Réžia:
Dušan KleinScenár:
Ladislav PecháčekKamera:
Josef VanišHudba:
Zdeněk RytířHrajú:
Pavel Kříž, David Matásek, Tereza Brodská, Míla Myslíková, Jana Hlaváčová, Josef Somr, Lenka Kořínková, Eva Vejmělková, Adriana Romanová-Tarábková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Lékař Štěpán je pro svou prostořekost vyhozen z nemocnice a stává se nezaměstnaným. Vrací se do rodného městečka a zatímco se jeho dřívější spolužáci a kamarádi pohybují v nové době jako rybky v čerstvé vodě, Štěpán, věren svým životním zásadám, se s dravým dickensovským kapitalismem nemíní ztotožňovat. Svědomí mu brání ve výnosném, ale zcela nemravném obchodu s lidským zdravím. Konečně však potkává dívku, která se patrně stane smyslem jeho života... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (267)
Né tak špatné, jak se může zdát, ale nikoli tak dobré, jako 3 předchozí díly. Takže 3 pěkné hvězdičky. ()
Eine kleine Červená pustina. Před pár lety mě tento podivuhodný film neplánovaně zachytil ve svých spárech, ač bych tehdy přísahal, že bude mít nehty osekané jako pes. Až zarážejícím způsobem se mi zdá nedoceněna kombinace kleinovsko-básníkovského skanzenu se skanzenem raných 90s, přičemž obojího se podařilo nabrat lopatami doby sdostatek a promísit tak, že zadusit dvě hodiny časoprostoru není pro tento typický filmový doplněk/dodatek vůbec nemožné. Joška Vaniš sází na plátno jednu jadrnou barvu za druhou, občas prská jako Pollock, někdy vrství jako Rothko, ale přesto nebo právě proto kdesi vzadu čpí ona Krylova nakyslá sója bez sádla rozkvétající demokracie roku 1993. Pokud se k příjemci navíc dostane poněkud steroidová verze díla, filtrovaná skrze lehce přesaturovanou plazmovou televizi na straně jedné a mírně intoxikovaný mozek na straně druhé, nelze než i po letech konstatovat, že KBVČ si zaslouží své místo v panteonu raně devadesátkových podivností. ()
Je to jednoznačně ústup ze slávy co se kvality týče. Ubylo hlášek i postřehů, ostatně v té době chyběl pro nějaký nadhled a rozhled prostor a čas. Škoda, že nebylo jasně řečeno, čí dítě je to Píšťalky. ()
Zbytečná vylomenina a rovná cesta ke komerčnímu úspěchu se tentokrát nevyplatila. Producentští pánové s nových poměrů si možná mnuly ruce, protože film se stal naprostým hitem a až Kolja ho sesadil z českého trůnu, ale diváci v mnoha případech zoufali. Co je problém? Jako problém se ukázalo mylné tvrzení, že snímek potáhne změna společenských poměrů po sametové revoluci. Ono by tomu tak možná bylo, kdyby nebyl scénář tak nudný a (narozdíl od předchozích dílů) neosobní. Dušan Klein ždíme s tématu, ale ejhle, ono to nejde. Vidím to skoro pietně - ten třetí zářez je nezasloužený, jen ze soucitu. ()
Konečně Štěpánovi po všech těch uťápnutých blondýnách dali akční a živou černovlásku. Z celé básnické série mám k tomuhle dílu asi nejvřelejší vztah. Jako jediný jsem ho viděl v kině a navíc jsem na něm byl s holkou, která se tehdy nápadně podobala Brodské (možná proto jsem to pak měl jednodušší). Navíc si tuhle dobu živě pamatuji a tak mě všechny ty kapitalisticko-budovatelské odkazy a vtípky hrozně baví. I dneska. Jen ten konec mi připadal vždycky tak trochu divný. ()
Takhle zmrvit básníky, to dokázala jen ta čerstvá porevoluční doba. ()
Nevím proč pořád to má další pokračování protože každý tenhle film mě přesvědčuje že to fakt nebudu mít nikdy rád. ()
Já nevím, tři, nebo dvě hvězdy? Tuto otázku jsem si pokládal několikrát. Nakonec zvítězil rozum a dávám slabší tři. Ale proč? Zaslouží si to tento film? Myslím, že ano. Některé situace v ději působí trapně, až se za ně divák stydí, ale vždycky skončí nějakým vtipnějším dialogem, který celou situaci zachraní. Vybraní herci, i někteří "neherci" podali solidní výkon. Komedie o básnících jsou prostě klasikou v našich televizích. Mají příznivce i hrstku odpůrců, ale podívají se na ně všichni. Básníci se nemůžou nelíbit. No nic, mějte se tu pěkně a já se jdu pokusit složit nějaký verše. Budou pro Jeskyňku, Borůvku, nebo Píšťalku? ()
"V kostele je slušná každá..." Inu po veselém konci trilogie bychom si snadno mohli myslet, že to se Štěpánem dopadlo dobře. Ovšem po komunismu přichází kapitalismus a ne každému se daří. Skvěle tu změnu můžeme pozorovat na Básníkách, kdy se dospělý doktor Šafránek vrací do svého města. Inu celý film je smutný a hořký. Štěpánek potkává staré lásky, staré kamarády, kterým se daří a on se v nové éře musí velmi rozhlížet, aby našel práci. Za mě je Konec básníků v Čechách strašně smutným pokračováním. Velmi poukazuje na změny režimu a jeho výhody i nevýhody. Líbí se mi konec, který je hlavně hořký a milý zároveň. Přesto tyhle básníky už nevnímám jako komedii. Spíš místy věrný předobraz některých částí našeho života. Podobně jako u Jak básníkům chutná život (1987). (60 %) ()
"Štěpáne, že se nestydíš !! Takhle se ožrat v sokolským kroji !!" - "Maminko, kdybych to věděl, tak sem se svlíknul.." ;) To spíš Dušan Klein, který je pro mě nyní už jen takhle klein, totiž co se jen vejde na dva centimetry mezi palec a ukazováček, by se měl stydět !! Štěpán ztratil péro, Klein veškerou soudnost a Ladislav Pecháček nejspíš asi rozum, protože tahle uplakaná reflexe polistopadového Česka irituje snad ještě víc než ohyzda Tereza Brodská, která nakonec mezi ty výborně obsazené Štěpánovy lásky-krásky vůbec nepasuje, či místy naprosto diletantsky odvedené řemeslo, s postrodukcí v čele.. ()
Básnik objavil kapitalizmus a nepobral to on, a ani diváci. ()
Tohle byl opravdu konec básníků v Čechách, ale neztrácejte naději. ()
80tková, viac prízemná a morálnejšia zábava sa vytratila a nastúpil 90tkový, porevolučný, sexy štýl. A celkom to vyšlo. ()
Čtvrtý díl Básníků trochu ustoupil z nastavené laťky kvality, ale nostalgické vzpomínky z předcházejících dílů jsou příjemné a celý film má půvab. ()
Vidět první tři díly a pak ty dva poté je jako dostat 3krát za sebou skvělou svíčkovou a pak vám dají dvakrát za sebou špekáček za 3,50 (no hnus). Už jen výběr Štěpánovo nové lásky mluví sám o sobě. Veškerá poetika a vtip je pryč. ()
V nejlepším se má přestat, a tady pan Klein nepřestal. Poeticky řečeno: Tragický pokus o navázanou nit. Leč ta už dávno měla pevnou kličku i s mašličkou, takže Konec básníků v Čechách je už jen mizerným přebývajícím cancourkem, který je možno bez obavy odstřihnout. Tmavovlasá lékárnice v podání Terezy Brodské, která se před Štěpánkem (nakonec jako všehcny jeho osudov múzy a lásky) skrývá, už je lehce vyčpělá a film už nemá ten náboj. No, možná ho ztratili zejména Pavel Kříž a David Matásek, kteří po revoluci najednou zvážněli a zestárli. ()
Chápu porevoluční eufórii a nadšení, ale praktikovat je na úspěšné trilogii se většinou nevyplácí. ()
Co proti tomu máte? Přesně to vystihuje tu debilní dobu! ()
je poučné vidět jak lidi upadají... ()
Takový díl bez kterého byste se obešli (asi jako já celých svých 20 let života) a spolu s posledním dílem se dělí o zbytečný herecký počin všech zúčastněných. Je smutné, když se po všemi obdivovaných a oblíbených třech dílech série posune takovým sešupem kvality dolů. Celou dobu co jsem se dívala na tento díl jsem si až zpětně uvědomila, jak moc byla asi potřeba natočit toto nutné zlo a mermomocí připomenout těm "pamětníkům" osudy dobrého doktora Šafránka. Totiž sofistikované dialogy a rýmy hlavního hrdiny spolu s účastí Davida Matáska mě kdysi zaujaly, povznesly, pobavily a poučily. Dříve byly vtipně nevyzrálé a jemně dospělácky přisprostlé. Dnes s odstupem a posunem postav v čase - ať je to změna režimu nebo náhlá smrt někoho blízkého - mi přijde dospělý a bezdětný doktor dětinský a spíše tragický než komický. Tento snímek sice obsahuje pár vtipných situací, ale nebylo jich natolik, abych dokázala celý film shrnout jako příjemnou zábavu. P.S. Dost podivné mi přijde pravidelné potkávání jeho bývalých "lásek" a také vzezření Terezy Brodské (která měla účes jako chlapeček). ()