Päťdesiat odtieňov sivej

Velká nuda, ale filmařsky je to vlastně ok - všechno, co se tomu dá vyčítat (plytké charaktery, špatně vystavěný příběh, nezajímavá erotika), to vše je pouhým věrným odrazem samotné knihy. Sam Taylor-Johnson se s prázdnotou předlohy docela poprala a přestože ve filmu de facto o nic moc nejde, většinu času se na to nic slušně kouká. Herecky to bohužel příliš nefunguje (hlavně Dakota mi do role naivní školačky vážně nesedla, ale i Dornan je na nejvíc sexy muže málo nadsamec) a hlavně ke konci už nuda vibruje na maximální stupeň, protože přichází nucené drama, vedoucí k "To Be Continued". Existují ale mnohem větší a horší slátaniny. Tahle má jedinou (ne)výhodu v tom, že o ní každý mluví. (18.02.2015)

Z mého dlouhodobějšího pozorování ve svém okolí jsem vyrozuměl, že většina lidí, kterým se líbila kniha, líbil se i film. Komu se nelíbil román, neocenil ani filmovou adaptaci, avšak stejně jako všude, tak i zde se v obou případech najdou výjimky. Já se na 50 odstínů šedi podíval neposkvrněn četbou a zařadil jsem se do skupiny, kterou film neurazil a dokázala jej sledovat s určitým zaujetím. Lechtivé scény jsou tu ztvárněny poměrně vkusně, nepobouří a neurazí, což hodnotím kladně a herci spíš potěší. (24.11.2015)

Problém spočíva v tom, že Päťdesiat odtieňov nie je zas tak hrozný film, ale je dosť zlý. V prvom rade ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia ani neplánovali a zároveň ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia plánovali (naivita mladej An, rôzne gagy). Všetky tieto malé plusy sa však odohrávajú v prvej štvrťke až polovici snímku, pričom sa stále jedná o sledovateľnú, i keď dosť plytkú šou. Následne ale Päťdesiat odtieňov prejde do "fázy podpísania zmluvy".. a tam to začína byť celé na nič. Natiahnuté, nič nevypovedajúce, neustále sa striedajúce scény medzi hlavnými aktérmi, ktorí majú natoľko slabo vykreslené charaktery, že film sám o sebe utiahnuť nemôžu a nedokážu. Neviem či je chyba v scenári alebo v predlohe (hlásim sa medzi hrdých ne-čitateľov tohto predpokladám určite skvostu a medzníka v dejinách literatúry), ale skrátka to ako celok nefunguje. Suma sumárum, nebola to príšerná katastrofa v štýle tsunami na Haiti, ale menší hurikán v americkom mestečku, ktorý poničí 50% domov a odfúkne aj nejaké tie tri štyri ovečky a jedného nešťastlivca - to by na odtiene sedelo. Ale koniec koncov, videl som aj väčšie blbosti. (21.02.2015)

Film mal len dve možnosti. Postaviť príbeh na vzťahu dvoch odlišných osobností a tajomných odtieňoch Christiana Greya, na ktorom to celé mohlo psychologicky stáť alebo ísť cestou plytkého monotónneho rozprávania, kde sú dominantnejšie červenoknižné zážitky typu Daniely Steelovej. Druhá možnosť je samozrejme režisérsky jednoduchšia, veď knižný úspech už vopred zadefinoval, že nech už film bude natočený akokoľvek, o diváka nebude núdza. Ďaľší klúčový problém je aj v Dornanovi. Hrať vie, ale len určitý typ herectva, ktorý dokonale stvárnil v The Fall. Rolička feši uhladeného a emočne vyprahlého nadsamca, ktorý vie príjemné pocity precítiť len prostredníctvom sadizmu jednoducho nevyšla. Neverila som mu jeho intímne túžby, nešlo z neho nič, žiadna iskra, temnota, budil skôr robotický dojem. Telo má teda luxusné, ale to ukázal už inde:-) Naopak Dakota bola pre túto rolu stvorená a postave dala absolutne všetko. Takže 50 odtieňov bez hlbšej psychológie, bez knižného Greya, s výbornou Anou a v plnom kine. (11.03.2015)

Tady si někdo na telenoveláckých dialozích, bičíku a svázaných rukou pořádně nahrabal. Každý máme svou hernu – já v ní měl igráčky, stavebnici Chevu.. Pojďme se na umělé milostné scény v tomhle mediálním humbuku podívat bez předsudků. Časy se mění, co se v „ložnici“ odehraje, musí být jasně dané na papíře. Což je možná nejúsměvnější z celé téhle srdceryvné báchorky. Ona je docela naivka, která překvapuje zvláštními kroky, on je lehce zvrhlý boháč, který spíš dělá ramena a pak se miluje jako většina populace. Jen někde něco okoření. Nepovedlo se to u Twiglightu, stejně jako u filmů podle knih Dana Browna. Masivní zájem čtenářů, šup s tím na plátna. Tohle odpočinkové čtivo jde však ještě dál – volí lehké porno obalené tuctovou romantikou. Respektive se o pornu spíš mluví. Stačí dva kliky na netu a jsme v úplně jiném světě. Klišé se kupí, chemie bylo víc mezi Babičkou a Barunkou. Ve finále je to tak nakonec překvapivě konzervativní. Což je na tom taky vlastně úsměvné. Obal „must-see“ zase jednou dokonale zabodoval. (05.03.2015)