bludr

Šablonovitá, neoriginální, kýčovité, ale výborně napsaná road movie. Nutno ovšem vidět zejména kvůli výkonu Mortensena. Ten naprosto exceluje, a to i v úplně obyčejných situacích. Ono, jedna věc je sehrát dobře emotivní scénu hádky, úplně něco jiného je ale zahrát poutavě obyčejnou věc jako je třeba típnutí cigára do popelníku. Je to koncert a i když vás třeba téma rasismu zavánějící kalkulem odrazuje, kvůli božímu Mortensenovi to rozhodně dejte.80 %

Namlsán zdejším extrémně vysokým hodnocením... jsem byl trochu zklamán. Asi takhle - Polunin je velkej pán. V tom co dělá je jeden z nejlepších na světě a obětoval tomu všechno. Ale jak to tak bývá, vrchol neznamená nutně štěstí. Úspěch je těžká řehole a zpravidla (nebo asi spíš vždycky) něco stojí. A to něco často není vidět. Tak k věci - Polunin je geniální tanečník a jeho životní cesta mě dojímá. Ale tady se přece hodnotí film a já od kvalitního dokumentu čekám nějaký přesah. Příběh. Konflikt. Překvapení. Drama. Tím je tady rozpad rodiny, a to mi přijde hodně málo. Možná namítnete, že přece může být zajímavé zaměřit se i na osudy, které nejsou nutně šokující a nekončí filmovým happy endem. S tím se dá souhlasit, ale pak by možná bylo vhodnější počkat na celou kariéru a netočit o někom, komu je 27 let a má celý život před sebou. Každopádně, Polunin tu a tam nechal nahlédnout do svého nitra, občas o něm zajímavě promluvili jeho přátelé. Dechberoucí jsou jeho výkony včetně toho vrcholného, ale to všechno je na opravdu špičkový dokument prostě zoufale málo. (60 %)

Po shlédnutí španělského snímku Contratiempo jsem se rozhodl podívat i na první celovečerák režiséra a scénáristy Oriola Paula a nemůžu říct, že bych litoval. Podobnost obou filmů je zjevná - je tu zdánlivě neřešitelná záhada, spousta potenciálních pachatelů a šokující odhalení (které fakt, ale fakt ještě dvacet minut před odhalením prostě netrefíte). Je to ale ještě více překombinované a v mnoha směrech jednoduše nevěrohodné. Jenže tohle kriminální drama si na nic nehraje a prostě baví. A to kupodivu až do konce, kde jinak obvykle tyhle filmy naplno odhalí své slabiny. Slušný nadprůměr.(70 %)

Na začátku to zavánělo fádní béčkovou tarantinovkou s horšími dialogy a nižší šťavnatostí a propečeností. No, ten dojem tam profukoval čas od času i dál (zejména pak ke konci), ale po většinu času to byla jedna velká a moc hezky gradující jízda s řadou výrazných okamžiků, byť jim chybí krev. Postavy zajímavé, ještě zajímavější ale pro mě byla lokace (inspirovaná skutečným hotelem Cal Neva Lodge & Casino). Klasika to nebude, ale večer to byl skvělej. Zábavná žánrovka! (80 %)

Cuarónovo úchvatné one-man show je exkluzivní lahůdka pro filmové fajnšmekry. Není to ten typ filmu, který vás prvním záběrem chytne za flígr a vyplivne až po posledním titulku. Tedy, ten první záběr je fakt síla, ale spíš jsem chtěl říct, že si k filmu musíte najít cestu. Jedna věc je jeho řemeslná kvalita, tedy neskutečná kamera, úchvatné kompozice nebo zvukový design - to všechno bere dech od první scény. Druhá věc je pochopení osobní zkušenosti z dětství autora a intimního (zpočátku velmi pomalu vyprávěného) příběhu na pozadí pro nás dost nesrozumitelného chaosu v Mexiku v 70. letech. Naštěstí to základní sdělení je platné kdykoliv a kdekoliv: Životní cesta je lemovaná spoustou hoven. Je potřeba si jich nevšímat a když nějaké jednou za čas rozšlápnete, jít dál. Film působí nesmírně autenticky a závěrečná katarze je působivá a nezapomenutelná. (90 % v kině)

Detektivní thriller se záhadou zamčeného pokoje a se spoustou zvratů. Lehce překombinované, samozřejmě. Úplně reálné to není, ale ještě je to akceptovatelné a pokud na tu "hru" přistoupíte, skvěle se pobavíte. A o tom to je především - slušný scénář prostě baví, a tak filmu předvídatelnost a jiné nedostatky odpustíte. Scénář je podpořený "fincherovskou" režií (přeháním, ale jen trochu) i slušnými hereckými výkony. Zatímco obvykle na nehollywoodských snímcích poznáte jejich původ (resp. nižší rozpočet), tady to neplatí. (80 %)