Ucho

50. léta v Československu. Probíhá další vlna stranických čistek a hlavní hrdina, náměstek ministra, prožívá jedno z nejtěžších období svého života. Všichni jeho nejbližší spolupracovníci byli odstraněni, jen on zůstává v nejistotě věcí příštích a jak postupně zjišťuje, pod dlouhodobým dohledem STB. (31.12.2006)

Bravo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Všem!!!!!! Rejžovi, hercům, kameramanovi, Ester Krumbachové....; Skvělé!!! 100% (23.05.2007)

Herecký koncert Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého. Mrazivé psychologické drama, kriticky se stavící ke komunistickému režimu. Nemám co bych vytknul. (11.11.2008)

Na rozdiel od ostaných predstaviteľov Novej vlny Kachyňovi išlo o priamu kritiku komunistického režimu, ktorá dnes znovu nadobúda svoju desivú aktuálnosť. (02.02.2009)

Strhující herecký koncert dua Brzobohatý-Bohdalová, výborný scénář, klaustrofobická stísněnost, pocit všeobjímajícího strachu... Obdobný pocit jako u Ucha jsem měl snad jen u Herzova Spalovače mrtvol - to vědomí bezvýchodnosti, chladná, ale místy též snová kamera... Zkrátka- filmová lahůdka. (14.06.2009)

Opravdu nevis, kdo te posloucha. (06.04.2011)

Ta atmosféra....brrr. (21.08.2011)

S tím, co film zobrazuje, je až s podivem, kde se ve tvůrcích vzalo tolik odvahy. Trezorový film nejznámější asi právem. Pocit strachu se snadno přenese na diváka. Paranoia, která mizí s příchodem party opilých soudruhů, ale vzápětí jí střídá naprostá jistota a pocit bezmoci. Oba dva hlavní herci předvedli perfektně své role a ve scénách, jako je ta s vodou za krk, se i nejzarputilejší odpůrce jakéhokoli násilí na ženách musí zákonitě zeptat sám sebe, zda by se v té situaci zachoval jinak. Je rozdíl, když víte, že ucho poslouchá, a když slyšelo úplně vše. Thriller už završuje jen překvapivá a (s ohledem na praktiky) skoro děsivá pointa. (26.08.2011)

Skvěle vykreslená depresivní stísněná atmosféra 50. let minulého století (ale to je diskutabilní, v zásadě jde o nadčasové dílo) se skvělými hereckými výkony Bohdalové a Brzobohatého. Po druhém zhlédnutí zvyšuji na pět hvězd. (18.09.2013)

Skvělé psychologické drama, které podle Procházkova scénáře natočil Karel Kachyňa, originálním způsobem vytváří nesmírně působivý dramatický příběh. Na rozdíl od jiných filmů popisujících drsné praktiky minulého režimu, který "požíral sám sebe (výslechy, procesy) v tomto snímku je neuvěřitelně dokonalým způsobem budována všudepřítomná atmosféra strachu, což možná výsledný deprimující dojem zesiluje daleko účinněji než eventuální "smršť akčních scén". Lví podíl na silném vyznění snímku, který oprávněně patří mezi největší klenoty československého filmu, mají nezapomenutelné herecké výkony obou hlavních představitelů. Takovýto "popis zrůdnosti režimu" samozřejmě nemohl skončit na dlouhá léta jinde než v trezoru a "užít" jsme si ho mohli až po letech. Při sledování filmu je nutné si uvědomit, že není zdaleka jen o zrůdnosti režimu, ale také o tom, že každý režim vytvářejí lidé, a že sportovní terminologií také třeba "v přestupních termínech úspěšně přestupují do momentálně šancovějších týmů", zatímco metody (i když možná nenápadnější a sofistikovanější) bohužel zůstávají. Rovněž je škoda, že dřívější slušnost i dodržování přirozených etických pravidel nenápadně slábne (anebo jsou považovány za lidskou vadu) a zásada "fair play" je nenápadně transformována na zásadu "kolik mi/nám to hodí" ... (23.08.2018)

Pro dnešního diváka už jen spíše "povinná četba" než běžný film na který se člověk podívá z dlouhé chvíle. Mrazivé, minimalistické komorní drama o psychologických pochodech dvou špehovaných lidí. Když někdo zazvoní u vrátek, nikdy nevíte jestli jdete k výslechu a do vězení nebo je to úplně něco jiného. Nepříjemné. (10.05.2021)

Neuvěřitelná kritika socialistické "svobody". Nádherně podaný psychologický rozklad dvou osobností. Atmosféra neustále se stupňujícího strachu, tísně a bezmoci posouvá každý dialog, každé slovo i každý pohyb za hranice běžného filmu. Ucho je něco víc, než normální film. Je moc dobře, že existuje a připomíná, co bylo! (01.08.2006)

Klobúk dole pred odvahou tvorcov tohto filmu. Cez cenzúru nemal ani najmenšiu šancu prejsť, ale prostredníctvom neho majú aj generácie, ktoré toto otrasné obdobie nezažili, možnosť (vďaka bohu len na 90 minút) pocítiť klaustrofóbiou tej doby. Ďakujeme!!! Stačilo!!! Jeden z najlepších českých (vtedy československých) filmov vôbec. (20.01.2009)

Brrrrrr....krutě depresivní černobílý film, který komunisyt odhaluje v tom nejhorším světleslovasmyslu (jak by řekl Troník v Černých baronech). Drsný a velmi zajímavý snímek, který svou hustou atmosférou skutečně strhne. Trezorák až za hrob! (30.04.2009)

To, že Ucho putovalo okamžitě do trezoru, naprosto chápu. Už více se pozastavuju nad odvahou KK natočit takovýto snímek. To čekal, že mu to snad projde? Anebo to byl ryzí akt odvahy a postavení se režimu, že natočil něco, o čem musel na 100% vědět, jak to soudruhy rozdráždí. - Tak jako tak, parádní podívaná. (18.07.2009)

Není nad staré čeké černobílé depresivně laděné filmy, to je atmosféra, panečku. (28.10.2009)

Bohdalová a Brzobohatý vytvořili duo, které bylo velice realistické..tímto filmem si oba střihli svou životní roli, nová česká vlna byla na svém totálním vrcholu, kdoví kam až by to dotáhla, kdyby nepřišla normalizace... (16.03.2010)

Důležitý film, který především díky subjektivní kameře a hereckým výkonům vytváří atmosférické dusno. Varování, výkřik a chlouba české kinematografie. (30.10.2010)

Velmi depresivní film s naprosto špičkovým hereckým výkonem dvojice Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Ucho zde značí odposlech, kterým je ustřední dvojice odposlouchána. Díky omezenosti ve vlastním domě, kde člověk nemůže mluvit dochází zde ke klaustrofobii. Opravdu mistrovské psychologické dílo. (08.04.2012)

Poměrně strhující film, skvělé výkony - nálady mezi hlavními hrdiny se rychle střídají, od nenávisti až k něze. Rozhodně stojí za to vidět, ne jen kvůli oběma hercům, ale i kvůli tématu, o kterém film je. Tento film by měl být "povinnou četbou" ZŠ! (16.05.2012)