Judgment at Nuremberg
Judgment at Nuremberg
Réžia:
Stanley KramerScenár:
Abby MannKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrajú:
Spencer Tracy, Burt Lancaster, Richard Widmark, Marlene Dietrich, Maximilian Schell, Judy Garland, Montgomery Clift, William Shatner, Werner Klemperer (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (38)
- Burt Lancaster dostal za svoju filmovú úlohu honorár vo výške 750 000 dolárov. (westerns)
- Burtovi Lancasterovi bola pôvodne ponúknutá rola plukovníka Tada Lawsona, ten ju však odmietol. Rolu nakoniec prijal Richard Widmark. (westerns)
- Exteriéry, ktoré tvorili približne 15 percent z celkového filmu, boli natočené na mieste v Norimbergu a Berlíne. (westerns)
- Pred prijatím svojej filmovej úlohy trval Burt Lancaster na záruke, že nebude musieť nakrúcať mimo Hollywoodu. (westerns)
- Burt Lancaster od začiatku filmu neprehovorí v súdnej sieni ani slovo, až zhruba do dvoch hodín a pätnástich minút tohto filmu. (westerns)
- Mnoho hercov zapojených do filmu si pýtali omnoho nižšie honoráre, pretože cítili, že téma Norimberského procesu je pre dnešný svet veľmi dôležitá. (westerns)
- Spencer Tracy raz počas natáčania povedal Richardovi Widmarkovi: "Musíme si na Maximiliana Schella dávať pozor. Je veľmi dobrý. Odíde s Oscarom za tento film." Presne tak sa aj stalo. (westerns)
- Jedenásťminútový záverečný prejav Spencera Tracyho bol natočený naraz pomocou viacerých kamier snímajúcich súčasne. (westerns)
- Montgomery Cliftovi bola pôvodne ponúknutá postava plukovníka Tada Lawsona (Richard Widmark), on si však vybral podstatne menšiu úlohu Rudolpha Petersena. (beso74)
- Premiéra filmu sa uskutočnila v Berlíne pod patronátom vtedajšieho primátora Willyho Brandta. (beso74)
- V čase natáčania filmu bola väznená vo väznici Spandau už len trojica nacistov odsúdených v Norimbergu - Albert Speer a Baldur von Schirach boli prepustení v roku 1966 a Rudolf Hess tu ostal až do svojej smrti v roku 1987. (beso74)
- Vo filme sa spomína, že manžel pani Bertholtovej (Marlene Dietrich), generál nemeckej armády, bol popravený za účasť v Malmédskom masakri. V roku 1944 počas bojov v Ardénach zajali SS jednotky pri mestečku Malmedy v Belgicku skupinku amerických vojakov a popravili. Po vojne bola skupina nemeckých dôstojníkov zainteresovaná v tomto incidente obvinená z vojnových zločinov a odsúdená. Nikto z nich však nedostal trest smrti. (beso74)
- V scénach zo súdneho pojednávania bol použitý aj autentický materiál o zločinoch spáchaných v koncentračných táboroch. (beso74)
- Maximilian Schell (Hans Rolfe) dostal za stvárnenie svojej postavy Oscara za najlepší herecký výkon v hlavnej úlohe. Jeho meno sa pritom v titulkoch objavilo až na 5. mieste, za menami ako Spencer Tracy (Dan Haywood), Burt Lancaster (Ernst Janning), Richard Widmark (Tad Lawson) a Marlene Dietrich (Bertholt). Podobný kúsok sa nepodaril žiadnmu inému hercovi. (beso74)
- O úlohu Hansa Rolfa, nemeckého právnika obhajujúceho nemeckých sudcov, prejavil eminentný záujem Marlon Brando. Kvôli tomu dokonca kontaktoval aj režiséra filmu Stanleya Kramera. Toho, rovnako ako aj scenáristu Abbyho Manna, predstava mať herca takéhoto kalibru vo svojom filme síce veľmi zaujala, nakoniec však spomínané duo dalo prednosť vtedy relatívne neznámemu hercovi menom Maximilian Schell, ktorý v tejto úlohe exceloval v televíznom spracovaní Playhouse 90: Judgment at Nuremberg (1959). Ich rozhodnutie sa nakoniec ukázalo ako šťastné, Schell získal práve za túto postavu Oscara. (beso74)
- Dobová kritika filmu vytýkala prílišnú dĺžku a slabý herecký výkon Burta Lancastera (Dr. Ernst Janning). Naopak vyzdvihla zaujímavý námet. (classic)
- V čase uvedenia do kín film pre slabý záujem divákov prepadol. Spoločnosti MGM sa financie vrátili, až vďaka predajom televíznych práv a uvedenie na videotrhu. (classic)
- Jedna z posledných rolí Marlene Dietrich (madam Bertholt) pred tým, než odišla spievať do Las Vegas, kde návštevníkov bavila na vypredaných predstaveniach. (classic)
- Režisér Stanley Kramer sa počas príprav k nakrúcaniu snímku dostal k audiovizuálnemu záznamu zo súdneho pojednávania Norimberského procesu, ktorý začal 6 mesiacov po skončení vojny a trval niekoľko rokov. (classic)
- Úloha Rudolpha Petersena je čiastočne prácou scenáristu, ale z veľkej časti improvizáciou jej predstaviteľa Montgomery Clifta. Je známe, že Clift počas nakrúcania dosť holdoval alkoholu, čo sa podpísalo pod jeho výzor. Dokonca samotní diváci ho nedokázali bez mejkapu identifikovať. (classic)