poleno

Když jsem byl menší, bál jsem se tento film zhlédnout až dokonce. Před pár dny jsem to zkusil, a měl jsem z toho takový divný pocit. První záběry mi připomínaly komedii, a dokonce jsem se i zasmál (to by se asi u hororu stát nemělo). První náznaky hororu byly u scény, když se Luisa Tomášová (Jana Břežková) snaží předjet sanitku s Menzelem a Veškrnovou. Herecké obsazení mi vůbec nevadilo, hudba dělala co měla a u hodně scének strašila, což vám navodilo takovou divnou husí kůži a úzkostlivost. Ty mezery ve scénáři vůbec neškodí, ba naopak, dodává to filmu zvláštní kouzlo. Snová sekvence, když motor Feratu požírá Menzelovi ruku, který pak s divným výrazem a námahou odtrhne kůži z kapoty je geniální (o dýchání Feratu nemluvě), krve je zde mnoho. Musím taky připomenout krevní konzervy v posteli, z jejiž obsahu jsou pak Jana Břežková s Jiřím Menzelem úplně upatlaní, super! Nevím co je na tomto filmu špatného, plný počet a jdu se dívat!

Hlavně, že v dnešní době se točej ty největší skvosty, co česko-slovenská ''kinematografie'' zažila. Dřív většina filmů měla nějaký potenciál (i když některé nebyly provedené dokonale), lidi je měli rádi, kvůli tomu, že byly ze života, a z většiny obsahovaly i reálné situace, se kterými jsme se mohli ztotožnit (empatie k hlavním postavám, báli jsme se, smáli jsme se). Mám pocit, že u současných českých tzv. ''filmů'' to moc nejde. 100%

Tento Herzův počin neberu úplně jako film, ale jako umělecké dílo, které většina lidí bez uměleckého vnímání nikdy nepochopí.