Tohle jsme my

This is us je neskutečně silným rodinným seriálem, které osobně přímo nevyhledávám, ale tenhle mě chytl za srdce jako žádný jiný. A to je přesně to, co s vámi udělá, když se rozhodnete dát mu šanci a podívat se na něj. Můžou za to především jednotlivé postavy, ke kterým si už po pár epizodách vytvoříte opravdové pouto a záleží vám na jejich osudech. Všechny ty radosti i starosti jsou najednou i vaše, protože je prožíváte s nimi. Z počátku jsem se bála, že je toho všeho až "příliš". Příliš dokonalý vztah manželů Pearsonových, příliš náhod, příliš klišé, příliš nepravděpodobných zvratů, příliš citlivých témat... Přesto to ale z nějakých důvodů vychází, působí opravdově a především vás to zasáhne hluboko. Naprosto perfektní podívaná skrze prolínání se přítomnosti, minulosti i budoucnosti. Po zhlédnutí This is us se zkrátka stanete členem rodiny Pearsonových, ať už chcete nebo ne. (24.05.2019)

KOMENTÁŘ K 1. ŘADĚ: Seriál je při vší základní velikosti nepochybných kvalit, jimiž si lze jedině vysvětlit jeho seriózní zásah estetikami napříč, také skvěle připravenou návnadou. Momentů, kdy jsem tuto vypočítavost zaznamenal, nebylo málo a raději je všechny zapomenu, než abych je tu jeden po druhém znechuceně shrnoval. Hodnotu rodiny seriál propaguje bezchybně. Dojímal mě a propojit naše tolik disparátní příběhy replikami pro všechny umí tak, že jeho scénáristům závidím. Zároveň se ale zacyklil do jakéhosi emočně metabolického pravidla pořád stejně padajících a zvedajících se postav, což je nejvíce patrné na nekonečně rozmlouvajícím páru Tobyho a Kate. Navíc se nemohu zbavit (rasistického?) podezření, že nápad anticipovat Randallovu kariéru zálibou v Rubikově kostce pochází z The Pursuit of Happyness/2006. A samozřejmě jste-li ze sebe zklamáni, protože vězíte v obezitě, v povrchních vztazích nebo v hypochondrii kancelářského workoholika, potažmo máte-li jen nezvladatelné nutkání se do nich vciťovat, abyste mohli zapomenout, že jste na tom ještě hůř, najdete se zde o to „spočítaněji“. (09.01.2020)

This Is Us je kráný seriál o krásných lidech, kteří ani zdaleka nejsou dokonalí. Teď už naprosto chápu, proč toto dílo čelí takové oblibě; protože nic sladšího a dojemnějšího snad aktuálně neběží. Každý díl ve vás vyvolá velmi silné emoce - to, že hlavní protagonisti všude hlásí, abyste si připravili kapesníky, má svůj důvod. Pokud jste bezcitný robot, tomuto seriálu se vyhněte, protože emoce v tomto případě hrají prim. O nich to celé je. O rodinných poutech, o příbězích plných lásky, o srdceryvných promluvách, a proto to není pro každého. Je to sladké jako cukr. Ve světě těchto příběhů je všechno milé, krásné a když už se náhodou zjeví něco ošklivého, téměř okamžitě je to zalepeno něčím pěkným. Tohle je důležité si uvědomit, než do toho vůbec půjdete, protože pokud čekáte krutě vyobrazenou realitu, tenhle seriál vám ji nenabídne. Žánrově jde víceméně o takovou mírnější soap operu, akorát s promyšleným scénářem. Situace nejsou hnány do extrémů, zvraty působí přirozeně a děj neplyne nějak šíleně čistě kvůli snaze vyvolat v divákovi údiv. Postavy jsou napsány tak, abyste v každém našli něco, co z nich dělá přeci jen také obyčejné lidi. Jsou napsány tak, abyste jim porozuměli, vžili se do nich a pochopili čím si prochází. Vše je krásně propojeno a příběh je vyprávěn zajímavým způsobem. Líbí se mi, jak se jednotlivé osudy prolínají a jak události z minulosti ovlivňují současnost. Líbí se mi i mozaika osudů a to, že život postav není líčen chronologicky (a přesto to není nepřehledné), takže jednotlivé postupně odkrývané střípky víc a víc odhalují příběh hlavních akterů. Což mě přivádí k protagonistům. Každá postava má svoje slabiny, svá sporná nebo přímo špatná rozhodnutí, a možná právě tím je lidská a sympatická. Moc se mi líbí vztahy mezi postavami, manželství Randalla a Beth, Jackův boj s démony a jeho neutuchající láska k jeho ženě a dětem, vnitřní síla Bec, Tobyho schopnost poskytnout oporu, všechno je tak hezky milé. Pokud se poddáte nezvyklé atmosféře, čeká vás příjemná podívaná, kterou je ale třeba opatrně dávkovat. Osobně v tomto seriále nevidím adepta na maratonové sledování, protože i kávu si osladím nanejvýš třemi lžičkami cukru; nasypat si do hrnku celý pytlík je snesitelné snad jen pro masochisty. This Is Us můžu s klidem doporučit, jedná se o příjemnou oddechovou záležitost, která i přes svůj žánr má hlavu, patu a srdce. - "I am thankful for my family. I'm thankful we're all safe. And there's no one in the world I'd rather be too hot or too cold with." (25.06.2017)

Výborný pilotní díl vystřídaly epizody, ve kterých se kolikrát zdánlivě nic moc nedělo, aby pár minut před koncem došlo k natolik dramatickému zvratu, že jsem s napětím čekala na pokračování. Zajímavá proplétající se dějová linie jednotlivých postav a různé časové roviny dodávaly seriálu na atraktivnosti, stejně jako problémy, které se tu po většinu času řešily. Bohužel, ke konci už jakoby tvůrci vařili z vody a některé z posledních dílů (ne však díl závěrečný) měly konzistenci nastavované kaše. 1. série 80%. (20.03.2017)

Tohle jsme my je taková moje srdeční záležitost. Hned od první epizody jsem propadla nejen té úžasné rodince, ale i jedinečnému stylu vyprávění a navýsost poutavé hudbě. Dojímám se téměř u každého dílu a rozhodně se za to nestydím, protože kdo z nás by nechtěl prožívat takovou rodinnou sounáležitost, jaká je tu k vidění. A je mi vážně šumák, jestli Pearsonovi představují prototyp spokojené americké rodiny, nebo je to všechno za vlasy přitažené. Člověk se potřebuje aspoň někdy trochu zasnít, obzvláště v dnešní uspěchané době, kdy jsou tradiční rodinné hodnoty poněkud upozaděné. (95%) (21.09.2020)