Prehnití proti prehnitým

Nikdy jsem nebyl příznivcem tzv. nastavované kaše ve filmu nebo-li volných pokračováních a tady je po čase další důvod. Původní Prohnilé z roku 1984 jsem viděl vícekrát a pořád pro mne fungují v několika vrstvách jako originální tragikomedie s krásným noirovým nádechem, sympatickou atmosférou, osobitým humorem a současně i nenuceně kritickým pohledem na zkorumpovanost a morální zkaženost policistů. Tohle téma sice pokračuje i zde a Claude Zidi se svým týmem scenáristů ho vygradoval ještě do daleko větších prohřešků hlavní policejní dvojky, než v prvním dílu, nicméně celý nádech filmu se přehoupl do prvoplánové akční komedie, u níž nuceně místy působí dokonce i ten humor a kriminální linie už nemá čím výrazněji oslovit. Druhý díl nezačíná tam, kde předchozí skončil a bohužel se nedovíme nic z toho, co uplynulo mezi šesti lety, ani jak přijali Reného v Noiretově podání zpátky na stejné místo po návratu z vězení. Postupně jsem se smířil s tím, že Prohnilí proti prohnilým mají v sobě skoro až rysy sebeparodie (jedna z posledních scén s automatickým otvíráním trezorů houpajícím se závažím od stropu mi tenhle dojem pouze potvrdila :)), nicméně další výraznější posun a hlubší důvod vzniku (mimo spolehlivé tvůrčí sázky na divácký úspěch) jsem nepostřehl. Přesto stále jde o kousek, na který se dá (jednou) podívat, ač dějově mne výrazněji neoslovil a na jindy bláznivého Zidiho to působí až mdle. Zůstal mi jen pozitivní pocit z Philippa Noireta, který podal stejně podmanivý výkon jako v "jedničce", bez ohledu na kvalitu všeho kolem, a držel filmovou zábavu pořád na jisté úrovni. 55% (18.09.2020)

Když se divák přenese přes to, že druhý díl v podstatě ignoruje film první, může být na výsost spokojen... (13.01.2005)

Volné pokračování prvního dílu Prohnilých je skoro stejně vydařené a i když se už místy trošičku opakuje, jde o velmi dobrou zábavu. Claude Zidi těmito dvěma taškařicemi znovu dokázal, že on a francouzská komedie jednou jsou. (04.04.2003)

Prohnilí jsou krásný, přirozený film, na který je radost koukat. Phillipe Noiret a Thierry Lhermitte mi tak úžasně sedli, že první díl jsem viděl hned několikrát po sobě. Druhý díl mi ale dlouhou dobu utíkal, takže když jsem ho viděl v televizi, udělal jsem si na něj čas, abych i tuhle misi konečně ukončil. Ve výsledku je film hrozně fajn, ale dvojka málokdy přebije jedničku a stejně tak je to i u tohodle dílu. Mrzí mě, že dvojka ignoruje jedničku. Pořád jsou to ale ti samí prohnilí, jako v jedničce, i když příběhově už trošičku slabí. Například ten závěr ve dvojce se nedá kvalitně srovnávat s jedničkou, která je naprosto nádherná a pro Francii typická. Jednička je tak v tomhle ohledu prostě nepřekonatelná. (13.06.2013)

„Sú dni, keď by človek nemal vystrčiť nos z domu.“ Po Prehnitých a pred Super prehnitými sa trio Zidi/Noiret/Lhermitte zasa stretlo a hoci som sa bál „nastavovania kaše“, tradičného problému pokračovaní, po pomaly sa rozbehnúcej polhodine ma podarená parťácka dvojica znova dostala. Čert ber logiku (policajt, ktorý si odsedí niekoľko rokov za prepadnutie a krádež peňazí, sa môže vrátiť do policajného zboru, to ako vážne?). A tentoraz mi bol sympatický už i Lhermitte, ktorého prerod zo slušného študenta v drsného grázlika ma v jednotke veru príliš nenadchol. Prím ale hrá fantastický Noiret, ktorý v sebe mal niečo ľudské, v čom sa našiel každý. Znova sú prítomné šikovné dialógy („Je o vás známe, že s poručíkom udržiavate styky.“ – „Sexuálne. IBA sexuálne.“), pričom miestami som sa zo smršti slovných prestreliek smial viac, ako u BLBÉHO A BLBŠIEHO. Postavy si zamilujete (aj „záporné“... iné v tejto trilógii vlastne ani nevystupujú, každý má niečo za širákom, ale existuje menšie a väčšie zlo a medzi tým treba vedieť rozlišovať) a snímka dýcha francúzskou atmosférou a zvláštnym, chytľavým chlapským kúzlom. (18.03.2010)

No uz to neni takova sranda, jako prvni dil, ale on beztak ani ten prvni dil nebyla nejaka ultra komedie, kde by se clovek neustale chytal za bricho. Ale tentokrat je to tak pul na pul s vaznejma az dojemnejma momentama, na cemz ma velkej podil hlavne Noiret, kterej se z toho vychcanyho poldy, kterej vi, jak to chodi a kazdyho stahne o prachy trochu zmenil v starnouciho poldu, kterej uz vi, ze ho nic moc neceka a ze jeho zivot za moc nestoji. Ale neznamena to, ze by se konal nejakej velkej dojak, opet dojde na spoustu vtipnejch momentu a par prijemnejch vychcavek, ale precejen nektery fory uz jsou vyvarezny z prvniho dilu, takze tentokrat jen 4*. (01.01.2010)

Kdyby Prohnilí neskončili ukradeným balíkem peněz, uvězněním Reného a Francoisovým odchodem od policie, tak by jejich současná služba nebyla zcela nelogická. Jak to, že tedy slouží, když sloužit nemají? Já jsem smysl našel v tom, že se jedná o alternativní konec prvního dílu. Po první hodině mohl René Francoise svést z cesty spravedlnosti, jak tomu bylo v Prohnilých, ale také mohl bojovat s jeho čestností až do konce, jak to ukázali Prohnilí proti prohnilým. Ať je to jakkoli, tak musím smutně konstatovat, že René ztratil něco ze své pohodovosti a Francois je se svou čestností skoro až otravný. Na druhou stranu duo extra prohnilých poldů je naprosto vynikající, scéna zatčení náhodného člověka je skoro až geniální a ten nadopovaný kůň mi způsobil docela solidní záchvat smíchu. (18.04.2013)

Tato série Prohnilých filmů mi do teď unikala. Hodně lidí tady píše, že jednička je lepší, ale já jedničku neviděl, takže nemůžu srovnávat. Tohle je slušná zábava, akorát mi tam moc neseděla jakási vážnější melancholická pasáž z venkova uprostřed filmu. Po návratu do Paříže se to zase rozjede. 70% (07.11.2021)

I "pouhá" skutečná zábava má svou klasiku a svá kritéria. Potkat špičkový humorný či zábavný kus je dnes snad ještě vzácnější, než je tomu v případě tzv. vážného filmu (románu, básně, dramatu apod.). Zidiho jméno je v takovém případě první, Noiretovo, jak se ukazuje, druhou zárukou. Antiiluzívní průhled do světa pařížské soudní policie je ve své místy i nadsazené úsměvnosti ve své podstatě krutý a nesmlouvavý. Tak jako opilec umírá na cirrhózu jater, tak společnost, v níž už nefunguje ani policie, formuje sama sobě velmi obtížnou budoucnost. Gagy, nečekané, ale zjevně důkladně promyšlené dějové zvraty, doplňované přímo "seriálem" skvělých hereckých výkonů, nic nezakrývají, nepředstírají a ani jinak nezkreslují. A nadsázka, z níž rostou, neznásilňuje skutečnost; spíš ji lehce jakoby poetizuje. Vnímavý divák má po zhlédnutí PROHNILÝCH o čem přemýšlet. I dnes, i v dohledném budoucnu. (26.12.2010)

Pokračovanie príbehu o prehnitých policajtoch pokračuje zaujímavou zápletkou, ktorá sa takmer sama zaplietla natoľko, že som ju nevedel rozmotať. Scenár kvalitný a pomerne originálny, len škoda, že sa tentokrát nekonajú žiadne veľké výbuchy smiechu, ktoré som očakával najmä podľa nárastu množstva zaujímavých vedľajších postáv. Ústredná dvojica si má však stále čo povedať, záverečná pointa stojí za zmienku a ja sa čudujem, že hneď nevzniklo ďalšie pokračovanie. 75%. (22.03.2009)

René? Už to mám! Nepatrný ústup oproti originálnímu prvnímu dílu, ale stále vynikající podívaná, o které si spousta dnešních komedií může nechat jen zdát. Opět se setkáváme s našimi známými policisty, kteří jsou stále stejně prohnilí. Tentokrát se jim však připletou do cesty dva sokové, kteří slovo KORUPCE dovedli k naprosté dokonalosti. René a Francois musí zapnout své mozkové závity na plné obrátky a vymyslet plán, který vše vrátí do starých, prohnilých kolejí. (17.11.2009)

O něco málo slabší než první díl, ale přesto velice svižný, vtipný, prostě velice dobrý. V té době mladý Thierry Lhermitte zde exceloval. Mám prostě slabost pro starší francouzské komedie. (17.03.2011)

Druhý díl mi příjde jako strašná slabota. Děj je příliš melancholický, čemuž dopomáhá depresivní hudba. První díl byl prostě originál a taky skvělá zábava. Tady ubylo humoru, přibylo na vážnosti a příběh se na můj vkus moc vleče. (05.02.2010)

Jedna z nejpovedenějších vážných komedií klasické franc.filmové školy. (23.07.2008)

Správně bych měl dát 3*, protože to bylo o stupínek slabší než první díl, ovšem stále jde o lépe než průměrnou komedii, tudíž dám s přivřenýma očima ještě ty 4*. I tentokrát nabízí Claude Zidi zábavu, která je tu obohacena o další prohnilý pár policistů. (27.02.2011)

Horší, než jednička, ale pořád 100x lepší, než všechno s Richardem nebo Fantozzim (04.02.2010)

HUDBA: FRANCIS LAN; Vařit z již vyvařené vody prostě nejde. (31.05.2006)

To pověstné kouzlo z prvního dílu se bohužel částečně vytratilo. Toto pokračování postrádá tu lehkost, hravost a vtipnost svého předchůdce.....Bohužel zde ( pro mě ) platí pravidlo, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš :o( (12.01.2010)

Podarená sympatická dvojka to zase raz nezvládne a nechá sa zbytočne vyprovokovať a tak na ich miesto nastupuje ďalšia podarená dvojka "veľkých sympaťákov". Ako názov napovedá, je jasné, že sa proti sebe musia postaviť a začnú sa hrať na Tomov a Jerry-ov v baloňákoch a bundách. Kúzlo prvého dielu, kde spoznávame ako to na uliciach chodí a ako sa nám nováčik kazí, sa bohužiaľ neopakuje na sto percent a nie je to už ani taká sitcomová zábava. Ako úsmevná policajná story o tom, kto z koho a šikovným záverečným zvratom ale uspokojí. (19.09.2018)

Každá dvojka chce vyriešiť problém, ako nadviazať na jedničku a pritom sa neopakovať. V tomto prípade ešte hralo proti tvorcom aj šesť uplynutých rokov. No snažili sa všetci, aj žáner pomenili, ale tá milá prekvapujúca atmosféra, ktorú ponúkala jednotka, už chýbala. V každom prípade to je film hodný zhliadnutia. (04.02.2010)