Příšerný host
The Lodger
The Lodger
The Lodger
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Gaetano di VentimigliaHrajú:
Marie Ault, Arthur Chesney, Malcolm Keen, Ivor Novello, Alfred Hitchcock, Reginald Gardiner, June Tripp, Alma Reville, Eve GrayObsahy(1)
Rodina podezřívá svého podnájemníka z toho, že je obávaným vrahem, který si každé úterý vybírá svoji novou oběť mezi blondýnkami. Podnájemník se chová vskutku podezřele, a navíc přesně odpovídá vrahovu popisu...
Filmem PŘÍŠERNÝ HOST na sebe Alfred Hitchcock poprvé upoutal pozornost diváků. Již v tomto raném díle se režisérovi podařilo vytvořit věrohodnou atmosféru ohrožení a dokonale vystihnout prostředí mlhavých londýnských zákoutí. Napětí filmu je založeno především na přesně vyváženém a rychlém rytmu vyprávění. (Quentin T.)
(viac)Recenzie (80)
Přepsáno v červnu 2018. Příšerný host patří k tomu nejvýraznějšímu z Hitchcockovy němé tvorby. Zkouší se různé možnosti, barevné podkreslení člení prostorové rozhraní, gesta jsou symbolem a prostředníkem pocitů a dvojznačnost je základním pilířem i smyslnou esencí atmosféry. S dostupným hudebním doprovodem je míra napětí hutnější a vzrůstající a obřadně tančí valčík v objetí s londýnskou mlhou v nočních uličkách. Hitchcock zde zpracovává svůj nejsilnější celoživotní motiv člověka obviněného ze zločinu a prchajícího před rukou zákona a spravedlnosti. Sexuální napětí, jedinec stojí proti rozzuřenému davu a hlavní slovo má strach. Temný, plíživý, vražedný strach. Hlavní postavou strachu a hysterického honu na sériového vraha je Jonathan Drew (zajímavý Ivor Novello), neznámý a nově příchozí mladík. Mlčenlivý odstup a lpění na diskrétní zóně soukromí se v představách nedůvěry a strachu mění v obsedantní pálení. Nejistota bodá a mučí. Bolest se skrývá, bolest se křičí, strach se násobí a prorůstá dřevěným schodištěm do každého patra, strach identifikuje svého viníka, strach potřebuje svou krvavou oběť. Hlavní ženskou postavou je Daisy Bunting (sympatická June Tripp), mladá bezstarostná manekýnka a zvědavá dcera Jonathanovy nové domácí. Přitahuje ji decentní strohost a tajuplnost zachmuřeného pohledu. Důležitou postavou je paní Bunting (pozoruhodná Marie Ault), Jonathanova domácí a Daisyina matka. Její neukojená zvědavost stojí za zrodem a růstem strachu. Se zatajeným dechem a mrazením v zádech vidí náznak v každém kroku. Výraznou postavou je Joe Chandler (příjemný Malcolm Keen), mladý policejní detektiv a neúnavný Daisyin nápadník. Vrah sice pobíhá kdesi v ulicích, ale hlavním předmětem zájmu je sok v lásce. Z dalších rolí stojí za pozornost také pan Bunting (Arthur Chesney), poslušný manžel paní domácí. Příšerný host má povedenou atmosféru, dvojznačnost je lahůdkou. Příjemný dotyk s němou érou kinematografie. ()
║Rozpočet £12,000║ ()
Už Lodger obsahuje to, kvůli čemu si cením Hitchcocka nejvíc - schopnost invenčně vyprávět hlavně obrazem a nespoléhat se na "posouvací" dialogy, resp. v době němého filmu na titulky. Nikdo nemusí dlouze vysvětlovat, co ke komu cítí nebo na co myslí, protože Hitchcock vám to rafinovaně ukáže. Příběh nájemníka podezřelého z vraždění blondýnek obsahuje už spoustu typických Mistrových znaků a postupů, které bude v následujících letech (nebo spíše desetiletích) pilovat k naprosté dokonalosti. ()
Jestli správně počítám, tak Hitchovi bylo 28 let, když natočil tento snímek? Jasně, šak proč ne:) Vynikající dílo z rané tvorby mistra napětí. Všimla jsem si několika prvků, které Hitchcock později využil ve svém mistrovském díle, Psychu. Jen pouhý záběr na schody a zábradlí, ohraničující sestup do sklepa, ve mně vyvolával neklidné pocity. Ve scéně, kdy se June Tripp koupe, jsem měla dojem, že podobný hudební motiv byl pak použit coby "ta" slavná melodie ve Vertigu. Skvěle budovaná porce napětí a dramatické scény, kombinující v sobě jemný humor. Dokonalá hudba, v níž je prostor na pár romantických scének, v nichž zazní něco jako jemný popík z rádia:) Ale to se nejspíš liší dle verzí. Ivor Novello je skvělý, stejně jako June Tripp. Člověk od začátku přemýšlí nad tím, jestli je záhadný podnájemník skutečně nechvalně proslulý Jack Rozparovač. Ale to by bylo moc jednoduché, ne? Od Hitchcocka člověk čeká nějakou důmyslnou, nečekanou pointu. Ta nakonec nastane a je vcelku překvapivá, i když asi zcela jinak, než očekáváte. Na konci filmu jsem i tak do poslední minuty čekala, jestli přijde ještě nějaké rozuzlení. V zajímavostech se pak člověk dozví, jak měl snímek původně dopadnout. ()
Zkusit se má všechno a tak proč tedy nezkusit němý film od mého oblíbeného režiséra. Bohužel jsem se však brzy přesvědčil, že tohle není v žádném případě pro mě. Nevím, jestli ze mě již mluví zhýčkanost z nepřeberného množství filmů s dokonalými filmovými efekty, ale na groteskní přehrávání jakýchsi neherců za zvuku hlasité hudby a občasných textových vsuvek mezi záběry se prostě nedá koukat. Za žádnou cenu jsem se do toho nemohl dostat a dílo mě tímto způsobem nebylo schopno zaujmout a připadalo mi nekonečné. Zde se však píší filmové dějiny a přestože jsem nebyl ani schopen dokoukat, z velkého respektu ponechám raději neohodnoceno. ()
Na dobu vzniku a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o jednu z režisérových prvotin je to určitě podařené dílko. Má svižný tah na branku, všechno pěkně odsejpá a souhlasím určitě i s názorem, že děj je dostatečně srozumitelný a tak mi absence zvuku ani nijak zvlášť nepřekážela. Finální pointa je pak určitě pěkně vypracovaná. Něco jsem tušil, ale musím se přiznat, že jsem to úplně neuhodnul. Takže za mě spokojenost a hlavně ten důmyslný konec to nakonec vytáhnul na tu čtvrtou hvězdu. Navrch pak přihazuji 70% ()
Paradny thriller z nemej ery. Aj po vyse 90tich rokoch viac nez slusne napinavy, vizualne namakany (inspiracie nemeckym expresionizmom sa neokukaju nikdy), nabity napadmi (napr. kamera zastupujuca podlahu) a velmi svizny. Prvy Hitchcockov masterpiece a dalsi z mnohych dovodov, preco milujem doplnat tieto stariny. 10/10 ()
Již v tomto němém snímku Hitchcock ukázal, že má talent na vybudování napětí a atmosféry. Příběh rychle utíká, takže není prostor pro nudu, herectví hlavních postav potěší, jejich vylíčení je takové nejednoznačné, chvílemi jsem váhal, kdo z nich je vrahem, přestože popis seděl na nájemníka. Zdařilý počin, kterému ke čtvrté hvězdičce chybí vskutku málo. ()
Docela přímočarý a jednoduchý film. To samozřejmě píši o ději. Myslím si, že absence zvuku Hitchcocka celkem brzdila a zejména začátek se mi zdál nepřehledný a moc jsem nechápal o co jde, za což mohl i nedostatek vysvětlujícího textu, i když postavy na plátně pěkně mlely vyřídilkou. Naštěstí s postupným dějem začal příběh dávat jasný smysl a závěrečných 10 minut bylo velice napínavých. A určitě bych ocenil jednou hvězdičkou navíc, kdyby konec byl více nekompromisní. To si ovšem přeje Paldini, nikoli Hitchcock a jak tak koukám, tak i ostatní diváci jsou na výsost spokojeni. ()
Výborná záležitost, která mě na druhé zhlédnutí bavila snad ještě více než prve. Už v tomto raném Hitchcockovi najdeme celou řadu typických atributů mistrovy pozdějí filmografie, a ačkoli mi film nepřišel strašidelný ani v jediné scéně, neubírá mu to v mých očích na zajímavosti, vydatně podpořené jeho úctyhodným stářím - tahle archivní libovka zraje jak víno a s léty jen získává na ceně. Proč se vlastně začaly dělat zvukové a barevné filmy? Kdo o ně stojí, já ne - ke štěstí by mi stačilo sjíždět tyhle retro bijáky. 5 hvězd bez stínu pochybností. ()
Jeden z prvních Hitchcockových thrillerů a už dokonce s jeho výborným osobitým režijním rukopisem. Zajímavé jsou především různé kontrasty mezi postavami a také obrazové snímání. S příběhovou a scénáristickou částí jsem naprosto spokojen, stejně tak s atmosférou, napětím a strachem z nájemníka co se v něm skrývá. [8,5/10] ()
Hitchcock vo svojom prvom temnom thrilleri používa metódy nemeckého expresionizmu a do prostredia Londýnskych temných uličiek a starých domov to perfektne zapadá. K tomu nápadito výtvarne vyriešené niektoré titulky, častokrát potom aj vo forme novinových titulkov. Symbolické využitie čísla tri, či už trojuholník na mieste činu, tri žiarovky na zlovestnom lustri v dome alebo milostný trojuholník. Viac by som dal prednosť rozvíjaniu detektívnej roviny, ako tej melodramatickej, ale inak sa obe výborne dopĺňajú. ()
Dokonce i borec jako Alfred Hitchcock nějak musel začínat. Snímek to je na svoji dobu jistě přelomový. Bohužel do něj vyhlodal díru zub času. Převládajícím pocitem u tohoto snímku byla pro mě tedy nuda. Příběh je maximálně jednoduchý, což bylo pro němé snímky žádoucí. Nejvíce se mi na celém filmu zamlouvala hudba. Bohužel se trošku obávám, že byla tím jediným, co se mi zamlouvalo. Celé to na mě působilo spíše jako romantický příběh, než že bych měl co do činění s krimi hororem. Obrovské zklamání a nuda. ()
Alfred Hitchcock už ve svých počátcích dokázal, že v oblasti Thrilleru na něj po dlouhou dobu nikdo nebude mít. Bez zvuku, ovšem s naprosto nepřekonatelnou atmosférou a téměř klasickou Hitchcockovskou zápletkou... ()
70%, na které se mé hodnocení vyšplhalo jen a pouze díky závěru. ()
Parádní záležitost. Nečekal jsem to nějak moc dobré ale nakonec paráda. Ten herec v roli vraha byl neuvěřitelnej, jeho pohled byl vražednej. A celej příběh se mi líbil. Viděl jsem několik remaků a ty nebyly ani z půlky tak dobré. Hitchcock dokonale vytvořil atmosféru. Sice je škoda té občas divné barvy co film vrhá, a i ty pokusy o humor či co to bylo do filmu moc neseděly. Ale Jinak paráda. ()
Podezřívavý páreček domácích s přelétavou dcerou, její neotesaný nápadník policista, na ulicích řádící novodobý Jack Rozparovač a jeden tajemný nájemník... Hitchcockův teprve třetí film (on sám ho ale označil za vůbec první hitchcockovský), ale už tady je jasně poznat, proč bude jednou obdivován. Příběh prolezlý napětím nakonec už i obsahuje jeho nejoblíbenější téma, které prostupuje většinu pozdější tvorby. __ Co je na filmu vyjímečné, je jeho výborná čitelnost. Pomocí vizualních nápadů a svým typickým střihem vytvořil scény, u kterých jsem častokrát zapomínal, že postavy na obrazovce vlastně nemluví (a nebylo to dík textovým kartám, kterých je velmi skromný počet). Talent se projevil i při práci s herci, kteří přehrávají jen minimálně a třeba uhrančivý Ivor Novello je nezapomenutelný. Ve výsledku by tak "Lodger" nemohl být lepší, ani kdyby byl mluvený. Jestli film nějaké chyby obsahuje, pak jdou na vrub scénáři, ne zpracování. Je jich ale naprosto minimální počet. __ Z Hitchcocka by se stala uznávaná legenda, i kdyby nikdy nepřišel zvukový film. ___ 90% ()
Výborně našlápnutý příběh se trochu ztratí v klasickém melodramatu a i přes výborný lynčovací konec a postupně gradující napětí ( typicky hitchcockovsky) mi špetka k dokonalosti přece jen chyběla .. nebo mi možná jen nesedla ta němá forma -- tuhle filmovou historii zatím flákám. ()
I přesto, že upřednostňuji starší filmy, tak tenhle rok je na mě už malinko silnější kafe. Vzhledem k mé úctě k Hitchcockovi jsem však nemohl jinak. Že se jedná o velký přelom v Alfredově kariéře a v historii thrilleru? To mě vůbec nezajímá. Příšerný host je opravdu příšerný. 70 minut nemilosrdné nudy (píšu 70 protože, vzhledem k "velkému" napětí jsem octl na 5 minut v říši snů), škoda, že jsem to nezachrápal celý, pak by mě to bavilo víc nejspíš. A ta hudba, jejíž účel byl asi děj zdramatizovat to "pěkně" vylepšila. Kdyby měl Příšerný host stopáž 2 hodiny, tak tenhle komentář by nikdy nevznikl, protože bych u projekce zemřel. S němými filmy, ať už jsou od kohokoliv nechci mít nic společného. ()
Užívejte jednu vraždu týdně, nejlépe večer. Hitchcock opravdu dokazuje, že i bez zvuku a ještě mladý byl mistr stylu. Příšerný host je dost možná nejlepší němý film, který jsem viděl, a ačkoliv novátorské techniky vyprávění jsou tím pro snímek určujícím, nelze opomenout ani dominující hudební doprovod (dnes večer v Artu až možná příliš dominující a uším nepříjemně hlasitý), do detailu korespondující s dějem na plátně. Velice dobré herecké výkony spíše málo nápadných herců (tuto výjimku nepotvrzuje Ivor Novello, jehož si AH vybral velmi dobře). Visions of light 2011, 9. listopadu ()