Dům u hřbitova
Quella villa accanto al cimitero
The House by the Cemetery
Zombie Hell House
Réžia:
Lucio FulciKamera:
Sergio SalvatiHudba:
Walter RizzatiHrajú:
Catriona MacColl, Paolo Malco, Ania Pieroni, Giovanni Frezza, Silvia Collatina, Dagmar Lassander, Giovanni De Nava, Daniela Doria, Gianpaolo Saccarola (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Kdysi dávno prováděl doktor Freudstein v domě u hřbitova zrůdné experimenty na svých lidských obětech. Dnes, desítky let po jeho smrti, se sem nastěhovala tuctová americká rodina. Dům ožívá její přítomností a zlo se probouzí. Už není úniku pro ně ani jejich přátele, kteří se jim snaží pomoci. Smyčka smrti se začíná stahovat s nevídanou brutalitou, při níž detailní záběry krvavých masakrů otřesou i tím nejtvrdším obdivovatelem hororů. Lucio Fulci, považovaný za umělce smrti, opět dokazuje své hrůzné mistrovství. (Filmexport Home Video)
(viac)Recenzie (159)
Fulci zřejmě dospěl k závěru, že "The Shining" je dost dobrý film na to, aby z něj mohl těžit nadvakrát a tak zřejmě vznikl tento snímek. Narozdíl od "The Beyond" si ale tentokrát odpustil obsazovat hlavní mužskou postavu dle podobnosti s Nicholsonem a taky nabídl mnohem propracovanější příběh, který má hlavu a patu a nezůstává po něm pachuť z promarněné příležitosti. Překvapivě se už nesnaží děsit obecenstvo ani tak obrazem, jako spíš zvukem a daří se mu to znamenitě. Samozřejmě že i tenhle film má své neduhy, ale je jich minimum a dají se akceptovat. Opravdu mi vadil akorát ten harant, což je ale dost možná vina anglického dabingu. Přesto mi tu hodně chyběla ta tajemná atmosféra a surreálnost předešlého dílka, byť působila často samoúčelně. Spojením obou filmů by každopádně vznikl dokonalý horor. ()
Dům u hřbitova má zajímavě mrazivou atmosféru s četnými gore prvky. Kamera udržovala přibližováním a oddalováím napětí, hudba byla k zbláznění. .Štvalo mě však, jak pořád někdo někoho hledal, a pořád dokola opakovaně volal jeho jméno, to tvoří tak 1/3 filmu. 68% ()
Fulcimu výraz „koherentní děj“ asi nic neříkal, což ovšem neznamená, že by šlo o špatného filmaře. Naopak! Dům u hřbitova má naprosto dokonalou hororovou atmosféru. Ústřední lokalita filmu je skvěle vybraná. Od pohledu děsivá vila, okolo ní starý hřbitov, podzimní vítr a mrtvé rozkládající se listí. Stejně uhrančivé jsou i vnitřní prostory vily, jimž dominují všudypřítomné pavučiny, prach a vskutku děsivý sklep. Filmem doslova cloumá ponurá nálada a velkou zásluhu na tom má právě náš morbidní básník Fulci, který okolo sebe shromáždil svůj tehdejší allstar tým. Působivá je především precizní kamerová práce. Sergio Salvati svůj nástroj ovládá s přesností chirurga. Jeho táhlé záběry, promyšlené modelování prostoru, pohledy z očí vražedné bestie a silný důraz na pastelové barvy dodávají filmu až fantaskní nádech. Velmi kontrastní efekt vyvolávají akty jednotlivých úmrtí. Nůž prořízne krční tepnu a stříkající krev doslova prozáří okolní do prachu a špíny ponořené prostředí. Film svou vizuální stránkou místy evokuje jakousi drsnou pohádku, kde má ovšem zlo zdrcující převahu. Tento aspekt nemá na svědomí jen kamera, ale i vyšperkovaná scénografie, za níž stojí Massimo Lentini. Právě jeho působivé kulisy a dekorace dodávají prostředí patřičnou hloubku. Jde o skvostně vystavěné strašidelné hřiště, v němž režisér rozehrává svou nemilosrdnou krvavou hru. Příslovečnou třešničkou na dortu je pak hudební vklad mistra syntezátorů Waltera Rizzatiho. Podmanivé klávesy, výrazná basa a na několika místech efektně použité bicí. Hudební doprovod je ve své jednoduchosti opravdu geniální a s obrazem tvoří rovnocenný pár. Zkuste si třeba samostatně pustit skladbu „I Remember“ – doslova krása skrytá v kýči. Dům u hřbitova je pro mne synonymem pro absolutní hororovou atmosféru, ovšem nic jiného nenabízí. Více. ()
Výborný horor, kterého jsem se jako malej příšerně bál, když jsem si ho tajně pouštěl na VHS. Ta hudba byla a stále je přímo hrůzostrašná. A děsivá představa "člověka" co žije ve sklepě a obnovuje si tkáň ze svých obětí, které zabíjí opravdu morbidním způsobem, ve mě docela dost dlouho přetrvávala. Někdo se bál do sklepa kvůli pavoukům, já se bál kvůli Dr. Freudstainovi. :-D 100%-tní horor. Třeba se v budoucnu dočkám nějakého (snad) podařeného remaku. Na svou dobu horor mezi horory a i teď by se mohli podle něj někteří tvůrci učit. 100% ()
Lucio Fulci mistr italských krvavých orgií, vytvořil tentokrát obsahově zajimavý děj. Pořád krvavý, ale ne tak jak The Beyond. Scény ze sklepa plnily svůj účel dokonale. Děsil mě tam netopýr, ten byl vážně na pováženou. Zato maskérský um na doktorovi Freudstainovi působí dnes strašlivě lascivně. Blonďatý chlapeček celou drásající atmosféru jen umocnil. Co se hudebního podtextu týče, není tady Fulci zrovna pevně v kramflecích. To ovšem nikdy nebyl jeho největší potenciál. ()
Morbidní,krvavé a díky skvělé hudbě navíc depresivní. Problém je však v hercích(představitel malého Boba byl opravdu otravný) a postavách(opět malý Bob,divní rodiče a prazvlášní holka na hlídání). Celé je to prostě velmi prapodivné,někdy nelogické... Ale to ,,gore" je zde na opravdu dobré úrovni...50% ()
Tento film jsem viděl poměrně dost dávno, ještě co by školou povinný a musím se zbaběle přiznat, že jsem ho nedokoukal do konce. Bylo to moje první setkání s L. Fulcim a vůbec gore hororem a nějak jsem to nemohl rozdýchat. Ne snad, že by jsem se bál, ale ty hektolitry krve mě nějak nedělaly dobře:-) Dneska už bych se na to díval asi jinak. ()
Rok 1981 se určitě zapsal ve Fulciho filmografii jako nadprůměrný. V tomto roce vznikl jeho nadhoror - E tu vivrai nel terrore - L'aldilà a komorní, ale za to mrazivý Gatto nero, Il. Mezi těmito horory vznikl ještě jeden - Quella villa accanto al cimitero, který nesmazatelně zanechal stopy v hororových dějinách. Při realizaci tohoto hororu se zase sešla parta úžasných lidí. Kamera vedená talentovaným a kreativním Sergiem Salvatim. O parádní hudbu se postaral Walter Rizzati, který do toho dal velký kus sebe. Opět skvěle propracované gore efekty, masky a makeup z dílny Gianetto De Rossiho. Celý film provází mrazivá a hustá atmosféra, která zaručuje s kombinací všech ostatních prvků nezapomenutelný zážitek. Herecké obsazení opět nezklamalo (když nepočítám tu malou blonďatou upištěnou kreaturu). Quella villa accanto al cimitero se určitě může zařadit mezi desítku nejlepších mistrových filmů………………………..a nakonec ……… "Nikdo neví, zda jsou děti zrůdami nebo zrůdy dětmi" ()
Obecně by se tenhle film dal vystihnout jako „horor vyděšených tváří a hlasitého křiku“. Ten blonďatý uječený parchant je vskutku extrémně protivný a přiznám se, že jsem si přál, aby co nejdříve zhebl. Když to pak nakonec přežil, dost mě to otrávilo. :-) Lucio Fulci se očividně vyžívá v detailních záběrech a ty místy až westernové přibližovačky do vystrašených oči mi ke konci už přišly docela úsměvné. Co se faktoru strachu týče, dneska to už nikomu těžké spaní nepřinese, nicméně v roce 1981 to musel být velmi silný zážitek. Především ta závěrečná pasáž ve stylově vybaveném sklepním apartmánu doktora Freudsteina se mi obzvláště zamlouvala. Taktéž průtočnost krve je dostatečná, i když mordujících scén je pravda poskromnu, ale stojí za to. Takže jo, tenhle film za zhlédnutí stojí, ale nejspíš jenom jednou. ()
Fulcimu jsem narozdíl od Argenta nikdy moc neholdoval právě kvůli jeho kontroverznímu chápání hororu. Zatímco jeho příznivci se na dlouhé záběry na krvavé motivy nemohou vynadívat, já je považuji spíše za mrtvé záběry. Dům u hřbitova jsem si i tak docela užil kvůli několika dobrým scénám a výbornému zvuku. Závěrečná sekvence je bohužel hodně pitomá. 55% ()
Technicky to bylo skvělé. Na svou dobu dokonalé. Na mě moc hysterické. ()
Nehorázně dobře natočené, už dlouho jsem nenarazil na tak špičkově nasnímaný horor, taky po dlouhé době jsem u hororu i kulil oči a dělal ksichty stylem "No, ty vole!" (konkrétně v momentě, kdy bílé hemžící se larvy "vytekly" z dr. Freudstaina). Celou dobu si pochvaluju ty Fulciho vyhrané záběry, jak je to nádherně nasnímané, ta kamera... a pak přijde scéna ve sklepě. Hudba. Herci přesní. Jediná slabina filmu je, že tohle si zasloužilo o třídu lepší scénář. Ale i tak, ksakru, tenhle Kmotr Hororu Fulci mi naprosto sedl. Vždyť to je žánrová nádhera. Kvalitně natočené italské (vezměte si jak obvykle vypadají italské filmy, vyjma Sergia Leoneho), vyžívání se v goru. Tady je jen otázkou, jak jste zvrhlí a žánrově rozmlsaní. Skvost, podle mě, kterému chyběl snad jen ještě krvavější konec a lepší scénář. A to jsem si myslel, že mě Fulci tou svou "srandou" v podobě Zombi 2 nadobro odradil. ()
Jsem v šoku! Fulci tam strčil i příběh! Je to jako obvykle proložené sérií šokujících gore scének, ale tentokrát i s nějakou logikou. Fulci se nezastaví před ničím a masakruje i děti, všude jsou nastražené nabroušené nože, aby se jimi daly propíchávat hlavy, podřezávat krky nebo odemykat dveře. Krev teče proudem, červi rozežírají zetlelé maso a Frankie-zombik ve sklepě mi přišel jako fajn monstrum. Takže opět horor, jaké mám rád. ()
Výborné spojení hutné atmosféry a extenzívního násilí.Perla mezi příbuznými filmy, kterým se povětšinou podaří efektně disponovat pouze jedním z těchto atributů.Působivá modeláž obrazu je tím pravým uměním.Od taliánů bych se chtěl učit s kamerou.:-D ()
Viděl jsem to před deseti minutama a jediné, na co si pamatuju, je řvaní, trapné masky, nesmyslné scény a dokupy se vlastně nic nestalo. Nemám moc rád Italský gore, tak že možná proto... ()
Doktor Freudstein je vskutku milý chlapík, ale bohužel nás svou plnou přítomností poctí až v úplném závěru tohoto plytce nudného horroru. ()
ANNE SE VRÁTÍ, URČITĚ ŠLA JENOM NAVŠTÍVIT SVOJE RODIČE. Hlavu ovšem nechala ve sklepě :D Kvalitou asi nejlepší kousek z trilogie smrti, protože svoje nechutný efekty staví na celkem slušnejch základech. Hodinu to graduje do super sklepního zakončení kde doktor Freudstein ujídá marmeládu a vraždí návštěvníky aby se dal zase dohromady. Vzdoruje mu máma na práškách, otec historik a dítě s kachním ksichtem a otřesným anglickým předabováním. Konec správně hororově pochmurnej. ()
Stejně jako u Pátera Thomase i zde musí každý fanda hororu dát maximum,dokonalá itálie 80tých let a mistr Fulci v nej formě. ()
Hororové dozvuky sedemdesiatok, kedy hral hlavnú rolu starý zaprášený dom so škaredou minulosťou. Film si zakladá na tajomne, záhadných zvukoch a v nemalej miere Fulciovsky krvavom vizuále so sladko depresívnym záverom. Solídny finiš mŕtvej trilógie akému uberá na hodnotení divné chovanie postáv a výzor bubáka. ()
Ako to už býva jedna nelogická scéna za druhou. Stupidné správanie postav ani nehovorím. Rozpracovaných niekoľko dejových liniek, ktoré nikam nevedú. Aj to je Fulci. Gore scény točiť síce vie ale filmy bohužial nie. Ani sa nedivím že taliani už netočia horory. ()