Norimberský proces

Překvapivě výborný televizní film který rekonstruuje co a jak. Nikdy mě Norimberk nezajímal ale zato tenhle film mě mile překvapil, navíc tu jsou famozní herci v čele s BAldwinem(nikdy bych neřekl že to řeknu). Prostředí je super a prostě ta celá atmosféra beznaděje je velkolepá, na televizní poměry super. (11.06.2011)

Dost dobré, ale k tomu, aby to bylo výborné se stačilo vzdát té trapné a zbytečné romantické zápletky, která velice nevhodně odvádí pozornost od důležitých událostí a vůbec podkopává serióznost týhle záležitosti. Asi už klasický americký neduh, který si ovšem zrovna tady mohli a měli odpustit. Asi ještě horší než ona bezchemická, nevhodná romance je postava Dexe, na jednu stranu chápu, že ta jeho sympatie měla dopomoci k získání představy o tom, co byl Hermann zač, na druhou stranu se mi tohle jevilo jako nejnevhodnější možný způsob a výsměch lidskému úsudku. Tohle prostě mohlo a mělo být lepší. I tak je to však nepopiratelně silný filmový zážitek a na některé momenty, slova, výpovědi a obhajoby asi jen tak nezapomenete, a o to šlo. (14.06.2012)

Pokud ten skutečný norimberský proces byl soudním procesem, nestranným a spravedlivým, film Norimberský proces jím není. Každý divák zná nacistické zločiny, viděl autentické záběry z koncentračních táborů, ví o milionech mrtvých. Potřebuje tedy film hovořící o jejich existenci připomínající je hranými výpověďmi, jež jsou z větší části čteny? Vždyť víme, že koncentrační tábory byly a lidé v nich umírali (mimochodem, holocaust prý v procesu ani zdaleka nebyl hlavní téma). Snad by tedy měl film posoudit individuální viny. +++++ Vskutku - ústy žalobce Jacksona film říká, že v tomto procesu bude spravedlivě posouzena vina obviněných. Ve skutečnosti ale dílo přináší k soudu svědectví a důkazy o nacistických zločinech, aniž by se podstatněji zajímal o to, jaká konkrétní osoba je za ně zodpovědná. Obávám se, že to má dobrý důvod - nemotat hlavu divákovu možnými pochybami, zda-li opravdu ti visící měli viset. Neukázat mu, jak složité může být vynést spravedlivý rozsudek. Vždyť je to tak jasné - tady je Göring, tady zavraždění Źidé - pověste ho! Či jinak: nejde o hledání spravedlnosti, ale přesvědčení sebe sama a všech, že obžalovaní jsou vinni. Pokud se to nepodaří, jde o prohru spravedlnosti a hlavního hrdiny. Takto ten film pracuje. +++++ Jako svého druhu "naučný", minulost rekonstruující film nemá Norimberský proces takřka žádnou hodnotu. Nedovíte se o činech Bormana, Streichera, Göringa, Schachta, von Papena, Fritzscheho, nikoho... Nakonec vás nejspíš urazí zproštění těch posledních tří. Film jen vrší humanistické fráze a nezpochybnitelný důkazní materiál o existenci zločinů - méně pak zločinců. Což se divákovi nevěří, že sám pozná, jak olbřímím zločinem jsou milióny vražd? +++++ Poněkud trapná je i snaha vyskládat z událostí procesu dramatický oblouk. Podle záznamů byl film z koncentračního tábora promítán 9 dní po zahájení asi 300 dní dlouhého procesu, Höss přichází až poté, co skončila několikadenní Göringova výpověď, Jackson nejspíš až tak moc rady svého britského kolegy nepotřeboval, atd. atd. Souboj Göring vs. Jackson nedává z hlediska deklarovaného tématu "hledání spravedlnosti" vůbec žádný smysl. Takové hledání je především bojem vnitřním. To je ovšem něco, co film a vůbec valná většina amerických soudních dramat nechápe - pro ně totiž spravedlnost vězí v dobře vypointované závěrečné řeči. Baldwin žádný vnitřní boj nepředvádí - je nemastný a neslaný - všechen herecký um sedí na lavici obžalovaných - tam se ovšem spravedlnost hledat nedá, jen pokání nebo jeho nedostatek. Tam jsou takřka jediné kvality Norimberského procesu. +++++ BTW - Uvědomoval si Simoneau, když točil scénu se založením tribunálu pod "deseterem přikázání", že Jackson bude porušovat to sedmé? Nejspíš ne, takovou ironii jinde film nepředvádí. (05.10.2014)

Překvapivě povedený remake válečné klasiky s roku 1961 o procesu s nacistickými zločinci, kteří za války nechali povraždit několik miliónů lidí. Snímek zaujme především tím, že látku podává odlišně a divácky atraktivněji než tomu bylo v černobílé klasice. Velkou zásluhu na výsledné kvalitě filmu mají i výborní, civilně hrající herci a na televizní poměry překvapivě kvalitní výprava. Navíc záběry z koncentračních táborů mají děsivou působivost i po letech. (26.06.2009)

Norimberský proces. Naši úžasní "demokratickí" osloboditelia Churchil a Stalin mali pochopiteľne každí inú predstavu o treste - W. Churchil presadzoval zastrelenie hlavných vinníkov bez súdu, (demokracia jak sviňa) a J.V. Stalin dokonca navrhoval popravu 50.000 - 100.000 nemeckých štábnych dôstojníkov. Avšak po niekoľkých diplomatických rokovaniach dospeli k tomuto súdnemu procesu s najvyššími predstaviteľmi národného socializmu. Dvojdielny film o tomto pojednávaní v Norimbergu, exceluje svojim hereckým výkonom predovšetkým Briana Coxa práve v úlohe Reichsmarschalla Hermanna Göeringa. Výborným hereckým doplnením je však aj Alec Baldwin v úlohe právnika Roberta Jacksona. Odporúčam scénu, kedy Göering hovorí so židovským dozorcom, že Nemcov všetci odcudzujú, kvôli veciam, ktoré robili židom, ale nikto nepozerá na to, že Američania zhodili atómovú bombu na Hirošimu, čo bolo mesto plné nevinných civilistov. A nezabúdajme že aj v Sovietskom zväze boli koncentráky (Gulagy) a nikomu tiež nevadí, že Američania ešte 28 rokov po skončení 2.svetovej vojny mali záchody a autobusy čisto pre "negrov". (08.10.2019)