Déšť padá na naše duše
The Rain Falls on Our Souls
Réžia:
Vlado BalcoHudba:
Oskar RózsaHrajú:
Kristína Svarinská, Erik Ollé, Stanislav Dančiak, Ivana Nováková, Alexandra Záborská, Jiří Maria Sieber, Karol Šimon, Lucia Vráblicová, Richard Mešťan (viac)Obsahy(1)
Film zo súčasnosti rozpráva napínavý, humorný a emotívny príbeh dvojice mladých ľudí, ktorých náhoda zviedla na spoločnú púť mestom i podunajskou prírodou. Mladému trestancovi na úteku z väzenia náhodne skríži cestu mladé dievča, ktoré unesie. Dievča si však k svojmu únoscovi vytvorí zvláštny vzťah, ktorým sa z rukojemníka postupne mení na spoluutečenca. Ani ona nezažila vo svojom krátkom živote veľa dobrého. Obidvaja chcú ujsť. Kdesi tam, kde je lepšie... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
Silný a dojemný příběh..výborný scénář, podmanivá hudba Oskara Rózsa a malá Kristína Svarinská byla skvělá ve své první roli. ()
Určitě bych se nebála srovnávat Balcův film Dážď padá na naše duše s Bessonovým Leonem, který připomenul ve své době skvělé možnosti příběhů zdánlivě nerovných dvojic. Rena a malou Portmanku zde zdařile suplují Ollé a Svarinská, která nám od té doby mnohokrát dokázala, že je skutečně talentovaná a není jen bezprostředním dětským hercem. Poprvé jsem se s ní setkala v seriálech Keby bolo keby a Nesmrteľní a od té doby je její jméno v obsazení určitou zárukou kvality. Balco nám přinesl nevšední slovenskou roadmovie o psanci skrývajícím se v podunajské přírodě. Na poměry tehdy skomírajícího slovenského filmu vznikl projekt, za který se nikdo nemusí stydět, i klasické složky, které malým národním kinematografiím dávají zabrat, jako jsou humor a akce, zde šlapou jako hodinky. ()
Film plný specifické poetické krásy, žel výsledný dojem stahuje dolů řada nepovedených momentů (nepříliš původní námět, rozpačitá režie, některé herecké výkony jsou vyloženě děsivé, a celkové vyznění snímku působí spíše vyprázdněně). Přesto si myslím, že srovnání s filmem Leon, které zde zaznělo v jednom z komentářů, není zas tak od věci, protože napadlo i mě - úchvatná mladičká Kristína Svarinská je ve své roli neméně skvostná než Natalie Portman, a především ona je tím hlavním důvodem, proč ten film i po letech od své premiéry pořád stojí za vidění. Lze se jen podivovat, kde to ČT vyhrabala, ale osobně jsem za to rád, a film jsem zhlédl s nemalým zájmem, navzdory tomu, jak amatérsky a "devadesátkově" občas působí. Pro mě - coby člověka vyloženě vysazeného poslední dobou na zvuk mluvené slovenštiny - to bylo velmi příjemných 80 minut, které mě mj. naplnily obdivem k herectví té slovenské krásky - každému, komu se líbila v komedii 10 pravidel jak sbalit holku, bych přál vidět aspoň kousek z tohoto slovenského filmu, protože je velmi zábavné vidět ji zde v jejích 13 letech - už tenkrát to v ní všechno bylo (ba co víc - rouhavá myšlenka- možná byla tehdy dokonce herecky suverénnější a zábavnější než v současnosti). ()
Po řemeslné stránce nepovedený film? Krčím rameny. Já nevím. Já jsem jím totiž jen procházel. Nebo spíš spolu s nimi před něčím utíkal. „Bolí umírání? Když tě operují, tak tě uspí. Ale při umírání? ... Já bych chtěla umrznout. Při tom slyšíš znít zvony...“ Stejně není kam utéct. Ne před životem. Ale znamení, že Bůh je přece jen s ní, ta malá rudá kapka na dopise, to znamení nakonec přece jen přichází. Jedno nepatrné říznutí při holení, jen jediná krůpěj krve... a tolik víry zaseté do dětské duše! ()
Nápad by ešte ušiel, lenže tu potom prichádza na radu scenárista, režisér a nakoniec dramaturg. Ani jeden z týchto tvorcov slovenského filmu s mysterióznymi prvkami neodviedol svoju prácu aspoň dostatočne. Takže film nudí, jeho myšlienky sú nám prvoplánovo hádzané priamo do očí a uší a každý návštevník kina sa musel pri návšteve kina cítiť trápne. Niečo podobné sfilmoval Shyamalan v podobe Signs v tom istom čase a to je film, kde tí spomenutí tvorcovia svoju prácu odviedli skvele. Pointa je vlastne totožná. ()
Slovenskí tvorcovia sa rozhodli pre žánrovú rozmanitosť, do artového šatu skĺbili drámu, psychológiu a akčnosť. Zaujímavý námet, hoci nie príliš originálny, je dobre natočený, má atraktívnu kameru, ale predovšetkým perfektnú hudbu. Ocenil by som debut mladučkej Svarinskej. ()
Snímek se snaží o současný drsný styl slovenské kinematografie. 1) Svérázný lehce surreální střih naštěstí neubírá filmu na přehlednosti. 2) Líbil se mi 27letý Erik Ollé (Joko, na útěku z vězení). Vlastně celé se mi to líbilo. ()
Vykal, a zas dalsi krasny dokaz toho, ze sucasnu slovensku /a coraz viac ceskej/ "tvorby" treba ignorovat. 5 % ()
Úvod je ještě celkem zajímavý, ale jakmile začnou oba zdrhat a potkají se, jde to celé někam jinam. Dva naprosto odlišní lidé, co si nerozumí, ale protože mají společný "cíl", tak si rozumět budou, nic originálního, ale taky nic, co by lezlo na nervy. Tady je to spojení opravdu zajímavé, takže nápad se mi líbí. Bohužel to vše zabíjí občasná rádoby akční kamera, některé otřesné herecké výkony (a pak taky několik slabých) a tahat do toho tu dějovou linku s dopisem (ta mystery linka s UFO tomu možná maličko přilepšila, i když ta by sama o sobě byla lepší v nějaké mysteriózně laděné sci-fi nebo drama), která tu vlastně být nemusela. Nejhorší je ale je to, že to neprobouzí žádné emoce, pocity, cokoli (když nepočítám konec) a to je u dramatu stěžejní. Na filmu se mi líbil ten jeden jediný poetický záběr (jak tam oba běhají v dešti na louce při slunci), ale tenhle bude pro mě fungovat asi všude. Co se dá dělat, 2* ()
Co nám chtěl básník říci tímto "příběhem" mi zůstalo ukryto tak dokonale jako Natascha Kampuschová rakouským policistům pod Priklopilovou garáží. I pokud bych přijmula za svého kriminálníka lidumila a školačku s dobrodružnou duší, nepodařilo se mi ani k jednomu najít vztah či snad dokonce náznak sympatií. Má to hezkou kameru i občasné vizuální nápady, ale scénáristicky a režijně je to dokonalý paskvil, kterému chybí jakékoliv poselství. ()
Příběh který si říká o komorní atmosféru... Škoda ()
Festival dejových nelogickostí snažiaci sa vychovávať človečine. Jednu hviezdu dávam za mladú Svarinskú a starého Dančiaka ;) ()
Hodili nás do deja a hneď sa to rozbehlo, presne ako to mám rád. Kristína Svarinská ešte ako dieťa s nezameniteľnou medzierkou medzi zubami a s veľmi prirodzeným prejavom prednáša dospelé hlášky na svojej začínajúcej kriminálnej kariére. Nedá sa neporovnávať s Nataliou v Leonovi (ešte aj ten obojok okolo krku), len motivácie sú iné a tento Dážď je viac artový ako akčný. Veľmi aktuálna je téma utečencov a pohľad do skriňovej Avie s osemnástimi ubiedenými ľuďmi má dnes celkom inú silu. Aj ďalšie vážne témy sa dnes nestratia, polícia jedna ruka s mafiou, problémová matka, otec, čo si nechá dieťa ukradnúť... Takto podcenenému filmu by som dal aj päť hviezd, keby nebolo niekoľkých scenáristických kotrmelcov, ktoré ma občas rozladili. –––– Utečenci. – A prečo utekajú? – Chcú žiť lepšie. – Ako MY? –––– Ty Joko, keby nám Boh znova poslal Krista, myslíš, že by ho dal do ženy? –––– Dávam ti slobodu v mene Joka a Kiky. ()
Jednu hviezdičku dávam za hudbu.PEHA. ()
Je na tom filmu něco zajímavého. Asi to bude jeho svým způsobem zvláštní atmosféra. A navíc ho povyšují dvě složky: hudba od Pehy promlouvající krásným hlasem Kataríny Knechtové a především pak malá, leč dokonalá, Kristína Svarinská. A tak jsem jej viděl už dvakrát a kouknul bych se klidně i potřetí. ()
Toto je mocné! Keď si presvedčený o tom, že neexistuje skutočne dobrý slovenský film... a potom uvidíš toto. Vďaka Kristíne Svarinskej to teda musí byť prvotriedne pedofilské pošušňáníčko. Ale nie, tá holka bola fakt dobrá. A okrem toho je to film nádherne zasadený do prostredia dunajských luhov, kde sa tak blízko stretáva post-komunistická džungľa s prírodnou divočinou - a to celé na úzkom páse toho najpodivnejšieho pohraničia, ktoré mám tak rád (srdce). Preto asi ani niet divu, že sa nad ním dojímal už dávno predtým Štefan Uher vo svojom Slnku v sieti. A stavím sa, že práve ním sa Vlado Balco inšpiroval! Dážď padá na naše duše oplýva skutočne unikátnou poetikou, ktorú vytvára jednak toto prostredie, ale tiež bohovské postavičky (môj obľúbený Stano Dančiak tu ide mocné bomby, nech mu je zem ľahká) a miestami také nádychy magického realizmu. Zároveň ma ale zaráža, ako strašne sa slovenský film líši od toho českého. Zdá sa mi, že nenesie zhodné znaky v oblasti štýlovej, produkčnej, no ani v dramaturgii a výbere témat, ktorým sa venuje. Človek by si povedal, že na Slovensku sa bude jednoducho "okukávať", ako sa to robí, od českých kolegov. Ale nie. A na človeka, zvyknutého výhradne na český film, ktorý sa neustále pretláča aj do slovenských teliek, potom takýto zjav pôsobí mnohokrát vyslovene DIVNE. Je fakt, že skôr ako český film, tento film Vlada Balca pripomína takú tú rakúsko-nemeckú (asi skôr televíznu) produkciu. Nenormálne pekný film... ()
Škoda tohto premárneného filmu. Scenár nie je vôbec zlý, taký trochu úlet spojený s drámou. Ale spracovanie? To je kŕčom tohto diela, ak sa to vôbec dielom teda dá aj nazvať. Herecké výkony sú u niektorých zúfalé a aj vďaka nim som filmu neuveril. Tá hviezdička je za scenár. 24 miliónový rozpočet a aj napriek tomu film vyzerá veľmi lacno. Ešte raz, škoda... ()
Ďalší zástupca do radu filmov, ktoré ukazujú na najväčšiu slabinu slovenských filmov - scenár. Radšej to tu nebudem viac pitvať. K tomu ešte nepodarený výkon Ollého, takže celý film musela aspoň trochu zachrániť hviezdička Svarinská. ()
Druhá polovica filmu stráca dych, škoda. Vyšumelo to tak typicky po slovensky. Ale aj tak za Svarinskú a za Dančiaka 4. ()
Po přečtení zdejších komentářů jsem čekal nějakou hrůzu, ale byl jsem příjemné překvapen. Má to nějaké mouchy, námět není zrovna originální a ne všechno je úplně dotažené, ale na poměry moderní české a slovenské kinematografie je to určitě nadprůměrný film se solidním výkonem Kristíny Svarinské v dětské roli. ()