Roma

Vzpomínky na dětství. Zpočátku to působí přiměřeně fragmentárně (přiměřeně špatný paměti, kterou máme všichni, když vzpomínáme na dětství), ale časem se všechno spojí dodaným příběhem. Taky jsou to dost hezký pohlednice z Mexika. S plážema, fajn interiérama, venkovem a stylovýma autama, co jezdívaly dřív (a dneska už ne, škoda). Sdělení je jasný a asi mě to vzalo, že jsem taky žena. Pomalej rozjezd, silnej konec. Jsem ráda, že jsem na tom byla v kině (vizuální zážitek, člověk se líp napojí na pomalý tempo). Detaily: Ve scénách z veřejného prostředí byli cizí lidi a jejich životní události často v kontrastu s tím, co se zrovna dělo hrdinům (Clea poprvé v porodnici, když koukala na miminka, a vedle ní někdo, kdo se na dítě těšil; neúplná rodina se zmrzlinou a vedle ní cizí svatba). Začátek pohledem do země a konec pohledem na nebe. Letadla - nevím, proč tam byla, mně občas připomněla, že se to neděje ve středověku... Manita - hezký slovo, bylo by to i hezký jméno, podle UD to je spanish for "little sister". Vztah rodiny ke služce byl kombinací nadřazenosti s laskavostí, výborně vykreslenej ve svojí rozporuplnosti, která působila úplně samozřejmě. (09.01.2019)

Cuarónovo úchvatné one-man show je exkluzivní lahůdka pro filmové fajnšmekry. Není to ten typ filmu, který vás prvním záběrem chytne za flígr a vyplivne až po posledním titulku. Tedy, ten první záběr je fakt síla, ale spíš jsem chtěl říct, že si k filmu musíte najít cestu. Jedna věc je jeho řemeslná kvalita, tedy neskutečná kamera, úchvatné kompozice nebo zvukový design - to všechno bere dech od první scény. Druhá věc je pochopení osobní zkušenosti z dětství autora a intimního (zpočátku velmi pomalu vyprávěného) příběhu na pozadí pro nás dost nesrozumitelného chaosu v Mexiku v 70. letech. Naštěstí to základní sdělení je platné kdykoliv a kdekoliv: Životní cesta je lemovaná spoustou hoven. Je potřeba si jich nevšímat a když nějaké jednou za čas rozšlápnete, jít dál. Film působí nesmírně autenticky a závěrečná katarze je působivá a nezapomenutelná. (90 % v kině) (15.01.2019)

Jeden z těch novějších filmů, které by měl člověk vidět, než natáhne bačkory... a zároveň dílo, které asi není nutno brzo vidět znovu. Každopádně síla a obrovský zážitek - v prvních dvou třetinách po formální stránce, v té třetí i po obsahové. Jediné, co mi vadilo, bylo časté štěkání těch čoklů. (16.01.2019)

Otřesná nuda a zase nafouklej hype! Film je promarněnej čas celkem o ničem, asi jako koukat černobílým krasohledem na brouky... ty wogo nuda! Tanhle film by mohl zápasit o cenu za nudu např. s Dogmanem, to byla taky solidní cypovina! (26.01.2019)

70% Kritický rok života jedné mexické rodinky, ve kterém se rozvíjí další variace na téma někteří chlapi jsou nezodpovědní šmejdi a ženské to pak mají těžké. Nic objevného. V čem už ale Roma z řady vystupuje, to je nenápadná vrstevnatost "příběhu", několik silných scén nebo práce se zvukem. Respektive z řady vystupuje i obrazem, ale zde jde Cuarón až na hranici snesitelnosti/nudy. Některé výjevy jsou možná až zbytečné nebo zbytečně dlouhé. To sráží celkový dojem níž. (03.02.2019)

Krásný film o něčem úplně obyčejném. Z české tvorby si to dovoluji srovnat ne s obsahem, ne humorem, ale stylem vypravění a stylu příběhu k Homolkům, Laskám jedné plavovlásky. V Rome je humorná, dramatická část, ale je to prostě celé tak krásně obyčejné -> o ničem a při tom o všem. A navíc jsou v pozadí společenské události Mexika 70.let, čímž jsem v tom nacházel srovnaní s italským Felliniho Amarcordem. Roma dojme, pobaví, a nepustí. (07.02.2019)

Krásná kamera, atmosféra, jasné charaktery, ale já bych prosila ještě víc příběh. Pro mě chvílema trochu nuda, každopádně to chce velké plátno a nic nečekat. (13.02.2019)

Konečně zase po letech hluboce lidský, prostý film. Nad takovou přirozenou dokonalostí zůstává rozum stát a srdce se raduje, A to už jsem se obával, že Fellini je mrtev. Bohudíky, že se občas stále vynoří taková díla, která nám dodávají sílu k tomu, abychom měli láskyplný nadhled nad vším lidským trápením jako to letadlo nad kaluží špinavé zpěněné vody. (23.02.2019)

Tohle je vlastně hodně nevděčný film. Skoro vším co nabízí se vzpouzí příjemnému a jednoznačnému přijmutí. Každá scéna trvá. Trvá hodně dlouho. Ale i když miluju masochistický momenty při sledování Pasoliniho nebo Viscontiho (zabijte je než nakladou vajíčka - a to je oba miluju!!!), Roma je možná stejně nebo víc náročná... *PRAVDA* to z toho filmu ale čpí od prvního záběru; a i když tomu třeba můj kluk stopro nerozuměl, i přes to mě to naprosto zasáhlo a považju to za jeden z nejnesnesitelnějších a nejlepších filmů, který může průměrnej mileniál v současný době vidět... 5/5 (05.03.2019)

Roma je přitažlivá tím nejobyčejnějším tématem naděje ve všednodennosti. Nic převratného na první dojem a přitom je to jedno velké ženské trauma - prožít profesní rutinérství bez evidentní možnosti mít lepší obživu, pochopit, že když se chlap rozhodne odejít, nic nezmůžeš, poznat zatracenou partnerskou devalvaci těhotenství, truchlit nad smrtí dítěte, obdivovat oddanost a pokoru, libovat si v ženské sounáležitosti. Pochopit smysl toho všeho znamená jít dál. "Musíš to brát, jak to přijde, není čehokoli dost pro každého", to mi říkala babi a to mi dala i Roma. (20.03.2019)

Hluboký, dramaticko-lidsko-kulturní zážitek. Syrový film jehož autenticitu cítíte každou minutu, výkaly ve vjezdu do domu jsou toho důkazem. Pro mne kontroverzní kulturní zážitek proti Narcos Mexico, nebo El Chapo. Tento film vám vřele doporučuji. (21.04.2019)

Oscarovo a hodnotením najviac predseňovaný film, aký som kedy videl. Väčšinou ide len o panoramatické zobrazenie prostredia, než činy hlavnej postavy, čo nie je veľkou chybou. Problémom je chýbajúci konflikt. Hlavná postava prežíva miestami zlé chvíle súvisiace s priateľovou odmietavosťou voči ich nenarodenému dieťaťu spoločne so záverečným pôrodom. Všetko toto môžme vložiť do 20 minút. Všetko ostatné je len nudná dvojhodinová trápenica, kde sa prakticky nič nedeje a keď už sa deje, nemá to nič spoločné s hlavnou dejovou kostrou (krehkou ako pierko). Častokrát som mal pocit, akoby sa príbeh orientoval na problémy vedľajších postáv. Všetky dialógy sú odveci, nepodstatné, nijako zasahujúce do deja. Keď už má konečne dôjsť k záveru, všetky možné umelecké očakávania spláchnu vlny a zo všetkého vzíde len rutinný koncept pozliepaný z dlhočíznych záberov bez zmyslu. Takéto niečo by som nečakal ani od priemerného artového režiséra-začiatočníka, nie od špičkového mexického dominanta Cuaróna, čo má za sebou projekty ako HP3, GRAVITÁCIA, či POTOMKOVIA ĽUDÍ. Veľké sklamanie. Nekompromisne dávam 1,5* za Yelitzu a kameru. (31.05.2019)

Ani opakovaně se mi tím nepodařilo pronudit se až do konce... (22.07.2020)

90/100 (13.11.2020)

Mexičania mali v 70. rokoch veľmi špecifický spôsob ako sa zbaviť otcovstva :) Veľmi silný, ale zároveň krásny, civilný film, ktorý tak nejako bez výraznejšej dejovej kostry plynie...ako samotný život. Roma obsahuje niekoľko perfektných scén, ktoré by som kľudne zaradil medzi to najlepšie, čo som vo filmoch videl, ale na 5 hviezdičiek to nebude. Cuaron, ako vždy, vo forme. (11.04.2021)

X (26.02.2024)

Tento film je malý technický a štylistický zázrak. Namiesto klasického komponovania scény, prípadne mizanscény do záberu, sa tu neuveriteľným spôsobom pracuje aj s priestorom okolo záberu. Viac ako polovica scén je fantasticky vystavaná okolo bodu pozorovateľa - diváka - a akcia sa odohráva vo viacerých smeroch, pričom kamera nám sprostredkúva toto dianie panningom. Nevyhnutnosťou je precízna choreografia hercov a umiestnenie kulís zabezpečujúc ľahkú orientáciu v situácii. Skutočne revolučným je však až použitie priestorového zvuku, navodzujúc v spolupráci s kamerou až pocit virtuálnej reality. Zvuk totiž nielenže udržiava informáciu o tom, čo sa deje po stranách mimo záberu, ale činí tak v každom momente s absolútne presnou lokalizáciou. To znamená, že počas rotácie a pohybu kamery sa postupne využívajú všetky postranné kanály, a dochádza aj na momenty kedy znie jedna strana dialógu z predného kanála a druhá časť zo zadného, alebo keď pri strihu sa vždy prudko premiestni zvuk do iných kanálov. Pri bežnej praxi niečo, čo ničí imerziu, tu však vďaka nekompromisnému prevedeniu práve naopak. Iróniou je, že práca s audiom v relatívne komornej dobovej dráme opodstatňuje existenciu všetkých tých 20+ kanálových zvukových technológií viac ako niektoré áčkové akčné filmy. A takisto: ak bol Cuarón vo svojich predošlých filmoch obviňovaný z prílišného predvádzania sa a maniery, tu dokázal použiť dych berúce štylistické prostriedky doteraz asi najviac subtílne a s úplnou ľahkosťou. (13.12.2018)

Existuje spousta filmů, u kterých moc nerozumíte, proč se dostaly do kinodistribuce. A pak ty, určené pro malé obrazovky. Přitom patří na velké plátno s kvalitním zvukem. Jako Roma, a jsem velice rád, že jsem měl možnost ho vidět ve filmovém sále. Alfonzo Cuarón zase natočil mistrovské dílo. Nenápadně rozehrané civilní humánní drama z mexických reálií sedmdesátých let vás pohltí a nepustí až do posledního záběru. Významný podíl na tom má Cuaronova stylizace dlouhých scén, vyšperkovaná choreografie kamery a perfektně zrežírované do posledního detailu opulentní dění před jejím objektivem. Tedy to, co v Potomcích lidí nebo Gravitaci ukázal, že opravdu umí. K tomu navíc nevídaná práce s prostorovým zvukem. (15.12.2018)

Krásne nepatetické, pritom sentimentálne a elegantné. Ale šlo to naprosto mimo mňa. Alfonsovi som to tento raz nezhltol. (15.12.2018)

Načasovanie nemohlo byť lepšie. Pôvodne mal byť film nažive už viac ako dekádu, ale som nesmierne rada že vznikol teraz, keď údernosť tém o nežnom pohlavý má oveľa vačšiu pozornosť. Alfonso venoval film žene, ktorá ho vychovávala a samotný scenár je kompiláciou jeho spomienok a spomienok tejto ženy, ktorú predstavuje Cleo. A v mojich očiach to je rozhodne veledielo, ktoré je nesmierne živé a hmatatelné. Neuveritelne silné sú momenty kďe vzdáva poctu zemským elementom a zobrazuje tak prirodzený balanc medzi chvíľami kde scenárotvorbu prevezme samotný život a naproti tomu stavia situácie, ktoré máme pevne v rukách my. Nad týmto celým dokonale stojí myšlienka o osamelosti, ktorá je plíživá počas celého filmu a so žiadnym iným filmom som si ju neprežila tak hlboko, ako s Alfonsovým prevedením. ,,Existence is nothing but a sure experience of loneliness." Alfonso Cuarón (16.12.2018)