Prvý kontakt

Už když jsem to viděl před sedmy lety v kině jsem filmu dal 5*, ale měl jsem tady blbej komentář, takže znovu a jinak. Seznamovací část mě naprosto uzemnila a netrpělivě jsem se dožadoval dalšího a dalšího novýho záběru při navazování kontaktu s mimozemštanama. Nevybavuji si sci-fi, které bylo takto intezivní. Obrazové a hudební mistrovství, které Denis předávádí při těchto scénách považuji za geinální. V závěrečné fázi film ukazuje i svou vypravěcí sílu. Příchozí na mě paradoxně zafunogovali při domácím promítání ještě intezivnějí než při kino projekci. Za mě se jedná o jedno z nejlepších sci-fi všech dob. (14.04.2023)

Příchozí je zatím nejlepší a rozhodně nejpůsobivější Villeneuvova hollywoodská velkoprodukce. Jde sice o sci-fi s pořádně ambiciózním konceptem, který si s kruhy hraje nejen při komunikaci s emzáky... ta matematická propočítanost a klasicky villeneuvovská audiovizuální vypiplanost ale pracují ve prospěch velmi emotivního a místy až nesnesitelně dojemného sci-fi melodramatu o zásadních aspektech života na Zemi. Zatraceně silná, místy až vyčerpávající podívaná, jež suverénně pokračuje v tradici procítěných science-fiction z ranku Kontaktu nebo Interstellar. Zatím film roku. (08.11.2016)

SPOILERS ahead. Mám s Arrival podobný problém ako s Interstellarom, hoci tu neriešim či je film hlúpy alebo mimoriadne hlúpy. Oba filmy sú obrazovo, herecky a režijne bezchybné, tento film však nie je hlúpy, len nie je taký chytrý ako by chcel byť a zdanie chytrosti objavíte v momente ako si položíte otázku, či SPOILER reč heptapodov umožňuje ovplyvniť čas alebo ovplyvňuje len jeho vnímanie speakrom. To prvé nedáva zmysel a to druhé ničí pointu pretože sa dostaneme do klasických časových paradoxov, neriešiteľných bez jasného postavenia axióm o plynutí času KONIEC SPOILERU. Scenáru vytknem, že sa dalo oveľa lepšie pracovať s tým, že nielen dekódovanie heptapodov ľuďmi ale aj dekódovanie ľudí heptapodmi (keďže zjavne každý z teamov ľudí použil inú metódu komunikácie (a z Číňanov zas urobili volov, ktorí zvolia agresivitou nakazenú formu hry s nulovým súčtom hoci čínske písmo sa musí na komunikáciu tohto typu ako logomorfémografické písmo hodiť omnoho lepšie)) muselo nutne vnášať zmätky do obsahu komunikácie. Každopádne emotívne veľmi silné len vďaka línii s dieťaťom. Ale ak ma vo filme o "Príchode" (hoci neoficiálny názov a názov predlohy uprednostňuje inú línku) viac zaujíma otázka, ako sa eticky vysporiadať s SPOILER faktom ,že mám rozhodovať o tom, či spôsobím predčasnú smrti svojho dieťaťa tým, že ho privediem na svet , hoci viem čo sa stane KONIEC SPOILERU, něco je špatně. 8/10 (21.11.2016)

Já té celé cestě jednoduše ne(u)věřil. Žádná díra do světa sci-fi, žádné přemoudřelé pokyvování hlavami. Jen ukrutně vážný tón a řada momentů, které nestrhnou. Ano, tvůrci dokáží scéně skoro lusknutím prstů vtisknout potřebnou náladu, zároveň se nám ovšem snaží namluvit, že výsledek je hlubší, než jakým ve skutečnosti je. Příchod těch druhých v podobě dvanácti výhružně vypadajících kosmických lodí je uspěchaný, nevím, zda to byl záměr, ale najednou si už předáváme první slůvka. Přitom jinak postupujeme velmi pomalu, kanadský tvůrce, designově precizní Denis Villeneuve rozhodně nepřináší testosteronovou zábavu plnou padajících mrakodrapů, nýbrž komorní kus o kontaktu s mimozemskou civilizací a jednu velkou existenciální úvahu o osudu. Jenže leccos jsem vnímal hrozně účelově a uměle (návodné dialogy, flashbacky s dcerou, zbraněmi hrozí dle očekávání nejprve Čína s Ruskem), přitažlivou zápletku rozmělňujeme na docela obyčejné melodrama (jenže zatraceně chladné). Samozřejmě je to skvěle natočené, sestříhané, z roztesknělé On the Nature of Daylight mrazí, ale to není všechno. Takže pardon za ten výraz, ale za mě místy křečovité. Možná i proto, že neucvrkávám ani z Nolana. Což ostatně většina komentujících určitě ano. (22.01.2017)

Vždy so zatajeným dychom sledujem vo filmoch prvé kontakty rôznych civilizácií, a vždy s obavami čakám, kedy na scénu vbehnú blázni, ktorí zo strachu z neznámeho začnú všetko likvidovať, namiesto toho, aby spoznávali. To bola tá časť filmu, ktorá sa mi páčila. Akú rolu presne tam hrala Louisenina dcéra, Sapirova-Whorfova hypotéza, nelinearita času, a akú to všetko malo súvislosť s návštevou mimozemšťanov? Kde je tá senzačne extrémne emocionálne humanisticky nabitá pointa?? Bola tak hlboko skrytá, že ju vyčmuchá iba osvietenec a Eric Heisserer? Keď si zadáte do Googlu napríklad „Explaining the Arrival“, zistíte, že každý vidí v tomto filme niečo úplne iné. Je tam aspoň 30 rozličných vysvetlení. Nie, ja som imúnny voči filmom, ktorých pointou sú otázniky, alebo psychické vydieranie. (30.01.2017)