Kdo seje vítr
Inherit the Wind
Réžia:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrajú:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (viac)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (191)
Po Norimberském procesu druhá masáž od Stanleyho Kramera pro můj nenastný filmový žaludek. JSEM JEN ŽLUKLÉ MÁSLO, NAMAZANÉ NA VÁŠ KRAJÍC. Bašta po obsahové stránce, aktuální na věky věků, vypečená v brilatních dialozích, které jsou dokořeněny hereckými výkony. ()
Kdyby nebylo těch slovních rozepří u soudu, čtvrtou hvězdu bych nepřidal. U nich jsem se opravdu skvěle pobavil. Celkově však jen 70% ()
Na začiatku pri rozhovore v súdnej sieni, keď jedna postava je a vzápatí zahodí jablko, ako jeden zo symbolov rajskej záhrady, som si povedal, že Kto seje vietor bude zrejme rovnako geniálny, ako táto scéna. Nemýlil som sa. Film začne ako boj dvoch ideológií, z ktorých jedna musí bojovať o svoje miesto na zemi a o právo na slobodné myslenie, aby sa v druhej polovici začali riešiť aj iné témy, ako napríklad dôležitosť presvedčenia človeka vo vlastný názor, nech je akýkoľvek. Tým dostávajú jednotlivé postavy plastickejšie charaktery a jediný človek, ktorý bude svojim spôsobom odsúdený, je niekto úplne iný, ako by divák, navyknutý na didaktické rozprávanie, čakal. Množstvo sarkastických, vtipných a zároveň pravdivých myšlienok, ktorých interpretom je Tracey, sadne ako detská riť na šerbel. Kto seje vietor je jedna z najlepších a najlepšie zahraných súdnych drám, aké boli kedy natočené. Pokiaľ nesúhlasíte tak vedzte, že mám právo slobodne myslieť a vám ho tiež neberiem. V opačnom prípade sa môžme stretnúť v súdnej sieni. ()
Velmi mi zde scházely mnohem pevnější argumenty. Jinak se samozřejmě jedná o film top kvality, který rozhodně má co říct i v dnešní době a já za něj děkuji. Herecké výkony hlavních protagonistů byly zkrátka božské. Příběh byl brutálně chytlavý a nekonečně zajímavý. V podstatě se jedná o střet zdravého rozumu s pevnou a nezlomnou vírou. Film je mnohem lepší než solidní Wilderův Byt. Oscar měl skončit rozhodně tady. Druhá polovina filmu je naprosto okouzlující a já ji zhlédl se zatajeným dechem. Slabé 4*. ()
Pôsobilo na mňa osviežujúco, keď som si po mnohých rokoch mohol opätovne pozrieť film, ktorý som premiérovo videl niekedy pred maturitou. Nie je to film o "opičom procese", ani o Darwinovi. Je to film o tom, akú kľukatú myšlienku musia uraziť nové myšlienky pri prechode zadubenými mozgami. A je úplne jedno, či ide o bigotných katolíkov, ortodoxných Židov, alebo talibanských moslimov. Pritom si ani zďaleka nemyslím, že každá nová myšlienka znamená pokrok. Film bol výborný. Réžiou, skvelými hercami, brilantnými dialógmi alebo vtipnými sentenciami. Veľa ukázal, mnohé naznačil. Patrí u mňa do kategórie filmov, ktoré na rozdiel odo mňa, nestarnú. ()
Poslední dobou vyhledávám filmy z prostředí amerických soudních procesů,protože mě na nich zaráží,jak pro jisté lidi je Amerika kolébkou svobody a demokracie,ale přitom se stačí kouknout na pár těchto filmů nebo dokumentů podle skutečných událostí a člověk je pak v šoku,jak to tam funguje.Jak média ovlivňují veřejné mínění.Největší kámen úrazu vidím skoro vždy ve vybrání špatné poroty,protože se tam vždycky najde nějakej trotl s IQ bublajícího bahna,který neporozumí předkládaným důkazům.Dalším problémem je stránka pocitová a jak to ten daný porotce cítí a jak je mu daný obžalovaný sympatický.Další stránkou je jak dobrého,tedy spíše drahého obhájce si daný může dovolit,protože tu porotu dokáže okecat svou výřečností bez jediného argumentu či důkazu,což jsme viděli i v procesu století,který se málem zvrtl v rasistickou válku.V případě O.J.Simpsona nezáleželo na tom,že obžaloba měla desítky přímých i nepřímých důkazů,které jasně ukazovali na vinu této celebrity,to poznal snad každý,kdo vychodil aspoň 5 tříd základní školy,i když v Americe člověk nikdy neví,ale jednalo se tam o tom,jak jsme se dozvěděli v dokumentu v přiznáních některých porotců,že pocitově byli rozhodnuti už před začátkem soudního líčení.Takže,co tím chtěl básník říci je to,že podle mého názoru to v USA není o vině či nevině,ale vrah se klidně může stát volným,protože se špatně vybrala porota,to samé platí i naopak.V tomto snímku je výstižně vyobrazena triviálnost tohoto soudního systému v soudním sporu nazvaném Opičí proces,protože se tam jedná o evoluci,tzn o opičky jako,že jsme z nich a néé z Adama a Evy.Je to příběh podle skutečné události,který se stal ve městě Dayton v americkém statě Tennessee.Zde tvůrci změnili místo a přesunuli děj do fiktivního městečka Hilsboro.Je vidět,jak vidláci z tohoto města poslouchají místní církev jako stádo ovcí a neposlouchají argumenty ani důkazy k vyvrácení tohoto absurdního procesu.Nejraději by obžalovaného zlynčovali a ještě lépe ukamenovali,jak se píše v Bibli a jak jim to naznačuje jejich psychopatický farář.Většina z těch tupých hlav ani nevěděla a nechtěla vědět,co to ta evoluce vlastně je,ale když se ptal obhájce Brady v podání skvělého Spencera Tracyho na otázky z Bible na které silně věřící oponent nedokázal odpovědět,tak měli hubu otevřenou dokořán.Ačkoliv se tento případ stal v roce 1925,tak ho tvůrci převedli na filmové plátno až v roce 1960 jako reakci na hon čarodějnic antikomunistického republikánského senátora Josepha McCarthyho.Při tomto honu,kterému se říkalo Mccarthismus bylo v této svobodné zemi naháněno, zatýkáno,vyslýcháno,mučeno a někdy i popraveno přes 15 milionů občanů této svobodně demokratické země.U snímku jsem se fakt pobavil a proto dávám 90% ()
Společně s 12 rozhněvanými muži zřejmě nejlepší soudní drama, navíc natočené, nejen podle divadelní předlohy, ale, ač se to dnes zdá k nevíře, i podle skutečných událostí. V podstatě jedna místnost a argumentační válka s bigotním katolíkem, ve které se vynikající Spencer Tracy jako obhájce rozumu a pokroku musí probít přes klacky pod nohama a ještě svého soka položit na lopatky jeho vlastními zbraněmi, přičemž stíhá žertovat na účet svůj i svého soka. Strhující, místy až dech beroucí herecký koncert s bravurními slovními přestřelkami, který je dnes řadou paralel i vyslovených argumentů stejně aktuální jako v roce 1925, kdy se tzv. Opičí proces odehrál i v roce 1960, kdy byl film natočen. Škoda, že žádnou z pěti nominací na Oscara neproměnil. Zasloužil by si to. ()
Ani ten Darwin nie je taký stopercentný. Iný a zaujímavý pohľad - kniha zdarma: http://www.evolutionrevolution.eu/sk/ ()
Úchvatná rozepře Bible vs. racionální smýšlení. Coby zarputilý ateista a pragmatik mám zcela jasno, na kterou stranu se přiklonit. Nicméně to neznamená, že Kramerovo veledílo ve mne nebudilo zvědavost, jak se tento významný soudní proces týkající se evolucionismu nakonec vyvrbí a kdo hrdě obsadí post vítěze. Navíc, když jsou soudní líčení podepřena fenomenálními dialogy a bravurními postavami. Démon Fredric March místy bohužel přehrává, ovšem i tak předvádí impozantní kreaci. Nejjasnější hvězdou je však samozřejmě velikán Spencer Tracy se svým o něco autentičtějším vystupováním a moudřejšími výroky. Inherit the Wind nepochybně disponuje chytrým zpracováním o zajímavém úseku v moderní historii, jistým myšlenkovým přesahem a také odolností vůči zubu času. 80% ()
Soudní dramata mám raději s kriminální zápletkou a téma, které rozehrává tento snímek, mi ze začátku přišlo hodně absurdní. S postupem času jsem však začal obdivovat brilantní dialogy, skvělé herce (v čele s buldokem Tracym) a výbornou gradaci, která mě donutila film sledovat se zaujetím, které bych ze začátku nečekal. Výborný snímek. ()
Nedokážu se rozhodnout v hodnocení. Začátek je tragický, ta odrhovačka spolehlivě odpudí nepřesvědčeného a uspí unaveného diváka. Vlažný rozjezd se ovšem nekoná, zákon klade paži na rameno a už jsme před soudem. Staví se na dialogu a nic než dialogu, a k tomu nám dopomáhej Studio pro úpravu zahraničních filmů. Bohuš Záhorský byl bezpochyby nejlepším, resp. nejpřesvědčivějším dabérem Spencera Tracyho a kdo by tomu nevěřil, nechť se sám přesvědčí. Sokem v bitvě jazyků se mu stal Martin Růžek. Konec je trochu natahovaný, ale to už divák rozdychtěný porcí mimořádného lingvistického zážitku v jazyce mateřském spokojeně klímá a těší se na zítřejší hlavní zpravodajskou relaci na Nově, ve které bude vyléčen. A o tom to není. Za dabing 6, za film 4. ()
Ano, jsem si vědom, že je film podle skutečné události. A vlastní událost neznám. Téhle verzi ale zazlívám silnou zaujatost, s níž se vůbec netají. Do role ateistů obsadili jen sympatické postavy, věřícím nikoli. Scénky s ateisty byly empatické a vtlačili jim tam i lásku (kterou ti věřící chtějí jak jinak - rozbít) a do úst jim vložili "moudrá" slova. Zatímco z věřících od začátku dělali... Jak to říct slušně... Naprosto tupé, nenávistivé blby. Dívat se tedy na tento film, který je od začátku na jedné straně sporu, je pro věřícího spíše bolestné. Ač nepopírám, že tam padlo pár zajímavých myšlenek, tento film NEDOPORUČUJI. ()
Skvelé dielo, brilantné dialógy... Fredric March umne balansuje na hranici viery a fanatizmu, Spencer Tracy ako veriaci muž v postave obhájcu iných názorov a Gene Kelly v úlohe cynického novinára - pozorovateľa. To všetko pod dohľadom skúseného Stanleyho Kramera. ()
úžasnej biják, ve kterym je spousta nosnejch a podnětnejch myšlenek i pro dnešní atheistickou dobu, kdy už se i církev smířila s tím, že jsme vznikli z banánožroutů. A Tracy vali jako dycky, proste pan herec! ()
Ľudí k tomuto filmu väčšinou asi priláka hviezdne obsadenie, alebo téma. Herci samozrejme nesklamali, ale myšlienka dominuje. A jej spracovanie samozrejme tiež, no k tomu sa ešte dostanem. Téma, ktorá bola aktuálnejšia v dobe vzniku a ešte viac aktuálna v dobe, kedy sa film odohrával, nemá problém zaujať aj dnes. Veď koľko mladých ľudí napriek vymoženostiam, akými sú rôzne médiá na čele s internetom, vlastne nevie čomu veriť? A pravda sa takto v globále o to ťažšie definuje. Samozrejme ale viera v Boha nemá stáť v ceste vzdelaniu, slobodnej vôli, ani vlastným myšlienkam. A už vôbec nie v škole počas vyučovania prírodných vied, ako to bolo zobrazené tu. V tej dobe sa všetko neortodoxné evidentne ťažko dokazovalo a obhajovalo a to hlavne jednoduchým a zaslepeným občanom vidieka. Pokrok si našťastie cestu našiel, len história medzičasom zaznamenávala ťažké ujmy dokonca aj na životoch. Toto síce už (v podstate) nebol ten prípad. Ale ako ukážka zvrátenosti vtedajšej spoločnosti určite postačia aj lynčovacie pokriky s horiacou figurínou, adresované obvinenému a obhajcovi a zaobalené do slov a melódie kresťanskej piesne. Resp. hlavne to, že sa zaobišli bez akéhokoľvek zásahu polície. Čo viac, ako podobizeň doby Inherit the Wind ale poskytuje, je práve výborné spracovanie. A keďže ide o slovnú prestrelku, do veľkej miery odohrávajúcu sa v súdnej sieni, najväčší podiel na tom má asi scenár. Nie prvýkrát som si tu všimol, že v týchto časoch sa scenáre písali s väčšou snahou. Dnešné filmy majú pre zmenu o niečo väčší nadhľad. Ale rovnako ako klasickí spisovatelia boli väčšinou omnoho viac sčítaní ako dnešní, scenáristi klasického Hollywoodu dokázali do textov vtesnať obrovské množstvo myšlienok, kombinujúcich metafory s bežnou vravou. Ide zväčša o staršie filmy ako tento. Ale pripadá mi, že zakončenie tohto obdobia prišlo o niečo neskôr. Vo filmoch Stanleyho Kramera a Sidneyho Lumeta. Už to nebude také ako vtedy. Nechápem ako môžu niektorí dnešní diváci principiálne zavrhovať "staré" filmy, keď boli medzi nimi podobné skvosty. Vrelo odporúčam túto konfrontáciu liberálnej vedy a bigotnej spoločnosti, zobrazenú neviazaným veršom, ktorý pretkáva 128 minút dokonalej súhry režijnej a hereckej práce. 100% PS: Bolo to podľa divadelnej hry a tá podľa skutočnosti? No čo už s tou intertextualitou, meniť vyššie uvedenú definíciu na "dokonalú adaptáciu" už nebudem. Taká formulácia by mi nestačila. ()
Téměř celý film jsem vzpomínal na To Kill a Mockingbird, kterak ve mně vyvolával značně podobné pocity a jak jsem zároveň nedokázal snímku zcela podlehnout, ačkoli byl vlastně dobrý a své místo na filmovém slunci má právem. Tohle je přesně případ těch paradoxních 4 hvězd, kdy mě film vlastně moc neohromil, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, jak moc je kvalitní a dobrý. 7/10 ()
Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST = 28.3.1964, réžia českého znenia (SpÚZF 1963) = LUDVÍK ŽÁČEK (7.1.2012) ()
For Me 93% ()
Film, který stojí na geniálním scénáři a geniálním Spenceru Tracym. ()