Everest

Ale jo. Zejména po atmosférické stránce nakonec dost slušná zábava, a to navzdory zmatku v postavách (po celou dobu jsem se s nikým pořádně nesžil), podivnému střihu a přehnaně uplakanému konci. Několik adrenalinových scén doslova vyráží dech, a pokud navštívíte sál s agresivnější klimatizací, je to kolikrát, jako byste byli s týmem herců přímo na místě. Výborná je také práce se zvukovými efekty, o což více zamrzí přehršel dialogů na úkor "akce": tvůrci si občas klidně mohli něco přikrášlit. Takže hlavně prosimvás neudělejte stejnou chybu jako já, a nechoďte na to jako na nepřiznaný pokračování Vertical Limitu. Everest je totiž Drama každým coulem, a klidně bych jej vedle IMAXů vozil i po komornějších filmových festivalech. Spíš po těch komornějších festivalech. (18.09.2015)

Na téma horolezectví se kdysi velmi přesně vyjádřil Ivan Mládek "horolezci, horolezkyně, horolezčata, nelezte na skálu co je hodně špičatá" ale Rob a jeho parta upřimně míněných rad Ivana Mládka nedbal a zadělal tak divákům na pěkný nervák. První část filmu má v režii přehlídka výtečné filmařiny, krásné záběry, prostor pro herecké výkony, časově přijatelná seznamovačka s postavama a několik dramatických scén (krásně nasnímaný přechod žebříku ). Druhá polovina se mění v hon na divákovi emoce a dobře pracuje s očekáváním věcí příštích. Pokud jde o herectví větší prostor mají z těch všech jmen jen Jason Clarke a Josh Brolin, ale ani u nich není moc co hodnotit, protože hlavní role se tady ujmula slečna přiroda a nejen ona, ono i 3D (Imax) ač jsem spíše jeho odpůrce, tak musím uznat, že tady není na efekt, ale že v Everestu 3D skutečně hraje, některé scény v Everstu (uvazovaní lan, přechod přes žebřík, vznešenost a nádhera Himalaijí ) vynikají právě díky trojitému déčku. Plný počet jsem nedal snad jen díky některým scénám u konce, které tlumily emoce, ale i tak palečky jsem si během filmu promačkal pěkně. (18.09.2015)

Chtěl jsem si to vychutnat víc. Na druhou stranu film boří mýty, že legendární hora pojmenována po britském geodetovi George Everestovi je ideálním povyražením pro nejrůznější zazobané dobrodruhy, kteří touží po exkluzivním selfíčku. Dominanta Himalájí i zabíjí. A nevybírá si. Tragédie z roku 1996, o které si něco poslechneme, zasáhla dvě společnosti, které se zabývaly komerčními expedicemi na Mount Everest. Existuje víc svědectví a rekonstrukcí, co se tehdy nahoře vlastně stalo, samozřejmě s tím, že si často protiřečí. Nejprve poklábosíme u čaje, pak si užijeme pár cool záběrů, pak už lezeme po kolenou, pak se s omrzlinami po celém těle na dálku loučíme se svou milou. Žádný popcorn to ale není. Tady se leze podle fyzikálních zákonů, tady se umírá nikoliv podle výše konta, tady se efektně neskáče jako ve zředěné zimní pohádce Vertical Limit. Everest režiséra Baltasara Kormákura je komorní vyprávění, kterak by tihle chlapáci výšlap i sestup zvládli, nebýt jejich komerčních závazků v podobě nestandardního chování všech těch snílků, mnohdy slabých fyzicky i morálně. Tvůrci předložili směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, emoční díry ale mnohdy nezakryli. Což je asi největší škoda. Zkušení herci nedostávají tolik prostoru, sic si Kormákur drží odstup, šlechetné sebeobětování hrdinů se přesto dostaví. Převládá spokojenost, ale za to, že si jednou/brzy zase pustím starého dobrého Cliffhangera, se fakt nestydím. (21.10.2015)

Co jsem pochopil zde z komentářů tak asi film vyloženě pro kino, resp. IMAX, shlédnuté v TV bedně to moc neoslovilo. Za prvé celá první půlka je taková selanka a snaha o poznání postav, těch je tu ale jak na orloji a s nikým žádné propojení nenastane. Tvůrci se asi snažili co nejvíce držet opravdového průběhu událostí, takže žádné zvraty se nekonají a vše směřuje k celkem jasnému konci. A žádné mrazení v zádech z toho, co se odehrává, se jaksi nekoná. (02.01.2022)

Po druhé projekci (a získání znalostí ohledně natáčení tohoto filmu) mám celkem jasno. Kormákurův biják má tak vysoké produkční hodnoty, až to bere dech. Ať jde o jeho vizuální stránku, skutečná místa, kde se točilo, přehršel skvělých triků, které jsou přirozeně zakomponovány do obrazu, tak, že je vůbec nepoznáte a za tím vším je decentní pocta chlapům, pro které jsou hory vším. A tady se nabízí srovnání, např. s notně připitomělým ´Vertical Limitem´, kde jsou hory jen prostředkem pro debilní kaskadérské kousky, které jsou skutečným horolezcům pro hurónský smích. Naproti tomu ´Everest´ má svůj skutečný uvěřitelný rozměr a přitom je hluboký a lidský. To, že horolezce považujete za podivíny s obsedantně kompulzivním chováním, kteří hazardují se svým životem, je vlastně dost nepodstatné, malicherné a je to jen váš problém. ´Everest´se může hrdě postavit vedle některých slavných francouzských filmů s horolezeckou tematikou, které také nejsou žádná ořezávátka a zcela jistě je nejlepším horolezeckým filmem, který Hollywood kdy vyprodukoval. (19.06.2016)