Hrabě Monte Christo

Jean Marrais jako hrabě Monte Cristo. Může být charismatičtější představitel námořníka Dantese, který se mstí těm, kdo mu sebrali ženu, loď a svobodu? Osobně jsem úplně nadšený nebyl a nevím zda to bylo hlavně díky tomu, že Maraise zde nedaboval můj oblíbený Vladimír Ráž s neuvěřitelně mužným hlasem. Václava Vosku mám jako herce sice moc rád, ale zde mi jeho dabing moc neseděl. Kromě toho bych měl výhradu ke scénáři této adaptace. Možná je věrnější vůči  Dumasovu originálu, než všechny pozdější adpatace, přesto nechápu, kam se  poděl třetí skutečný zrádce Danglár a proč se zde toto jméno stalo jen pseudonymem pro prokurátora Villeforta. A konečně proč se oním třetím zdrácem musel stal Caderouss. Určitou zajímavostí přitom je, že stejně je zápletka upravena v rozhlasové dramatizaci Jiřího Hořčičky z osmdesátých let, kterou moc dobře znám z dětství. Až mám dojem, zda Horčíčka tehdy neopisoval spíše ze scénáře tohoto filmu než z románu samotného Dumase. (24.07.2021)

Když se vysloví jméno Edmond Dantes, každému je okamžitě jasné, o koho se jedná. Hrabě Monte Christo je další z několika známých a legendárních francouzských dobrodružných románů nesčíslněkrát předělaný do filmové i seriálové podoby, který je filmaři přitahován dodnes. Filmová verze z roku 1954-55 je rozdělena do dvou celovečerních dílů a hlavní role se zhostil Jean Marais, který byl v takovýchto historicko dobrodružných filmech jako doma. Mercedes Herreru si zahrála u nás ne zrovna známá Lia Amanda. První díl má podtitul ´Zrada´ a druhý ´Pomsta´. A tím je v podstatě řečeno vše. Režisér Robert Verney tento román sfilmoval už v roce 1943 a to taktéž do dvou celovečerních dílů, avšak spíše v konverzačním kabátě a samozřejmě vlivem doby černobíle. V padesátých letech již měl možnost použít barevný filmový materiál, čehož náležitě využil. Připomínat děj je už dávno nošením dříví do lesa, takže se rovnou podíváme na styl zpracování. Na kostýmní snímek není co vytknout. Doba, kdy se děj odehrává, je i po výpravné stránce uvěřitelná, i když je fakt, že se tvůrci do nějakých složitostí zase až tak moc nehrnuli. Moc neuchvátí ani děj jako takový. Snad každý by očekával výraznou dramatizaci a určité napětí a emoce v rámci intrik, ale bohužel se toho nelze dočkat. Verney se zkrátka držel svého předchozího díla, i když určité scény pojal jinak a lépe, ale celkovému vyznění to stejně moc nepřidalo. Nepomohl tomu ani Marais, který je svou přítomností diváckým tahounem k tomuto snímku. I přes celkovou tříhodinovou stopáž bylo ledasco z románu vynecháno, což lze v rámci hlavní dějové linky o vykonání pomsty pochopitelné, ale právě v rámci tak dlouhé stopáže některá místa prostě vypadají zcela zbytečně chudě. Ne, svým způsobem snímek není zas až tak špatný, jak by mohlo vyniknout. Divácký potenciál má především v jednoduchosti a jednoznačnosti v rámci námětu k pohodovému diváckému odpočinku bez nutnosti na dějem složitě přemýšlet. Dobrodružná klasika, která moc nenadchne, ale pro porovnání s ostatními za shlédnutí určitě stojí. (12.10.2020)

Monte Christa mám zafixovaného jako nasraného chlapa, kterého žene pomsta. Muže, který přežije jen díky čiré nenávisti. Ta nenávist z této verze nečiší...Jean Marais i samotný scénář mi přišel bez náboje, jako pouhý odvar nenávistného a neoblomného Monte Chritsta v podání Chamberlaina. Trochu zklamání... (18.10.2012)

Asi nejvěrněji (mnohdy téměř doslovně) natočená filmová adaptace světoznámého románu francouzského klasika Alexandra Dumase staršího. Hrabě Monte Christo je vystavěný na idejích romantismu a toho se drží i filmoví tvůrci. Tragická a nenaplněná láska, výjimečný osud dlouhodobě žalářovaného, vzpoura proti onomu nepřátelskému osudu, vnitřní rozervanost... K tomu režisér Robert Vernay přidává postavu a vzezření ženského idolu Jeana Maraiseho, taktéž s romantickými prvky ve stylu oblékání... Dumas však tvořil především pro široké masy (byl nejčtenějším - a také velmi bohatým - autorem své doby) a tak sepsal osudy Edmonta Dantése alias hraběte Monte Christa především jako dobrodružný román, sice na základě historických faktů a se spektrálním pozadím doby (známá je jeho tvůrčí spolupráce s historiky), ale pořád s rastrem čtivosti a prožitku čtenáře... (tomu odpovídají i romanticky ozvláštněné výjimečné dějové peripetie...) A duch Dumasova Monte Christa se dá nalézt i v této nadmíru povedené adaptaci... Tohle je zlatý fond francouzské kinematografie... (27.09.2008)

Řada filmových zpracování slavného románu Alexandra Dumase staršího „Hrabě Monte Christo", k němuž se v jak němé, tak ve zvukové éře vraceli zejména francouzští a američtí filmaři, vzrostla opět o dvouepochový film režiséra Roberta Vernaye, s Jeanem Maraisem v titulní roli. Robert Vernay natočit Dumasův román již jednou, s Pierrem Richardem Wilmem v roli hraběte Monte Christa. (Byl u nás uveden v r. 1946.) Filmový přehled 18/1956 (03.02.2010)