Upír z Feratu

Na české poměry rozhodně ojedinělý filmový počin. A to nejen proto, že Juraj Herz je naším jediným režisérem schopným natočit horor. Když jsem tento film viděl poprvé v dětství, hodně jsem se u něj bál, a kupříkladu scény s Menzelem celým od krve se mi do paměti zaryly natrvalo. Co má však na tomto filmu největší cenu, je unikátní Pištěkův návrh auta Ferat, které se mi nesmírně líbí, a to nejenom proto, že mám strašnou slabost pro auta z 80. let. Už jenom jeho název - FERAT - evokující sloučení značek "Ferrari" a "Fiat", a současně zkrácení "Nosferatu" o počáteční "Nos", považuji za geniální vtípek. A takových je tenhle film plný od začátku do konce. Nesmírně zajímavé je i jakési vizionářství, které jsem v tomto filmu objevil. Jednak se zde (na počátku 80. let!) předjímá současná kritika nadnárodních společností, vědomě produkujících výrobky, které zákazníkům škodí, ale kteří se přesto o tyto produkty doslova perou. (Přitom se dokonce zabrnká i na ekologickou strunu a zmíní se riziko omezených zdrojů fosilních paliv a hledání alternativních pohonných hmot pro automobily, což je opět téma navýsost aktuální). Za druhé je v tomto filmu přítomen prvek, který mi vyrazil dech, a který se o dlouhých 17 let později objevuje až ve filmu Truman Show - jde o jakýsi product placement v reálu, kdy jedna z postav netuší, že je součástí natáčení komerčního pořadu (mám na mysli postavu, kterou hraje Petr Čepek, a která do kamery odříkává naučené reklamní fráze o kvalitách vozu Ferat, v přítomnosti postavy hrané Menzelem, který o tomto natáčení nemá ponětí). Fascinující! Potěší rovněž výborná hudba Petra Hapky, přítomnost řady skvělých herců a vložený filmík se samotným režisérem v roli upíra. Naopak největší slabinou je zde poměrně slabý scénář s logickými dírami ve vývoji děje, částečně zmatený děj a několik vyloženě trapných momentů. Přesto soudím, že je to film stojící i po letech za vidění, byť jako horor bohužel nefunguje. A za úplně nejlepší část celého filmu považuji sekvenci z márnice v úvodu filmu, kde postava patologa pronáší odzbrojující repliky, které si sem dovolím přepsat: "Já jsem pitval mrtvolu inženýr (sic!) Tomášové před několika hodinami. Příčinou smrti bylo proražení prodloužené míchy zubem epistrofeu. Jó, ona totiž příroda nepočítala s motorismem, a tak vybavila naši hlavu mozkem, který je těžší než mícha a má větší setrvačnost, takže při nárazu jaksi mozek letí dopředu, zatímco se páteř brzdí, tím se vlastně dosáhne efektu, kterému ve středověku říkali lámání vazu. To se používalo na zvlášť odporných zločincích. Za minulý týden jsme tu pitvali sedm takových mrtvol, kterým hlava ještě cestovala, když se jejich vůz srazil. Překonáváme středověk v každém směru." To je přece skvostná ukázka černého humoru a kritika zbytečných úmrtí na silnicích současně. (28.04.2012)

Cesky pokus o kombinaci horror + sci-fi nedopadl zase az tak spatne jak by se dalo cekat. (25.07.2002)

Vykuchaný jak samuraj, ale domyslim si všechny ty prima nenatočený/vystřižený věci a zaokrouhlim prima nahoru. (18.11.2015)

Docela zajímavý film, z nějž ale tehdejší cenzura vykuchala, co se dalo. Nejděsivější momenty byly zakázány už tehdy, když byly jen na papíře, druhé nejděsivější momenty byly vystřiženy z natočeného materiálu a ten zbytek skutečně moc horrorový není. (11.04.2003)

Tenhle film má skvělý nápad, ale s realizací už je to horší......, ale věřím, že ve své době to mohl být poměrně hit. (06.12.2007)

Zbytečně podceňovaný snímek jediného tuzemského mistra horroru. (30.11.2006)

Velká škoda cenzury. Hodně by mě zajímala původní verze plná jistě zajímavých nápadů. Zbylo vlastně jen jedno upravené auto a dvě polonahé herečky. Scény na sebe ani moc nenavazují a hlavně Menzel není tak schopný herec a už vůbec nevypadá jako magnet na ženy. (27.04.2020)

Konečně k letitému hodnocení doplňuji i komentář. Tenhle film je plný rozporů. Na jednu stranu námět, spolu se všemi (i ve filmu zmíněnými) okolnostmi a důsledky (dobově tehdejší ropná krize, dnes zase všechny ty kecy o uhlíkové stopě) je dost zajímavý a nosný. Dále výtvarná stránka (Pištěk se docela vyřádil), Hapkova hudba a i docela solidní atmosféra (v některých momentech). Naproti tomu scénář je dost krkolomný, tu a tam jakoby kus chyběl (cenzura?), někdy pro změnu atmosféra chybí úplně, postavy se občas chovají vyloženě divně a protismyslně a ta občasná kritika konzumu je tam nasazená hrozně násilně. A co nejhorší, výběr herců. Třeba Čepek pasuje přesně, jenže Menzel zkrátka nikdy hrát neuměl a Veš krnová stačí leda tak na prostomyslné venkovské nány a štětky, v dramatických rolích je úplně mimo. Ze tří neslevím, už proto, že jsem jako malý capart obcházel model feratu na slovutné filmové výstavě u Hybernů v roce 1986 dílem v hrůze, dílem fascinován, ale jinak myslím, že to zůstalo někde na půl cesty k využití potenciálu nápadu. (25.08.2021)

Chm, film funguje nejvíc jako guilty pleasure. Když pomineme ten zmatek v ději/střihu, za který může asi cenzura, tak největší trabl vidím v postavě doktora Marka, který působí jako Woody Allen ve většině filmů Woodyho Allena: zmatený trouba, na kterého se z neznámého důvodu lepí krásné ženské jedna za druhou, si hraje na detektiva a řeší magickou záhadu. Woody Allen na to ovšem chodívá přes humor, kdežto tenhle film se bere vážně a tudíž to nefunguje. Buďto měli do mixu žánrů přihodit trochu komedie, nebo do hlavní role obsadit opravdického herce. Hapka rulez jako obvykle. (09.08.2019)

K Upírovi z Feratu jsem se vrátil po dlouhé řádce let a stálo ho to hvězdičku. Nejcennější je na něm námět převzatý z povídky Josefa Nesvadby o autu poháněném lidskou krví. Netuším, jestli to byl jeho originální nápad, ale z dřívější doby jsem na nic podobného nenarazil. Každopádně jde o provokativní myšlenku, ze které se dá vydatně těžit. Juraj Herz měl sice své úspěšné období už dávno za sebou, ale v pár scénách se upomíná na své lepší já, které bylo schopné natočit Morgianu nebo Spalovače mrtvol. Jádrem problému je scénář. Nevím, do jaké míry ho ovlivnily cenzurní zákazy, každopádně vznikl v době, která hororu a sci-fi nepřála - byly považovány za úpadkové žánry a jako takové vytěsňovány. Malý rozpočet se projevil negativně, nazdobená škodovka dnes nevzbuzuje bázeň ani obdiv, maximálně shovívavý úsměv. Menzelovo jednovýrazové herectví filmu taky nepomáhá. Tady byl třeba charismatický charakterní herec. Uděluji 40 % celkového dojmu s dodatkem, že jestli by si nějaký titul zasloužil v českých podmínkách remake, pak právě tenhle. (16.06.2006)

"Nic si z toho nedělejte. Lidi to prostě šokuje." Ferrari nosferatu? Originální, snaživý a hlavně český hybrid hororů o upírech a vraždících autech, zasazený do prostředí automobilového průmyslu a závodů s očekávatelnými nočními výlety do márnice nebo na hřbitov. Na upíra na kolech neplatí denní světlo, kříž, česnek ani svěcená voda, ale stejně jako skutečný upír se živí krví oběti-řidičky, která se na něm stává závislou. To potkalo i mařenovitou Veškrnovou a tak se ňoumovitý Menzel se střeleným parťákem vydávají po stopách biologického stroje i jejích až do dekadentního kapitalistického vedení krvavé automobilky zosobněného lesbickou madame. Ferat samotný spolu s Hapkovou hudbou, sexy Janou Břežkovou a scénou, v níž se motor Feratu pokouší pozřít Menzelovu ruku (dva roky před Cronenbergovým Videodromem s podezřele podobnými scénami), zachraňuje co se dá. (04.01.2009)

Český (nebo spíše československý) pokus o horor nedopadá až tak špatně jak by mohl. Zajímavý námět a zvučné herecké obsazení by měli film dostat až ke hvězdám, bohužel nestalo se tomu tak. Díky zásahům komunistických nůžek byli s chirurgickou přesností odstraněny přesně ty scény, které by dokázaly film trochu vytáhnout, a v té době kdy byl natočen by se jim určitě podařilo i šokovat. No buď jak buď autoři se s komunistickou cenzurou museli vyrovnat a vypořádali se s ní v rámci možností jak nejlépe to šlo. Jistě, hororové scény a moderní automobil jsou dnes spíše k pousmání, ale jako diváci bychom si měli všímat převážně jiných věcí, důležitějších. Staré české filmy jsem nikdy neměl nijak moc v lásce, ale nechat si ujít fantaskní příběh o škodovce, která pije krev svým řidičům, a to doslova, to jsem prostě nemohl... No herecké výkony nebyly nijak moc oslnivé, na druhou stranu bych je však mohl označit za dostačující. Horší je to však s poněkud kostrbatým a ne zrovna fungujícím scénářem, zrovna tak mi neseděla nehororová režie - ale to může býr dáno dobovou neschopností točit cokoli jiného než komedie - a hudební doprovod pana Hapky. Každopádně si však cením snahy o průlom české kinematografie a s nervozitou očekávám další český horor Srub, od kterého čekám ale mnohem více než SCI-FI podívanou ve styl Upíra z Feratu... (13.03.2006)

Dřevěným kolíkem přímo do srdce? Ale kdepak, miřte na pneumatiky.. Herz si hraje na Belu Lugosiho, Menzel si hraje na herce, T.Pištěk a pracovníci vývojového centra Škody MB si hrají na designéry (úprava Škoda 110 Super Sport), ale celé je to jakési bezkrevné a nedržící pohromadě. Zůstává otázkou, jak by film vypadal bez zásahů sviňsky rudých cenzorských nůžek.. (30.06.2010)

Auto s pohonem na lidskou krev... Dobrý záměr, šílené zpracování... taky si dobře pamatuji, jak z toho auta dělali skvost tehdejšího designu..... no, nevím nevím (09.12.2004)

Zatímco Herzovo setkání s Josefem Nesvadbou lze považovat za provokativně inspirativní, jiná česká setkání s žánry hororu nebo sci-fi je nutné tolerovat skutečně jen jako experimenty či pokusy. A i když je výsledná podoba filmu Upír z Feratu Herzem označena za pouhý fragment jím zamýšleného filmu, i tak zůstalo zajímavé svědectví o české poctě klasického expresionistického skvostu. Není ostatně náhodou, že Herzogův německý remake Nosferatu: Phantom der Nacht vzniká o pouhé dva roky dříve. Herz ovšem tvořil v podmínkách státního filmu, odkázán byl na mladoboleslavskou automobilku a k dispozici měl vysloveně nevyrovnanou hereckou sestavu. Sám toužil patřit mezi herce, které spojuje role upíra Nosferatu a proto se obsadil do fragmentů němého filmu komentovaných nezaměnitelně ironicky ypsilonkovskou dikcí obdařeného Schmida (zde v roli parafrázující Van Helsinga). Hlavní ženskou roli svěřil své oblíbené Veškrnce, pro kterou měl vždycky slabost a opakovaně v ní dokázal probudit jinou polohu jejího mladého talentu. Zajímavě pracoval s Menzelem i Čepkem, podivným tajemstvím obestřel stařičkou Blanku Waleskou, ale mnoho nedokázal vykřesat z Jany Břežkové, které snad šlo uvěřit polohu závodnice, ale cokoli dalšího už byl problém. Samostatnou kapitolou zůstává poživačná sapfická madame Ferat svěřená Zdence Procházkové, toho času již česko-rakouské herečce. Ze Švankmajerových nápadů mnoho nezbylo, ale odkaz na něj alespoň stvrzuje prostřih na jeho Rakvičkárnu. Mohlo to být skvělé gore srovnatelné se západními filmy té doby, takto máme alespoň zajímavější psychologické drama s jednotlivými prvky pro český film nevídanými. (26.08.2020)

Tento film bol natočený za spolupráce oddelenia vývoja súťažných a pretekárských automobilov národného podniku Škoda Mladá Boleslav a poriadne ho oklieštila vtedajšia prísna cenzúra. No i tak patrí do mojej top3 v špecifickom horrorovom subžánry o autách, čo majú svoj vlastný život a vraždia ľudí. Doposiaľ na mňa najviac zapôsbil démonický kamión, s výraznou maskou Green Goblina na prednom chladiči, z filmu "Maximum Overdrive". Taktiež ma dostala aj Carpenterova "Christine". Oba tieto snímky boli natočené podľa literárnej predlohy Stephena Kinga. A v tesnom závese za nimi sa drží český "Upír z Feratu". Parádny, nadupaný, čierný šporťák, ktorý jazdí na ľudskú krv. Vysáva vodiča cez chodidlo pravej nohy pomocou plynového pedálu a jeho krv používa ako palivo. Dokonalý vampírsky biologický stroj. *** (14.07.2011)

Hvězdička navíc za to, že jsem si na Ferata jako malej nejen sáhnul, ale i jsem se posadil za volant (31.01.2010)

Bylo mi nějakých -náct, a po setkání s Feratem, (kterému vévodí mistrovský štětec Theodora Pištěka) jsem okamžitě podlehla vůni benzínu a kouzlu rychlých kol. Vůni krve jsem podlehla už dávno. …. Začala jsem tak brzy. (26.04.2018)

Namet je super. Ale to je asi tak vsetko. 4/10 (24.03.2019)

Moje záliba v Herzových filmech a slabá orientace v jiných hororech vytlačují Upíra z Feratu někam do šedého průměru. Herz z něho občas vykukuje (např. stará babička na vozíčku je typicky herzovská), ale většinou mu asi cenzura hlavičku pěkně zatlačila. Příběh mě nenadchl, strachu jsem se nedočkala. Postavy jsou většinou dost jednobarevné a nezajímavé. Ale jakžtakž to drží pohromadě a nápad by byl. (31.03.2006)