personifikaci smrti, známou a neznámou zároveň. Scény, ve kterých si smutně do písku kreslí alfu a omegu, nebo přivítá nešťastnou dívku v místnosti plné hořících svící patří k tomu nejsilnějšímu, co jsem kdy viděl. A to tu mluvím o (němém!) filmu z roku 1922. Fakt skvostná práce, chlapi. (18.01.2017)

Neuvěřitelné 100 let staré zpracování příběhu o jedné sázce se smrtí, že za splnění podmínek oživí mrtvého. A tak se rozehrají tři příběhy z různých prostředí, kde ústřední dvojici hrají stejní herci, a kde se hrdinka snaží zabránit smrti svého milovaného. Vizuálně naprosto dokonalé, herecky taky, příběh je naprosto geniální, originální a nadčasový. (13.10.2022)

Na svou dobu to musel být nejspíš úchvatný film. Dneska už toho nemá moc co říct, ale atmosféra je pořád hrůzostrašná. Navíc výborně natočeno a pořád se na to dobře dívá, i když některé děje jsou hodně naivní. Nicméně tehdy musel film působit jako zjevení. Nechybí obvyklé dobové exotické interiéry. (17.04.2019)