Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro

Celá ta série je takový trochu katechismus nebo desatero ve fantasy pohádkovém hávu. Taky je tam dost archetypální i kombinované psychologie, prostě je to takový breivář pro dospívající. V podstatě celý cyklus je učebnice ideálního lidství, cesta dítěte za dospělostí, zakončená vstupem do jiného, řekněme reálnějšího, dospělého života na konci posledního dílu. Když jsme s tímto světem mravních kontrastů konfrontováni, můžeme (pokud chceme) průběžně sledovat sami sebe, svůj život - jak moc nebo méně jsme se my sami od oněch nejčistších ideálů (nesených Fantaghiro) vzdálili, kde jsme blízko, kde se snažíme, kde tápeme a co nám uniklo úplně. A je nám to umožněno zábavnou a velice laskavou formou, žádné zdvižené ukazováčky nebo obočí, žádné sebemrskání, nic takového. Jako by se sám Kosmos díval na nás a naše životy očima princezny Fantaghiro, očima laskavýma, chápavýma, zářivýma a milujícíma nejčistší podobou lásky. Očima Dobra. To je asi to hlavní, v čem se podle mě liší Fantaghiro od jiných podobných počinů a v čem je přínosem daleko větším, než že by pouze bavil nápady a brilantností. Proto si tohoto cyklu hodně cením i když mě samozřejmě taky hodně bavil, líbili se mi herci, extriéry, interiéry, dětinské triky a některé wtf momenty, které spíš pobavily, než aby člověka otrávily:) Jo a kromě toho všeho mě tento seriál na dlouhou dobu poznamenal beznadějnou láskou k Tarabasovi, u kterého jsem hned, jak se objevil, odhadla, že dlouho zlý nebude:))) Zato absolutně k sežrání:) (21.05.2020)

Už jen kvůli té krasavici v hlavní roli a pohádkové atsmoféře s jednoduchým scénářem ty 4* jsou zasloužené. (14.07.2004)

Pohadka, kteou vazne muzu - nejen kvuli slusnemu pribehu, ale hlavne diky carokrasne hudbe. (08.08.2002)

Pohádka, která mne nezasáhla v žádném věku. Zvláštní styl fantazie, který není moje gusto.. (29.01.2006)

Můj Nejoblibenější Film, Pohádka mého Dětství! Krása!! (23.08.2012)

Ako malý som na tejto sérii tvrdo frčal, ale v r. 2018 (kedy som si odvážne dal reprízu) je to vskutku nemalá šialenosť, ktorá, bohužiaľ, nemá s kvalitami veľa spoločného. Strašné akčné scény, primitívne triky a nešťastné (pseudo)davové scény (10 znudených štatistov + koč). K tomu zvláštny žánrový mix: spočiatku drsné a pochmúrne ako Excalibur, postupne sa ale z toho stáva neškodná rozprávka s tyranským kráľom, ktorý je tu neviem prečo zobrazený ako sympatický deduško. OK, sme v rozprávke, tak ale ak to chceli takto, potom mali vystrihnúť ponurý začiatok. Asi sa im to vymklo spod kontroly a príliš neskoro si uvedomili, že na réžiu rozprávky pre deti a dievčatá najali režiséra Démonov. Úžasným dojmom pôsobia majstrovské prezliekacie schopnosti hneď niekoľkých postáv. Žžena si ostrihá dlhé vlasy a hneď ju všetci pokladajú za muža. Našťastie to zachraňuje sympatický kasting (Alessandra Martines, Mario Adorf, Kim Rossi Stuart), absurdnosti súvisiace s miestom natáčania (Zedníček!!!), idylická prírodná výprava (hrady, zámky, lesy, jazerá) a fajn postavy (kto svoje deti nechcel pomenovať Cataldo a Ivaldo?). "Až" 3* dávam hlavne preto, aby bolo kam klesať, pretože ďalšie pokračovania boli horšie. (01.02.2006)

Tento způsob natáčení pohádek, kde je dětskost nahrazena dětinskostí, vtip kvílivými hlásky mluvících předmětů a decentní zamilovanost telenovelními dialogy, zdá se mi poněkud nešťastným. Navíc se moje rozumové já vzpěčuje uvěřit tomu, že by si křehkou Alessandru spletl s chlapem kdokoli bez nároku na bílou hůl a vlčáka. Nicméně můj smysl pro spravedlnost se cítí povinen dodat, že Fantaghiró to s ničím z toho, co jí vytýkám, ještě nepřehání tolik jako její pohádkové nástupkyně, je natočena v malebných českých exteriérech a herecky to nenápadně podepírají takové pilíře jako Mario Adorf a Jean-Pierre Cassel, takže výsledkem je bez následků přežitý průměr. (29.09.2007)

Trochu infantilní a mírně přiblblé, ale na rozdíl od dalších pokračování ještě koukatelné, alespoň pro ty, kdo si myslí, že film pro děti znamená pištění a pitvoření. Hezké exteriéry a pár českých herců. (16.04.2007)

Dodnes neviem, či by som niektoré tituly mal hodnotiť pôvodným dojmom, alebo dnešnými očami. Niečo medzi bude asi najlepšie. 3* ;) zlatá stredná zábava... (02.10.2010)

Pro jednou to oko přimhouřím. Nemusí být všechny pohádky podle českého gusta. Fantazii mají děti a lidé v různých zemích různou a tenhle příběh ji poskytuje vrchovatou měrou. Bohužel, celá série má velmi klesající tendenci a to, co toleruji v prvních dílech, v posledních už nelze. (07.12.2005)

2/2 Celá série Princezny Fantaghiro zajímavě navazuje na tradici koprodukčních projektů pro děti a mládež, které tradičně před revolucí vzniklaly ze spojení se západními i východními Němci. Oficiálně je to sice televizní projekt italské společnosti Reteitalia, ale s tak vydatnou pomocí českých filmařů a lokací, že už to hraničí s koprodukcí. V menších i větších rolích najdeme dvacítku českých tváří, přičemž královský dvůr sídlí samozřejmě na Bouzově. Trochu matoucí je, že si Češi nepohlídali svoje role v dabingu, ale to lze přičíst na vrub devadesátkovému chaosu. Úvodní příběh Jeskyně Zlaté růže je příjemná fantasy pohádka v hlavní roli se sličnou Alessandrou Martines hrající svou princeznu jako udatnou, krásnou, pyšnou i moudrou. Její Fantaghiro je milující i zranitelná, jednoduše dokonalá hrdinka. (11.03.2011)

Včera jsem po letech viděla princeznu Fantaghiró a přiznám bez mučení, protože mučením bylo trochu sledování filmu samotné, že moje dětské okouzlení se mi vzkřísit nepodařilo. Hodnocení nechávám, protože, ač necítím potřebu mávat mečem a střílet z luku, mám pochopení pro člověka, který rád čte, chce o sobě rozhodovat sám a povídá si s husou, stromy a kameny. Fantaghiró si povídá dokonce i s Romualdem, i když její dialog s kamenem byl podstatně nosnější, než postřehy, co si stihla vyměnit se svým nastávajícím. Pro mou dětskou duši to mělo správně mystickou atmosféru, krásné (taky naše) exteriéry, včetně exteriéru všech princezen, mé cynické dospělé já se řehtalo jak opilý kůň nad šablonovitostí postav, některými dialogy a zejména nad pekelným dabingem. (22.08.2014)

Je to nebeská hovadina nezměrných mezí? Ano. Je to zároveň neskutečně zábavná guilty plesure (tak nějak mě nenapadá žádný český ekvivalent, který by nezněl vrcholně odpudivě)? Ano! Celá série je pro mě osobně jedním z prvních nakouknutí do nšjského fantasy světa (byť divného a pofiderního), kterému neublíží ani infantilita v první linii doprovázená zjevná hloupostí a afektovaností, ať žije starej dobrej závoj mlhy z dob kdy jsem viděl poprvé, jako malá ploutev... (28.02.2014)

Roztomilá pohádka se zlou čarodějnicí a jejími hliněnými posluhovači..originální, avšak místy až prachbídně nepohádkové a nefilmové..! Avšak hudební kompozici musím jen a jen chválit vždy na uklidněnou a krásný dojem z dobře odvedené umělecké práce. (08.08.2008)

Tohle mě úplně minulo. Viděl jsem jednou a už nikdy víc (28.07.2010)

Pohádka zařazená do skupiny mých dětských a milovaných. Nejraději jsem měla ten plavecký závod (21.10.2011)

Kto v detstve nebol zaľúbený do Alessandri Martines, nech hodí hovoriacim kameňom! (29.12.2012)

Fantaghiró může mít a možná má plno chyb a vad na kráse, ale také zvláštní, nedefinovatelné kouzlo, které se mi líbí...možná se tomu kouzlu říká = dětské vzpomínky. Alessandra Martines sice občas vypadá jako zženštělý kluk, no možná to jí přidává na zajímavosti. Čarokrásná hudba z pera Amedea Minghiho vystřeluje tuhle sérii vždy o stupínek výš nad "objektivně" subjektivní hodnocení. Zbožňoval jsem moudrou bílou čarodějku s propadlými tvářemi a zvláštními načechranými hadry. Když připočtu hrad PERNŠTEJN, není co řešit. Jo a ještě musím vypíchnout Zedníčkovu miniroli vína věčně lačnícího vojína, jehož chuť na jiskřivý mok přebije chuť jiná, pro jakkoli velkého chlapského alkoholika silnější :-) Princezna Fantaghiro je velepříjemná fantasy pohádka, která se může honosit třemi "P": Překrásnou hudbou, Překrásnou princeznou (Alessandra Martines) a Příběhem populární italské pohádky. (19.04.2006)

60% (27.05.2007)

Pro italské pohádky jsem měla vždycky slabost a "Princezna Fantaghiro" byla (spolu s "Dračím prstenem") na onom pomyslném vrcholu. Jo, a mimochodem... Nikdy se mi nijak zvlášť nelíbil princ Romualdo (mým hrdinou byl totiž tajemný čaroděj Tarabas), ale teď, když jsem si pohádku po leteh opět pustila, na něm můžu oči nechat.XD (23.01.2011)