Bohové musí být šílení
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
The Gods Must Be Crazy
Réžia:
Jamie UysScenár:
Jamie UysHudba:
John BoshoffHrajú:
Marius Weyers, Sandra Prinsloo, N!xau, Louw Verwey, Brian O'Shaughnessy, Jamie Uys, Ken Gampu, Paddy O'Byrne (rozprávač), Joe SeakatsieObsahy(1)
V púšti Kalahari žije kmeň „ľudí z buše“ v tichej harmónii s nehostinnou prírodou. Civilizácie sem doposiaľ nevstúpila a prelietajúce lietadlá sú považované za podivných vrčiacich bohov. Jedného dňa vyhodí pilot práve tu prázdnu fľašu od Coca Coly. Ľudia z buše sa pokúšajú oslavovať tohoto posla bohov, ale miesto očakávaného dobra prináša fľaša do kľudného života len nesvári a rozkol. A tak je Xi, ktorý ju objavil, vyslaný kmeňom na koniec sveta, aby tam nešťastný predmet bohom vrátil. Xi sa na svojej dobrodružnej ceste stretne s novinárkou Kate, mikrobiológom Andrewom, ale aj s čiernymi teroristami. Tento film bol divákmi na celom svete prijatý ako majstrovská komédia, s nápaditými gagmi, ktorú si nemožno nechať ujsť. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (341)
Mimochodem, tehdy se ještě vědělo, že on musí, oni musejí. ()
Romantické komedie většinou nebývají zrovna vzorem intelektuální zábavy, ale bývají roztomilé, představitelé hlavních hrdinů bývají sympatičtí a film je ve výsledku celkem zábavný. Zde se zadařila pouze ta nenáročnost. Ta však zašla za hranici snesitelnosti a vzniknul křečovitý film plný trapného humoru. ()
Herci, ktorí sú vlastne neherci sa veľmi obstojne vžili do svojich udivených úloh. Myslím, že scenár nebol pre nich veľmi náročný a preto spolupráca s nimi sa dajme tomu celkom vydarila. ()
Luxusní svěží a vtipná výprava mezi opičky. Ani po 40 letech od vzniku snímek neztratil vůbec nic ze svého naprosto osobitého šarmu. N!xau je neuvěřitelný sympaťák a hraje, jako by mě nad sebou bič otrokáře. Překvapivě snímek ovšem funguje i v rámci dalších dějových linií z bílé fronty. Snímek je plný hravých nápadů a nasadil tak ďábelské tempo, že divák prakticky nedostane příležitost od začátku do konce vydechnout. Tolik bláznivých nápadů člověk v jednom filmu jen tak nevidí. Prostředí, kde se vše odehrává je úplně nádherné a nechybí ani místní mýty - například ten o nosorožcích a ohni. Velice příjemné překvápko a určitě se časem vrhnu i na druhý díl. Chápu, že na 50. zhlédnutí už to nemusí být ono, ale pro nás, kteří mají to štěstí a televizi nesledují je to opravdu velmi svěží záležitost. Krásné 4 kousky posílám na černý kontinent. ()
Neobvyklá komedie s absolutním nehercem, který však přesto svým výkonem proslul na celém světě. Neopakovatelné dílo, které se nesmazatelně zapíše v mé paměti... ()
Na západní publikum zacílenou, již názvem přímočaře "zblázněnou" komedii - jež při diváckém hlasování na montrealském festivalu zvítězila spolu s Carmen Carlose Saury - si pamatuje i dnešní dvacátnická generace z dřívějšího televizního uvádění, a pro mnoho z diváků je dost možná i jediným "africkým" filmem, s nímž se jim podařilo setkat. Úspěšná žánrová směs, s prvky akčního a dobrodružného filmu i (chaplinovské) situační grotesky, nabízí lehkou rodinnou zábavu skrze náhled do vysušené divé přírody pouště Kalahari v Botswaně, kde se postupně pojí trojice narativních linek, v níž vystupují bílí (angličtí) zdomácnělí protagonisté (mikrobiolog, novinářka přecházející k misijní učitelské práci), černí povstalečtí násilníci i původní "křováčtí" obyvatelé savany, přežívající v "primitivním" vývojovém stádiu. Tak totiž optika filmu jednotlivé skupiny odděluje a představuje, v zájmu humoristické nadsázky, která je ale mírně nekorektní až (nezáměrně) exploatační, vykořisťovatelská. Příznačným námětem pro kritiku skrze post-kolonialistický přístup je (nejen) úvodní turisticky naučná "dokumentaristická" pasáž a momenty přímočarého srovnávání s civilizovaným, ale chaotickým a nebezpečným světem, ale i samotná narativní metoda, která si v pasážích "křovácké" linie vypomáhá autoritativním vypravěčem, jenž má v moci interpretovat domorodé myšlení a konání a přináší "nám" barvitý překlad dění. Zneužití bezmocných účastníků nebo naopak neškodný, navíc láskyplně pojatý vhled do "nepoznamenané" (ani Coca-Colou) kultury? ()
Uplynulo už mnoho rokov od doby, keď som túto bizarnú grotesku z Kalahari a blízkeho okolia videl po prvý krát. Je založená na jednom nápade a tak nemohla naplniť celý film. Ten bol doplnený nevtipnými a trápnymi epizódami, ktoré ho stiahli na nižšiu úroveň. O žiadnom kulte sa samozrejme nedá hovoriť, ale nepopriem, že vo vtedajšom sortimente filmov pôsobil osviežujúco. ()
Zábavné, milé, originální... ()
výborná zábava, která prostě nikdy nepřestane bavit. Po všech stránkách velmi dobře vydařená komedie bez nějakých typických klišé či vykrádaček a hluchých míst. ()
Film o Křovácích pro křováky a pochopitelně guilty pleasure jako kráva pro nejednoho z nás. Legračním je v kontextu tohohle příběhu o střetu de facto pravěkého člověka s civilizací i skutečný příběh domorodého "herce" N!xau, který za první díl dostal pár set dolarů a možná i tu láhev Coca Coly, ale za svou účast v tom druhém už si řekl o půl milionů dolarů. A bohové tak byli opět šílení. Laťku tu zvedá i vynikajicí československý dabing, bez něj by zážitek byl pro našince poloviční a osobně mě víc bavily slapstickové epizodky Mariuse Weyerse a Sandry Prinsloo než eskapády malého scvrklého domorodečka, byť pochopitelně vyprávění o životě jeho rodiny, střetu s božím vynálezem a vůbec trvale udržovalo úsměv na tváři. Laťku pak naopak shazovaly všechny trapností nasáklé scénky se vzbouřeneckou buňkou, ty nebýt, vyhodil bych i čtyři lahve. ()
Bohové jsou vždy nad smrtelníky jako je člověk. Lidé si je všelijak pojmenovali, ale urážet je pozemsky, tedy že jsou šílení, tak to už je na pováženou. ()
Ajajajajáj! Je pravda, že humor této komedie je místy trošku až primitivní, ale zároveň (snad i díky tomu, že film pochází z čistě africké produkce) měl díky spojení stylu klasické grotesky a autentických exotických reálií Afriky velmi osobité kouzlo... ať už během trampot s auťákem bez brzd nebo ve scéně nepovedené návštěvy školní třídy jsem se smál i nahlas a byl mile překvapen, jaká komedie se v koprodukci Botswany a Jihoafrické republiky, schopná konkurovat i soudobé evropské a americké tvorbě v rámci žánru, povedla. Když pominu nějaký slabší moment z poslední třetiny, kdy už Uysovi občas docházely nápady a více se zaměřoval na souvislé dokončování jednotlivých zápletek, mohu být v rámci žánru velice spokojen a označit Šílené bohy za snad nejatraktivnější zážitek z africké kinematografie mimo Egypt. Hodně se mi líbila i úvodní část s dokumentárním představením obyvatelů a života na poušti Kalahari a alegorickým příběhem o zlé věci – na celý film by sice čistě tento nápad nevystačil, ale hned v úvodu tak vypravěč přišel i se zajímavou myšlenkou ohledně obrácené strany majetku. Jakkoliv se mi spočátku vidělo, že vypravěč dostává příliš prostoru, brzy jsem musel uznat, že také přináší skvělé hlody. Tempo filmu, během něhož alespoň krátce nahlédneme do africké školní třídy, soudní síně, politické kanceláře či vězení, vnímám i z dnešního pohledu jako příjemně svižné, klidně bych se časem podíval znovu a možná zkusím ještě také nějaký starší kousek pana režiséra. 4 hvězdičky a VÍC O TOM NECHCI MLUVIT. [75%] ()
Po opětovném shlédnutí mě to už tolik netáhlo. ()
Nejlepší je ta banda žoldáků - taková parta pitomců se jen tak nevidí a nesmát se jim snad ani nejde. ()
Ve své době neuvěřitelně populární bláznivá komedie (mnohokrát vysílaná na TV Nova) o putování nesmělého křováka na konec světa, kam odnáší prázdnou láhev od Coca-Coly. Naivní, bláznivé a mnohokrát opravdu vtipné. ()
Nepobláznilo ma veru. Poriadny smiech žiadny, občasné pousmiatie a malé ponaučenie, že Krovaci a krovinári nemajú pomenovanie celkom bezdôvodné. Ako skrytá reklama na Coca Colu to bol ale dobrý marketingový ťah. ()
Není to špatný film, ale dost "okoukaný". Humor je na nízké úrovni. ()
Neuvěřitelně zdařilý film z africké produkce, s inteligentním humorem, dobrou kamerou, hudbou a hlavně sympatické Xixaovi. Film o křovácích má výhodu i v tom, že moc takových filmů nevzniklo, jestli vůbec nějaký. A je taktéž krásně vidět, že člověk nepotřebuje žádné hollywoodské hvězdy ani velkou výpravu a kostýmy, aby mohl vytvořit poutavý a humorný snímek. To se mi prostě líbilo. ()
Ztráta iluzí. Tenhle film jsem naposledy viděl v dětství někdy v první půlce devadesátých let, od té doby ne. Pamatoval jsem si ho jako super zábavnou komedii. No... a dnes večer běžel v televizi. A já udělal tu chybu, že si ho pustil. Viděl jsem ho po víc než dvaceti letech - a musím velmi výrazně snížit hodnocení. Až teď sleduju, jak je to o ničem a dost pitomý. Otakar Brousek tam provází komentářem i to, co je jasně k vidění, a aby se udržel lehký tón, i když teroristi vraždí odpůrce, je to zrychlený jako v grotesce. K tomu protivná učitelka s dobráckým hlasem Nadi Konvalinkové (fakt nemám rád českej dabing) - a nejlepší herec je křovácký domorodec s úžasným jménem, kde mě ten vykřičník uprostřed fascinoval od dětství. Takže... jako vzpomínka na dětství fajn, ale jako film to fakt nestojí za nic. ()
Docela povedená křovácká komedie s roztomilým hlavním křovákem. Ačkoli je to pro nás vlastně vtipné, že křovák putuje kdovíkam jen kvůli lahvi od Coly, ale třeba by se tak normální křovák taky zachoval, třeba by taky myslel, že to na něj seslal bůh... ()