Majster

Určitě zajímavý a promyšlený sled symbolů a motivů, které nelze brát jako nějakou látku vyskládanou na zlatém podnose. Divák se musí hodně snažit, hodně si domýšlet, utřídit právě viděné. Jednou za čas tak přijde dílo, u kterého je lepší vyzkoušet jej na vlastní kůži. Podchytit jeho podstatu totiž není tak úplně snadné. Diváci ho ale docení asi až časem – sám nevím, zda na mě víc působila soustředěná režie, výborná kamera nebo shrbený Joaquin Phoenix předvádějící Stanislavského metodu až na krev. Intenzivní zážitek se dostavil, ale ono potěšení, které od filmu očekávám, nikoliv. Kdo ví, třeba jednou, za pět deset let.. (06.06.2013)

Už dlouho jsem z ničeho nebyl tak znejistělý a zasažený jako z tohoto filmu. Jedno vím jistě, nikdo dnes netočí jako PTA a málokdo si troufne tak nekompromisně kloubit enigmatické fragmenty a explicitní významy. The Master je film-psychóza, ještě víc než There Will Be Blood sází na vyšinuté a uhrančivé postavy, jejichž osudy jsou líčeny jedním velkým filmovým anakolutem. Dvě a půl hodiny náznaků, zlomků, nedořečeností, frustrujícího těkání mezi afektem a manipulací, vztekem a apatií, dvě a půl hodiny záměrné bezvýchodnosti, extrémní podivnosti slov, věcí i lidí, přitom však zcela mistrné režijní kontroly nad každým obrazem i nad celkem. Pouto mistra a učedníka se všemi skrytými i zjevnými záchvěvy, analytický pohled na duchovní manipulaci, syrový obraz lidské touhy po smyslu a naplnění, dosažení rovnováhy skrze toho, který "ví", chlad, virtuozita, zároveň silné pochyby, zda to celé není až příliš vykalkulované, ostentativně tajemné... film, který "nechci" vidět znovu. "Musím". To se mi často nestává. The Master, nikoli Holy Motors, je pro mě nejdivnějším snímkem roku. [uzavřená projekce] Edit:Co mi na tom filmu chybí je celek - PTA úmyslně neopouští fázi nekončícího excesu a záchvatů psychózy. I když některé fragmenty jsou božské a postava Freddieho masterpiece (herecky i scenáristicky), film jako takový nevytvoří monumentální jednotu jako Až na krev, je to fragmentární obraz marného hledání, nedosažitelné touhy a vnitřní ambivalence - najít toho, kdo nám dá smysl a zároveň být tím, kdo žádného mistra nemá. Na to, kolik témat Mistr otevírá, je odpověď vlastně banálně prostá - žena z písku. Možná proto tu chybí ona zneklidňující nezařaditelnost Daniela Plainviewa a Eli Sundaye. I když film zčásti funguje enigmaticky (neposkytne jednoznačné motivace a odpovědi na tázání hlavní postavy), není to druh šifer, který vtahuje, spíše strašně sebevědomých okázalých autorských gest (tenhle film má dva mistry: postavu Amy Adams a režiséra). Zatímco Až na krev lze brát jako zneklidňující metaforu člověka, moci, víry a kapitalismu, Mistr je uzamčená, obskurní, přesto nádherná stavba tvůrce, který jako by až příliš začínal podléhat výlučnosti svých vizí. A vzbuzuje ten druh frustrace, bez které nelze myslet a existovat. [85%] (28.11.2012)

Poznáte to. Vidíte film, kde všetko klape ako hodinky, cítite, že herci odviedli absolútne maximum, že scenárista naštudoval tony materiálu a režisér všetko perfektne naaranžoval. Lenže téma vás nezaujíma, nemáte sa prečo stotožniť so žiadnou s postáv. Ťažko to nazývať akademizmom, Andersonov film rozhodne nemá ambíciu osloviť široké publikum divákov. Pokiaľ aj máte záujem o psychologickú štúdiu členov náboženských siekt, nemusíte byť výsledkom taktiež nadšení. Všetko je skôr skryté v pohľadoch jedného, emocionálnych výlevoch druhého, ale dôvody, kto prečo načo a začo vo filme vysvetlené (na prvý pohľad) nie sú. Ale ako hovorím, všetko bude skryté pod povrchom. Či vás štýl filmu chytí natoľko, aby ste v ňom mali chuť nájsť viac, bude záležať asi najmä na fascinácii fungovania podobných organizácií. (26.04.2014)

Konečne som videl J. Phoenixa po tak dlhej odmlke. Potešil ma, fakt. Aj keď už zosnulý P. S. Hoffman dostal veľmi slušný priestor je to hlavne Phoenixov film. Pre mnohých asi ťažšie stráviteľný film je občas dosť "psycho" , ale Phoenix je natoľko presvedčivý, že som od filmu nedokázal odtrhnúť oči. I v malých a krátkych scénach dokáže zo seba vyžmýkať maximum. Scéna menšej potyčky so zákazníkom pri fotení alebo bitka s tromi policajtmi pri zatýkaní, to sú momenty kde síce neoceníte až tak herecký talent ako skôr energiu s akou sa do scén a bitiek vložil. To už fakt vyzeralo ako skutočná bitka, skutočná vzbura pri zatýkaní...Príbeh nie je tak výrazný ako naznačuje dĺžka filmu, ale to je snáď to jediné, čo by som filmu vytkol. Ten film je skutočne skôr o pocitoch a atmosfére a skvelom hereckom výkone ako o príbehu. 80%. Phoenix 100%. (12.04.2014)

Rezignuju na snahu zaujmout k tomuto filmu po jednom zhlédnutí jasné stanovisko. Phoenix i Hoffman hrají božsky, technicky je film zvládnout špičkově. Je příjemné vidět jednou za čas v kině něco, co se vůbec nepodobá zbytku hollywoodské produkce - a The Master je opravdu hoooodně jiný, až se v tom, řekl bych, trochu otravně vyžívá. Přitom přidat špetku klasické příběhovosti by značně pomohlo divácké přívětivosti a artoví onanisti by byli spokojení tak jako tak. Dva magoři se dvě a půl hodiny chovají jako magoři, dělají magořiny a baví se o magořinách ... a nikdy z toho nic moc zajímavého nevzejde. Chybí katarze. Finále spíš vyvane, než aby potvrdilo statut výjimečného filmového zážitku. Určitě by ale bylo vhodné vidět film ještě jednou. Když mně se tak strašně nechce ... (12.01.2013)