Ako básnici nestrácajú nádej

Tu a tam se ta nostalgie předešlých Básníků opravdu na chvilku ozve - avšak je to příliš málo na to, abych mohla hodnotit výš - zbytek je celkem o ničem. Sice je zde pár docela vtipných momentů (např. rozpravy Štěpánka s Kendym), ale to prostě nestačí. Je pravda, že Pavel Kříž je i se čtyřicítkou na krku stále tím nesmělým klučinou, který umí ty pěkné básničky tak hezky předříkávat - avšak už je v tom sám - Badinková mi byla docela nesympatická, stejně jako pochybný scénář celého filmu. Snad raději kdyby tenhle díl vůbec nevznikl - i když, možná jeden klad bych přeci jen našla - mám chuť podívat se na předcházející díly Básníků a zvednout jim hodnocení, protože teprve teď si jich začínám trochu víc vážit... (01.02.2007)

U novějších dílů Básníků (tedy 4 a 5) záleží na počtu repríz. Ty filmy se samozřejmě dají milovat. Nemusí je člověk nutně srovnávat se staršími notoricky známými hláškami. Pátý díl je trošku jiný, přeci jen Štepánka opouštějí jeho skopičiny a ten člověk začíná skutečně dospívat. Vrací se celá řada starých známých. Takže sledujeme jejich postupný vývoj. Musím uznat, že se jedná o velmi pěkný příspěvek do této časosběrné série. 65% (27.07.2007)

PŘI NEJHORŠÍM NÁM POMŮŽE DADA. No, jenom o fous. Pánové Klein a Pecháček nám z Básníků dělají seriál, zdá se. Tomu odpovídá i vizuál. Neskutečně dlouhé, komično přechází v tragédii a pomalu komunální satiru (konkurz na ředitele nemocnice). Na PP je už zbytečné nadávat, veletoče v postavách pokračují (Karabec = Vaculík? A proč?), neherci obsazení kvůli popularitě (Mareš, šmarja), mnoho scén vypadá jako poučování a moralizování těch, kteří zestárli a jen proto na to mají právo. Přesně z toho si dřív série dělala legraci. Básníci se nám pomalu ztrácejí... Úvodní píseň - Uhlířův standard, závěrečná na úrovni slabikáře. 30%. (18.04.2016)

"Prohrabovat popelnice a hrát golf můžeš začít v každém věku." Konečně po dvou smutnějších pokračování jedno, které je pořádně veselé. I když... jak se to vezme. Štěpánek (Pavel Kříž) osiřel a Kendy (David Matásek) nemá, kde bydlet. Takže zase jednou v Básníkách můžeme vidět tuto dvojici neustále pospolu. Gegy a hlášky padají a Šafránek, neboli Kovanda musí najít další smysl života. A ředitel nemocnice k nim zkrátka nepatří. Alespoň ten konec je zase pořádný a hezký, jak má být. (70 %) (30.01.2022)

Mně se to nelíbilo hlavně co se týká děje. To, že se tam aspoň dvacetkrát zmiňovali tak otřesným způsobem o Starobrnu, Mazdě, Drogerii Teta, Welle a Primeros (plus možná ještě něco, co jsem neviděl a myslím, že na jedné polici jsem tam zahlídl i kosmetiku Avon) neřešim, i když je pravda, že tu loženou reklamu mohli udělat něčim jiným, než půltunovým bucharem. Zajímavý, že u nás je to vždycky tak na očích (možná ne všecko, ale většina). V cizích filmech si toho sice občas taky všimnu, ale když už, jako kdyby to tam patřilo (viz třeba Trosečník s Tomem Hanksem), neřeknu si jaká je to trapárna! No nic, řekl jsem, že tohle nechám bejt. Ale co se týká děje, už dlouho jsem neviděl zmršenější film (kromě Troškových Kameňáků). I čtyřka se mi líbila mnohem víc, než tohle. (SPOILER) Nejen že jsem si opět říkal, že "pan doktor má sakra velký srdce", ale ještě jsem si taky říkal, že život jako on bych chtěl mít taky. Když mu o něco jde, vysype nějakou hovadinu, ostatní uchazeči se na to vybodnou a má to. A když se nedaří? Není třeba věšet hlavu, když se něco hned nedaří jak jsem původně plánoval, kašlu na to a vrátím se zase dělat toho malýho človíčka bez špetky odpovědnosti, kterej mi tak jde. A ještě jedna taková věc. Myslím, že Leoš Mareš neumí hrát. A měl by tuhle dráhu rychlovsky opustit, protože podle mě diváky spíš odradí (pokud to jsou soudně uvažující individuality a ne banda vřeštících holek). Jo, ještě jedna věc mi tam hodně vadila a to jak se v každým dílu objevují další a další lidé z jeho minulosti, kteří jsou úspěšní a za vodou a je jim hej, tedy kromě těch zemřelých. Abych zakončil citací z filmu, po shlédnutí tohoto snímku si připadáte jako po transplantaci mozku. A upřímně se docela divím, že jsem mu ty dvě hvězdičky vůbec dal, protože posledních šedesát minut jsem toužebně koukal na hodiny a odpočítával málem vteřiny do konce. A že byly zatraceně dlouhý. Jen by mě zajímalo, jestli rejža a scénárista plánují pokračovat až do důchodu. Už bych pro ně měl i název: Jak básníkům utíká moč mezi prsty (02.03.2006)