Caligula

Alibistické 3* s tím, že tentokrát se mi nepodařilo jednoznačně rozlišit, jestli je film pouhou provokující exhibicí, kdy tvůrci spoléhali na fakt, že stačí naplnit 156 minut filmu asi tisíci záběry na nahotiny a brutalitu a zbytek se udělá sám. Nebo jestli je to dokonalý a pravdivý odraz doby a tamních zvrácených poměrů. Zůstala jsem s názorem na půl cesty mezi oběma možnostmi. Jedna věc je ale jasná - Malcolm McDowell podává vynikající výkon, jasně zastiňuje všechny ostatní a hlavně jemu jdou moje tři hvězdy. (02.02.2012)

Nie je to zlý film. Ale nie je to ani dobrý film. Mal som možnosť vidieť trojhodinovú verziu tohto dielka a napriek tej stopáži musím povedať, že som sa nenudil, čo som pravdupovediac čakal odkedy film začal. Caligulove plusy sú najmä Malcolm McDowell, Peter O´Toole, Helen Mirren a Teresa Ann Savoy. Caligulove mínusy sú najmä desná réžia a do očí bijúca samoúčelnosť niektorých erotických scén. Celkom verím, že Rím na vrchole svojej moci bol takto dekadentný ale na to nemusím sledovať (dosť nešikovnú) fajku s prestrihmi na pochodujúcich vojakov. Skrátka toto bola s takými hercami a takým námetom prepálená šanca. A tiež ma štve čo spravili s Claudiom...5/10 (15.08.2005)

Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. (21.04.2005)

Ve své době šokující dílo, které se s úspěchem vzepřelo přežívající prudérii, nenechá nikoho - jak se zdá - lhostejným i dnes. Míra drastičnosti nebo naturality těch nebo jiných scén je vždy relativní, je dána jako výslednice a průsečík mnoha různorodých východisek a parametrů. Mluví-li se o antice jako o době, která měla odlišná hodnotová východiska, ve své praxi se vyznačovala větší tolerancí vůči deviacím naší doby, byla přirozenější, smyslnější atd., nemůže to filmař, který chce být práv svému tématu, ignorovat. Je míra sexuality, použitá o patnáct let později v POSEDLOSTI, větší, přiměřenější, věcnější, milostnější, umělečtější? Oproti Pasolinimu představuje CALIGULA ne krok, ale skok vpřed. Milostné scény v mně dostupné kratší verzi jsou pojaty cudně, ale ne prudérně; přitom nejsou tím nejdůležitějším. Daleko drastičtější je popravčí válečný stroj, stínající hlavy jako hlávky na řepném poli, skvěle vystižen je chlípný, avšak ne senilní pedofil Tiberius, mnohem přesvědčivější je scéna, v níž si Caligula zálibně opakovaně prohlíží sebe sama v odrazu zrcadla césarský prsten, který právě serval z prstu svého vzdáleného prastrýce (s genealogickými poměry v klaudiojulijské dynastii, vyztuženými hned celou řadou adopcí, to opravdu není jednoduché). To všechno by bylo nepředstavitelné bez skvělých hereckých výkonů počínaje hlavními rolemi (pro mne počínaje Theresou Ann Savoyvou v důležité roli Drusilly). Srovnáme-li tento film s televizním seriálem JÁ, CLAUDIUS, líčícím život Caligulova strýce a pokračovatele v čele Římského impéria, vidíme celou řadu návazností a shod přes odlišně pojímaný výchozí index prudérie. Zdá se, že lépe odpověď na otázku, položenou přímo i nepřímo v úvodu tohoto komentáře, formulovat nelze. I hnus má svou filmovou krásu, i přesnost v nechutnostech svou nezastupitelnou vypovídající a zobrazující hodnotu a i psychická choroba může přes tisíciletí, jež uplynula od doby, kdy se odehrála, ve filmu, který zanedlouho dovrší své třicetiny, uchovávat svou mimovolnou působivost a odstrašující přitažlivost. I to může být - a v mnoha případech také je - nadčasovostí. (22.06.2008)

Vy jste tak nechutně puritánští. "Oh, nahá těla! Chce se mi blinkat!" To se asi musíte koupat ve vlastních zvratcích, když se v té vaně vidíte. Jak mi bylo líto, že jsem nejdříve viděl kratší verzi. Tu, která je ta "normálnější", nicméně nedlouho poté jsem si vychutnal i tu delší a stálo to za to, celý film to posunuje mnohem výš :-) . Malcolm McDowell zahrál roli skvěle, napadalo mě celou dobu, že se pro ní narodil, ovšem takových on má víc. Možná, že bych to hodnocení z důvodu až přílišně úzkého zaměření celé story, viděl tak na tři, ale je mi tenhle snímek hrozně sympatický a když vidím, jak ho odstřelujete jen kvůli tomu, že je jiný, nemůžu se ho nezastat. Scéna s tím dokonalým strojem na usekávání hlav byla výborná a vyvolala ve mně snad i empatii... (31.10.2008)