Konferencia vo Wannsee

Německá verze slavného nacistického srazu není tak odporná, děsivá, mrazivá a skvostná, jako verze britská (ta od HBO s Branaghem), ale přesto stojí za pozornost. Samozřejmě i díky tomu, že je německá. ale i zde najdeme velice, velice povedené obsazení. Nepříjemné a (obsahově) nechutné dialogy, z nichž divákovi nejednou přeběhne pořádný mráz po zádech, je taky samozřejmostí. Kvalitní filmařina, které v zásadě nelze vytknout vůbec nic, kromě toho, co jsem zmínil hned v první větě. A právě to je důvod, proč jsem nakonec nepřidal i tu poslední hvězdu. 80 %. (02.07.2023)

Niektorí nacisti nechceli ísť až tak ďaleko, ako sa ukazuje v diskusii vo Wannsee. Ale nechali sa presvedčiť aj argumentmi typu: Vojna nie je prekážka, je to príležitosť, ako splniť naše ambiciózne plány. Tým plánom bolo zbaviť sa 11 miliónov židov. Je zaujímavé až šokujúce sledovať debatujúcich ľudí, ktorí riešia, kto je ešte žid a kto ešte nie, hádžu s desaťtisícami životov len tak, plus/mínus, dohadujú sa koľko treba zabiť a ktorých ešte zapriahnuť do nútenej práce, jeden hovorí "vyhladiť" a druhý "nechajme ich prirodzene vyhynúť sterilizáciami". Je neuveriteľné, že sa takáto ideológia zakorenila v hlavách toľkých ľudí. Samozrejme, že treba vrať do úvahy, že presný prepis rozhovorov nemáme k dispozícii a nevieme, či argumentácia bola presne taká, ako vo filme. Ale obsahovo to zhruba sedí. (23.01.2023)

Zpracování od BBC patří k mým vůbec nejoblíbenějším filmům a pochyboval jsem, že by se mi tahle či jakákoliv jiná verze líbila víc. A také že ne. Nicméně je tu několik "ale". Tenhle koment musím pojmout jako srovnávací. Zatímco v podání Angličanů byyla konference vesměs dýchánkem s několika vypjatými momenty, tak Němci to pojali více komisně. Zástupci jednotlivých rezortů si tu vymezují svoje teritoria, hádají se o pravomoce a v neposlední řadě se dohadují, kdo je a není Židem. To mi přišlo mnohem realističtější. Dalším výrazným aspektem je atmosféra. Interiér "anglické" vily je luxusní a hraje všemi barvami. Ten německý působí studeně a sychravě, což mi vzhledem k tomu, o čem se jednalo, připadalo vhodnější. Ovšem jak to tam ve skutečnosti vypadalo, to netuším. No a pak je tu postava Heydricha. Ten Branaghův je elegantní bestií, která s úsměvem trousí výhružky, ze kterých jde mráz po zádech. Jednání drží pevně v rukou a námitky jsou takřka nepřípustné. A přítomní se o ně ani nepokoušejí. Hochmairův protektor občas působí zaraženě a když po sobě zástupci mocenských frakcí začnou štěkat, je skoro až bezradný. Tady je to bod pro Ostrovy. A tím se dostávám k hercům. Tady jednoznačně vede starší zpracování. Ono přehrát esa jako je již zmíněný Branagh, Firth, Tucci nebo Threlfall není žádná sranda. Nicméně našim západním sousedům se podařilo trefit herce tak, aby byli tehdejším účastníkům podobní. Někdy to sice moc nevyšlo, ale v mnoha případech se to povedlo a  třeba představitel Alfreda Meyera jakoby nacistickému zločinci z oka vypadl. Celkově právě díky hercům považuji anglickou Konferenci za lepší. Ale je to jen o fous. 85% (19.06.2023)

Němci spáchali snímek, který u mě zcela jednoznačně trumfnul Branaghovu Conspiracy. Tu pro mě totiž režisér pokazil svou sebestředností spojenou s nedostatkem soudnosti a já jsem se prostě nedokázal zbavit pocitu, že si jeho Heydrich z ničeho nic nasadí na hlavu zelený cylindr a začne za hurónského smíchu cinkat pytlem zlaťáků. Ani Philipp Hochmair sice zrovna nevypadal jako zastupující říšský protektor, alespoň ale nedisponoval dobráckým irským obličejem. Často o sobě uvažuji a píšu jako o cynikovi, ale sešlosti z této vily nesahám ani po kotníky. Když se to vezme kolem a kolem, sledoval jsem vlastně poradu představenstva výrobního podniku se vším, co k tomu patří, jen samotná výroba a její výsledný produkt byly jaksi mimo mou komfortní zónu. Šedivé, studené a pochmurné jako betonová kobka. / Poučení: Tentokrát žádné nemám, lidstvo je v určitých ohledech nepoučitelné. (30.06.2023)

Film vyniká vo vykreslení tejto kľúčovej udalosti s desivým pocitom chladnej triezvosti, dokonale vystihuje brutálnu logiku fašistickej byrokracie, kde je právo ozbrojené a všetci a všetko je podriadené doktríne vojny a genocídy. Čo oceňujem je, že tu nie je žiadna prílišná dramatizácia alebo beletrizácia, žiadne zbytočné pozadie, ktoré by vykresľovalo obraz tmavší, ako už je. Je to perfektný film pre tých, ktorí sa zaujímajú o nacistickú históriu, o tom, ako sa dá páchať zlo tak zvráteným spôsobom, že to v prvom rade nevyzerá ako zlé, a s použitím temnej irónie. Tento film by som púšťal na stredoškolských a univerzitných kurzoch histórie. 7/10 (13.08.2023)