Réžia:
John BrahmScenár:
Barré LyndonKamera:
Lucien BallardHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
Merle Oberon, George Sanders, Laird Cregar, Cedric Hardwicke, Sara Allgood, Aubrey Mather, Doris Lloyd, John Rogers, Ruth Clifford, Frederick Worlock (viac)Obsahy(1)
V londýnských ulicích řádí neznámý vrah žen. V této době paní Bontingová přijme do domu nového nájemníka. Série drobných incidentů ji vede k podezření, že právě on je hledaným vrahem. (mikulem)
Videá (1)
Recenzie (13)
U The Lodger bych uvítal, kdyby se jednalo o podlé matení diváka záměrně předkládanými falešnými stopami než o takhle jednoduše čitelnou hru, kdy je od začátku vše jasné a člověk pouze sleduje, kdy a jak to praskne. Díky kvalitnímu vizuálu a zajímavému hlavnímu hrdinovi se to sleduje příjemně, ale já jsem tady až moc postrádal nějaký moment, který by mě překvapil, vyvedl z míry, šokoval či prostě jen přiměl k něčemu jinému než nevzrušivému sledování dění na obrazovce. Slušné 3*. ()
Tento film se objevuje v nejrůznějších seznamech nejlepších noirových filmů, i když svým zasazením do Anglie 19. století to moc noir není, neboť atmosféra Londýna té doby je poměrně dosti odlišná od asfaltových džunglí amerických velkoměst 40. a 50. let 20. století. Některé noirové prvky však zcela určitě obsahuje, to bez debat. Jedná se tedy spíše o horor inspirovaný událostmi kolem záhadného Jacka Rozparovače a zároveň o remake Hitchcockovy němé klasiky z roku 1927. To byl asi hlavní kámen úrazu, protože jsem tak nějak celý film čekal, že se to nebude moc lišit a trochu jsem se nudil. Nicméně v druhé polovině se příběh začal ubírat zcela jiným směrem, což bylo moc dobře. Laird Cregar je vynikající. Více podezřelého člověka vybrat už snad nemohli. Navíc to mělo dost dobrou atmosféru a skvostný konec. ()
Brahmův THE LODGER je již třetím zpracováním stejnojmenné novely. Brahmova verze byla později natočena ještě jednou pod názvem MAN IN THE ATTIC. --- Lepší než Hitchcockův THE LODGER to není, ale není k tomu daleko; nasvětlení a kompozice některých záběrů mi vyráží dech. A propos kdo mi vysvětlí, proč film není řazen mezi noir? Přitom právě tady by se noirovci měli co učit. ()
Vrah krásných žen (většinou), které jsou spojeny s jevištěm, se nápadně podobá Jacku Rozparovači. Pokud na tohle divák přistoupí, pak bude poměrně dlouho v nejistotě, páč jak známo, Jacka nikdy nedopadli. Samozřejmě se vrší protichůdné důkazy proti podivínskému panu Sladeovi, co chvílemi připomíná zahořklého a zádumčivého Huga Haase. Ten si pronajme pokoje v domě, kam přijede neteř majitelky, půvabná Kitty. Krasavice, co nedá mužům spát, má vystoupení v tamějším divadle... A je jisté, že se dostane do ohrožení. Mezitím vrah podřezává jednu ženu za druhou, v ulicích nočního Londýna se válí mlha a denních záběrů je poskrovnu. Skvělá černobílá kamera navozuje hororovou atmosféru, kterou ještě dotváří temná hudba. A jeden si během filmu uvědomí, jak bylo riskantní chodit po domě neustále s otevřeným ohněm. Vraždy jsou v náznacích, což vůbec nevadí -ruka ležící oběti se lehce dotýká hladiny kaluže a vypovídá dostatečně o tom, co se stalo. Závěr je více než dramatický. ()
Atmosféra tmavých zahmlených londýnskych uličiek je úžasná, práca s tieňmi tiež. Škoda, že sa viac nepopracovalo na tom, aby nebol páchateľ jasný hneď na začiatku. Chcelo to viac tajomna a viac podozrivých čudákov, aby bol divák v napätí až do konca, kto je vrahom. Každopádne Laird Cregar bol ojedinelý zjav na hereckom nebi, škoda, že odišiel tak skoro. ()
Galéria (8)
Reklama