Tarantule

Tento 50´s monster movie neponúka v podstate nič výnimočné či inovatívne. Väčšina minutáže sa zaoberá vyšetrovaním záhady napreskáčku so zábermi titulnej hrozby blúdiacej krajinou a likvidujúcou zver aj ľudí. Záver je rovnako rýchly ako aj málo efektný, ale celkovo si snímok udržuje dobrú atmosféru a technickú stránku veci. (11.04.2013)

Arnold (ne tam ten, haha) byl machr. Dokázal to i tím, že režíroval 1 díl té kultovně stupidní a díky hl. představitelce v prvních 2 s. velmi snesitelný) tv s. WonderWoman z 1977.;-) Tady dal obraz obřího babouka (nesnáším babouky) do reálné krajiny a já po 30! letech znovu koukal, jak to vypadá lépe, než většina těch dnešních digibordelových sračiček. Šílené, což? Překvapila zde přítomnost Lea. G. Carrolla, známého to herce ze 6 Hitchcockovek, včetně Spellbound či Rebeccy, v roli vědce a později nedobrovolného sloního muže. Bylo mi ho trochu líto, páč nebyl vyloženě nějaký ten šílený vědátor, kterými se tehdejší pseudo SF filmy jen hemžily a který chtěl opravdu udělati pro lidstvo něco dobrého. Ano, souhlasím, že je jí zde málo. Ale zase...pokud by jí bylo moc... Nu, stačí říci, že všeho moc škodí. I Tarantulí.:) Asi tak. Dovedu si představiti remake. Ale kdo by ho režíroval, aniž by to jak je dnes již pravidlem, zprasil...to tedy netuším. P.s. klasická monstermovies souputnice a profesionální krasava Mara Corday, palec (+ něco jiného) nahoru.;-) P.s. a stejně jako kolegovi Limovi, mi vadí, že plakát lže v tom, že v oněch chelicerách titulní STAR, nedrží nějakou tu svlečnu. :( (25.03.2021)

Tarantula je taková matka všech pavoučích hororů, protože co se týče kvality a stáří, lepší kousek byste prostě nenašli. Ke všemu společně s příbuznými Them! patří k tomu nejlepšímu, co se v 50. letech na poli monster-béček vůbec urodilo. Tvůrci efektů pracovali buďto s miniaturními modely krajiny, nebo používali efekt prolínaných záběrů. Zdejší přerostlá krasavice JE tudíž opravdová, žádná guma ani drátky. Ještě by se slušilo dodat, že snímek má jeden z nejslavnějších plakátů a Clinta Eastwooda v malé roličce statečného pilota stíhačky. Klasik se hold nezapře.. (16.02.2012)

Jeden z mnoha počinů padesátých let reflektující obavy ze zneužití atomové energie samotnými vědci si tentokrát klade závažné otázky o budoucnosti stravování kumulujícího se lidstva spolu s častým zobrazováním mužů vědy jako samozvaných experimentátorů toužících po božské moci. Prví půlka trpí zákonitostmi malého rozpočtu, tzn. extrémním množstvím konverzačních scén pod tvrdým svícením v nepříliš vybavených interiérech, velkým prostorem pro okrajové postavy či postupným sbližování ústřední dvojice. Druhá půle naštěstí vytrhává z letargie častým zobrazováním trikově velmi dobře zasazeného monstra a drtivým posunem k akčnímu spektáklu, který je korunován archivními záběry, apelem o kompaktnosti armády a její schopnosti zakročit a poněkud unylou honičkou. (12.01.2006)

První liga mezi béčky 50. let. Jak se pozná dobrý od špatného? Když máme omezený rozpočet, podřídíme tomu scénář a nepředvádíme 50 minut trapných triků, ale 10 minut ucházejících. Odsýpání děje se pochopitelně koná hlavně konverzací, a ta zde není pitomá, herci jsou výborně vykreslení i v malých roličkách. Nikdo nepřehrává, naopak herci jsou dobří a mají dobře napsanou roli. Tarantule je mazlík, ale osobně mě nejvíc uchvátilo obří morče. (14.05.2014)