Fitzcarraldo

Další bláznivý film Wernera Herzoga s démonicky pošukaným Klausem Kinskim v hlavní roli. Kdyby mi nebyla opera tak cizí, dal bych i víc, jen je ještě škoda, že se nedostala více ke slovu tradičně geniální hudba Popol Vuh... 7.5/10 PS: uživateli Aidane, jsem rád, že nejsem jediný komu přenášení parníku připomnělo poslední kapitolu Tarkovského Andreje Rubleva o odlévání zvonu :) (14.08.2010)

Nádhera, aká sa objaví len raz za čas, že zopakovať ODVAHU režiséra a herca, sa už zopakovať jednoducho nedá, a vie to aj TENORISTA ENRICO CARUSO, ktorého počúva a obdivuje hlavný hrdina Brian Sweeney Fitzgerald - 'Fitzcarraldo' , v podaní životnej roly herca KLAUSA KINSKIHO i režiséra HERZOGA. Vidieť tento skvost vo vysokom rozlíšení, je pastvou pre oči, obdivuhodná práca KAMERY, že podujatie sa na výpravu “FITZA” , spolu s posádkou, ktorá aj tak nevydrží až do konca, ba ostanú niektorí na čele s kapitánom, či strojným mechanikom, od ktorého som čakal všeličo, no bol som ako v nemom úžase, keď oddaní, domorodí indiáni pomôžu s kolosom, ktorý vie čarovať na vode, lodný parník sa dostáva do miesta, kedy nastanú krušné chvíle a energetický Fitzcarraldo sa rozhodne tento parník preniesť cez kopec, aby sa dostal na druhý breh ! Váha je to ale astronomická a podariť sa to samozrejme podarí, s poriadnym vypätím síl indiánov, ktorým pretečú všetky nervy, pokiaľ nastane ten okamih a Fitz bude vo vytržení, v akom nikdy v živote nebol, totiž jeho IDEA je taká, že v pralese si chce postaviť OPERU ! Neviem si predstaviť v hlavnej úlohe nikoho iného, okrem KLAUSA, ktorého démonický vzhľad, rozpráva za všetko, vynikajúci herecký výkon odvážneho šialeného dobrodruha, možno blázna, ktorý si myslí, že dokáže čokoľvek, akoby sa pasoval v niektorých pasážach, za samého pána Boha ( nechcem sa rúhať, ale je to tak ), ktorý ide hlavou proti múru, ktorý zničí, prejde, zdolá prekážky, oslobodí sa spod životnej úlohy, aká mu bola zrejme predurčená, má krásnu priateľku MOLLY, v podaní krásnej CLAUDIE CARDINALE, ktorá s ním na výpravu nepôjde, kochať sa jej výstrihom sa môžem len v úvode, vlastne mám tu TRADEMARK, poznávacie znamenie, že začiatok i koniec bude rovnaký, len na inom mieste, s hudobnou zložkou operety. Claudia,,ako som už kedysi spomínal, že nie je dobrá herečka, čo by zahrala heroický výkon, ale je maximálne vhodná ako perfektný doplnok na spríjemnenie kulisy, tak táto krásavica tu má menej priestoru ! Podotýkam, že plné hodnotenie si film, ako celok, skôr nezaslúži, lebo sa sem - tam vlečie, ale ide o to, že filmoví tvorcovia sa podujali na husársky kúsok, a preniesli v reáli KOLOS, bez počítačových trikov, tak najmä preto, ale i pre úžasnú kameru kameramana THOMASA MAUCHA, ktorého zábery drsnej prírody, sú spektakulárne ! (24.05.2015)

Přes velice náročné natáčení v exotických podmínkách, s obrovským komparsem, přes hromadící se potíže a podle všeho i hodně napjaté zákulisí došel režisér Werner Herzog až do samotného konce svého obrovského tvůrčího cíle začátkem 80. let: natočit a stvořit velkolepý film o stejně tak velkém bláznu-dobrodruhovi, který si umanul dopravit pro divoké domorodce uprostřed džungle operu. Herzogovi se ten velkolepý film stvořit podařilo a tak mu ve výsledku vůbec nemám za zlé, že stejně úspěšné završení vdechl i hlavnímu hrdinovi, jehož osud žel ve skutečnosti skončil zcela jinak. Možná víc než délky jsem se bál Klause Kinského v hlavní roli, jenž už na první pohled na mě působí negativní energií a nepříjemným šílenstvím, ale musím uznat, že v postavě Briana Fitzgeralda, která těmito vlastnostmi nakonec i oplývá, bychom si teď asi stěží dovedl představit někoho jiného a o jeho zdejším výkonu se v superlatívech píše určitě právem. Jako celek byl pro mě Fitzcarraldo fascinující podívanou, s hutnou myšlenkou, strhujícím pomalým dějem v realistickém zpracování a velkolepým závěrem... i většina těch předlouhých, nekonečných záběrů z exotické přírody nebo s plavící se lodí vyvolávala ve mě jedinečnou, silně podmanivou atmosférou. 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (24.03.2021)

Fitzcarraldo je obrazem šíleného snílkovství a mamutí vůle, člověkem z rodu géniů a bláznů, vzdáleným potomkem Dona Quijota. Jistota s jakou směřuje k cíli, který jiní nevidí, dá vzpomenout na slavnou kapitolu o odlévání zvonu z Andreje Rubleva. V obou případech je oslavována velikost těch, kdo září na pozadí šedivé průměrnosti davů. A divák nemůže nezatajovat dech. (Tato adorace síly, byť duchovní a volní, však kdesi v skrytu schovává ideál zvaný Übermensch, z nímž jsme měli už v první polovině minulého století tu čest...). ; Snímek zaujme i svou druhou rovinou, či spíše svým pozadím: totiž konfrontací křehké a zranitelné kultury s přírodou - v její děsivosti, tajemnu a posvátnosti. Operní árie znějící za starého gramofonu do netečných dálav pralesa dokáží pěkně zamrazit. (03.12.2006)

Fitzcarraldo nejspíš už navždy zůstane Herzogovým životním projektem. Z každé minuty je znát režisérovo ohromné úsilí převést na plátno svůj sen. Právě metafora lidské posedlosti a odhodlání, a zároveň jedinečná ukázka střetu dvou odlišných kultur (přičemž právě nádherná opera, rozléhající se do všech stran neprobádaných končin amazonského pralesa, symbolizuje příchod moderní civilizace), posouvají Fitzcarralda z vod běžné filmové tvorby do říše projektů snů, za nimiž stojí neuvěřitelné množství tvrdé práce a nepolevujícího zápalu (dokument Břímě snů o vzniku tohoto impozantního díla jsem ještě neviděl, ale rozhodně ho plánuji). Herzog kdysi tvrdil, že on sám by velmi nerad hrál Fitzcarralda (v původním obsazení byl např. i Jason Robards), což je vcelku logické, nicméně stojí za to si uvědomit, že Herzog sám je v podstatě jedním takovým Fitzcarraldem: mužem, který se pere za své sny, který jde za hranici nemožného, a který ve finále vytváří neuvěřitelné a fascinující. Herzogovo osobní nasazení je znát z každé minuty filmu a celému příběhu mimořádně přidává na síle. Klaus Kinski v roli Fitzcarralda předvádí zřejmě svůj životní výkon (absolutně nechápu, že nezískal ani nominaci na Oscara). Kinski v hlavní roli ani příběh samotný nejsou tak drásavě pochmurní ani drsní jako tomu bylo v jiném projektu dvojice Herzog/Kinski, Aguirre, hněv boží, který v podstatě vypráví o podobných věcech (posedlost, střet civilizací), avšak Fitzcarraldo je v mnoha ohledech spíše jeho protipólem, je divácky příjemnější, celkově působí velkolepěji, přesto ve srovnání s Aguirre nijak nestrádá na přirozené síle, natož na filmařské hodnotě. Pro mě je to jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Že Fitzcarraldo nezískal žádného Oscara mě na jednu stranu mrzí, rozhodně by si jej zasloužil více než desítky jiných oceněných. Na stranu druhou by se ovšem stal součástí onoho „cirkusu,“ o němž Herzog a Kinski vždy hovořili a proti němuž svými filmy společně bojovali. (22.04.2021)