Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Recenzie (452)
Hodinu je divák perfektními výkony skvěle vybraných herců v dokonalých interíerech a místy i exteriérech vyvážen na horské dráze k velkému sešupu na konci. Le grande finale ale vždy zoufale chybí. 2. Díl - kde sakra je emotivní opouštění pohraničí? Mašínova vzpoura v Ruzyňských kasárnách? 3. Díl - když už nebyla scéna z Resslovy ulice, tak alespoň ten atentát. A kdyz už ne atentát, tak alespoň vysvětlující titulky. A ani ty ne. ()
Seriál není ani dramatem, ani dokumentem a už vůbec ne historií. Je to pouze absurdní fikce vytvořená ve hlavách pana Kosatíka a spol. Pokud by se jednalo o drama, musel by tam hrát nějaký dobrý herec - Hrušinský, Rosner, Menšík, Sovák. Pan Budař je vrcholem průměrnosti - od trapností Nudy v Brně, přes uvádění Českého lva a finišem je jeho role Václava Kopeckého, kde pouze chrlí vulgární výrazy a pojídá párky. V gestikulacích snad pouze role Beneše je částečná podoba - ovšem Beneš byl malého vzrůstu a měl hlas jako mánička. Tento herec je obr. Také většina herců je neuvěřitelně štíhlá a vypadá mladší - např. Gottwald. I Hana Benešová byla mírně při těle, ale chápu, že je nutné ukázat Martu Gottwaldovou jako neomalenou slonici a Hanu Benešovou jako modelku plnou patosu - to opět odráží současné společenské hodnoty. Ukázat na Jana Masaryka jako na slabocha, který pouze zalézá pod deku, Beneše svlékat jako v nějakém pornofilmu, jen se děsím co se zrodilo ve hlavách tzv. historiků Kosatíka a spol. pro další části. Jediný herec, který si zaslouží částečné uznání je Trojan. Dokument vypadá naprosto jinak - lidé bděte a čtěte a nenechte se lámat propagandistickými nesmysly jako v dobách minulých!!!!!!! Chcete historii - tak práce Kvačka, Klimka, Kárníka, Galandauera... a doplněné desítkami memoárové literatury a hlavně vlastního úsudku a přemýšlení. Sci-fi, které nám předkládá v posledních letech veřejnoprávní televize už začíná být moc!!!! Většina dialogů je založena na vzduchoprázdnu - je to pokus o mystifikaci národa a překrucování dějin!!!!!!!!!!!!! Historie je tam tak z 1%. Jak může hrát Moravce Landa, který tam chodí jako by se vydal na Baník......Mluva většiny herců ala vejkend, bejt atd. Možná, že se tak mluví v Praze, ale rozhodně to není slovník, který se používal u politiků v té době - stačí se podívat na některé dokumenty či poslouchat projevy té doby. Spoustu věcí působí naprosto neprofesionálně. Pokud by snad autoři zamýšleli předložit umělecké dílko, tak by to asi odpovídalo černému obrazu v Národní galerii s názvem tma. ()
Celkově jde zatím o příjemný seriál, který se nesnaží někoho soudit, ale pokouší se na věc nahlížet objektivně. Možná až na přehnaně spisovnou a kultivovanou řeč Beneše a primitivnost komunistů, kteří jsou presentováni jako burani. I když, bůhví jak daleko jsou tvůrci od pravdy :-) 1. díl - docela ušel, ale velké zklamání z vynechání dvou klíčových let TGM v USA. ** 2. díl - vynikající Landa, dobrý Finger. **** 3. díl - ostatní jsou tady hotoví z Trojana, který určitě díl pozvedl, ale přišel mi na tom jedniný dobrý, celou dobu jsem se těšil na rekonstrukci atentátu, místo toho to bylo jen nudné zákulisí akce, pro mě asi nejhorší díl. ** 4. díl - hodně politický díl, což mám rád. Tenhle starší Beneš se mi líbil víc. **** 5. díl - určitě nejlepší a nejsilnější, autoři ho hodně vyšperkovali, skvěle zachycený strach mezi komunisty, skvělý Vyorálek. ***** 6. díl Rok 68. - trošku zklamání, bylo to hodně o jednáních, čekal jsem i víc událostí z Prahy... ale kvalitka - *** a půl. 7. díl Díl o Chartě se mi líbil velmi, hlavně Havel (skvělý Daniel), dávám silnější **** 8. díl Rok 89 spolu s popravou Slánského asi nejlepší díl, super Havel, i dobrý Lábus s Kaiserem. 9. díl asi *** a půl, líbil se mi hlavně Klaus, jinak byl díl trochu nemastný neslaný. Celkově za celý seriál **** :-) ()
Seriál je silně zaměřen na faktografickou (politickou, historickou) rovinu. Obsahuje mnoho dlouhých dialogů. Mně to vyhovuje, ale někdy je to vyhnáno do extrému, když se např. ani neřeší smrt Jana Masaryka a vynechávají se tak klíčové okamžiky jako atentát na Heidricha, o kterém se celou dobu pouze mluví. ()
Po 5 dilech a to jen kvuli hereckemu obsazeni ** hvězdy ()
Ukaceně divadelní konverzačka o českém dějepisu představuje příběhy republiky, které pro mnohé generace zůstávaly skryty. Bohužel, přehnaně škrobené a inteligentní pojetí nejspíš většinu lidí z těchto generací k obrazovkám nepřitáhne. Každopádně filmařsky skvělý počin patřící do středoškolských vyučovacích hodin. Snad ty příští generace, ta budoucnost národa, pár vět tvůrců českých dějin zaslechne. ()
Díl s Masarykem mě potěšil, možná by jen nemusel být tak rychlý skok k vzniku ČSR. Pak bohužel dva pro mě slabší díly, ať už Mnichov nebo Heydrich. Ale jak se to začlo točit kolem komunistů, tak to šlo hodně nahoru. Hlavně díky skvělému hereckému obsazení v čele s představitelem Gottwalda. Uvidíme jaká bude další půlka po Novém roce. ()
Zatím nepokracuji, ale co jsem zatím viděl byl nekonvencni, ale nadcasovy pohled na zájmové okamžiky v našich dějinách ()
Slušný náhled do naší historie, ale občas trochu zkratkovitý a hodně ukecaný.. ()
Hodnocení zatím pouze za 8. díl Poslední hurá. Určitě bych rád viděl i ostatní. Klaus byl dokonalej, pokaždý, když jsem ho viděl, musel jsem se smát. | 17.11.2014 - Festival svobody - Světozor ()
Magor si v neděli večer zarotoval v hrobě.....:o) ()
4* za seriál samotný a 1* navíc za edukativní stránku. Zábavnou formou jsem si doplnil mnoho mezer ve vzdělání. České století do škol! ()
Do posledních 2 dílů 1989 a 1992 se autoři neměli vůbec pouštět. Tyto roky teprve zhodnotí historie. Jinak slušné. 75% ()
Skvěle zpracovaný seriál. Hlavně maskéři seriálu jsou TOP protože Masaryk, Beneš, Havel a další výborně ztvárněno. Doporučuji v hodinách dějepisu. Marek Daniel za Havla u mě stoupl v ceně. ()
Já bych chtěl aby Sedláček šel ještě dál do historie. Praotec Čech, Dívčí válka, Kouzelník Žito. Pojmout tohle v naprosto stejném stylu jako události minulého století, to by teprv bylo ono! ()
Na to jsem se hrozně těšil. Nejvýznamější úsek českých dějin je tak dokonale spatlán a taková nuda! Dopředu musím říct, že tato minisérie je dělána spíše, jako dokument, ale to se filmařům rozhodně nepovedlo. tolik nudných žvástů, tolik nudných nesmyslů se prostě nedá smlsat. Proto jsem viděl jen dva díly, víc už nechci! Hanba těm, co to točili. Takhle spatlané české dějiny jsem ještě neviděl! Ještě, že herecké výkony byly na úrovni. ()
Podlé mého soudu je projekt "České století" jedním z nejlepších počinů, který v poslední době vznikl. Zachycení nejdůležitějších historických událostí naší minulosti se podařilo tvůrcům vystihnout s grácií, některé díly byly povedené více, některé zase o něco méně, ale v konečném zúčtování se jedná skutečně o nadprůměrný tvůrčí počin, který divákům může nabídnout alespoň elementární znalosti z oblasti naší historie nedávno minulé. ()
Ak to bolo myslené ako paródia, tak OK, ale ono to bolo asi myslené smrteľne vážne ()
Rozhodně sestupná tendence. První tři díly *****, druhé tři ****, třetí ***. Nemůže za to ani tak objektivní snížení kvality jako spíš nevyhnutelně čím dál víc ubíjející nudnost žánru. Kdybych třeba byla učitelka dějepisu na gymplu a chtěla tímhle cyklem doplnit studentům kapitoly dějin, na které jsou autoři školních osnov pořád ještě příliš velcí srabi, nepochodila bych. Kdo sám o sobě nemá náladu se v tématu pošťourat, nenajde v tom lautr nic, co by ho ke sledování přitáhlo. Je to totiž zcela okleštěné o veškerou akčnost, které ve skutečnosti v těch přelomových událostech bylo poměrně dost. U dvou dílů jsem dokonce usnula, což se mi nepodařilo ani na těch nejnudnějších přednáškách uspávačů hadů na VŠ. Nicméně jsem z toho pobrala docela dost a zase jsem si trochu dobarvila běžně černobílé chápání historických postav. Masaryk jako manipulátor, Beneš marně se snažící ho kopírovat, předvídavý i hrubě podceňující, posun politické kultury od zámecké k hospodské, buřty máti Gottwaldový, Havel jako zneuznaný pseudoumělec, kterému zachutnala moc. Pokud už jsem udržela pozornost, stálo to za shlédnutí. P. S.: Trojanův monolog o politicích deset hvězdiček z pěti. ()
Seriálů mapujících naší historii konečně trochu přibývá. Konstatovat se dá se slzou v oku snad jen toliko, že je škoda, že pohled tvůrců nesahá dál než k první republice. Co bylo před ní, až na výjimky, jako by nebylo. Robert Sedláček si dal záležet, aby zaznamenal všechny dějinné události od konce první světové války a vzniku našeho státu. Nutno říct, že každá kapitola by si zasloužila asi své vlastní hodnocení. Mám-li být stručnější, pokusím se alespoň ke každé epizodě napsat kousek. Na vzniku našeho stát se podílelo více lidí než jen Tomáš Garrigue Masaryk, to už dnes víme. A že udělali mnoho proto, aby se to povedlo víme taky. Nebylo to zrovna snadné. To neměl ani prezident Beneš. Viděl jsem na toto téma mnoho dokumentů a ani vojenští historii a odborná veřejnost se dnes neshodne. Bojovat nebo se vzdát Němcům? Jako národ bychom si sami sebe asi více vážili, kdybychom vzali do rukou zbraň. Mnichov bohužel zůstal jako černá kaňka na našem sebevědomí a velmi často si ho připomínáme, když máme pocit, že jdou i dnes nějaké národy proti nám. Stejný rozpor funguje i v atentátu na Heydricha. Nic moc se nevyřešilo a za útok na říšského protektora zaplatili životem nevinní. Vypálení Lidic je jednou z nejtragičtějších událostí naší historie. A nejsem si jist, zda by potomci zemřelých či tehdejší obyvatelé, kdyby mohli mluvit, naprosto jistě pochopili, proč museli zemřít. Že se budou Němci mstít bylo totiž naprosto jasné. A za mě Beneš selhal hned dvakrát. Navíc nejen on. Spolu s ním selhali i demokratické strany a západ jako takový. Opět nás prodali, a to hned po válce, když si USA a SSSR dělili Evropu. Komunisté tak přišli k moci v Česku jako slepý k houslím a chyběl už jen zlatý podnos. Absolutní neschopnost demokratických stran domluvit s Benešem nějakou strategii vyústila ve čtyřicet let komunismu, který měl své plusy i mínusy. Mínusů bylo nejspíš víc. Hlavně političtí vězni. A že se komunisté vybíjeli i mezi sebou je spíše úsměvné. Jakou hysterii u nás dokázal Stali vyvolat. Jak si politiky vodil. Jakou hrůzu z něj měli. Jak si na tisíci kilometrovou vzdálenost mohl odposlouchávat naše představitele. Škoda, že po jeho smrti toho Češi nedokázali využít, a nejen spolu s Dubčekem, ale i dalšími nastolit demokratický socialismus, nebo demokratičtější. To by ale nesměli v řadách českých politiků být tací, kteří Rusko nadšeně vítali. Škoda, byla to veliká šance změnit ještě něco v době, která nebyla zkažená a pořád se od západu mohla něco naučit. Pak už to totiž bylo jen horší. Postupem času bylo jasné, že se musí objevit nějaký takový Havel a další, kteří něco změnit budou chtít. Charta 77 započala něco, co pokračovalo o řadu let později revolucí. Na jedné straně byl Havel zárukou, že přerod v demokracii proběhl klidně a také vše fungovalo na bázi domluvy. Na druhé to mohlo být ještě lepší. Jenže Havel si trval na svých kamarádech jako by jim dával nějakou odměnu. Druhá škoda je, že se politikem-prezidentem nestal někdo, kdo mohl vést zemi mnohem rázněji na základě alespoň nějakých zkušeností. Havlova touha po moci ovšem zastínila jeho logické uvažování, a tak se v 90. letech stalo Česko vším, jen ne krásnou a konečně svobodnou zemí. Kradlo se, propouštělo, zabíjelo – řada vražd není dosud objasněna, končily mnohaleté fabriky, mohlo se všechno, moc byla nad zákonem a všechny Havlovy sliby vyšly vniveč. Moc se nedivím Slovákům, že se chtěli rozdělit. Za mě je to dobře. Vždycky by existoval rozpor mezi tím, který národ může mít pravdu, který má mít navrch, když mluvíme rozdílnými jazyky a jedněch je méně a jedněch více. Mezitím stihl Klaus zdevastovat republiku nelogickými privatizacemi a dovolil okradení stovek nebo tisíců lidí v kupónové privatizaci. Z těžkého knokautu devadesátek jsme se dosud nevzpamatovali a asi už ani nevzpamatujeme. V nich se totiž zrodili z veksláků miliardáři, zkracovali desítky let fungující firmy a podniky, zmnohonásobilo se zadlužení a západ naprosto pohltil a zlikvidoval český trh. A čeští politici tomu nejenže přihlíželi, ale ještě tomu nadšeně tleskali. Celý seriál většinou funguje na bázi dlouhých dialogů, z nichž se valná většina, nebo spíš všechny, určitě neodehrály takhle. Divák má ale trochu pochopit proč k tomu či onomu došlo. Možná se trochu ohýbají skutečnosti v naší minulosti, možná je naopak vidění kritičtější, kdo ví. Na to mohou odpovědět jen historici a ani ti ne se 100 % pravdou. Nikdo u toho nebyl, tak neví a lze jen spekulovat. Politika a politické události jsou navíc hojně probíranou záležitostí mezi Čechy všude. Doma, v práci, v hospodě…a co tisíc lidí, tak tisíc názorů. Každý ví naprosto přesně, co by se dělat mělo, ale nikdo nic neudělá. Ať to za nás udělají jiní. Ať jdou jiní demonstrovat, jiní k volbám…nám stačí ta hospoda. To vždycky byl a bohužel vždycky bude hlavní český názor… () (menej) (viac)