Karel Vacek

Anjelská tvár (2001)

• Režisér Zdeněk Troška pro časopis Cinema během natáčení psal "deníček". Několik úryvků:
  - 8. září 2001, 3. natáčecí den: Dnes je svátek Narození Panny Marie. A to je u nás v Hošticích pouť. Sejde se celá rodina, vlastně celý rod, pod dobrotami se prohýbají stoly. Jsme tak trochu jako italská famílie, od smíchu nás pak všechny bolí břicho. Tady od rána leje, zima jako v ruském filmu. "A tma jako v prdeli", mračí se kameraman Jarda Brabec. "Od Buchlova vítr věje," pobrukuju si potichu a koukám oknem na nádvoří, kde se kolem kašny rozlilo docela slušné jezero. (...) Vymetli jsme vodu z nádvoří, nachystali kameru, světla, rekvizity. Sotva jsme seřadili herce do průvodu a komparz na určená místa, začalo pršet. Co pršet, hotový liják. A tak to bylo celý den, slejvák střídal slejvák.
  - 11. září, 5. natáčecí den: Z rádia se dozvídáme o teroristickém útoku na mrakodrapy v New Yorku. Celé odpoledne sledujeme reportáže v televizi. Večer jdeme točit obraz 86, hořící zámek. Díky našim šikovným pyrotechnikům a vranovským hasičům se nic nestalo. Ani zámku, ani lidem, sláva. Ale hořelo krásně, plameny šlehaly vysoko, převysoko. (...) Druhý den jsme se dozvěděli, že v jedné rodině pod zámkem právě sledovali v televizi záběry newyorské tragédie, když paní pohlédla oknem ven a hrůzou strnula - vranovský zámek v jednom plameni. "Táto, kristapána, už jsou tady taky, zámek hoří!"
  - 1. října, 21. natáčecí den: Dekoraci postavil architekt Vacek na zelené louce před zámkem. To abychom ji mohli snáze zapálit. Byla to kopie jednoho z pokojů zámku Hrádku u Nechanic. (...) Přijel Filip, nazkoušela se přesně celá akce, jelo se na tři kamery. Ale nějak jsme pozapomněli, že lepidlo, kterým byly lepeny tapety, stejně jako lak na dřevěném ostění, je hořlavina. Pokoj vzplanul jasným plamenem, a to takovým fofrem, že jsme jen tak tak utekli. První se zachránil Filip, pak ustupovali kameramani. Posledním z nich, lehce už ožehlý, byl samozřejmě Jarda Brabec. Taky mu už málem hořela kamera. Jen vyběhl, baflo to všechno jasným plamenem. Dekorace měla kazetový strop, takže nakumulované teplo udělalo své. Reflektory a kabely jsme už nezachránili. Naštěstí se nikomu nic nestalo a Brabčákovi narostou vousy nové.
  - 21. listopadu, Fuerteventura: To jsme si to vybrali! Přes ostrov se včera večer přehnala tropická bouře. (...) V recepci rozdávali svíčky, a když už se nedostávalo, řezali je napůl. Kanály už nestačily brát přívaly vod a vracely vše, co dosud ukrývaly. (...) Autorka knižní předlohy Hanka Körnerová měla pokoj zcela pod vodou. Šla do recepce a povídá: "Bitte, mein Zimmer ist ein Akvarium."
  - 2. prosince, poslední den: Záběr hotov, obraz hotov, film hotov. Konec, přátelé. Stál jsem na útesu a nemohl se nasytit pohledu na oceán. Od věků do věků. Nezkrotitelná síla. Taková krása všude kolem a já si zaboha nevzpomněl, že bych kdy v životě viděl španělskou filmovou pohádku. A skoro každá druhá česká pohádka přivádí své hrdiny na mořský břeh či doprostřed oceánů, kde se na vysoké hoře podivného ostrova tyčí zámek s uvězněnou krasavicí. Panečku, tady by se točily pohádky! (NIRO)