Kuře melancholik

Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... (28.04.2007)

Kuře melancholik se to jmenuje jen náhodou, že jo? Nesnažil se tu snad někdo o adaptaci? Šlejharova próza je totiž překrásná. Je kraťoučká a jednoduchá, ale přesto silná a opravdu krutě melancholická. Ale co bylo tohle? Téměř chyběla lyričnost, kterou by si námět zasloužil. Namísto toho někdo sesmolil rádoby atraktivní příběh s několika zoufalými pokusy o zobrazení krutosti a zhýralosti a ještě zoufalejšími o tzv. pohled dětskýma očima. Ten chlapec nehraje úplně špatně a typově sedí, ale když promluví, je to na pěst. Karel Roden není k zahození, ale že by na jeho výkonu bylo něco výjimečného, to bych neřekla. Totéž platí o ostatních hercích, až na Vlastu Chramostovou. Ta má totiž opravdu výjimečně debilní roli. Na stará kolena cpát malému klukovi ňadra do ksichtu - bravo! Když už zfilmovat Šlejhara, zasloužilo by si to citlivějšího tvůrce. Napadl mě György Pálfi, beze srandy. Sice nemůžu vědět, jak by to dopadlo, ale toto Brabcovo a Körnerovo zpracování je podle mě katastrofální. Za některé povedenější momenty bych, pravda, mohla hodnotit výš, ale že by formální prostředky světily účel? To se mi nezdá. (27.10.2007)

V rámci povinné četby jsem si vybrala "Kuře melancholik" Josefa Karla Šlejhara, protože jsem tušila, že kniha byla zfilmována a tím pádem budu moci srovnávat. Kniha se mi nelíbila. Čtení bylo pro mne utrpením, všechny ty přechodníky, kdo četl, jistě ví. Navíc jsem nikdy nečetla něco tak drsného a smutného. Jediné, co mohu ve filmu vyzdvihnout, je krásná hudba a herecký výkon Karla Rodena. Co z toho plyne? I přes mnohé změny v příběhu zdařilá filmová adaptace, proto 3*. (02.01.2010)

To měl být pokus o umění nebo co? No nepovedl se.++++++ Nesouhlasím s mým starším komentářem a zvyšuji hodnocení z původních dvaceti na šedesát. Asi jsem to na poprvé nepobral. I to se stane. Všichni diváci píší, jak jim bylo líto Lojzíčka. Já bych spratka řezal jako to pověstné žito, protože některé jeho výlevy byly hodně přes. Ale malej to zahrál skvěle, to musím uznat. Oni vůbec byli všichni dobří. Děj se občas trochu zasekával a konec jsem si představoval jinak. Přesto jde o nadprůměrný snímek, který lze doporučit. 20181211 11321/11706 ***/6 s.u. (CT2) (01.12.2018)

Jeden z nejdebilnějších českých snímků všech dob. Účelové pro účel. Procítěný příběh? No to je k smíchu. Spíš velmi ztěžka hrající na city, ale opravdu tím nejstupidnějším způsobem. Herecké výkony: Extrémně (tedy ještě mnohem více, než obvykle) přehrávající Cibulková, klidná a nevybočující Geislerová, průměrný Roden (to už je lepší v neprůstřelném mnichovi), Chramostová se do role opravdu položila. Je to nejhorší porevoluční snímek s ambicemi na český psychologický film. (11.09.2003)