Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec

Ospravedlňujem sa, ale tak toto bolo ako čo?! No z môjho pohľadu, hlavne - strata času. Vydržal som 15 minút s obrovským, OBROVSKÝM sebazaprením! Pochopí ma zrejme len *Malarkey*. (23.10.2013)

Pro filmy P.Greenaway mám slabost a vůbec mi nevadí, že pro mnohé diváky je divnej. To holt umělci bývají. Zvláště výtvarní, tedy malíři... A právě malířské zacházení s filmovým obrazem je v jeho filmech úžasné. V Kuchařovi si stačí jen všímat barevného ladění jednotlivých místností, kde i skvostná H.Mirrenová bliká jako reklamní neon - tu v bílé, tam v rudé a onde v černé. O jídelních zátiších snad ani nemluvě. Greenaway komponuje své obrazy jako malířská plátna. Stačí zastavit film a obraz zarámovat. O použité hudbě se snad ani netřeba zmiňovat, má stejný účinek jako obrazová složka. Nahotou se zde nezvykle šetří, zato jídlem ne. Je libo kousek dobře propečeného Homo sapiens? (19.02.2011)

film podle mého gusta. Trocha perverze a dekadence v hedvábné záplavě kvalitního umění, vlastně hodně perverze a dekadence... Ovšem naprosto strašlivý dabing trapné TV Prima strhává zážitek do hlubin obskurních paskvilů. Veselý tón Zlatuš kdysi Demižónové Adamovské v situacích vážných mě fakt sral, ale její vášnivé vzdychání mě sralo ještě víc. (01.09.2008)

Tak takové dilema ohledně hodnocení jsem snad ještě neměl. Na jednu stranu má film krásnou a netradiční stylizaci, zajímavé kostými a excelentní herecké výkony v čele s ujetým Gambonem, který sype z rukávu jednu hlášku za druhou a jeho nekonečné monology dokázaly nějak záhadně udržet mou pozornost, ovšem na druhou stranu se nemusíme ani nijak zamýšlet, aby nám po chvíli došlo, že ten příběh je strašně stupidní a absurdní. Přišlo mi to trochu jako nějaká Shakepearovská tragédie s moderními hrdiny a dialogy o jídle a sexu namísto o zbožnosti a pomstě. A nebýt toho, že tam padla zmínka o Hitlerovi a Churchillovi, ani bych nepoznal, v jakém období se děj odehrává. Kdyby to režíroval David Lynch, byl by z toho jasný král WTF filmů a já bych dával maximálně jednu hvězdu za herce, ale takhle to je velmi působivá podívaná, jejíž umělecká stránka má své velké kouzlo, ovšem na každého předem nepřipraveného diváka má asi zcela jiný účinek. U mě je to nakonec přesně mezi 3 a 4*. (03.02.2013)

Dokonale odvedená práce. Výtvarná stránka je skvělá. Postavy se pohybují jen v 5 lokacích, z nichž každá má své barevné ladění. Podle daného místa se mění i barva oblečení všech zúčastněných kromě milence, který je pořád oblečen v neutrální červeno hnědé. Jeho chvíle, aby změnil svůj fyzický stav přijde až na konci. Tohle se mě jevilo jako perfektní režisérský symbolistický tah. Herci jsou dokonalí. Nejvíce prostoru dostává postava zloděje, jehož každá průpovídka je samostatný skvost. Milenec je celkem nudný patron, ale role mu víc ukázat nedovolila. Helen Mirren v roli manželky jen potvrzuje, že jí nahota nadělá žádný problém a to i ve zralém věku. Však se taky v rozhovorech po natočení Caliguly holedbala, že vyhledává různé sexuální orgie. Co je na tom pravdy, nevím, nebyl-li to jen reklamní tah. Nejmenší prostor z titulních postav dostal kuchař Richarda Bohringera, který je jen do počtu a větší čas na plátně tráví i stráví Tim Roth v roli jakéhosi zlodějova přicmrdka. A ještě jedna věc mě potěšila a to, že film nespadl do klišé, které se dost hodně nabízelo. V jedné chvíli jsem už čekal, kdy jedna z postav vyřkne repliku o tom, že kniha je potrava duše. Naštěstí se tak nestalo. (09.04.2005)

Krásně stylizované a hlavně vytečně zahrané. Majitel restaurace je opravdu dokonalý sviňák! Perfektní. (30.12.2006)

Mal som tu dve verzie extrémne dlhého komentára, ale napokon usudzujem, že zatiaľ nemám dostatočný rozhľad ani skúsenosti, aké tento film vyžaduje. Z toho dôvodu ho napokon mažem s tým, že sa k filmu budem behom rokov vracať a raz ho opäť dám dohromady. (26.10.2014)

Perfektní zážitek v podobě krásného paradoxu jménem uhlazená extravagance. Peter Greenaway natočil za pomoci výtečných Michaela Gambona a Helen Mirren podivuhodný snímek o noblesním restauračním zařízení se snobskou klientelou, sadistickým, buranským a hulvátským hoteliérem (Gambon), loajální posádkou a neobvyklými zvyky. Důležitou a asi i nejlepší postavou je Georgina, opovrhovaná manželka hoteliéra Alberta v podání vášnivé Mirrenky, která (doslova) za zády svého cholerického manžela chrápe při každé příležitosti se svým milencem (Bohringer), který je přímým opakem jejího hovadského muže. Co se odehraje jeho odhalení její nevěry zjistěte sami mrknutím na tuhle parádní bizarnost. Na rok 1989 je tento film přinejmenším.....perverzní. „Try the cock, Albert. It's a delicacy, and you know where it has been.“ Po výtvarné stránce se to srovnávat nedá, ale jen pro zajímavost - vzpomněl jsem si u toho na výbornou Specialitu šéfkuchaře. 89% (23.12.2013)

O kvalitách filmu (hudba, kamera, herecké výkony...) se zde rozepisují jiní, přijde mi zbytečné proto opakovat to, co již bylo řečeno. Tím specifickým zpracováním (minimum lokací, výrazná stylizace, postavy - archetypy) mi to připomnělo Trierův snímek "Dogville" z r. 2003, kde jsou divadelní stylizace a scénický minimalismus dovedeny do krajnosti. Což se samozřejmě nemusí líbit každému, ani jeden snímek proto není pro každého a jistě si našly spoustu odpůrců. U Greenawaye může člověk asi nejvíc narazit v tom šokujícím závěru, který slabší žaludky nemusí vydržet. Btw. jedna z věcí, které mě na tom filmu fascinují, je ten nekončící příval replik, které chrlí postava Alberta - nejvíc se mi asi líbí tato: "Musíte pochopit, že dobrý kuchař tvoří nezvyklé kombinace, jako třeba kachnu s pomeranči, nebo ananas se šunkou. Říká se tomu umění. Taky jsem umělec, tím jak dokážu skloubit práci a potěšení. Peníze jsou mým povoláním, jídlo mým potěšením. Georgie je taky mým potěšením, ale takovým intimnějším způsobem, než je cpaní se a vyměšování. Přesto obě potěšení k sobě mají blízko. Intimní partie a nečisté partie jsou kousek od sebe, už jen to ukazuje, jak jsou si jídlo a sex blízké." UPDATE 28.2.2021 - Ten film mě nepřestává ohromovat ani po několikátém zhlédnutí a osobně ho řadím k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Ta absolutně bezchybná Nymanova hudba (TOP soundtrack ze všech), ty úchvatné záběry, barvy a barevná sladěnost kostýmů postav, a ten neuvěřitelný děj, s kterým ten film přichází - miluju v tom filmu každou minutu, a je to neskutečný požitek a velká artová libovka pro lidi, kteří to dokáží docenit. (22.05.2011)

Ano, doslovnost. Doslovnost obrazu. Proč si brát servítky? Kuchař, císař, jeho žena, její milenec. Kanibalismus. Tak to chodí a občas to tak i dopadá. Ostatně, dorozumívací řečí zde není francouzština, nýbrž angličtina. Kuchyň, jídelna, záchod. Venkovní prostor – psi, výkaly, hnijící maso. Depozitář knih. Opulence. Revoluce. Ale co viděl kuchař, viděli jsme i my. Život může být velmi estetický. Proč ho tak vnímáme jen na těch obrazech? (PS: Pravděpodobně budu muset brzy znovu zhlédnout Zet a dvě nuly a doplnit mu pátou hvězdu.) (PPS: Nejlepší doporučující komentář: Milodar. Boha bych z toho neobviňoval. Za co bychom stáli bez závislosti na hmotě?) (13.01.2015)

Tak mám za sebou (mnou) snad nejoddalovanější snímek. Ani nevím kolik let jsem ho měl na ploše počítače. Film nabízí působivou hru barev.  Michael Gambon si zahrál despotický hovado, který terorizuje nejen svojí ženu ale i svoje okolí. Zjištění, že mu je jeho žena nevěrná je tou poslední kapkou v jeho nepříčetnosti. Ale jak se říká na každou svini se vaří voda. Co se týče audiovizuální stránky je to vymazlenej počin. Zkrátka pastva pro oči i uši. Na vážkách mezi 4-5hvězdami se díky finále přikláním k páté byť slabší hvězdě. (03.04.2023)

Jeste lepsi nez scena,kamera,cely napad je hudba Michaela Nymana a samozrejme herecke vykony! (27.02.2007)

Být tenhle film člověk, tak má krásné tělo, nádherný hlas a IQ kuřího oka. Bizarní snímek s nádhernými barvami a scénou vůbec je po výtvarné stránce téměř dokonalý. Ale Jeunet to není. Tleskám hudbě, ohrnuji nos nad prostinkým scénářem s jednou malou špetičkou invence až v samém závěru. (09.03.2013)

Gambonov Albert Spica sa s prehľadom radí medzi najodpornejšie zrúdy filmovej histórie a každý ho musí zákonite nenávideť. Mal byť oscar preňho a za Nymanovu nadpozemskú hudbu. Výtvarná stránka tiež super, že ani nevnímate tie prvoplánové nechutnosti a jak je väčšina postáv plocho napísaná. Môj prvý Greenway a vo výsledku som spokojný. Nerozmýšlať, vnímať hudbu a obrazy. (15.03.2012)

Krásně nasnímaná (zejména oku lahodící kontrastní záběry "rudé" chodby a "bílé" toalety) a výtečně zahraná divadelní hra (za celý film se neobjeví snad ani jeden exteriérový záběr!). Pomalé tempo a ani vcelku prostý děj nejsou na škodu, protože tuhle podívanou táhnou ze všeho nejvíce výtvarné pojetí, kamera, labužnicky hrající Michael Gambon a velmi působivá hudba Michaela Nymana. Mé první setkání s Peterem Greenawayem nedopadlo vůbec zle, ovšem lidem se slabším žaludkem to příliš nedoporučuji... 80 % (20.12.2009)

Je docela s podivem, že i když se prakticky celý film odehrává v jedné restauraci a celé dvě hodiny sledujeme žárlivé řádění jejího šíleného vlastníka, je Kuchař... hodně dobrý film... Sice divadelně zpracován, ale plný černého humoru, hysterických scén a sexu... Takže proč ne... A na konci filmu si divák musí položit otázku, zda přece jenom pomsta nechutná více za tepla... (16.02.2012)

Zajímavý film, o kterém nevím, co si mám myslet. Ze začátku jsem z něj nebyl nijak odvázaný, ale postupem času mě začal pohlcovat. Určitě na tom měla velký podíl podmanivá hudba a skvělá kamera. Jak běžely minuty, tak mě to čím dál víc přitahovalo. Mám zálibu v patologických vlastnostech lidí. V bezúčelné brutalitě a násilí. Film mě stejnou mírou odpuzoval a přitahoval. Myslím, že Peter Greenaway taky nebude podle společenských měřítek zrovna psychicky v pořádku. (03.08.2014)

Peter Greenaway servíruje speciality! [9/10] (Allarts, Elsevira, Erato, Erbograph, Films, Vendex) (Barevný /// Produkce: Kees Kasander /// Scénář: Peter Greenaway /// Kamera: Sacha Vierny /// Hudba: Michael Nyman) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (12.03.2010)

úplne dokonalá výtvarno filmárska esej na tému konzumná spoločnosť. greenewayov tvorivý génius je nepolapiteľný a nekonečný. (16.12.2005)

Hédonismus a žravost z obrazů nizozemských mistrů se mísí s tragickou love-story v intencích oblíbených témat malířství italského. Tento pastiš evropské umělecké tradice propojuje Greenaway s tradicí divadelní a do několika málo kulis umisťuje gurmánský danse macabre osudově se točící kolem čtyř titulních postav z názvu filmu. Opět těžko analyzovatelný filmový zážitek postavený na obrazové poezii a absurdní atmosféře, který v mnoha ohledech připomíná tvorbu dalšího britského filmového manýristy Dereka Jarmana. A jako nášup jedna z nejpůsobivějších metafor bolestí lásky: milenci unikají v dodávce naplněné až po okraj zoufale zkažený masem... (09.10.2008)