Spartakus

Musím přiznat, že jsem se navzdory svým očekáváním dočkal zklamání. Tvůrci totiž nevyužili rozmáchlou stopáž snímku k tomu, aby se snažili o nějakou historickou věrnost (je mi jasné, že nikdo přesně neví, jak to tehdy bylo, ale přece jen se dalo držet určitých záchytných bodů) a velké množství času věnovali záběrům dětí a starších spoluotroků v okaté snaze zapůsobit na city. A pro takové zcela zbytečné odbočky se v tomto snímku Spartakus vlastně nikdy nestal gladiátorem, osvobozování otroků se omezilo na bujaré: "Pojďte s námi!", a celé to vlastně vypadalo tak, že otroci chodili ráno vykonávat své povinnosti jen z toho důvodu, že by se jinak celé dny nudili. Po celou dobu jsem měl pocit, jako bych četl knihu, v níž tu a tam chybí stránka a občas i celá kapitola. Američané navíc vyobrazili Spartaka jako idiota, který se nepřátelům otevřeně svěřuje se svým strategickým cílem, aniž by pro to měl jakýkoliv důvod (nůž na krku, citlivé partie nad otevřeným ohněm a podobně). Kdyby znal pan Kubrick naši někdejší spartakiádní tradici, ocenil bych jeho humor v závěrečných cvicích římských legionářů, takto jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Já tedy chápu, že už má snímek svůj věk, jenže jsem v poslední době viděl větší množství filmů, které na tom byly s věkem podobně, ale nevypadaly tak archaicky. Za mě to tedy bylo zklamání a jen díky drobnostem, které mi udělaly radost, jsem sáhl i ke slabé třetí hvězdičce. / Poučení: Chceš-li točit historický film, nemělo by ti stačit, že si pamatuješ několik jmen (přestože jsou mnohdy komplikovaná). 3*- (25.04.2023)

Strašně nerada dávám Kubrickovi dvě hvězdičky. Snad je to mou averzí k historickým filmům, která den ode dne stoupá, ale ať jsou postavy a vztahy mezi nimi vykresleny sebelíp, tři hodiny dívat se na otroky a Římany kolem nich nezvládám. Snad se na něj podívám s časovým odstupem a řeknu si, jak je to úžasný film a jak je antický Řím zajímavé období. Snad. (10.04.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Špičková Kubrickova historická válečná romance o vzpouře a hrdinném boji římských otroků za svobodu a právo na život a lásku. Plejáda hvězd: Kirk Douglas jako otrok a vojevůdce Spartacus, Laurence Olivier jako římský vojevůdce Crassus, Peter Ustinov coby obchodník a cvičitel otroků, legendární Charles Laughton jako senátor Gracchus a Tony Curtis jako otrok - umělec Antoninus. K tomu dokonalá režie, výprava plná davových scén a taky láska a smrt. Co si přát více? Trailer: http://www.csfd.cz/film/5408-spartakus/videa/ (11.11.2009)

Naivně jsem očekával historický film, ale když se vypravěč rozhovořil o pohanské tyranidě Říma, diktátorech a strašlivé chorobě jménem otrokářství, tvrdě jsem dopadl na zem. Na druhou stranu co chtít po Římu, kde se mluví anglicky, že. S historii a reáliemi se nikdo příliš nepáral, téma Spartakova povstání je jen zastřešením pro unifikovanou hollywoodskou slátaninu, která by měla mít lehký nádech minulosti "tam někde za oceánem". Nevkusná romance, spousta dojemné hrdosti, patosu a žvástů o svobodě... Co na tom, že se na to nedá dívat, postavy jsou ploché a vůbec to pohromadě nefunguje. Chvílemi jsem měl silný pocit, že Spartakus pochází z východního bloku, protože takové nadšení pro budování komunismu, jaké projevují Spartakovi otroci, se hned tak nevidí. I když tu spoustu šťastných záběrů na chudé, ale o to více se milující rodiny bych milerád oželel. Rovněž je na filmu vidět, jak zoufale se nedostávalo peněz, směšná kreslená pozadí bijí do očí a celé to působí hrozně vidlácky - souboje připomínají podprůměrný LARP z doby husitské. Párkrát jsem se uchichtl u té komediální roviny filmu, ale to je z pozitiv vše. (28.04.2007)

,,JA SOM SPARTAKUS!..." __ Vo svojej dobe jeden z najdrahších filmov tých čias s Kirkom Douglasom, pre ktorého je postava vodcu otrokov bezpochyby najslávnejšou a najikonickejšou rolou v kariére a ktorá je pre mňa synonymom pri vybavení si mena tohto herca. Následne treba vyzdvihnúť svižnú úlohu Petera Ustinova ako Lentula Batiata, ktorého prerod z pohŕdavého majiteľa gladiátorskej školy na pomáhajúceho neškodného dobráka mu zaslúžene priniesla Oscara. Súboj s Drabom, útek gladiátorov a predchádzajúcu scénu, kedy Spartakus utopí Marcelussa (Charles McGraw) v hrnci s gulášom rafinovane zaváňajúcu čiernym humorom môžem vidieť kedykoľvek bez straty záujmu. Davové scény sú doteraz veľkolepé a oscarová kamera Russella Mettyho (neoficiálne však samotného Kubricka) vie skvelo umocniť viacero obrazov, vrátane ústrednej bitky medzi otrokmi a rímskymi légiami, ktorou sa dokonca inšpiroval aj Gibson pri realizácii ,,Statočného srdca". Trocha neortodoxná hudba jazzmana Alexa Northa patrí medzi moje najobľúbenejšie soundtracky. (26.10.2007)