Kuře melancholik

Konečne po dlhšom čase v telke niečo z českej tvorby 90. rokov, ktorá v žiadnom smere nenadbieha divákovi. Kuře melancholik asi nebol divácky hit. Odvážna a zaujímavá výtvarná forma, nevyhýbajúca sa symbolom, zato však nevyhýbajúca sa ani klasickému naratívnemu klišé. Ono totiž tento predvídateľný film trvá dve hodiny a nemusí každý niektoré opakujúce sa scény vydržať. Takže krásna kamera, výborné herecké výkony, ktoré sa však snažia zastrieť nie príliš dôveryhodné správanie postáv. Tá Rodenova sa v istom dôležitom okamžiku, takpovediac kde sa jeho osud láme, zachová v rozpore s tým, ako sa choval doposiaľ a niet divu, že dej sa uberie tragickým smerom. Ale keď dá prednosť na pohľad zostarnutej Cibulkovej pred mladšou Mórovou, tak nič iné si nezaslúži. (24.09.2014)

Vzhledem k tomu, že se film ke Šlejharově textu otevřeně hlásí, domnívám se, že se nejedná o dobrou adaptaci. Obsazení je výborné, slušná je rovněž výprava, ale autor scénáře se snažil děj uměle zatraktivnit, výsledek tak obsahuje několik anachronismů a postavy jsou nekonzistentní. Také zacházení s některými symboly je laciné (madona s dítětem). Atmosféru dobře dokreslují některé naturalistické momenty. (16.05.2015)

Hořící kuře zapálí stavení a vše hoří, Roden lítá mezi plameny v župánku s peříčkama a snaží se pár džberama vody vše uhasit - zbožňuju tyhle absurdní situace. ____ Tenhle film jsem musel opětovně zkouknout, protože si pamatuju, jak moc sugestivně na mě působil, když jsem ho viděl jako kluk, zejména cejch děvky, jen to mám celé v paměti tak nějak jinak. Krev-a-mlíko-role Cibulkové sedí, aby taky ne, je to baba a parádní protipól "andělské" (realita) Geislerky, ta je tentokrát v sympatické čisté roli a Roden "just mess" zkrátka hraje, ale jeho postava tápe sem a tam, totální cholerický myšmaš, proklíná Boha a přijde o vše, film končí v nejlepším. ____ Kluk jen trpí, celý příběh brečí a trpí, což člověka začne otravovat, což je špatně, z diváckého hlediska, z lidského hlediska jsem musel cítit empatii stejného ražení, jaké kluk cítil k umírajícím zvířatům... Šlejhar české bestie totiž pojal syrově, ale zjevně formou, která ve filmu nefunguje. Film možná trochu dojel i na divadelní pojetí, pokud jde o herce - připadalo mi to přepálené a melodramatické, na to že to mělo být naturalistické, ale pořád ta stylizace z devadesátých je nadčasovější a zajímavější, než plochost současné kinematografie. Kuře melancholik je taková typicky 'Česká tragédie'. (15.05.2014)

Syrové drama o chlapci, kterému po smrti maminky umře veškerá šance na příjemný a klidný život na rodinném statku, kam se po této tragické události nastěhuje neštěstí, nemoc a utrpení. Jediným jeho hloupým kamarádem se stane malé kuřátko, které sdílí smutný život tohoto chlapce a stejně jako on je svědkem smrti své maminky. (24.04.2017)

Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... (28.04.2007)