Královský víkend
Hyde Park on Hudson
Réžia:
Roger MichellScenár:
Richard NelsonKamera:
Lol CrawleyHudba:
Jeremy SamsHrajú:
Bill Murray, Laura Linney, Olivia Williams, Olivia Colman, Blake Ritson, Samuel West, Eleanor Bron, Martin McDougall, Tim Ahern, Tommy Campbell, Sam Creed (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Každý občas potřebuje rozptýlení od každodenních starostí. I prezident. Píše se rok 1939. K americkému prezidentovi Franklinu D. Rooseveltovi (Bill Murray) přijíždí na státní návštěvu do jeho soukromé residence král a královna Anglie. Setkání je o to významnější, že se jedná o historicky první návštěvu anglického královského páru v USA. Poprvé se tak střetávají upjaté společenské konvence Angličanů s uvolněnou americkou morálkou na té nejvyšší společenské úrovni. Pro konzervativní britské panovníky je připraven piknik s hot dogy jako hlavním chodem či koupání v plavkách za účasti novinářů. Nezvyklá je pro tak významnou návštěvu i přítomnost Daisy (Laura Linney), další ženy po boku prezidenta, vedle jeho manželky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (68)
Jeden z nejnudnějších úvodů vůbec (trval čtyřicet minut) byl ukončen frkáním do kapesníků panem Rooseveltem, na nějž zcela evidentně dolehla pylová sezóna. Tento starý chlípník se nestydí vzít na vyjížďku nevinnou sestřenici z šestého kolena, jejíž dlaň si následně dává na své obrnou vyhublé stehno, takže slečna Daisy v podstatě pociťuje tvrdost a zároveň hladkost jeho stehenní kosti. Rozjařený Bill Murray je nadšen z drbání kosti, načež si cestou domů dává erzetu č. 2 WRC Illinois. Interesantní spor dvou vládců světa - je horší koktavost nebo obrna? Bertie musí ustoupit. Tak mne napadá, že jsem nikdy neviděl snímek, kde by si to královský pár rozdával. Zjevně jsou hranice, jejichž překročení je tabu i pro filmaře. "Bertie, budeš zítra jíst ty párky v rohlíku? Ano, třeba deset! To je jako pozvat prime ministera na oběd a dát mu párek s bramborovou kaší!" Bertie si kamerou točí skřek a poskakování pseudoindiánů, proč právník z Harvardu Obama nenosí zrcadlovku na krku? Celé je to zakončené instruktáží, jakže aplikovat hořčici na párek. Amatérská a odfláknutá práce celého aparátu, jež tvořil tento film! 51% Celosvětový výdělek k 24. 4. 2013: $8,887,603..........4,515. nejvýdělečnější snímek historie ()
MUSÍME SI PŘIPOMÍNAT, ŽE KRÁLOVÉ A KRÁLOVNY NEJSOU LEPŠÍ NEŽ MY..... /// Koktavej král na vejletě v Americe. Na to, abych si z toho dělal prdel, to byla celkem vážná historická událost. …UVNITŘ SE KAŽDÝ CHOVAL CO NEJVYBRANĚJI… Ten film chce říct něco o vztahu mezi Daisy a Rooseveltem, taky je tam náznak říct něco vo …., ale sračky na to, páč jediný, co nakonec utkví v paměti je setkání krále a prezidenta. Díky jemnýmu humoru, střetu dvou ,,kultur“, ale hlavně díky fajn podanýmu setkání dvou chlapů. Za to dávám tři. To ostatní to k těm třem stahuje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Divadelní hru ,,Hyde Park-on-Hudson“ ani dopisy (a deníky) ukrytý pod postelí Margaret Lynch Suckley jsem neviděl. 2.) Chtěl bych blíž poznat jednoho americkýho (skoro)bigamistu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Koktající anglický král na návštěvě u záletníka na vozíku, v předvečer II. světové války. Roger Michell, režisér skvělého Notting Hill, pravděpodobně začal hulit. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak se mu povedlo natočit nejdivnější film roku, který vás svými znepokojivými výjevy a pseudouměleckými záběry bude děsit v nočních můrách. Už nikdy nechci vidět Billa Murrayho pod vodou v bazénu. Ani Lauru Linney, kterak navléká stařence punčochy. A už vůbec ne tancující indiány a obrovské hotdogy. ()
Úsměvná story, která by dokázala rozsvítit den, kdyby si sama nepodtrhla nohy. Laura Linney je i před padesátkou kouzelná a Bill Murray si bez zaváhání krade celý Hyde Park pro sebe, ale nevyrovnanost jednotlivých epizod a nevěrohodná finální melodramatičnost mi nedovolují jít výš. A vzhledem k tomu, jak snaživě se Roger Michell snaží spojit politické narážky s romantikou, mě to i upřímně mrzí. ()
Pohybující se obrázky mapující dny amerických prezidentů mám ráda. Byla jsem nadšená ze Spielbergova Lincolna, líbí se mi miniseriál o Johnu Adamsovi, bavilo mě Warm Springs zaměřené, stejně jako Hyde Park on Hudson, na osobu Franklina Delana Roosevelta. Tak kde je problém? Asi v tom, že tenhle film je teoreticky i prakticky o ničem. Naprosto, absolutně o ničem. To, že si někdo píše deník o tom, jak s prezidentem Spojených států jezdil po lesních cestách, neznamená, že natočit o tom film je skvělý nápad. A už ani náhodou není ideální postavit drama zobrazující setkání dvou významných státníků na tak extrémně důležité zápletce jako: "Dá si hot dog, nebo nedá?" Příště prosím více politiky, více one-to-one momentů mezi králem a prezidentem a méně voiceoverů postavy, která po půl hodině z příběhu téměř vymizí. A ano, ten poměrně realistický pohled na významnou historickou postavu, který se nebojí ukázat i stinné stránky její osobnosti, můžete zanechat. ()
Bill Murray exceluje. Laura Linney exceluje. Většina herců hraje velmi slušně. Se zbytkem nenápadného filmu je to už horší. V Británii byl mezi filmaři vždycky zájem o královskou rodinu. V Americe zase diváci vždycky slyšeli na vyprávění o slavných prezidentech. Ať už z pohledu propírání jejich excesů, tak i hrdinských zásluh. Královský víkend spojuje obé. Jen se nám kapku zadrhává. Nebýt Murrayho, bylo by zle. Právě jeho šibalský úsměv i vážná tvář v těžkých předválečných chvílích jsou hlavním tahákem filmu režiséra Rogera Michella, který nejednou v minulosti dokázal solidně nudit. Tady je přesně v pozici toho, který divákovi leccos neumí prodat, po jeho posledním příspěvku tak bude jeho režisérské menu stejně průměrné, jako doposud. Výsledek jako objektivní životopisný snímek to neobstojí, jako milé retro jakbysmet! Slabé tři hvězdy.. ()
Během oscarového šílenství postává v koutě nenápadný malý film o jednom dávném víkendu na americkém venkově, který svedl dohromady Roosevelta a koktavého krále. Označil bych ho za takovou milou prskavku a svoje hodnocení povyšuji na nadprůměrné, protože lehkost Královského víkendu bych přál všem těžkotonážním kládám dychtivě lačnících po úspěchu. ()
F.D Roosevelta mám zafixovaného jako respektovanou ikonu a vůdce amerického lidu. Ikonu, která po napadení USA Japonskem, vyhlásila Japonsku válku a která provedla USA prakticky celou válkou včetně vzdálených oblastí Tichomoří. Stejně tak mám zafixovaného britského krále Jiřího VI. I on provedl svůj lid válkou se ctí a neopustil Londýn ani v době, kdy jej ještě zle pustošila Luftwaffe. Samozřejmě tito muži na to nebyli sami, ale tíže některých závažných rozhodnutí na nich ležela... O Bertim už bylo lecos naznačeno v Králově řeči, která mi jej trošičku zlidštila. Vždy jsem jej měl zafixovaného hlavně jako velkou návštěvu na letištích v Anglii, když dekoroval naše chlapce v tmavomodrých battledressech. A najednou se mi do ruky dostal tento film. Film vonící Amerikou začínajících čtyřicátých let, vonící létem a klidem... Nikdo si zatím moc neuvědomoval do čeho se svět řítí i když v Evropě už hnědý mor začal bujet a rozpínat se. Obsadit Murraye jako F.D. Roosevelta byl zajímavý počin, byť ta podoba tam ani s brýlemi nebyla moc zřejmá, protože Roosevelt měl protáhlejší obličej. Ale Murraye mám rád a zahrál to dobře. Z čeho jsem byl v šoku, byly jeho pletky. Jenže tento film je vlastně celý o tom, že i nejposvěcenější hlavy jsou jen lidé se všemi potřebami a tužbami jako kdokoliv jiný. Ne, tento film mi rozhodně nijak nepoškodil moje ikony. Naopak jasněji mi je umožnil vnímat i jako lidi. Tenhle královský víkend byl hezký a čím dál více nad ním přemýšlím, líbí se mi víc a víc. Něco málo mi tam ale přeci jen chybělo. Ani nevím pořádně co. Dávám tři hotdogy a s hořčicí, jak to mají Američané rádi. * * * ()
Ono je rozdiel pozerať nenápadný film typu Kráľovského víkendu za 7 eur v prázdnom kine a zadara doma na pohovke. Kritériá sa tak trochu menia. Film, ktorý nám poskytne pohľad do prezidentskej americkej a britskej kráľovskej rodiny a vsádza na good feeling a kvalitných hercov. Dejový oblúk je nevýrazný a politika sa príliš nerieši, čo môže mnohých sklamať. Škoda, že sem na víkend neskočil aj Stalin, asi by film dostal väčšie grády. ()
Tohle je opravdu zvláštní film. Historické setkání na nejvyšší úrovni se tu proměnilo v červenou knihovnu, která je vyprávěná z pohledu objektivně vzato nejméně zajímavé postavy. A funguje to z velké části díky soustředěnému, byť nenápadnému, hereckému výkonu Laury Linney. Jasně, výraznější je tu Bill Murray, a to je pro film také v pořádku, přesně tak to mělo být. A vzhledem k důvodu návštěvy anglického královského páru v Americe je film až překvapivě apolitický. ()
Americký prezident je buran. Platilo to dřív, platí to dnes a platit to bude. A Roosvelt byl k tomu všemu ještě děvkař. Ale vážně se o tom musel točit film? Murray má patent na na upisování se divným projektům, ve kterých nakonec snese jen on přísnější měřítko a tenhle poslední kousek to jen dokládá. 10% ()
"A lidé ?? Pořád vidí jen to, co chtějí vidět.." ()
Místy úžasný snímek (večerní dialog prezidenta a krále), který bohužel selhává v tom zásadní - zvolit motiv a příběh, který utáhne celý film. Škoda, protože Murray je v roli Roosevelta úžasný. ()
(můj komentář č. 600) Cinema City Anděl - Po skončení filmu v kině jsem měl rozporuplné pocity. Říkal jsem si, že to nebylo špatné, ale na můj vkus to nemělo vůbec tempo a celý film byl takový "lehký". Po 2 hodinách jsem se ale zamyslel ještě jednou a zjistil jsem, že právě v té "lehkosti" je kouzlo celého snímku. Protože nač vždy vykreslovat vše do nejmenších detailů, když stačí náznak a divák to pochopí? Královský víkend prostě pohodově plyne a Bill Murray vás baví, stejně tak, jako debaty o hot-dogách. Večerní rozhovor mezi králem a prezidentem, kdy poprvé hovořili tváří v tvář, u skleničky dobrého alkoholu, byla podle mého strašně příjemná scéna. 70% (with J.) ()
Nuuuudaaaaa ~ Daisyino vyprávění o tom, kterak měla pletichy s Rooseveltem v době, kdy jej přijela navštívit královská rodinka. Bohužel, stoji to za prd. Kdyby se to drželo jen anglické dvojice, rozčarované americkým životem a myšlením, udělalo by se mnohem lépe. Bertie s ženuškou byli totiž se svým nekonečným údivem tím nejzajímavějším z celého filmu. Vše ostatní byla jen zbytečna nuda. ~ 1,5* ()
Tuhle látku se dalo uchopit mnoha způsoby. Režisér Roger Michell to ale neudělal moc šťastným způsobem. V momentě, kdy se zajímavým způsobem začal rozvíjet romantický vztah mezi Franklinem a jeho sestřenicí z pátého kolene Daisy, najednou do hry vstupuje politika a nudné konstituční tlachy britských monarchů. Z bláta unylosti do trochu živějšího příběhu se dostáváme až skoro na samém konci filmu, kdy pro konzervativního panovníka a jeho choť je připravena veselá americká zahradní párty, na které se netradičně podávají hot dogy. Závěr je hravý, ale bohužel uspěchaný a bez většího vyvrcholení je finální zápletka velice diskrétně zametena pod koberec. Je to trochu škoda, protože herecké obsazení, v čele s hvězdným Billem Murrayem, vůbec nebylo špatné. Rozhodně bych si dokázala představit dynamičtější průběh celého snímku. Celkově by neškodilo, kdyby se především herečkám (kromě perfektně zahrané hystericky afektované královny Alžběty v podání Olivie Colman) vlilo více elánu do žil. Sympatická Laura Linney tak zapadá do jednolité šedi bez jakéhokoliv výraznějšího charakterového rysu. Polovina filmu je výborná, druhá velmi slabá. Celkem se to střídá, snímek tak nabízí průměrnou podívanou. ()
Zdá se mi to nebo byla půlka filmu o tom, jestli král Velké Británie bude jíst na pikniku hot dog nebo ne? A druhá půlka o tom, jaký byl Roosvelt všivák a děvkař? Upřímně o nic jiného tam fakt nešlo. Takže kdo chce vidět pouze lehce pobavující snímek o ničem, ovšem se skvělými herci, tak go for it! Jinak královský pár byl stejně nejlepší... koktající Bertie (byla jsem jediná, kdo jeho výkon stále srovnával s Firthovým Bertiem? Je fakt, že sice po herecké stránce Samuel West tolik nezaválel, ale na druhou stranu jsem mu toho ustrašeného krále, který se bojí, že není dost dobrý, věřila více.) aka Jiří VI. a jeho žena Alžběta a jejich neustálý údiv a pohoršení nad vším. ()
Dost dlouho jsem se nemohl rozhodnout, jak to vlastně hodnotit. Jestli jako lehkou komedii nebo jako pokus o nějakou výpověď. Nelze totiž zřejmě ani jedno. Bill Murray je sice dokonalý, ale funguje jen sám o sobě. V širší souvislosti příběhu a jiných postav zůstává osamocen. Je to takové panoptikum zvláštních, ale přesto plochých postav. které však nemá moc co, říct. Navíc se sem vloudí až moc poněkud trapných (rádoby uměleckých) gest a záběrů, které spíše vyloudí pousmání než zamyšlení. A tak je to s celým filmem. ()
Největším dramatem tohoto filmu je vlastně to, jestli si královský pár dá nebo nedá na pikniku s prezidentem spojených států hot dogy, které jsou jim nabízeny, anebo nikoli. Film skoro evokuje trochu absurdity, ale toho se nakonec zalekne a chce tomu dát pořádné emoce a historický smysl. To se nedaří. ()
Kde nic tu nic a bohužel zde to platí na 95%. Jediné dva světlé momenty má tenhle film v obsazení Murrayho a pak asi 5 minutová rozmluva krále s am. prezidentem, kde jde opravdu na co koukat. Jinak jen nuda a šeď a půlka filmu je úplně o něčem jiném než by člověk předpokládal a o to hůř ta část je mnou vnímána. Skoro nic zde nefunguje, připomíná mi to jako kdybych rozestavěli dům a v půlce se na to vykašlali a šli bychom bydlet do toho polotovaru. Už vícekrát nechci tento film vidět. ()