Upír z Feratu

Znehodnotit znamenitou Nesvadbovu povídku Upír LTD se do jisté míry podařilo již samotnému jejímu autorovi v povídce Upír po dvaceti letech. Pro filmové účely bylo toto téma ještě víc rozmělněno, a když pak následně nakynulo do podoby scénáře, bylo neštěstí hotové. Specialitou tohoto filmu je mizerný střih, scény na sebe příliš nenavazují. Nevím jestli za to může tehdejší cenzura, ale všechno bych na ni nesváděl. Dnes se u nás točí ještě mnohem amatérštějští ptákoviny, a kdo za to může? Také nějaká cenzura? Menzel se pro hlavní roli silně nehodil a jeho herecké schopnosti hodnotím jako spíše nevelké. Veškrnová se mi nelíbila ani tehdy, a dnes, kdy si ji nedokážu odmyslet od role, kterou v českém veřejném životě sehrála po boku Vency Flašky, mi i v těch starších filmech nějak vadí. Na rozdíl od ní vysloveně potěšila tehdy ještě krásně mladá a úžasně charismatická Jana Břežková. Škoda, že Petr Čepek si v tomto filmu střihnul pouze vedlejší roli. To byl herec, který – kdyby mu k tomu byl poskytnutý prostor – by svým talentem dokázal zachránit snad i takovýto propadák, jak se to kdysi opětovně podařilo třeba Belmondovi; nejeden v podstatě plonkový film si dodnes udržuje zájem a přízeň diváků právě díky Belmondovu hereckému výkonu. Pochválit je třeba to, že film má začátek na začátku a konec na konci. V tehdejší době to bývalo běžné, zatímco dnes místo začátku filmu často vidíme rychlý a nesouvislý sled jakýchsi výjevů, které nedávají smysl a pak se v onom filmu dokonce ani nevyskytují. (25.12.2021)

Moje záliba v Herzových filmech a slabá orientace v jiných hororech vytlačují Upíra z Feratu někam do šedého průměru. Herz z něho občas vykukuje (např. stará babička na vozíčku je typicky herzovská), ale většinou mu asi cenzura hlavičku pěkně zatlačila. Příběh mě nenadchl, strachu jsem se nedočkala. Postavy jsou většinou dost jednobarevné a nezajímavé. Ale jakžtakž to drží pohromadě a nápad by byl. (31.03.2006)

Na svou dobu a hlavně cenzuru je to dobře zpracovaný film, na české poměry s opravdu originálním námětem. Jen mi záplatka nepřijde moc promyšlená, čekala jsem větší pointu, proč Ferat bude zabíjet svoje řidičky a taky jsem holt na klasické horory o upírech, jako Drákula, Interview s upírem, nebo Svatba upírů. Navíc o Sci- Fi, se nedá mluvit ani v nejmenším. Neříkám, že je to špatný film, viděla jsem ho poprvé až nyní, ale bohužel jsem u něho 2x usnula, takže je někde chyba. Film sice působil záhadně, ale nebála jsem se, žádné mrazení v zádech, které bych od takového filmu očekávala se bohužel nedostavilo, žádné tajemno ze kterého se člověku zrychlí dech.Film pro mě osobně postrádal hloubku a to vidím, jako jeho největší slabinu. (23.04.2012)

Zombíci nebo vampýři v českém filmu? Proč ne! Kór, když se režie ujme náš mistr filmového hororu Juraj Herz podle povídky dalšího hororáře Josefa Nesvadby. Bohužel výsledek je tak půl na půl. Místy je film dost zmatený a nepřehledný. Můžou za to samozřejmě zase zkurvení bolševici, kteří film Herzovi cenzorně hodně okleštili a vystříhali. Sám Juraj tvrdí, že je to jeho nejzmrzačenější film. A já je za to proklínám a přeju jim, ať shoří v pekle! Komunismus a umění zkrátka nejde dohromady. V Upíru z feratu jim vadili mimo jiné nejvíc erotické pasáže, které hodně zkrátili. Co těm šmejdů ale nikdy neodpustím je, že vystřihli zásadní scénu - vnitřek motoru Ferata, který měl ve své režii Jan Švankmajer (mimochodem Juraj s Janem byli kamarádi už od vojny a zajímavostí je, že se oba narodili ve stejný den, měsíc i rok. Inu genialita se nezapře). Ten vytvořil design motoru z veškerých kravských vnitřností, které se pohybovaly, čvachtaly a na kabely a trubky použil kravské krky, vše v jeho uměleckém vidění s pořádnou dávkou krvavosti. Z toho by se v zahraničí podělali a film by získal mnohem větší váhu a cenu. Veškeré vystříhané scény byly ztraceny. Je to obrovská škoda, protože jinak snímek těží z opravdu pěkné hororové atmosféry, o kterou se postaral i Petr Hapka a jeho hudba kolikrát pěkně straší. Je vidět, že jeho vzor byl Zdeněk Liška, jeden opakující motiv jako by vypadl ze Spalovače mrtvol. Design automobilu, který jezdí na lidskou krev navrhl Dóďa Pištěk. Každopádně i přes veškerou snahu film zkazit se to komunistům tak úplně nepovedlo. Ale kdyby výsledek byl takový, jaký zamýšlel Juraj Herz a jak ho měl už natočen, byl by Upír z feratu čistokrevným hororem reprezentujícím tehdejší Československo. (10.04.2018)

Konečně k letitému hodnocení doplňuji i komentář. Tenhle film je plný rozporů. Na jednu stranu námět, spolu se všemi (i ve filmu zmíněnými) okolnostmi a důsledky (dobově tehdejší ropná krize, dnes zase všechny ty kecy o uhlíkové stopě) je dost zajímavý a nosný. Dále výtvarná stránka (Pištěk se docela vyřádil), Hapkova hudba a i docela solidní atmosféra (v některých momentech). Naproti tomu scénář je dost krkolomný, tu a tam jakoby kus chyběl (cenzura?), někdy pro změnu atmosféra chybí úplně, postavy se občas chovají vyloženě divně a protismyslně a ta občasná kritika konzumu je tam nasazená hrozně násilně. A co nejhorší, výběr herců. Třeba Čepek pasuje přesně, jenže Menzel zkrátka nikdy hrát neuměl a Veš krnová stačí leda tak na prostomyslné venkovské nány a štětky, v dramatických rolích je úplně mimo. Ze tří neslevím, už proto, že jsem jako malý capart obcházel model feratu na slovutné filmové výstavě u Hybernů v roce 1986 dílem v hrůze, dílem fascinován, ale jinak myslím, že to zůstalo někde na půl cesty k využití potenciálu nápadu. (25.08.2021)